29. září 2008
V městských částech Nádražní Předměstí a Horní Brána byl na jehličnanech zjištěn výskyt kůrovce smrkového. Napadné stromy byly okamžitě odstraněny a pracovníci Lesů města Český Krumlov, s.r.o. a odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Český Krumlov průběžně sledují stav dřevin v katastru města tak, aby byl případný další výskyt kůrovce okamžitě podchycen.
Kdo je kdo
Lýkožroutů je několik druhů, nicméně u nás nejrozšířenější je lýkožrout smrkový. Je to cca pětimilimetrový brouček, který žije ve všech smrkových lesích, zavrtává se pod kůru smrků a živí se lýkem. Zde narušuje životně důležitá "pletiva" stromu a ten usychá.
Ze života hmyzu
Dospělí kůrovci přezimují pod kůrou stromů, ve
kterých se vyvinuli, případně v hrabance nebo v souškách.
Vylétávají na jaře, když teplota vzduchu dosáhne asi 17 stupňů.
Samci začnou pátrat po vhodných stromech, do kterých se zavrtají a
vyhlodají takzvanou snubní komůrku. Zde je vyhledají samičky, které
po oplodnění prokoušou matečné chodby rovnoběžné s vlákny lýka. Do
nich nakladou vajíčka (jedna samice v průměru šedesát kusů), z
nichž se po 5 - 14 dnech vylíhnou larvy. Ty začnou vyhlodávat
chodby kolmo na matečnou chodbu a přeruší životně důležitá vlákna
stromu. Přírodovědci zdůrazňují, že kůrovec je zcela přirozenou
součástí smrkového lesa, který hostí stovky druhů hmyzu a každý z
nich hraje svoji nezastupitelnou roli. Kůrovec přednostně napadá
poškozené, vyvrácené a oslabené stromy. Nejvyvinutějším smyslem
kůrovce je čich díky němu rozeznává chemické látky, které stromy
uvolňují a jejichž složení se mění podle jejich zdravotního stavu.
Smrk napadený kůrovcem má několik možností obrany. Když brouk
vnikne pod kůru, poškodí pryskyřičné kanálky a z nich se na něj
vyřine míza, která jej přilepí a zahubí. Strom vylučuje do
postižených míst i další jedovaté látky - terpeny a fenoly.
Schopnost smrku vyrábět obranné látky závisí na jeho zdravotním
stavu. Zatímco zdravý smrk se ubrání i velkému náletu kůrovců,
oslabený strom snadno podlehne. Při velkých kalamitách však kůrovec
dokáže udolat i silné stromy. Při určité souhře okolností dochází k
přemnožení kůrovce
Jak na něj
Lidské zásahy - takzvané asanace - bývají nejúčinnější v časném stadiu přemnožení. V takovém případě lze pokácením a odkorněním napadených stromů spolehlivě zabránit dalšímu rozmnožení kůrovce. V lesnictví se pochopitelně používají i jiné metody - postřik insekticidy, instalace lapačů s feromony či lapáky z poražených stromů. Pro majitele jehličnatých stromů na zahradách si dovolujeme doporučit sledovat jejich aktuální zdravotní stav a v případě podezření z napadení kůrovcem (odlupování kůry stromů, prosychání koruny) konzultovat problém s pracovníky odboru životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Český Krumlov - tel. 380 766 550 nebo 380 766 559.
Vlasta Horáková, vedoucí odboru životního prostředí
a zemědělství