Rizikové faktory ohrožující památku UNESCO

aktualizováno 30.11.2011 

Mezi nejzávažnější rizikové faktory ohrožující památku patří především problémy vyplývající z živelných pohrom (povodně), stárnutí lokální populace a z nárůstu cestovního ruchu a jím souvisejícími jevy (ztráta obytné funkce a pokles počtu obyvatel historického jádra, komercializace a s ní související ztráta původní funkce a autenticity historických objektů, zvýšené zatížení exteriérů a interiérů památkových objektů skupinovou turistikou, hlukem, dopravou, s tím související znečištění, opotřebení, vandalismus atd...). Problematické jsou rovněž některé kulturní aktivity spojené s vysokou návštěvností.

Jsou to standardní problémy popsané v metodickém manuálu WHC UNESCO, jimž musí čelit většina turisticky atraktivních památek světového dědictví.

Faktory ohrožující mimořádnou univerzální hodnotu historického jádra Českého Krumlova

Faktory zpracovalo oddělení památkových průzkumů a monitoringu památek světového dědictví Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště České Budějovice.

Samospráva města si je níže uvedených možných hrozeb vědoma a snaží se při svém plánování a rozhodování postupovat tak, aby je postupně eliminovala. Správa Státního hradu a zámku rovněž dlouhodobě úspěšně řeší návštěvnické využití a zatíženost areálu. Jedním z významných nástrojů řízení změn a ochrany historického jádra je i Management Plan.

Cestovní ruch 

Český Krumlov je jednou z nejvíce navštěvovaných destinací v ČR. Jeho příhraniční poloha, působivé zakomponování do přírodního krajinného rámce šumavského podhůří společně s autenticitou dochovaných památek a atmosférou středověkého města a v neposlední řadě i status památky UNESCO jsou jednoznačnými předpoklady vysoké turistické atraktivity, která však v relaci s únosnou kapacitou města představuje i určité ohrožení.

Vysoká intenzita cestovního ruchu může způsobovat dva extrémy - nadměrnou komercializaci centra a ztrátu původnosti včetně ztráty původního obyvatelstva, nebo naopak vytvoření turistického skanzenu, což představuje konzervaci města směřující ke kulisovému působení a ztrátě reálného života. V obou případech město ztrácí svou přirozenou obytnou funkci a slouží především návštěvníkům.

Všechna tato nebezpečí se již v Českém Krumlově projevují, a proto je nutné je udržet pod kontrolou. Je nutné regulovat cestovní ruch, jeho negativní dopady v kontextu města, stanovit únosnou turistickou kapacitu města, sledovat životní cyklus českokrumlovské destinace atd.

• přetíženost dopravou

Řešení dopravy na území historického jádra je vzhledem k limitovaným kapacitním možnostem veřejných ploch a komunikací problém vyžadující značnou pozornost. Město Český Krumlov má k dispozici detailně propracovaný a v rámci možností dobře fungující systém řešení dopravy, včetně dopravy v klidu. V historickém centru města je vymezena pěší zóna, kde vjezd a parkování je povoleno jen na zvláštní povolení městského úřadu. Těžká nákladní doprava či průjezd autobusů jsou z centra města zcela vyloučeny. I přes tato značná opatření však stále automobilová doprava působí v historickém jádru problémy, a to především ve vztahu k pěším návštěvníkům a obyvatelům města. Do jisté míry narušuje nejen autenticitu a atmosféru města jako historického prostoru, ale při obvyklé míře zalidnění ulic během letních měsíců, kdy vrcholí turistická sezóna, může pro pěší návštěvníky znamenat i potenciální nebezpečí ohrožující jejich zdraví. Problematické jsou především ulice Latrán, Radniční, Dlouhá, Horní, Na Louži, kde omezují pěší hlavně vozidla nutná pro zásobování tamních provozoven aj. Z těchto důvodů je třeba problematiku dopravy v rámci města i nadále bedlivě monitorovat a podle potřeby přijímat opatření, která povedou k harmonizaci celé dopravní situace.

• úbytek autenticity a celistvosti

Dalším problémem, který je způsoben turistickou atraktivitou místa, je neúměrný tlak na komerční využití historicky cenných objektů. V 90. letech prudce stoupl počet historických objektů, kde došlo k zásadní změně jejich využití, v převážné míře případů na ubytovací a gastronomické provozy. Změna funkce objektu je kromě transformace dispozic provázena také značnou negativní intervencí do fyzické podstaty památky a znamená značné ohrožení její autenticity. Ze strany vlastníků je zjevný tlak na umožnění maximální ekonomické výtěžnosti z prostor objektu. Díky tomu často expanduje nové funkční využití do prostor hůře využitelných nebo prostor, kde se do té doby udrželo využití tradiční, vázané na funkci obytnou. Tyto nedotčené prostory, zpravidla půdy a sklepy, jsou velice cenné především mírou zachovalé autenticity. Nový trend využívání podkrovích prostor se může také negativně promítnout v obraze střešní krajiny, jejíž hodnota je v případě Českého Krumlova s členitou terénní konfigurací nemalá.

• vandalismus

V historickém centru Českého Krumlova není vandalismus zásadním problémem. Pokud k němu ve městě dochází, většinou se tak děje mimo toto centrum. Svou roli nepochybně hraje to, že služebna Městské policie je umístěna přímo na náměstí Svornosti a její příslušníci provádějí pravidelné hlídky. Nízká míra vandalismu je zde i díky kamerovému systému, který byl v centru města zřízen od doby zápisu historického centra na Seznam světového dědictví. Kamery jsou instalovány tak, že pod jejich kontrolou je náměstí Svornosti, hlavní vstup do areálu zámku z ulice Latrán a prostor před ním, most Edvarda Beneše, ulice Rybářská, Linecká, Radniční, Panská a Soukenická. Kamery jsou umístěny rovněž na parkovištích ve správě Českokrumlovského rozvojového fondu, spol. s r.o. Kamerový systém a bezpečnostní služba hlídá i areál Státního hradu a zámku Český Krumlov.

• únosné kapacity návštěvnosti

Problém přetíženosti historického jádra města v určitých ročních obdobích (letní sezóny) je již od konce 90. let 20. století analyzován v řadě studií zaměřených na strategii a rozvoj turistického ruchu v Českém Krumlově. Jedná se o jev, kdy míra počtu návštěvníků překračuje kapacitu interiéru města, navštěvovaných objektů popř. jejich některých prohlídkových tras. Tento stav je nepříjemný pro stálé obyvatele města i pro jeho návštěvníky, neboť znamená určitý diskomfort v potřebě životního prostoru a nároku na soukromí. Bez účinné regulace vstupů do historických objektů a jejich využívání však především ohrožuje vlastní fyzickou podstatu památky. Kromě těchto aspektů je negativně vnímána i tzv. sezónnost, neboť během zimních měsíců intenzita turistického ruchu výrazně klesá.

K eliminaci těchto jevů je třeba vytvořit účinný nástroj pro rozvoj a regulaci cestovního ruchu v památkových objektech a historickém jádru města, který umožní využití všech časových a prostorových rezerv, tzn. zaměří se na dosud nevyužité či nevhodně využívané objekty, možné zpřístupnění a kultivaci potencionálně atraktivních míst, další rozptýlení turistických tras do širšího okolí města atd. Měly by být sledovány kapacity únosnosti jednotlivých objektů, provozovatelé, správci těchto zařízení by si měli stanovit mezní hranici únosnosti a s tím vytvořit i určitý režim návštěvnosti, způsobu a míry využití památky, který by jí zaručil ochranu a kontinuitu do budoucna. 

Je třeba stále zajišťovat fungování principu, že z toho, co nám památkové hodnoty poskytují, se vytváří zdroje pro jejich pravidelnou údržbu, restaurování a ochranu.

Životní prostředí

V Českém Krumlově (historické jádro) je to poněkud problematický svoz a likvidace odpadů především v hlavní turistické sezóně a znečištění řeky Vltavy a jejího okolí vodáky.

Přírodní faktor - povodně

Z přírodních faktorů, které čas od času ohrožují město Český Krumlov, lze uvést povodně, které zaplavují suterénní prostory některých objektů především v ulici Parkán a Rybářská, neboť tyto jsou svou polohou nejblíže vodní hladině. Proto probíhají v historickém jádru města na řece Vltavě protipovodňová opatření formou regulace a zkapacitnění vodního toku. Rozsah, způsob a finální podoba úprav říčního koryta a lokalit přiléhajících k řece jsou detailně vyprojektovány, konzultovány a schváleny příslušnými orgány státní památkové péče a péče o životní prostředí.

Demografický vývoj v historickém centru města

Počet stálých obyvatel v historickém centru Českého Krumlova během let kolísá, celkově však má sestupnou tendenci. Lokality, kde se stále ještě udržuje původní bytová funkce, jsou především ulice Latrán a Vnitřní Město, částečně pak ulice Široká a Horní. V kontextu s cestovním ruchem svou roli hraje i vytíženost centra množstvím návštěvníků v určitých obdobích roku, což způsobuje ztrátu soukromí a zvýšenou hlučnost v denních i nočních hodinách. Dalším faktorem je jistě i cena nájmu nebytových prostor, která logicky reflektuje turistickou atraktivitu historického centra a mnohdy přesahuje možnosti obyvatel, drobných obchodníků a řemeslníků.

Pro potřeby sledování vývoje počtu trvale žijících obyvatel v historickém centru města byla definována oblast v hranicích městské památkové rezervace (MPR) a z dostupných údajů evidence obyvatel Městského úřadu Český Krumlov jsou generovány následující údaje:

Zdroj: Městský úřad Český Krumlov, Odbor vnitřních věcí - evidence obyvatel

Související odkazy 

• Management památky UNESCO - historické centrum města Český Krumlov
• Management Plan pro historické centrum města Český Krumlov 
• Strategický a Akční plán rozvoje města Český Krumlov
• Destinační management města Český Krumlov