aktualizováno 14. 8. 2023

Kronika města Český Krumlov 2017

Hlavní události roku 2017

Podle nařízení Zákona č. 232/2006 Sb., o kronikách obcí, má zapisovatel městské kroniky úkol zaznamenat obecně politické a společenské události nadregionálního, národního i světového významu. Zákon vychází z poněkud archaického předpokladu, že je v kronice třeba zachytit představy o obecných dějinných procesech, jak je vnímali místní obyvatelé a právní subjekty nebo jak se mohly odrážet na konkrétních událostech obce či města.

Před masovým rozšířením tisku a dalších sdělovacích prostředků popisy kronikářů skutečně poskytovaly velmi zajímavé a cenné údaje o tom, jak byly „velké“ události vnímány v jednotlivých městech a obcích, protože se mohly dost často výrazně odlišovat od názorového mainstreamu velkých měst, jež se v regionech nedokázal účinně prosazovat. V současnosti se ovšem vnímání politických a společenských procesů v centru politických, společenských, kulturních a ekonomických jevů víceméně shoduje s hlavními názorovými proudy na celém území státu.

Profesionálně se hodnocením všech aspektů národního i světového dění zabývá celá řada institucí, ale je třeba naplnit požadavek zákona, který ukládá kronikáři tuto obecnou část v kronice dle jednotlivých let uvádět. Tato kronika se řídí zákonem i v tomto ustanovení, o jehož užitečnosti mnozí mají pochybnosti, a obecně politické a společenské události v následujícím textu zaznamenává. Snaží se činit tak se zřetelem k vazbě na místní českokrumlovské poměry.

Dne 20. ledna se Donald Trump oficiálně stal pětačtyřicátým prezidentem Spojených států a jeho styl vládnutí se projevil velmi brzy. Provedl řadu kontroverzních rozhodnutí, zmiňme alespoň zákaz vstupu do USA pro obyvatele několika arabských zemí, plán postavit mexickou zeď, ohlášený konec zdravotního systému Obamacare, odstoupení od klimatické dohody z Paříže či uznání Jeruzaléma metropolí Izraele. Už po pár měsících prezidentovy vlády a mnohdy agresivní rétoriky se rapidně zhoršily vztahy Spojených států se Severní Koreou a vyhrotily se i ty s Íránem. Celé Trumpovo prezidentství také provází jeho ruský problém a časté personální výměny ve vládě a na klíčových postech (třeba v FBI). Jeho velkým úspěchem naproti tomu je americká daňová reforma.

Američany v říjnu zasáhly dva útoky, v Las Vegas a v New Yorku. Nejhorší masovou střelbu v dějinách USA, při které zemřelo 58 lidí, měl na svědomí gambler a osamělý vlk Stephen Paddock, který na návštěvníky country festivalu pálil z okna nedalekého hotelu. Na Manhattanu vjel do davu uzbecký řidič dodávky a zabil osm lidí.

Americký prezident Trump uznal Jeruzalém hlavním městem Izraele s tím, že se do metropole z Tel Avivu časem přesune americká ambasáda. Rozčílil tím tisíce muslimů po celém světě včetně Palestinců a vládců arabských zemí. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi naopak poděkoval za „historické rozhodnutí“.

V roce 2017 sílila ve světě kampaň Mee Too, která začala Harvey Weinsteinem. Hollywoodský producent doplatil na své sexuální skandály. Obvinění přibývala a se svými zkušenostmi se sexuálním obtěžováním se svěřily oběti i jiných „hnusných chlípníků“, kteří začali rychle přicházet o své kariéry. Symbolem zemětřesení, které skeptici považují za hon na čarodějnice, je i do té doby oblíbený herec Kevin Spacey. Krátce po přiznání filmových hvězd rozjela herečka Alyssa Milano také kampaň Me Too, ke které se na Twitteru a Facebooku připojily miliony žen po celém světě a ukázaly tak, že je problém sexismu a nevhodného chování vůči ženám (a v menšině i mužům) hluboce zakořeněný. V České republice nedosáhla tato kampaň masového rozšíření, v Českém Krumlově zatím nebyly zaznamenány větší ohlasy ve veřejnosti.

Tým vedený premiérkou Theresou Mayovou a ministrem pro brexit Davidem Davisem zažádal Evropský parlament o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy. Jak ukázaly měsíce následující, cesta z Evropské unie bude pro Brity obtížnější, než čekali. Britské parlamentní volby v červnu přinesly překvapivě slabé vítězství konzervativců pod vedením Theresy Mayové. V nejisté atmosféře pak začaly rozhovory Britů a EU o odchodu z Unie.

Velkou Británii v roce 2017 poznamenalo několik teroristických útoků. Za všechny jmenujme masakr po koncertě zpěvačky Ariany Grande v Manchesteru. Sebevražedný atentátník tehdy zabil 22 lidí, zejména dětí a teenagerů.

Francouzi si v květnu 2017 zvolili nového prezidenta, kterým se stal Emmanuel Macron. Za půl roku ve funkci proslul kontroverzními výroky, brzkou ztrátou popularity i snahou působit coby mediátor na Blízkém východě.

Volby do německého parlamentu v září 2017 vyhrála Křesťanskodemokratická unie dosavadní kancléřky Angely Merkelové. Sestavit vládu se jí však do konce roku nepodařilo.

Třináct mrtvých a více než sto raněných si vyžádal teroristický útok v srpnu 2017 na barcelonské třídě La Rambla. Tragédie v katalánské metropoli tehdy sjednotila španělské i katalánské politiky, kteří Barcelonou při smutečním průvodu šli bok po boku. Usmíření jim však nevydrželo dlouho.

V nečekanou frašku se zvrhlo referendum o vzniku nezávislého Katalánska. Evropu nejprve šokoval tvrdý zásah španělských policistů vůči voličům, po kterém přišly masivní demonstrace Katalánců. Premiér regionu Carles Puigdemont oznámil, že je odtržení od Španělska nevyhnutelné, za což si vysloužil obvinění ze vzpoury. Před ním se skryl v Belgii. Španělsko prohrálo, v předčasných prosincových volbách do katalánského parlamentu jasně zvítězilo Katalánské národní shromáždění, které usiluje o osamostatnění. Účast byla rekordní, přes 80 procent.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii poslal bývalého velitele bosenskosrbské armády Ratka Mladiče na doživotí do vězení za genocidu a další zločiny spáchané během jugoslávské války. Patří mezi ně masakr ve Srebrenici i ostřelování Sarajeva.

Rusko-ukrajinská krize již neměla tolik vyhrocenou podobu, a vojenské akce ve válkou vyčerpané oblasti postupně ustávaly, ačkoliv konflikt nebyl zcela ukončen a diplomacie nenalezla cestu k vyřešení problému a stvrzení respektovaného míru. Nicméně Rusko svým zasahováním a tichou podporou ruskojazyčných vzbouřenců, stejně jako postupem v oblasti zbrojení, konfrontačním vystupováním jeho elit a angažováním se v dalších mezinárodních konfliktech utvrzovalo názor obyvatelstva České republiky, že mu jde především o znovuobnovování imperiální, agresívní politiky zejména směrem k Západu. Mnohé průzkumy veřejného mínění v České republice to potvrzovaly. Státy EU a USA vyhlásily embargo vůči Rusku, které se projevilo mimo jiné poklesem hodnoty rublu a zdražením zahraničních zájezdů směřujícím z Ruska do Česka. Výrazně to bylo vidět na poklesu množství ruských turistů navštěvujících v minulých letech Český Krumlov v mnohem větším počtu.

Rusko na začátku dubna šokoval teroristický útok v petrohradském metru. Strojvedoucí po explozi v třetím vagonu soupravy pokračoval v jízdě až do stanice, čímž zabránil většímu počtu obětí. Těch bylo i přesto čtrnáct.

I Čechů se v létě osobně dotkla současná vlna teroristických útoků. V egyptské Hurghadě příznivec tzv. Islámského státu pobodal kromě dalších turistek šestatřicetiletou Češku, která pak zemřela v nemocnici v Káhiře.

Občanská válka v Sýrii pokračovala po celý rok. Část území státu ovládaly různé skupiny rebelů, mezi nimi nejvýznamnější a nejradikálněji tzv. Islámský stát. Proti rebelům bojovala syrská regulérní armáda pod velením prezidenta Asada a války se v různé míře účastnily i další státy, vesměs s cílem získat nebo upevnit své postavení v budoucí poválečné Sýrii. Šlo o ropovody, vojenské základny a rovnováhu sil v regionu. Asadovými spojenci bylo Rusko a Írán. Některé protiasadovské rebely podporovaly USA. Turecko se snažilo eliminovat syrské Kurdy, podle situace spolupracovalo s USA i s Ruskem. Iráčtí Kurdové si v referendu odhlasovali vznik vlastního nezávislého Kurdistánu, pro bylo 92 procent voličů. Vláda Iráku jim však za to dala nůž na krk, dlouholetý sen Kurdů se referendem k cíli příliš nepřiblížil.

Iráčtí vojáci po mnoha měsících dobyli Mosul, symbol Islámského státu (IS). Ten po Mosulu ztratil i další území a stáhl se na irácko-syrské pomezí. Nebezpečný však stále není o nic méně. Letectvo Spojených států nasadilo do boje proti Islámskému státu vůbec největší nenukleární bombu ve svém arzenálu. Takzvanou matku všech bomb použili poprvé v historii. Svrhli ji na pozice islamistů v Afghánistánu.

Dubnové referendum o přechodu země na prezidentský systém na dvě poloviny rozdělilo Turecko i Turky ve světě. Referendum o přechodu země na prezidentský systém, a tedy o notném posílení pravomocí nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Nakonec těsně vyhrála polovina, která si silnějšího vůdce opravdu přeje. Pozorovatelé však upozorňovali na manipulaci s hlasovacími lístky. Erdogan posílen vítězstvím mimo jiné prohlásil, že je pro návrat trestu smrti, což obavy prozápadních Turků, opozice i světových politiků z dalšího odklonu Turecka od demokracie směrem k diktatuře jen prohloubilo.

První den roku 2017 světem otřásl teroristický útok v Istanbulu. V klubu Reina lidé všech národností právě slavili silvestra, když se ozvala střelba. K masakru, při kterém zemřelo 39 lidí, se posléze přihlásil Islámský stát.

I v roce 2017 docházelo ke katastrofám. V USA v období hurikánů došlo ke zvýšení jejich počtu i ničivé síly. Začalo to Harveym, následovaly Irma, Norma, Maria a José a od srpna pustošily Spojené státy i Karibik a nechaly za sebou desítky mrtvých. Miliony lidí také musely opustit své domovy. Mnoho z nich už se pak nemělo kam vrátit. Při masivních sesuvech půdy v Kolumbii zahynulo v dubnu přes 320 lidí. Ze vzdálenosti několika kilometrů byl vidět požár, který v červnu zachvátil výškový bytový dům Grenfell Tower v Londýně. Obyvatelé vyšších pater byli uvězněni ve svých bytech a někteří před plameny v zoufalosti vyskočili z okna. Noční požár přitom propukl nenápadně, a to v lednici jednoho z bytů. Podle expertů však k rychlému šíření plamenů přispěl nevhodně zvolený izolační obklad budovy. Zemřelo 71 lidí. Ničivé otřesy v září v Mexiku zabily přes 300 lidí a více než dvě tisícovky zranily. Při silném zemětřesení na irácko-íránském pomezí zemřelo přes 450 lidí, především na íránské straně. Portugalsko postihly rozsáhlé lesní požáry, které si vyžádaly více než 60 obětí. Tamní vláda následně vyhlásila třídenní státní smutek. V ČR k takovým katastrofám nedošlo, pouze se nadále zvyšovalo sucho, kůrovcová kalamita se rozšiřovala a zasahovala ekologicky i ekonomicky i Český Krumlov a okolí.

 

Česká politika a její odraz v Českém Krumlově

Domácí politická scéna jednotně s politickou poptávkou veřejnosti (včetně té českokrumlovské) zaměřila velkou část své agendy na mezinárodně politický vývoj. zejména pokud jde o migrační krizi. S názorově do značné míry homogenními státy tzv. Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko – zkratka V4) prosazovala Česká republika negativní, nicméně v rámci V4 nejumírněnější stanovisko k přijímání migrantů do EU.  V červnu 2017 jižní země Evropské unie čelily náporu migrace z Afriky a Blízkého východu. Ve chvíli, kdy k italským břehům během tří dnů připlulo přes deset tisíc lidí, Itálie požádala zbytek Evropy o pomoc. Některé evropské státy pomoc poskytly, Česká republika opět zaujala pozici „mrtvého brouka“ a mnoho obyvatel Krumlova se přiklánělo k názoru, že se nás to vlastně netýká.

V rámci legislativní činnosti Parlamentu ČR byla i v roce 2016 přijímána, stejně jako každý jiný rok, celá řada nových zákonů. Kontroverzní zákon, který začal platit od 31. 5. 2016 a týkal se pohostinských služeb v Českém Krumlově, byl úplný zákaz kouření ve všech stravovacích zařízeních a protikuřácký zákon, který začal platit od posledního květnového dne 2017. Vzhledem k postupným stavebním úpravám a obecnému odklonu od kouření v uzavřených prostorách na veřejných místech se ve městech se silným zastoupením turistů ze zahraničí (ale už i domácí turistická klientela z velké části vyžaduje nekuřácké prostředí) přijetí tohoto zákona života podnikatelů stravovacích služeb asi výrazně nedotklo, pouze hloučky kuřáků před pohostinskými zařízeními překážely průchodu turistů i obyvatel úzkými krumlovskými uličkami a večer někde hlukem rušily klid. Horší byl dopad zákona v malých restauracích mimo centrum města.

Koaliční krize se začala rozhořívat, když vyšla najevo zpráva zpochybňující zbohatnutí a podnikatelské aktivity ministra financí Andreje Babiše. Do konce dubna měl Babiš Sněmovně vysvětlit podezření, která se kolem něj nakupila. Premiér Bohuslav Sobotka pak všechny překvapil, když na začátku května oznámil, že vláda podá demisi, protože Babiš „nevysvětlil nic“ a prostým odvoláním z něj nechtěl udělat mučedníka. O dva dny později požádal Sobotka o schůzku s prezidentem Zemanem na Hradě a ačkoli bylo předem jasné, že demisi nenese, Zeman se k němu přesto choval tak, jako by ji Sobotka právě podal. Setkání vyvrcholilo tím, že se prezident během premiérovy řeči otočil a odešel. Následně Sobotka změnil na rezignaci celé vlády názor, demisi nepodal a místo toho poslal prezidentovi návrh na odvolání Babiše. Prezident tento krok dlouho odmítal a Babiše odvolat nechtěl, až nakonec přišlo hnutí ANO s vlastními kandidáty na post ministra financí. Tím se nakonec stal poslanec Ivan Pilný. Kauzy Andreje Babiše, které se denodenně stávaly „omáčkou“ všech zpravodajství a žurnalistiky, rozčilovaly i rozdělovaly občany Krumlova, ač mnoho z nich spíše znechutily.

V březnu zemřel kardinál Miloslav Vlk, který dlouhodobě trpěl rakovinou plic. V krumlovském kostele sv. Víta za něj byla sloužena zádušní mše.

Na audienci k britské královně Alžbětě II. přijel prezident Miloš Zeman. Do Buckinghamského paláce ho doprovodila manželka Ivana a dcera Kateřina. Návštěva probíhala za zavřenými dveřmi a trvala asi půl hodiny.

Čeští poslanci schválili zákaz kožešinových farem, které musí skončit nejpozději do konce ledna 2019.

Na území České republiky se poprvé objevil africký mor, který je pro zvířata velmi nebezpečný. Odhalen byl u dvou divočáků na Zlínsku. Českokrumlovska se nákaza zatím nedotkla.

Prezident Miloš Zeman podepsal milost pro odsouzeného Jiřího Kajínka, který se tak po 23 letech dostal na svobodu. Ohlasy veřejnosti v Česku i na Českokrumlovsku byly rozporuplné.

Sedm dní placeného volna si budou moci od února 2018 vybrat čeští novopečení otcové do šesti týdnů od narození potomka. V dubnu 2017 novinku schválili senátoři, podepsal ji i prezident.

V červenci Sněmovnou definitivně neprošel kariérní řád pro učitele, který měl podle ministerstva školství zatraktivnit profesi, pedagogy rozdělit do tří skupin a podle toho je odměňovat. Proti návrhu se postavilo přes 21 tisíc učitelů. Zamítnutí návrhu s povděkem přijala i většina českokrumlovských učitelů.

Pohádka režiséra Jiřího Stracha měla premiéru již v prosinci 2016, začátkem února 2017 ovšem dosáhla tržeb 127,1 milionu korun, což z ní udělalo v roce 2017 komerčně nejúspěšnější český film v kinech. Předstihla tak Vratné lahve od Jana Svěráka i Ženy v pokušení Jiřího Vejdělka. Kromě toho se druhý díl příhod anděla Petronela v podání Ivana Trojana a čerta Uriáše ztvárněného Jiřím Dvořákem stal devátým nejnavštěvovanějším filmem našich kin od roku 1990, když překonal hranici 1 130 001 diváků. Předběhl tak slavné Pelíšky i Titanic. Tento úspěch jistě potěšil i obyvatele Krumlova, kde se po celou minulou zimu natáčely exteriéry filmu. Koncem roku 2017 byla v Klášterech otevřena výstava s touto tematikou, která měla u obyvatel velký úspěch.

V březnu 2017 ve věku 69 let zemřela česká zpěvačka s nezapomenutelným altem Věra Špinarová. V létě pak po pádu z Karlova mostu do Vltavy se těžce zranil osmdesátiletý herec Jan Tříska. Vážným zraněním v nemocnici podlehl. Jen o den později přišel filmový svět o další známou herečku Květu Fialovou, která zemřela ve věku 88 let. Ve věku 39 let náhle v listopadu zemřel český veterán Jaroslav Mevald, zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství, které tehdy prokázal v boji navzdory těžkému zranění, dostal před třemi lety medaili od prezidenta.

Celá Evropa v září hlásila problém s máslem a nedostatek mléčných výrobků. U nás se cena másla během léta vyšplhala téměř k 50 korunám za čtvrt kilogramu, mnohde tuto hranici i překročila a prorokovalo se, že cena vystoupá až k 70 korunám. V Krumlově nastaly občasné výpadky v zásobování, kdy někteří občané si dělali nadměrné zásoby nebo s máslem spekulovali. Před Vánoci už se zdálo, že máselná horečka skončila. Kostka másla se v obchodních řetězcích nebo v podnikové prodejně fy. Madeta dala koupit za 40 Kč i v Českém Krumlově. Vedle másla řešilo Česko také kauzu, že obchodní řetězec Lidl smazal kříže z modrých kupolí kostelů na svých letácích propagujících řecký týden. Lidl se hájil snahou zachovávat politickou a náboženskou neutralitu. U Krumlováků tato kauza prošla téměř nepovšimnuta.

Bohuslav Sobotka v únoru prohlásil, že bohumínské usnesení z roku 1995, které zakazuje ČSSD spolupráci s KSČM, je přežité.  Toto prohlášení se setkalo s negativním ohlasem většiny obyvatel ČR i Českého Krumlova. O případné spolupráci mluvil v případě, že by obě strany po podzimních sněmovních volbách mohly tvořit koalici, což se naštěstí nakonec ukázalo jako naprosto nereálné.

V říjnu 2017 skončilo čtyřleté volební období stávajících poslanců Parlamentu ČR, a proto prezident republiky vyhlásil termín konání voleb na říjen 2017. V Českém Krumlově získalo nejvíce hlasů hnutí ANO (26,14 %), následovala ODS (15,51 %), na třetím místě byli Piráti (11,04 %), pak KSČM (9,64 %), SPD (8,69 %), TOP 09 (6,55 %), ČSSD (6,43%). Podzimní volby do Poslanecké sněmovny s jasnou převahou vyhrálo hnutí ANO, následované ODS, Piráty a SPD. Citelnou porážku utrpěla ČSSD, kterou přeskočili i komunisté. Celkově se do Sněmovny dostalo rekordních devět stran.

Emoce vzbudilo zvolení komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, který před listopadem 1989 v Pohotovostním pluku Veřejné bezpečnosti zasahoval při demonstracích proti režimu, předsedou sněmovní komise ke GIBS. Po pár hodinách poslanci volbu zrušili a budou ji opakovat v lednu. KSČM na Ondráčkovi trvalo „především kvůli jeho odbornosti“.

Novým českým premiérem se stal Andrej Babiš. Poprvé v historii České republiky je předsedou vlády politik z jiné strany než ČSSD nebo ODS a zároveň je 63letý předseda ANO nejstarším premiérem v historii samostatné ČR.

Do prezidentských voleb v lednu 2018 postoupilo devět kandidátů, včetně současného prezidenta Miloše Zemana. Ministerstvo vnitra z boje o Hrad vyřadilo jedenáct kandidátů, kteří nedodali dostatek podpisů nutných pro kandidaturu.

V roce 2017 otravovaly politické dění skandály kolem ministra financí a posléze premiéra Andreje Babiše. Vnitropolitickou scénu i nadále oživoval latentní konflikt mezi prezidentem Milošem Zemanem a orgány státní moci vzešlými z parlamentních voleb. Obecně lze konstatovat, že politický život v naší zemi se také v roce 2017 obešel bez velkých turbulencí, avšak veřejnost byla do politického dění jak v Evropě, tak i doma zainteresována stejně jako v minulém roce.

Icons from Freepik - www.flaticon.com are licensed by CC 3.0 BY

Město Český Krumlov

Nastavení soukromí:

Soubory cookie používáme ke shromažďování a analýze informací o výkonu a používání webu, zajištění fungování funkcí ze sociálních médií a ke zlepšení a přizpůsobení obsahu. Pro některé účely zpracování takto získaných údajů je vyžadován Váš souhlas, který nám udělíte kliknutím na volbu „Souhlasím se vším“. Své preference můžete snadno upravit kliknutím na volbu „Podrobné nastavení“.

Povolujete: