Kronika města Český Krumlov 2016

Stavební obnova

Lazebnický most čekají opravy

V minulém roce byla provedena hlavní prohlídka Lazebnického mostu, který prošel v roce 2009 celkovou opravou, a bylo zjištěno, že některé dřevěné části byly napadeny dřevokaznou houbou trámovkou plotní. Odbor investic uplatnil na uvedené závady záruku a nyní probíhají jednání se zhotovitelem ohledně rozsahu prací k odstranění zjištěných vad. Vzhledem k tomu, že životnost ocelové konstrukce byla již v roce 2010 stanovena do roku 2018 až 2020, město zahájilo přípravu celkové rekonstrukce mostu.

Unikátní projetk architektury budoucnosti v Českém Krumlově

„Český ostrovní dům" je název architektonického projektu, jehož hlavním cílem je akcelerovat nástup udržitelných technologií do domácností a  budov. Úvodní myšlenka projektu tkví ve snaze posunout vývoj soběstačné architektury a  dokázat, že existují možnosti, jak budovat šetrné stavby, jež zachovávají současnou životní úroveň, jsou krásné a  zároveň šetrné k  přírodním zdrojům.

Autorem projektu je českokrumlovský rodák Pavel Podruh ml., který prostřednictvím architektonické soutěže propojil nejrespektovanější technické a  architektonické odborníky s  nadějnými studenty architektury a  stavebnictví. Formou dvoukolové soutěže, která probíhala pod záštitou fakulty stavební ČVUT v Praze, VŠTE v Českých Budějovicích a University of Cambridge, vzniklo pět výjimečných soběstačných konceptů, tzv. ostrovních budov. „Budova, která je kompletně odpojena od inženýrských sítí, je ve své podstatě technologickým a estetickým oříškem, jednoduše je to obrovská výzva. Proto bylo nutností, aby na  něm pracoval tým těch nejlepších odborníků a my měli velké štěstí, že je náš projekt skutečně přitáhl. Je to skutečně velmi náročné a fascinující téma zároveň," popisuje Pavel Podruh. Pokud půjde vývoj podle plánu, na  jaře 2018 začnou stavební práce prvních dvou prototypních staveb projektu Český ostrovní dům. „Především chceme být užiteční. Po  malých krůčcích bychom rádi pomohli na  svět moderním, soběstačným a  vysoce šetrným budovám nové generace. Začínáme ale prozatím velmi pokorně, v malém a s velkým osobním riskem. Vnímám, že tak trochu pukají ledy a že i velké nadnárodní společnosti podstupují určitou evoluci myšlení. Za to jsem moc rád a věřím, že je to velký příslib do budoucnosti. Projekt vnímám jako cestu, jak popularizovat udržitelnost a přiblížit ji blíže veřejnému zájmu. Úroveň lidského poznání je již tak daleko, že není důvod dále poškozovat prostředí, ve kterém žijeme. Nejde o ekologii, ale spíše o selský rozum a uvažování o dalším vývoji. Věřím, že bychom mohli zasít semínko zájmu," dodává Pavel Podruh.

Český ostrovní dům by skutečně mohl příznivě přispět k  vývoji v  naší architektuře. Projekt má před sebou ještě spoustu práce, ale nelze mu upřít obdivuhodnou odvahu a zápal.

Diskuse o nové výstavbě ve Vyšném

Současné možnosti a  podmínky nové výstavby ve Vyšném a problematika změn regulačního plánu v  této lokalitě zúčastnil rovněž Petr Wízner, zpracovatel současného regulačního plánu a  Pavel Koubek, zpracovatel platného územního plánu a připravovaného nového územního plánu Českého Krumlova.

Pro vypořádání požadavků vlastníků na  stavby v  zastavěných a  zastavitelných územích vymezených platným územním plánem bude byla tématem setkání zástupců města a městského úřadu Český Krumlov s občany, ve  čtvrtek 3. listopadu 2016. Setkání bylo nejenom pro navrhovatele změn současného regulačního plánu, pozvání bylo určeno také ostatním zájemcům o  výstavbu ve  Vyšném a  každému, kdo má o tuto problematiku zájem. Setkání se rozhodující studie odtokových poměrů, která bude dokončená na jaře příštího roku. Podle ní bude možné záměry posoudit a  individuálně řešit změnou současné verze regulačního plánu. Požadavky mimo zastavitelné plochy musí počkat až na nový územní plán. Český Krumlov je jedním z  míst, které je zapsáno v  seznamu UNESCO. Nejde jen o zámek a jádro města. Je chráněna celá kotlina a  přírodní horizont. To se musí při tvorbě územního plánu respektovat.

Další kapitolou zasedání byly vodní poměry v  této lokalitě. Přítomný byl i  zástupce správy vodních toků Lesů ČR, které již mají vlastní studii odtokových poměrů Vyšenského potoka zpracovanou. Zúčastnili se i  její tvůrci z  Vodohospodářského rozvoje a  výstavby, a.s., kteří uvedli, že maximální možná navržená opatření vyplývající z jejich studie zvládnou na rozdíl od současné jednoleté pětiletou vodu. Konkrétní opatření spočívají ve  zkapacitnění koryta potoka a  rekonstrukci nevyhovujících propustků. Stejný zpracovatel nyní tvoří i  studii odtokových poměrů pro město, která bude řešit širší území, neboť problémy se srážkovou vodou sahají až k  průmyslové zóně. Samotná realizace všech budoucích opatření však závisí i na výkupu některých vodohospodářských staveb na  pozemcích soukromých vlastníků a na dostatku financí, přičemž náklady půjdou do  desítek miliónů. Bez dotačních prostředků se město neobejde.

Centrum studijních pobytů na 1. zámeckém nádvoří - ukončení obnovy areálu

V Českém Krumlově se v listopadu 2016 otevřelo Centrum studijních pobytů vzniklé díky podpoře z Finančních mechanismů Evropského hospodářského prostoru. Centrum je umístěno na 1. zámeckém nádvoří v prostorách někdejších koníren a bude sloužit zejména účastníkům intenzivních studijních pobytů z tuzemských i zahraničních univerzit. Cílem projektu byla nejen stavební a památková obnova dlouho nevyužívaného a historicky zajímavého objektu bývalé konírny, ale zároveň snaha jej funkčně rehabilitovat pro zcela nové účely.

Více informací k jednotlivým kapitolám naleznete v pdf verzi Kroniky města Český Krumlov.