Kronika města Český Krumlov 2019

Stavební obnova

Vytékání odpadních vod z Plešivecké ulice do řeky Vltavy – Plešivec

V týdnu po 16. 6. 2019 se na Facebooku objevilo a hojně sdílelo video, které zachycuje vytékání odpadních vod do řeky Vltavy z nábřeží Plešivecké ulice. Ze strany Odboru životního prostředí a zemědělství – vodoprávního úřadu, Odboru investic i společnosti ČEVAK došlo k prověření stavu kanalizační sítě v dané lokalitě a nebylo zjištěno poškození, havárie ani neoprávněné využívání ze strany třetích osob. Místo také zkontrolovala Česká inspekce životního prostředí, která neshledala pochybení.

Uvedené místo výustě v Plešivecké ulici je odpadním potrubím odlehčovací komory. Došlo zde k zahlcení splaškové kanalizace a k tzv. odlehčení kanalizace. Odlehčovací komory jsou běžně užívané stavební objekty zřizované na jednotné kanalizaci. Do jednotné kanalizace jsou sváděny jak splaškové, tak dešťové vody a tyto smíšené vody jsou čištěny na čistírnách odpadních vod. 

Odlehčovací komory jsou velké šachty, ve kterých je na základě hydraulického výpočtu umístěna přepadová hrana, přes kterou při větších deštích přepadají splaškové vody naředěné srážkovými vodami a jsou odváděny v tomto případě do Vltavy. Zbývající odpadní vody pak odtékají v menším množství kanalizací na čistírnu odpadních vod. Pokud by tyto objekty na trase jednotné kanalizace nebyly, musela by být budována jednotná kanalizace ve značně větších profilech. Zároveň by však docházelo k tomu, že při každém větším dešti by koncová čistírna odpadních vod byla „vypláchnuta“ a zbavena mikroorganizmů, které se v aktivacích čistíren udržují, aby čistily odpadní vody. 

Takto „vypláchnuté“ čistírně by pak trvalo dlouhou dobu, než by se dostala do stavu, kdy bude schopná splašky čistit v požadované účinnosti. Docházelo by tedy k horšímu ekologickému efektu, než je ten, že jednotná kanalizace naředěné odpadní vody výjimečně odlehčí do řeky, ale čistírna může průběžně fungovat bez problémů. Řešením je vytváření oddílné splaškové a dešťové kanalizace, což však z ekonomických a technických důvodů (do některých užších ulic se dvě kanalizace nevejdou) není všude možné.

Odlehčení v Plešivecké ulici fungovalo běžným způsobem, po opadnutí průtoku dešťových vod odlehčování do řeky ustalo. Ve středu 19. června 2019 situaci v Plešivecké ulici prošetřila Česká inspekce životního prostředí, která rovněž nezjistila v provozování veřejné kanalizace pochybení. 

Uvedený případ nelze považovat za nepovolené vypouštění odpadních vod do vod povrchových, neboť ve smyslu § 8 odst. 3 písm. g) zák. č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů není třeba povolení k nakládání s vodami – k vypouštění odpadních vod z odlehčovacích komor chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením, do vod povrchových. Jako nepovolené vypouštění odpadních vod by byl případ posuzován v případě bezdeštného období.

Společnost ČEVAK zajistila pročištění sítě a natočila úsek kanalizace od odlehčení po další kanalizační šachtu a rovněž nezjistila žádný náznak havárie.  S pracovníky ČEVAK a. s. byl dohodnut zvýšený dozor odlehčovacích komor v případě zvýšené srážkové činnosti a jejich přednostní údržba.

Na závěr je nutné uvést a zdůraznit, že odlehčovací komory nejsou specialitou Českého Krumlova, ale jsou zřizovány u naprosté většiny nejen českých měst. Problém je s nedodržováním pravidel ze strany obyvatel. Hygienické potřeby (ale např. i potravinářský olej a tuk) opravdu nepatří do kanalizace. Důsledky tohoto chování pak sklízíme právě v takovýchto situacích. 

Výměna oken na ZŠ T. G. Masaryka

Město Český Krumlov v dubnu 2019 zahájilo stavební práce projektu, na nějž získalo finanční podporu z Operačního programu Životní prostředí. Projekt řeší výměnu stávajících oken a repasi stávajících dveří budovy Základní školy T. G. Masaryka. Realizovaná stavební opatření povedou k úspoře výdajů za vytápění a snížení emisí skleníkových plynů. Stavební práce budou dokončeny na podzim tohoto roku. Předpokládané výdaje projektu jsou ve výši necelých třiadvaceti milionů korun, z toho dotace činí přibližně šest milionů. Objekt základní školy se nachází v části ochranného pásma Městské památkové rezervace Český Krumlov. Budova školy byla postavena v letech 1927–1929 na základě projektu architekta Karla Pecánka z roku 1926. Jedná se o významnou památku prvorepublikové architektonické tvorby s typickými atributy moderní architektury první čtvrtiny 20. století.

Investice do sportovních a volnočasových aktivit

Jeden milion korun je určený na zkvalitnění venkovních ploch pro volnočasové aktivity dětí, dospělých i seniorů, zejména dětského hřiště na sídlišti Špičák, senior fitness v rekreační zóně na Horní Bráně, workoutového fitness na sídlišti Plešivec a rozšíření dětského hřiště na sídlišti Vyšný. „Částečných oprav se dočká i plavecký bazén, na který jsou v rozpočtu vyčleněny dva miliony korun, další více jak tři miliony korun jsou určeny pro školské budovy, konkrétně na vybudování plynové kotelny a ústředního topení v MŠ Za Soudem a výměnu oken v MŠ Plešivec 279,“ doplňuje místostarosta Josef Hermann. Po pozitivních odezvách na podzemní kontejnery v centru chce město další finance vložit do jejich rozšíření. Konkrétně se jedná o navýšení počtu polozapuštěných kontejnerů v Linecké ulici. Další peníze půjdou na rekonstrukci sociálního zařízení v areálu Služeb města Český Krumlov v Domoradicích, či zpevnění plochy pod kontejnery na odpad. Touto změnou tak zastupitelstvo města navýšilo výdaje kapitálového rozpočtu, tj. výdaje na investice, na 150 milionů korun.

Rekonstrukce Městského úřadu v Českém Krumlově

Po roce stavebních prací bylo definitivně odmontováno poslední lešení z budovy Městského úřadu v Českém Krumlově. Čtyřicet let stará budova prošla kompletním zateplením a výměnou oken, čímž se sníží spotřeba energií a město ušetří náklady na její provoz. Investice za necelých 35 milionů korun je jednou z největších pro letošní rok, necelou třetinu částky pokryje dotace Evropské unie.

Snížení energetické náročnosti provozu bylo hlavním důvodem a impulsem pro kompletní zateplení budovy Městského úřadu v Českém Krumlově. V rámci stavebních prací se zateplily fasáda, základové zdivo a střechy, vyměnily se okenní a dveřní výplně. Také se nově obložily sokly, provedly nové rozvody hromosvodů, nový záchytný systém na střeše a byla vyměněna garážová vrata. Stavební práce prováděla firma ACG-Real s.r.o. dle projektové dokumentace krumlovského SP Studia, s.r.o. Náklady na zateplení úřadu dosáhly necelých 35 milionů korun, deset milionů tvoří dotace z Evropské unie. 

S úpravami se postupně počítá i uvnitř úřadu. Jako první prošla přestavbou hlavní zasedací místnost, kde se konají jednání zastupitelstva, a další úpravy interiéru se chystají. „Rádi bychom v příštím roce přestavěli vestibul, který je dispozičně nevyhovující, součástí bude i vybudování recepce, která tu chybí. Informační stánek bude sloužit klientům, kteří zde naleznou radu, kde a jak vyřídit své záležitosti,“ nastiňuje plány Radim Rouče. Na kompletní přestavbu čeká i prostor v přízemí, kde sídlí oddělení dopravních agend, která patří k nejvytíženějším provozům úřadu. 

Stavbu vyprojektoval v roce 1976 jihočeský architekt Bohumil Böhm. Areál budov byl postaven v letech 1978–1980, je tvořen kaskádovitě třemi budovami a je kvalitní ukázkou brutalistní architektury v jižních Čechách. Areál sloužil Okresnímu výboru Komunistické strany Československa, Domu politické výchovy, Okresní odborové radě a Okresnímu výboru socialistického svazu mládeže. Následně prostory využívala Komerční banka a městský úřad se sem přestěhoval v roce 2003. Nyní tu sídlí všech třináct odborů se 150 zaměstnanci.

Developeři představili projekt bytové výstavby v lokalitě bývalé Jitony

Nová městská čtvrť obklopená zelenými svahy namísto stávajícího brownfieldu po výrobních objektech. To je vize a záměr developerů a města Český Krumlov, kteří plánují v areálu bývalé Jitony vybudovat bytový komplex s dvěma sty byty. Proměna zanedbané plochy po průmyslové výrobě v příjemné místo pro bydlení blízko zeleně, vody i centra se chystá v Českém Krumlově. Developerská společnost SVV real, s. r. o. představila na listopadovém jednání zastupitelstva projekt bytové zástavby v areálu bývalé Jitony. Krumlovský vltavín, jak se projekt nazývá, zahrnuje jedenáct bytových domů s téměř 200 byty různých velikostí od 1+KK až po 5+KK.

„Hlavním architektonickým prvkem navrhovaných budov je jejich vertikální rozčlenění, což odpovídá i vertikálnímu charakteru celého města. Okrová barevnost a cihelné obkladové materiály korespondují s krumlovskou barevnou škálou a jsou připomínkou industriálního charakteru lokality,“ uvádí architekt Martin Krupauer z Atelieru 8000, který projekt navrhoval. Téměř každá bytová jednotka bude mít balkón, lodžii, terasu, nebo předzahrádku. U hlavní silnice I/39 je plánován větší apartmánový dům, který bude krýt celé údolí od hluku. „Všechny bytové domy mají zelené střechy masivního charakteru, pracujeme zde s dešťovou vodou,“ dodává Martin Krupauer.

Areálem v současnosti prochází zatrubněný Nový potok, pro který projektanti chtějí vybudovat nové koryto, otevřít jej a přiblížit budoucím obyvatelům. Vodní linka bude v údolí fungovat jako významný krajinný i estetický prvek. Území svírá zelený svah se vzrostlými stromy, který v současné době připomíná spíš džungli. Projekt nabízí vybudování mlatových pěšin, které svah zpřístupní pro budoucí obyvatele lokality i přilehlých sídlišť. Součástí návrhu je také zeleň a sadové úpravy podél vodního toku ve vnitrobloku a alej kolem ulice Za Jitonou.

Pro dopravu a inženýrské sítě architekti navrhují stávající sjezd ze silnice I/39 do ulice Za Jitonou odsunout dál od kruhové křižovatky, aby mohl vzniknout levý odbočovací pruh, čímž by se měla navýšit kapacita průjezdnosti. Pro bezpečnost vozidel vyjíždějících z lokality je navržen rozjíždějící připojovací pruh do kopce. Na území jsou navrženy další komunikace, zpevněné plochy parkovišť před domy i zpevněné plochy pro pěší. Dvě třetiny parkovacích stání jsou umístěny pod zemí. „Projekt připravovaný investorem v úzké spolupráci s městem velmi vítáme. Proměna brownfieldu v bytovou čtvrť je plně v souladu se strategickým plánem rozvoje města. Abychom projektu dali zelenou, musíme ještě velmi důkladně vyhodnotit jeho dopad na dopravní situaci a případně přijmout taková opatření, která tento dopad minimalizují,“ vysvětluje místostarosta Josef Hermann.

V území je nutné také vybudovat všechny sítě kompletně nově, původní areálové rozvody jsou zastaralé a v nevyhovujícím stavu. Investor spolupracuje s městem a projekčně chystá zasíťování tak, aby se město mohlo následně rozvíjet i na dalších plochách v okolí dle územního plánu. V ulici Za Jitonou bude vybudován nový páteřní rozvod splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, vody i elektřiny. Z nedalekého sídliště Za Nádražím bude do lokality přiveden plyn.

Pro realizaci projektu je nezbytné majetkoprávní vypořádání investora s městem. Jedná se o směny pozemků a převody sítí a komunikací do majetku města. „V nejbližší době je proto dalším úkolem zanalyzovat předpokládané náklady převáděného majetku i náklady na jeho správu a údržbu, dodal místostarosta.