aktualizováno 3. 2. 2019

Kronika města Český Krumlov 2016

Hlavní události roku 2016

Podle nařízení Zákona č. 232/2006 Sb., o kronikách obcí, má zapisovatel městské kroniky úkol zaznamenat obecně politické a společenské události nadregionálního, národního i světového významu. Zákon vychází z poněkud archaického předpokladu, že je v kronice třeba zachytit představy o obecných dějinných procesech, jak je vnímali místní obyvatelé a právní subjekty nebo jak se mohly odrážet na konkrétních událostech obce či města.

Před masovým rozšířením tisku a dalších sdělovacích prostředků popisy kronikářů skutečně poskytovaly velmi zajímavé a cenné údaje o tom, jak byly „velké" události vnímány v jednotlivých městech a obcích, protože se mohly dost často výrazně odlišovat od názorového mainstreamu velkých měst, jež se v regionech nedokázal účinně prosazovat. V současnosti se ovšem vnímání politických a společenských procesů v centru politických, společenských, kulturních a ekonomických jevů víceméně shoduje s hlavními názorovými proudy na celém území státu.

Profesionálně se hodnocením všech aspektů národního i světového dění zabývá celá řada institucí, ale je třeba naplnit požadavek zákona, který ukládá kronikáři tuto obecnou část v kronice dle jednotlivých let uvádět. Tato kronika se řídí zákonem i v tomto ustanovení, o jehož užitečnosti mnozí (i sám kronikář) mají pochybnosti, a obecně politické a společenské události v následujícím textu zaznamenává. Snaží se činit tak se zřetelem k vazbě na místní českokrumlovské poměry.

Mezinárodně politická situace a její odraz v Českém Krumlově

Obecně lze konstatovat, že stejně jako v celé České republice (a ostatně v celé Evropě) také v náladách obyvatelstva Českého Krumlova dostávala v roce 2016 mezinárodně politická témata mnohem větší prostor, než tomu bylo dříve, kdy občanům města bývaly bližší domácí události, jež se bezprostředněji dotýkaly jejich každodenního života. Ačkoliv měly tyto události charakter spíše abstraktních hrozeb, neboť do života České republiky prozatím přímo nezasahovaly, obyvatelé se jimi zabývali o poznání hlouběji než dříve a vnímali je spíše jako výstrahu. Pokud jde o hlavní okruhy zahraničněpolitických témat, jednalo se zejména o následující:

Rusko-ukrajinská krize již neměla tolik vyhrocenou podobu, a vojenské akce ve válkou vyčerpané oblasti postupně ustávaly, ačkoliv konflikt nebyl zcela ukončen a diplomacie nenalezla cestu k vyřešení problému a stvrzení respektovaného míru. Nicméně Rusko svým zasahováním a tichou podporou ruskojazyčných vzbouřenců, stejně jako postupem v oblasti zbrojení, konfrontačním vystupováním jeho elit a angažováním se v dalších mezinárodních konfliktech utvrzovalo názor obyvatelstva České republiky, že mu jde především o znovuobnovování imperiální, agresívní politiky zejména směrem k Západu. Mnohé průzkumy veřejného mínění v České republice to potvrzovaly. Státy EU a USA vyhlásily embargo vůči Rusku, které se projevilo mimo jiné poklesem hodnoty rublu a zdražením zahraničních zájezdů směřujícím z Ruska do Česka. Výrazně to bylo vidět na poklesu množství ruských turistů navštěvujících v minulých letech Český Krumlov v mnohem větším počtu.

Občanská válka v Sýrii pokračovala po celý rok. Část území státu ovládaly různé skupiny rebelů, mezi nimi nejvýznamnější a nejradikálněji tzv. Islámský stát. Proti rebelům bojovala syrská regulérní armáda pod velením prezidenta Asada a války se v různé míře účastnily i další státy, vesměs s cílem získat nebo upevnit své postavení v budoucí poválečné Sýrii. Šlo o ropovody, vojenské základny a rovnováhu sil v regionu. Asadovými spojenci bylo Rusko a Írán. Některé protiasadovské rebely podporovaly USA. Turecko se snažilo eliminovat syrské Kurdy, podle situace spolupracovalo s USA i s Ruskem. Prezident Turecka v červenci 2016 upevnil své postavení, když potlačil nepodařený pokus o vojenský puč. Bylo zatčeno asi 45 000 osob. Prezident ignoroval výtky Západu, protože disponoval silou v podobě migrační politiky - mohl zaplavit Evropu válečnými uprchlíky, což by politicky nepřežilo vedení žádné západoevropské země. I přes některé incidenty zřetelně sílilo spojenectví Turecka a Ruska. V této souvislosti byl také na Českokrumlovsku cestovními kancelářemi zaznamenán nepatrně snížený zájem o pobyt v dovolenkových destinacích v Turecku.

Migrační krize v Evropě zaznamenala nižší příliv uprchlíků než v kritickém roce 2015, o azyl v Evropě požádal v roce 2016 přibližně milión uprchlíků, ovšem počet osob, které vstoupily do EU ilegálně, byl výrazně vyšší. Hlavními destinacemi byly Německo, Švédsko a Británie, hlavními vstupními státy Řecko, Maďarsko, Chorvatsko a Itálie. Nadále platilo, že se do Evropy dostala jen menšina uprchlíků ze Sýrie a dalších krizových oblastí, kdy většina migrantů zůstávala v táborech v Turecku, Libanonu, Jordánsku, Egyptě a Iráku. Bohužel sílil proud tzv. ekonomických migrantů z Afriky a nedařilo se rozbít pašerácké sítě přes Středozemní moře. Evropské země, zejména Německo, se snažily vypovídat ze svého území ty uprchlíky, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu. Často však šlo osoby bez dokladů, u nichž nebylo jasné, kam je vrátit. Situace nebyla pod kontrolou. V České republice, a tím pádem ani v regionu Český Krumlov, nebezpečí příchodu těchto migrantů nehrozilo, takže odpor proti migraci, až na osamělé lokální případy, nebyl nijak společensky vyhrocený.

Diskusi mezi obyvateli Krumlova, tak jako po celé ČR rozpoutaly, neustálé debaty o migračních kvótách, kdy v roce 2016 česká vláda v intencích převažujícího mínění obyvatel republiky a také mnohých obyvatel Českého Krumlova kvóty odmítla.

Masové přesuny migrantů vyvolávaly stále větší obavy ze zvládnutí přílivu tolika lidí s odlišnými kulturními a civilizačními návyky. Teroristické útoky organizované zároveň skupinkami někdejší muslimských přistěhovalců v západní Evropě prohlubovaly obavy z příchodu možných teroristických útoků i v České republice. K vážným teroristickým útokům došlo v Belgii, Francii a Německu. V březnu zahynulo v Bruselu 32 lidí během tří koordinovaných pumových atentátů, 300 osob bylo zraněno. V souvislosti s útokem schválila vláda ČR vyhlášení prvního stupně ohrožení terorismem. V červenci vjel útočník kamionem do davu v Nice, zabil 86 lidí, 434 bylo zraněno. V prosinci se podobná událost opakovala v Berlíně, kde útočník na vánočním trhu zabil 12 a zranil 50 lidí. Útoky podkopaly důvěru evropského obyvatelstva vůči stávajícím muslimským komunitám a k novým příchozím z arabských zemí. Rozdílný přístup k tzv. uprchlické krizi v Evropě a vzájemná krize důvěry mezi jednotlivými státy EU začaly ohrožovat samu podstatu fungování EU a zejména schengenského prostoru.

Britské referendum rozhodlo těsnou většinou, že země zahájí proceduru odchodu z EU. Nová premiérka Theresa Mayová bude s vedením EU vyjednávat o podmínkách rozchodu, který je v dějinách Unie bezprecedentní událostí.

Prezidentem USA se stal Donald Trump. Oproti očekávání vyhrál nejprve republikánské primárky, pak porazil v prezidentských volbách protikandidátku Hillary Clintonovou. Politický establishment USA a celého Západu je výsledkem zaskočen, Trumpovo vítězství vzbudilo spokojené reakce v Rusku a mezi evropskými populisty. V mnoha evropských zemích vzrostl vliv euroskeptických, nacionalistických a populistických stran a politiků, po zvolení Donalda Trumpa získal tento směr oporu také v USA. Česká republika balancovala na hraně.

Česká politika a její odraz v Českém Krumlově

Domácí politická scéna jednotně s politickou poptávkou veřejnosti (včetně té českokrumlovské) zaměřila velkou část své agendy na mezinárodně politický vývoj, zejména pokud jde o migrační krizi. S názorově do značné míry homogenními státy tzv. Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko - zkratka V4) prosazovala Česká republika negativní, nicméně v rámci V4 nejumírněnější stanovisko k přijímání migrantů do EU, po schválení kvót pak Slovensko ze své zásadní pozice ustoupilo a přijalo na základě stanovené kvóty pro formu několik migrantů.

V rámci legislativní činnosti Parlamentu ČR byla i v roce 2016 přijímána, stejně jako každý jiný rok, celá řada nových zákonů. Mezi nejkontroverznější, a přitom velmi důležité z hlediska dopadu na české živnostníky, byl návrh zákona z dílny vládní koalice, resp. politických uskupení ANO a SSD, o elektronické evidenci tržeb. Ostře proti se stavěly opoziční strany, zejména TOP 09 a ODS. Ministr financí Andrej Babiš (z hnutí ANO) veřejně slíbil jeho zavedením zvýšení odvodů do státní pokladny v odhadované výši 10 mld. Kč, zatímco opozice varovala, že zavedením se pouze zvýší administrativní a finanční zatížení drobných živnostníků, které povede ke krachu mnohých živností. Ve sněmovně, kde má opozice menšinu, tedy nemá možnost hlasováním zvrátit přijetí zákonů, rozhodla se formou obstrukcí zhatit předpokládaný výsledek hlasování. Zákon byl schválen a elektronická evidence tržeb spuštěna. Od 1. 11. 2016 se týkal pohostinských činností a zůstává otázkou, jaký bude mít dopad na provozovatele gastronomických podniků ve městě jako je Český Krumlov s tak dominantní nabídkou právě těchto služeb.

Další kontroverzní zákon, který začal platit od 31. 5. 2016 a týkal se pohostinských služeb v Českém Krumlově, byl úplný zákaz kouření ve všech stravovacích zařízeních. Vzhledem k postupným stavebním úpravám a obecnému odklonu od kouření v uzavřených prostorách na veřejných místech se ve městech se silným zastoupením turistů ze zahraničí (ale už i domácí turistická klientela z velké části vyžaduje nekuřácké prostředí) přijetí tohoto zákona života podnikatelů stravovacích služeb asi výrazně nedotkne, horší zřejmě bude dopad zákona v malých restauracích mimo centrum města.

Průměrný plat v České republice v roce 2016 byl na 37 % průměrného platu EU, kupní síla průměrné mzdy byla na 59 % průměru EU, HDP na hlavu přepočtený podle parity kupní síly na 86 % průměru EU. Tyto údaje naznačují, že Češi jsou platově podhodnoceni. V regionu se to projevuje např. úbytkem lékařů i středního zdravotního personálu, učitelů, pracovníků v kultuře i nízkou možností sehnat provozní a obslužný personál. Jako vždy vláda a poslanci jsou si tohoto stavu vědomi, jejich proklamace o nutnosti zvýšení mezd a sliby občané vyslechnou, ale na výplatní pásce se to neprojevuje. Můžeme jen doufat, že po volbách do Parlamentu v příštím roce alespoň některé strany své předvolební sliby dodrží. 

V říjnu 2016 skončilo čtyřleté volební období stávajících krajských zastupitelstev, a proto prezident republiky vyhlásil termín konání voleb na 7. a 8. října 2016. Český Krumlov je sídlem senátního obvodu č. 10 a i zde končilo šestileté volební období stávajícího senátora. Volby do 1/3 Senátu se uskutečnily ve stejném termínu jako volby do zastupitelstva kraje. Voliči vybírali své zástupce do 55 členného krajského zastupitelstva z 23 volebních stran a o senátorské křeslo se ucházelo devět kandidátů. Se 22,55 % získaných hlasů vyhrála ČSSD, dále ANO 2011 (17,67 %), ODS (12,67 %), KSČM (10 %), PRO JIŽNÍ ČECHY (8 %), (KDU-ČSL (6,63 %), Jihočeši 2012 (5,80 %). O senátorské křeslo se ucházelo devět kandidátů, přičemž do II. kola postoupili krumlovský lékař Jindřich Florián z ČSSD, který získal 40,25 % hlasů a dosavadní senátor Tomáš Jirsa (Hluboká nad Vltavou) z ODS, který s 59,74 % získaných hlasů post senátora znovu obhájil.

Strany vládní koalice i opozice se vyhnuly krizím, které mnohdy charakterizovaly jejich vnitřní život, a také četné skandály, které často v minulých letech otravovaly politické dění, se jim vyhnuly. Vnitropolitickou scénu i nadále oživoval latentní konflikt mezi prezidentem Milošem Zemanem a orgány státní moci vzešlými z parlamentních voleb. Obecně lze konstatovat, že politický život v naší zemi se také v roce 2016 obešel bez velkých turbulencí, avšak veřejnost byla do politického dění, a to zejména v souvislosti s možnou migrační krizí v Evropě, zainteresována stejně jako v minulém roce.

Icons from Freepik - www.flaticon.com are licensed by CC 3.0 BY

Město Český Krumlov

Nastavení soukromí:

Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací o výkonu a používání webu, zajištění fungování funkcí ze sociálních médií a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas, který nám udělíte kliknutím na volbu „Souhlasím se vším“. Své preference můžete snadno upravit kliknutím na volbu „Podrobné nastavení“.

Povolujete: