Kronika města Český Krumlov 2017

Péče o památky

Dotace na obnovu kulturních památek – revitalizace v období 2014 – 2020

V rámci programového období 2014 – 2020 je možné prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), specifický cíl 3.1, získat finanční prostředky na realizaci projektů zaměřených na revitalizaci památek, které jsou zařazeny na seznamech Ministerstva kultury ČR, tedy památek zapsaných na Seznam světového dědictví památek UNESCO. V případě Českého Krumlova je na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsané celé historické centrum města, jehož hranice korespondují s městskou památkovou rezervací.

Dotace na opravy památek

Oddělení památkové péče v roce 2017 připravovalo dlouhodobý plán regenerace městské památkové rezervace a zóny Českého Krumlova. Město touto formou nabízí majitelům nemovitých kulturních památek možnost zařadit se do víceletého programu regenerace historického centra města a příležitost uspět při žádosti o příspěvek ze státního rozpočtu na obnovu jejich kulturní památky. Zároveň oddělení realizuje každoroční aktualizaci průzkumu zájmu o přidělení příspěvku v roce 2018. Příspěvky státní podpory jsou poskytovány za účelem záchrany, zachování a zhodnocení kulturních památek

Program regenerace 2018–2024

Prvním krokem v žádosti o finanční prostředky z Ministerstva kultury ČR je vyplnění formuláře Průzkum zájmu o plánovaných opravách KP v letech 2018–2024, který vlastníci památek nalezli na webových stránkách města, a odevzdání na oddělení památkové péče. Termín pro podání formuláře byl do 31. srpna 2017. Tento dotazník není závazným dokumentem. Bude využit pro zpracování Programu regenerace městské památkové zóny a rezervace na roky 2018–2024 s tím, že pokud vlastník kulturní památky plánované opravy neprovede, nebo je naopak bude chtít provést, a neměl je zapsané v ‚Průzkumu‘, je možné plán doplnit na základě každoročně zpracovávané aktualizace.

Program je vypsaný pro opravu objektů zapsaných jako nemovitá kulturní památka a ležících na území městské památkové rezervace (MPR) Český Krumlov nebo na území městské památkové zóny (MPZ) Plešivec – Český Krumlov. Výše finančních prostředků na rok 2018 se bude odvíjet od zájmu vlastníků kulturních památek o dotace na základě odevzdaných dotazníků. Pro letošní rok 2017 mělo město připraveno k dispozici ze svého rozpočtu 750 tisíc Kč a od státu 1 685 tisíc Kč. Za přispění těchto finančních prostředků byly opraveny fasády, okna a střechy měšťanských domů, střecha kostela sv. Víta.

Kultivace Křížové hory

Území Křížové hory v roce 2017 procházelo plánovanou rehabilitací, ke které neoddělitelně patří i kultivace a kácení dřevin. V plánu byla i výsadba nových stromů a keřů, hrušňové aleje nebo březového háje.

Poutní areál na Křížové hoře je jednou z historických dominant Českého Krumlova. Jeho hodnotu netvoří pouze křížová cesta s šesti zastaveními a ambitem s kaplí Panny Marie Bolestné na samém vrcholu, ale tvoří společně s klášterním areálem a kostelem sv. Víta trojici důležitých církevních staveb města a je zároveň významnou přírodní dominantou Českého Krumlova.

V průběhu let došlo zejména kvůli nedostatečné údržbě a péči o okolní zeleň k celkové devastaci území. Snahou města Český Krumlov je navrácení hodnoty i významu lokality. Z tohoto důvodu byl vypracován projekt "Rehabilitace vrcholové partie Křížové hory", jehož cílem je celková kultivace tohoto krásného místa nad městem, obnovení pohledových dispozic a zlepšení jeho dostupnosti návštěvníkům. Záměr rekultivovat Křížovou horu byl prezentován pro odbornou veřejnost 2. 11. 2016 a následně 7. 12. 2016 i pro veřejnost občanskou. V obou případech byl pozitivně a bez výhrad přijat. Zpracovatelem projektu je autorizovaný architekt Pavel Popela. Výchozím podkladem byl Záměr projektu Rehabilitace vrcholové partie Křížové hory zpracovaný občanem Krumlova Jiřím Olšanem. Projekt zahrnuje návrh pěstebních opatření u vzrostlých dřevin, návrh nových výsadeb a obnovu ploch s bylinným krytem. Veřejností akcentované kácení dřevin je jednou částí návrhu opatření. Návrh byl vypracován na základě dendrologického průzkumu, zhodnocení současného stavu a podrobné inventarizace dřevin. V rámci řízení o povolení ke kácení správní orgán zkoumal a v rámci místního šetření na místě posuzoval důvody pro odstranění jednotlivých stromů. V naprosté většině případů se jednalo o kácení dřevin na hranici životnosti, stromů poškozených, nemocných či odumřelých. Podstatným důvodem pro povolení ke kácení byla nutnost zajištění provozní bezpečnosti (nebezpečí vývratu, zlomu a pádu stromů či jejich částí). K projektu rehabilitace město Český Krumlov přizvalo odborníky na zahradní architekturu, kteří velmi citlivě zvážili všechny návrhy odstranění dřevin. Z kompozičních důvodů je proto v drtivé většině případů navrhováno kácení s maximálním ohledem na další rizikové faktory (tj. výrazné tlakové větvení, vyklonění kmenů, růst stromů v těsné blízkosti opěrných zídek, vícekmeny apod.).

Součástí realizované rekultivace Křížové hory je nezbytná i náhradní výsadba. Jejím cílem je mimo jiné obnova či doplnění historických výsadeb – hrušňová alej podél přístupové komunikace, obnova klenové aleje ve vrcholové partii – založení zelené clony v okolí radiotelekomunikačního zařízení či březového háje v blízkosti poslední z kapliček. Bezprostřední okolí s bohatým porostem dřevin skýtá dostatečnou záruku, že v průběhu realizace nebude fauna obývající danou lokalitu významně dotčena.

„Vážíme si všech občanů, kteří se o tuto významnou součástí krajinné scény města zajímají. Rád bych dotyčné ujistil, že při samotné realizaci revitalizace území, město Český Krumlov důkladně zvážilo všechny možnosti zachování vzrostlých a památných stromů. Za pokácené dřeviny budou na území města vysázené nové stromy. Velké poděkování patří paní Petrovičové a panu Uhlířovi za jejich občanskou obětavost a nasazení, díky kterým byla po mnoha desítkách let kaple zkultivována a znovu otevřena veřejnosti,“ uvedl místostarosta města.

Terénní úpravy na Křížové hoře provádí Lesy města Český Krumlov. Kácení bylo realizováno do konce roku 2017, výsadba bude následovat dle aktuálních vegetačních a klimatických podmínek. Během roku 2017 bylo na území Českého Krumlova, které spravuje Odbor životního prostředí a zemědělství odstraněno 49 stromů a vysázeno 120 stromů a cca 400 keřů.

Budějovická brána dostala nový plášť

V březnu Rada města schválila výběr zhotovitele rekonstrukce pláště Budějovické brány, kterým je společnost VIDOX, s.r.o. Celkové výdaje spojené s realizací restaurátorských a stavebních prací stavby činily 1 176 000 Kč. Město Český Krumlov požádalo o zařazení této akce do Programu regenerace městské památkové rezervace Ministerstva kultury ČR pro rok 2017 a v rámci tohoto dotačního programu dostalo město na realizaci akce dotaci ve výši 335 000 Kč. Stavební práce začaly v průběhu dubna a trvaly do září 2017.

Budějovická brána je jedinou z devíti městských bran, která se dochovala do dnešních dnů. Tuto bránu postavil v letech 1598 – 1602 architekt italského původu Domenico Benedetto Cometta z Eckthurnu nákladem Petra Voka z Rožmberka. Tato dvoupatrová čtyřboká věž má z vnější strany charakter pevnostní architektury severoitalského typu, neboť průčelí je kryto mohutnou ochrannou zdí zakončenou cimbuřím. Její vnitřní strana je pokryta freskovou výzdobou se slunečními hodinami v úrovni druhého patra.

Stavební a restaurátorské práce trvaly čtyři měsíce a spočívaly v obnově vnějšího pláště. Byly opraveny omítkové vrstvy, kvádrové průčelí a cimbuří, brána dostala nový nátěr, stejně tak byly natřeny i okenní výplně. V příštím roce zahájí město přípravné práce na obnově krovu a střešní krytiny.

Kláštery získaly ocenění PRESTA

Kláštery Český Krumlov si připisují na své konto další prestižní ocenění. Po Památce roku 2015 a Ceně Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro získaly titul PRESTA – prestižní stavba jižních Čech. Jedenáctičlenná odborná porota, složená ze zástupců Českého svazu stavebních inženýrů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jihočeského kraje, udělila ve čtvrtek 20. dubna 2017 v českobudějovickém hotelu Clarion ceny PRESTA – prestižní stavba jižních Čech za léta 2014 až 2016.

V kategorii Občanské a průmyslové stavby – rekonstrukce byly titulem oceněny Kláštery Český Krumlov. Město Český Krumlov s projektanty a zhotoviteli rekonstrukce byli oceněni za úspěšnou rehabilitaci prostorů historických objektů pro výstavní a muzeální expozice. Porotci především ocenili architektonické novátorské a velkorysé pojetí, které je plně v souladu s náročnou koncepcí památkové péče. Kladně hodnocené odborníky je také řemeslné a materiálové řešení vycházející z původní historické koncepce a současně důmyslně využívající původní stavební materiály. V neposlední řadě stojí zpřístupnění návštěvníkům dříve ukrytých jedinečných prostor.

„Titul vnímám jako ocenění práce všech lidí, kteří se revitalizaci podíleli. Je to pro nás čest, že jsme cenu obdrželi od odborných stavebníků, kteří znají obor a ví, kolik úsilí stálo zrekonstruovat v období necelých dvou let tak obrovský areál,“ uvedl starosta Dalibor Carda. Stavbaři navíc získali cenu hejtmana Inspira za zodpovědný a důsledný postup v celém investičním procesu, kterým došlo k dalšímu zpřístupnění historického dědictví, a tím ke zvýšení kulturního povědomí a prohloubení poznání historie pro obyvatele i návštěvníky Českého Krumlova.

Historicky první ročník Dne architektury v Českém Krumlově

Organizátor a student architektury Filip Hermann byl iniciátorem a vedoucím konceptu programu prvního ročníku Dne architektury v Českém Krumlově. Den architektury, který je organizovaný spolkem Kruh, probíhal v České republice již posedmé. Navazuje na Světový den architektury a má za úkol pomocí procházek, přednášek či projekcí poodhalit zapomenutou historii míst, která denně míjíme, či se podívat na známé okolí zcela novýma očima. Architekti a odborníci se zapojují do Dne architektury města po celé České republice a připravili na první říjnový víkend ve skoro 70 městech České republiky bezplatný program pro všechny, kteří mají chuť strávit část svého víkendu s architekturou.

V Českém Krumlově Filip Hermann do programu zařadil tři v nedávné době rekonstruované stavby: jižní fasádu horního hradu, kláštery minoritů a klarisek a kino Luna. Tyto tři stavby naprostá většina Krumlováků zná, ale cílem bylo se o těchto stavbách dozvědět něco více, než že existují. O rekonstrukci jižní fasády povyprávěl kastelán Pavel Slavko, účastníky pak provedl i jižními terasami, které jsou jinak pro veřejnost uzavřené, kláštery provedli Jiří Bloch a Ivo Janoušek a o rekonstrukci kina pohovořil Tomáš Novák, který kino před několika lety rekonstruoval. Závěr akce patřil diskuzi s městským architektem Ondřejem Bustou a starostou Daliborem Cardou, který nad akcí převzal záštitu. 

Vycházky se zúčastnila necelá padesátka lidí doslova všech věkových kategorií, od batolat po seniory a většina z nich zvládla celou skoro čtyřhodinovou procházku. Zájem o architekturu města lze hodnotit velmi pozitivně. První ročník byl zaměřen na revitalizované stavby v Krumlově a ukázal rozdílné druhy revitalizace. Od mravenčí práce na rekonstrukci jižní fasády horního hradu, při níž byla maximální pozornost věnována autentičnosti a důrazu na hodnotu stáří, po rekonstrukci technického zařízení kina a obálky budovy či kompletní revitalizace klášterů, které byly v dezolátním stavu a bylo pro ně nutné najít mimo jiné i novou kulturní a vzdělávací funkci, která důstojně naváže na původní funkci klášterů.

Ač tyto stavby ročně navštíví statisíce turistů, tak původně byly postaveny pro lidi, kteří v tomto městě žili. V kontextu toho Krumlováci projevovali o stavby zájem a přítomnost těchto výjimečných staveb ve svém městě si užili. Třeba i během pauzy na pátém nádvoří hradu se sklenkou vychlazeného bílého vína. Doufáme, že se autorovi tímto prvním ročníkem podařilo přivést Den architektury do Krumlova natrvalo a příští roky se můžeme podívat do jiných staveb i mimo centrum města. Ač je Krumlov spojován s historií, tak se v něm staví i dnes. Mohli bychom se podívat třeba do Domů s pečovatelskou službou od architekta Ladislava Lábuse, za který v roce 1998 získal cenu Grand Prix architektů. Nebo můžeme zavítat do obchodní zóny v Domoradicích či do bývalých kasáren ve Vyšném. Zkrátka příští roky odhlédnout od historie a podívat se do budoucnosti. Tak pokud by měl někdo za rok chuť přijít, ať si zapíše první říjnový víkend roku 2018 do diáře.

Český Krumlov je 25 let světovým kulturním dědictvím

Před čtvrtstoletím, 4. prosince 1992, se naše město zařadilo do rodiny světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, toho nejlepšího a nejhodnotnějšího, co člověk a příroda na planetě Zemi vytvořili. To je pro malé dvanáctitisícové město na jihu Čech velkou ctí a zároveň závazkem toto dědictví zachovat pro budoucí generace.

Jitka Zikmundová, radní města za SN – MPV, se o významu tohoto výročí zmínila na stránkách prosincových Novin města. „Často slýchám otázku, co nám titul památky UNESCO přináší a zda nám organizace UNESCO dává peníze. Začnu od těch peněz. Ne, UNESCO jako organizace Spojených národů nám žádné peníze nedává. Byl nám propůjčen titul, nebo chceme-li globální značka, a tu můžeme používat. Vždyť dobrá značka a k tomu celosvětová je dnes k nezaplacení. V oblasti cestovního ruchu se nám podařilo tuto značku velmi dobře používat a pomohla nám stát se druhým nejatraktivnějším turistickým cílem České republiky. Díky statusu památky UNESCO se podařilo získat finanční prostředky na záchranu a obnovu historického centra, včetně hradu a zámku. Státní finance, dotace z Evropské unie i soukromé investice za posledních 25 let v odhadované výši kolem 4 miliard korun změnily Český Krumlov k nepoznání. Každý, kdo pamatuje Český Krumlov koncem osmdesátých let, vám dnes řekne, že z šedivého města na spadnutí se stalo krásné, pohádkové městečko plné života. Jiný namítá, že toho krumlovského života v historickém centru již moc nezbylo, a že se s tím má něco dělat. Také často slýchám, že status památky nás omezuje, třeba ve stavební činnosti a turistů je moc. Jenže tak jednoduché a přímočaré to není. Svoje nemovitosti a majetek v historickém centru spravují a provozují téměř z 90 % soukromí vlastníci. V Českém Krumlově platí stejné zákonné normy pro výstavbu jako v celé České republice, není speciální stavební zákon pro památky UNESCO, jen musíme vždy respektovat principy ochrany památkového fondu a najít řešení pro zachování památek i života v nich. A myslím, že lepší je turisty mít a turismus ovlivňovat, než žádný turismus nemít. Mise záchrany našeho kulturního dědictví byla za posledních 25 let splněna. Nová mise stojí před námi. Český Krumlov jako památka UNESCO musí hlavně být příznivým místem k životu. Přišel čas věnovat více pozornosti ostatním částem města, věnovat se rozvoji městských čtvrtí, třeba investicemi do veřejných prostranství nebo služeb v těchto částech města. Péče o světové dědictví bez spokojených obyvatel, kteří zde žijí, není možná. Památku UNESCO mohou chránit a rozvíjet právě jen její současní obyvatelé, nikdo jiný to za nás neudělá.“