aktualizováno 21. 8. 2008

Klub turistů - 40. ročník dálkového pochodu, foto: Jiří Rosenkranz 21. srpna 2008

Starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička dnes v 8:00 oficiálně zahájil 40. ročník dálkového a turistického etapového pochodu "Krajem pětilisté růže", který pořádá Klub českých turistů. Na více než 400 turistů čekají od čtvrtka do soboty 3 až 4 různě dlouhé trasy v rozmezí od 15 do 35 km, ze kterých si každý může vybrat podle své chuti a zájmu a podle své výkonnosti.
Poprvé byl pochod uspořádán v roce 1968. "Jsem rád, že v Českém Krumlově existuje organizace s tak dlouhou tradicí, která navíc zapojuje osoby všech věkových kategorií. Je důležité, aby senioři a mladí lidé našli společné zájmy a dokázali spolu trávit volný čas. Těší mě opravdu hojná účast a zájem i mezinárodních příznivců dálkových pochodů. Všem zúčastněným ´pochodníkům´ přeji ještě mnoho nachozených kilometrů," dodal starosta Luboš Jedlička.

Klub turistů - 40. ročník dálkového pochodu, foto: Jiří Rosenkranz Článek Bohuslava Wimmera: Také krumlovští turisté oslavují

Čtyřicet let pochodu "Krajem pětilisté růže"

Ano i turisté mají v letošním roce důvod ke vzpomenutí a k oslavám. Vlastně ne jeden , ale hned dva důvody. Tím prvním bylo 11. června 120. výročí založení Klubu Českých Turistů.
Tím druhým bude v srpnu, a to ve dnech 21. až 23., 40. ročník Dálkového a turistického etapového pochodu "Krajem pětilisté růže" , na který je již nyní přihlášeno více než 350 aktivních pochodníků. Každý den na ně čekají 3 až 4 různě dlouhé trasy (v rozmezí od 15 do 35 km) , ze kterých si každý může vybrat podle své chuti a zájmu , ale zejména podle své výkonnosti.
Poprvé byl pochod uspořádán v roce 1968 a hned v prvním ročníku měl mezinárodní účast. Byli zde - kromě českých a slovenských - turisté z Rakouska , Německa a Holandska.
V prvních ročnících se vždy vycházelo z Českého Krumlova , spalo se v oblasti Lipenského jezera - tedy buď ve Frymburku , na Lipně nebo v Horní Plané. Cíl této první etapy býval v Černé v. Poš. , odkud byli pochodníci převáženi loďmi lipenské flotily na místo noclehu. Druhá etapa končila v Rožmberku a třetí den se došlo zpět do Č. Krumlova. Cíl pochodu byl na Křížové hoře, kde účastníci - kteří absolvovali celý pochod - dostali medaile , seřadili se a s hudbou šli průvodem dolů do města. Tam na náměstí bylo slavnostní ukončení celé akce.
Ani start pochodu nepostrádal slavnostnosti. Na nádvoří zámku byli účastníci přivítáni "pa-
nem vladařem" a jeho družinou. Od něj se jim dostalo "povolení po jeho zboží choditi" , pokud se ovšem "budou řádně chovati, nečiniti žádných neplech aniž jinak škoditi".
Na organizaci byly tyto ročníky dosti náročné, protože bylo nutno zajistit ubytování a stra- vování na více místech a také přepravu zavazadel; tj. obstarat nákladní auto i četu "naklada-
čů" čili "bagážníků". Po vyložení batohů z auta je bylo nutno srovnat podle startovních čísel,
aby při výdeji šlo vše hladce. Že se při tom stávaly různé legrácky není snad ani nutno zmi- ňovat. Ale heslem tehdejších pořadatelů bylo : "Nemožné na počkání, zázraky do tří dnů",
a podle toho se i konalo.
Postupem doby se ale přešlo ke hvězdicovému způsobu uspořádání pochodu. To znamenalo, že účastníci byli ubytováni na jednom místě, ze kterého vycházeli , nebo byli odváženi na růz-
ná místa startů, případně ze vzdálenějších míst cílů byli dováženi zpět.
Se změnou politické situace došlo i na možnost chodit místy doposud zapovězenými, což pochod velice obohatilo.
Politické poměry zasáhly i do názvu akce. Původní název "Putování za pětilistou růží" se tehdejší vládnoucí garnituře nelíbil; byla prý to propagace feudalizmu. A tak na návrh účast- níků z Holandska byl pochod přejmenován na "Mezinárodní pochod přátelství". Tento ná- zev vyhovoval a nakonec i docela vystihoval skutečného ducha pochodu. Jeden večer byl totiž vždy "večerem přátelství" , což bylo společné posezení zástupců všech zúčastněných národ- ních delegací.
Po změně poměrů po listopadu 1989 jsme se vrátili k původnímu , i když trochu pozměně-
nému názvu , totiž "Krajem pětilisté růže". Změnilo se i to, že v Českém Krumlově jsou pořá- dány vždy jen jubilejní ročníky. V ostatních letech se od roku 1990 snažíme postihnout celé bývalé Rožmberské dominium. A tak střediskem pochodu postupně byly Loučovice, Horní Planá , Volary , Prachatice , Kaplice , Nové Hrady , ale i Vimperk , Tábor , Telč , Soběslav , Třeboň a Jindřichův Hradec.
Protože nejen pochod , ale i jeho účastníci stárnou, začlenili jsme před 9 lety do jeho rámce
i tak zvané "Seniorské toulky". Když totiž někdo začal u nás chodit třeba ve dvaceti letech , je mu nyní šedesát. Ale začali i starší. A tak dnes již velební kmeti prostě nedokáží ujít denně těch 25 až 35 (někdy to bylo i 42) km. Pořád se ale chtějí setkávat s dávnými přáteli a nasá- vat tu úžasnou atmosféru pochodu.
Posledních ročníků se v průměru účastní kolem 300 turistů všech věkových kategorií. Nej-
vyšší účast byla roku 1973, kdy byl pochod pořádán v rámci celostátního turistického srazu jehož uspořádáním jsme byli (tehdy ještě jako tělovýchovná jednota START) pověřeni. Na
sraz přijelo přes 4000 turistů z Československa i z ciziny, z nichž se 1512 pochodu účastnilo.
Nejslabší byl ročník 1992 v Třeboni, na kterém bylo pouhých 142 pochodníků.
V průběhu dosavadních 40 ročníků pochodu na něm byli účastníci z : Německa , Rakouska , Holandska , Belgie , Velké Británie , Itálie , Polska , Maďarska , Bulharska , Indonésie a sa- mozřejmě i ze Slovenské a České republiky.
A tak se letos již po čtyřicáté sejde v Českém Krumlově přes tři a půl stovky těch, kteří mají rádi aktivní pohyb v přírodě , kterým se naše vlast pořád jeví krásná , kteří se ale nevyhýbají ani přátelským vztahům s příslušníky jiných národů.
Je to důvod k oslavě? Myslím, že ano! A pořádný !

Bohuslav Wimmer MT (mezi současnými pořadateli již jediný, který "u toho byl od začátku")

Icons from Freepik - www.flaticon.com are licensed by CC 3.0 BY

Město Český Krumlov