Připomenutí Dne vzniku samostatného československého státu
Aktualizováno dne 29.10.2014
Dne 24. října 2014 se v Českém Krumlově uskutečnil pietní akt k připomenutí Dne vzniku samostatného československého státu. K bustě Tomáše Garrigua Masaryka před školou nesoucí jeho jméno položili květiny starosta města Český Krumlov Dalibor Carda, zástupce ředitele školy Josef Haláček a předseda okresní pobočky Svazu PTP Karel Podruh.
V úvodu akce zazněla česká státní hymna. Poté přivítal všechny přítomné zástupce ředitele školy Josef Haláček. V úvodním slově vzpomněl, jak v 80. letech navštěvoval tuto školu jako žák. "Škola byla tehdy šedá, pochmurná a smutná. Nesla jméno Julia Fučíka, jehož obraz v těžkém pozlaceném rámu visel ve foyer, kde dnes visí informace o Tomáši Garrigue Masarykovi," přiblížil Haláček tehdejší atmosféru. Na jeho slova navázali žáci školy pásmem obrazů ze života T. G. Masaryka doplněným básněmi Jaroslava Seiferta a Viktora Dyka. Starosta města Dalibor Carda následně poděkoval žákům za úvodní pásmo a dodal: "To, že se tady pravidelně scházíme je pro mě signál, že si vážíme své historie, že si vážíme lidí, kteří pro Českou republiku nebo tehdejší Československo dokázali nezištně pracovat tak, jako to dělal T. G. Masaryk. Věřím, že naše každoroční společné setkání u jeho busty, také trochu přispěje k tomu, že si i vy mladí budete hrdí na to, že jste Češi a že budete rovněž pracovat nezištně pro váš stát, vaše město nebo místo, kde budete jednou působit," řekl starosta města směrem k žákům školy.
Karel Podruh zavzpomínal také na svá školní léta v tehdy první a jediné české škole v Českém Krumlově. "Byl jsem tehdy žákem 5. třídy, když byla v roce 1935 za velké účasti lidu busta Tomáše Garrigua Masaryka odhalena před školou. V roce 1938 byly vztahy mezi Čechy a Němci už velice napjaté. Vzpomínám na 23. září 1938, kdy jsme kolem desáté hodiny sledovali z oken pochod Němců, kteří freneticky provolávali protičeská hesla. Druhý den byla škola uzavřena a naše rodina s mnoha dalšími musela opustit město. Poslední vlak s Čechy odjížděl 30. září. Zpět jsme se mohli vrátit až po sedmi letech. Přeji vám, abyste něco podobného nemuseli nikdy zažít," sdělil žákům Karel Podruh a s dojetím poděkoval krásný úvod setkání.