aktualizováno 1. 2. 2019

Město projednává možnosti odkoupení čistírny odpadních vod

aktualizováno 1. 2. 2019

Zastupitelstvo města Český Krumlov ve čtvrtek 31. ledna 2019 projednávalo záměr podání nabídek na koupi čistírny odpadních vod a obchvatného kanálu. Celková cena nabídek dosahuje 230 milionů korun, jedná se tak o největší investici za posledních 25 let. Před samotným zasedáním město obdrželo řadu otázek, námitek, a informací vzbuzujících pochybnosti o výhodnosti této majetkové transakce. Proto se čtvrteční jednání zaměřilo výhradně na diskuzi k danému tématu a vlastní schválení podání nabídek je naplánováno na únor. Tuto dobu využije město ke zpracování podrobnějšího podkladového materiálu a zodpovězení relevantních otázek a případných nejasností.

O koupi čistírny odpadních vod (dále jen ČOV) a obchvatného kanálu, jejichž vlastníci jsou několik let v konkurzním řízení, město Český Krumlov usiluje řadu let. Po mnoha jednáních s insolvenčními správci se podařilo vyjednat základní kupní podmínky, jež by umožnily získat tento strategický majetek. Za ČOV město navrhuje zaplatit 180 milionů korun, za obchvatný kanál 50 milionů.

V zastupitelstvu však zatím nedošlo k názorové shodě. Navíc se v poslední době ve veřejném prostoru objevují dotazy, připomínky i nepravdivé informace od anonymních pisatelů, kteří cílí na zpochybnění celé transakce odkoupení čistírny. „Došli jsme k závěru, že bude rozumné absolvovat diskuzi, zaznamenat případně další otázky a výstupy a posunout hlasování o podání nabídek na únorové zasedání. Během následujícího měsíce připravíme podrobné podklady, ve kterých se vypořádáme s dotazy a vysvětlíme případné nejasnosti, než předložíme zastupitelstvu vlastní koupi," uvedl starosta Dalibor Carda.

Na otázky, které na jednání pokládali zastupitelé, odpovídal Jiří Heřman, předseda představenstva společnosti ČEVAK a odborník na danou problematiku. Jednalo se například o možnost odkoupení pouze obchvatného kanálu bez čistírny, ovšem taková transakce není s největší pravděpodobností realizovatelná. Jedním z argumentů zastupitelů byla také energetická náročnost současné čistírny, jejíž kapacita je mnohonásobně vyšší, než by samo město využilo. Tuto domněnku Jiří Heřman objasnil s tím, že čistírna může bez problémů fungovat v režimu tak, aby pokryla pouze požadované množství odpadních vod, pokud by nebyla poptávka po plné kapacitě. V současné době čistírnu využívá město Český Krumlov, město Větřní a provoz papíren JIP Větřní.

Pokud by podání nabídky zastupitelstvo na únorovém jednání schválilo, bude následně záležet na obou prodávajících, kterými jsou ČOV Český Krumlov s.r.o. a JIP Větřní a.s., zda akceptují nabízené kupní ceny. Pokud se tak stane, budou vypracovány finální verze kupních smluv a zastupitelstvo města bude rozhodovat o jejich konečném schválení. Získáním čistírny i kanálu do vlastnictví by město definitivně odstranilo riziko, zda a jakým způsobem bude (v budoucnosti) zajištěno odvádění a čištění městských odpadních vod včetně nárůstu cen za tyto služby.

„Posouzení koupě jsme se důkladně věnovali, stejně tak alternativnímu řešení - výstavbě nové ČOV, která by vyšla na 330 milionů korun (pozn.: cena bez DPH), také proto se nakonec přikláníme k variantě odkoupení," doplňuje místostarosta Josef Hermann.

Musí město vlastnit čistírnu odpadních vod?

Město musí svým občanům zajistit odvádění a čištění odpadních vod. V mnoha případech se tak děje také prostřednictvím právnické osoby, která je v rukou veřejného subjektu, v němž má dané město určitý podíl na rozhodování. Existují i případy, kdy jde o ryze soukromý subjekt. Toto uspořádání může pracovat (a v praxi i pracuje) velmi dobře, ovšem za podmínky, že zmíněný soukromý subjekt je stabilní a má zájem na dlouhodobě udržitelném fungování a na rozvoji majetku, který je k takové činnosti zapotřebí.

V případě Českého Krumlova je potřebný majetek (ČOV a obchvatného kanálu) v držení dvou subjektů (ČOV Český Krumlov s.r.o. a JIP Větřní a.s.), které nelze považovat za stabilní, a přinejmenším jeden z nich nedává do budoucna žádné záruky, že by se stabilním stal. JIP Větřní z tohoto pohledu stabilní nebude, protože nelze nijak zaručit, že výroba, pro níž je dnes čištění odpadních vod klíčovou službou, bude alespoň v dnešním rozsahu i nadále pokračovat.

Nepředvídatelnost budoucích vlastnických vztahů a z ní plynoucích náhlých změn nákladů na čištění odpadních vod se projevila i v minulých letech. Před dramatickými dopady možných změn město a jeho občany chránil pouze systém dlouhodobých smluv, který však v příštím roce skončí.

Získání ČOV a obchvatného kanálu do majetku města je prakticky jedinou možností, jak trvale zajistit kontrolovatelnou udržitelnost majetkových a provozních vztahů, jež jsou pro naplnění potřeb města nezbytnou podmínkou.

Další možná řešení

Řešení, kdy by město nemuselo čistírnu odkupovat, existují a byla velmi pečlivě zmapována na úrovni technickoekonomické studie. Výstavba vlastní ČOV a nutné navazující kanalizace je technicky realizovatelná, ale také investičně náročnější - odborný odhad propočetl náklady ve výši cca 330 milionů korun bez DPH. Ekonomicky je z dlouhodobého hlediska přibližně srovnatelná.

Její uskutečnění je logicky vázáno na provedení řady předchozích úkonů (zejména změny územního plánu) a doprovodných opatření řešících dopady výstavby kanalizace na dopravní situaci ve městě apod. Reálně by tudíž mohla začít fungovat až v horizontu minimálně pěti, spíše však více let. Po tuto dobu by musely prostředky vybrané na stočném směřovat do stávajícího (neperspektivního) majetku a pro budoucí (perspektivní) řešení by byly ztracené. Tato varianta také rezignuje na řešení potřeb města Větřní, které čistírnu využívá.

Koupi ČOV a obchvatného kanálu tak vedení města považuje jako jedno z technicky, provozně i ekonomicky nejracionálnějších řešení.

Financování, návratnost celkové investice a promítnutí koupě do ceny stočného

Celková pořizovací cena 230 milionů korun by byla financována z dlouhodobého bankovního úvěru s předpokládanou dobou splácení úvěru cca 15 let. Hlavním zdrojem pro splácení úvěru vč. úroků z něj by bylo nájemné za pronájem ČOV a kanálu. Roční nájemné se předpokládá ve výši cca 20 milionů korun. Hrubá návratnost pořizovacích nákladů by byla v souladu s dobou splácení bankovního úvěru, tj. cca 15 let. Nezbytné následné budoucí investice mohou být hrazeny způsobem, který ukáže vlastní provoz souboru ČOV a jeho ekonomika.

Nákladové dopady do stočného lze definitivně upřesnit teprve po uzavření koncesního řízení. Předběžně však lze uvést, že stávající stočné pokrývá nezbytné provozní náklady odvádění i čištění odpadních vod, ale nepokrývá plnou obnovu ČOV ani obchvatného kanálu, v případě obchvatného kanálu pravděpodobně ani dostatečnou údržbu a částečnou obnovu. Město také odhaduje, že stočné ve stávající výši by mělo tyto krátkodobé potřeby pokrýt.

Nájemné z nově nabytého majetku by mělo zajistit pokrytí investičního úvěru použitého na koupi. Přibližně lze počítat tak, že navýšení nájemného o 0,9 milionu korun znamená zvýšení stočného o cca 1 Kč/m3. Bylo by tedy nutné zvýšit stávající nájemné tak, že zatížení stočného stoupne o cca 21 Kč/m3. Tímto navýšením, jakkoli se na první pohled zdá drastické, by se souhrn vodného a stočného v Českém Krumlově dostal přibližně do oblasti celostátního průměru.

Historie a současný stav

Tovární papírenská výroba se v povodí Horní Vltavy intenzivně rozvíjela již před koncem 19. století. Znečišťování Vltavy odpadními vodami z výroby však způsobovalo problémy ve využití říční vody, proto se v 60. letech 20. století využilo systému čistírny odpadních vod pod Českým Krumlovem, obchvatného kanálu z papírny Větřní až k čistírně a připojení komunálních kanalizací Větřní a Českého Krumlova. Obchvatný kanál byl vybudován v letech 1969-1974, ČOV v letech 1985-1992.

V 90. letech minulého století byla papírna zprivatizována. V tomto období město Český Krumlov možnost převzít ČOV do svého vlastnictví nevyužilo. ČOV i obchvatný kanál se tak staly součástí majetku nově vzniklé společnosti JIP Papírny Větřní. Druhou možnost převzetí čistírny, a to v souvislosti se změnami vlastníků papírny na přelomu tisíciletí, město opět nevyžilo.

V roce 2010 se vlastníkem závodu ČOV stala společnost ČOV Český Krumlov s.r.o., která se v roce 2016 dostala do konkurzu. V dubnu 2018 zveřejnil insolvenční správce soudem schválený úmysl prodat podstatné části společnosti ČOV Český Krumlov. Město Český Krumlov chtělo získat čistírnu do svého vlastnictví, jelikož však v danou chvíli nebylo možné současně odkoupit i obchvatný kanál, rozhodlo zastupitelstvo nabídku na ČOV nepodávat.

Obchvatný kanál je v současnosti zapsán v majetku JIP - Papírny Větřní, která je od roku 2013 v konkurzním řízení. Insolvenční správce společnosti deklaruje prodej kanálu současně s ČOV.

Icons from Freepik - www.flaticon.com are licensed by CC 3.0 BY

Město Český Krumlov