Kronika města Český Krumlov 2020

Hlavní události roku 2020

Úkolem městského kronikáře podle nařízení Zákona č. 232/2006 Sb., o kronikách obcí, je také zaznamenat obecně politické a společenské události nadregionálního, národního i světového významu. Zákon vychází z poněkud archaického předpokladu, že je v kronice třeba zachytit představy o obecných dějinných procesech, jak je vnímali místní obyvatelé a právní subjekty nebo jak se mohly odrážet na konkrétních událostech obce či města.

Popisy kronikářů zaznamenané v minulosti, ještě před masovým rozšířením tisku, rozhlasu, televize, internetu a dalších sdělovacích prostředků, skutečně poskytovaly velmi zajímavé a cenné údaje o tom, jak byly „velké“ události vnímány v jednotlivých městech a obcích, protože se mohly dost často výrazně odlišovat od názorového mainstreamu velkých měst, jež se v regionech nedokázal účinně prosazovat. V současnosti se ovšem vnímání politických a společenských procesů v centru politických, společenských, kulturních a ekonomických jevů víceméně shoduje s hlavními názorovými proudy na celém území státu.

Rok 2020 začal ve středu 1. ledna, skončil ve čtvrtek 31. prosince a byl přestupný. V Česku měl 251 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 11 jich připadalo na mimovíkendové dny; letní čas začal v neděli 29. března ve 2.00 hodin SEČ a skončil v neděli 25. října ve 3.00 hodin SELČ.

Svět zasáhla pandemie coronaviru, která začala již v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Do západních zemí se naplno rozšířila v březnu 2020. Virem COVID-19 se dosud celosvětově nakazilo přes osmdesát milionů lidí a téměř 1,8 milionu s virem zemřelo. Aby se zamezilo jeho šíření, byly vlády nuceny přistoupit na restriktivní opatření. Ta posléze způsobila nejhorší ekonomickou krizi od druhé světové války, jejíž následky přetrvají roky. 

K nejvíce zasaženým evropským státům v první vlně pandemie patřila již od začátku roku Itálie. Do světa hlásila, že situace je kritická, zdravotníci se museli rozhodovat, komu z těžce nemocných pacientů dají šanci na život. Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové v ten samý čas zaslala členským státům dotaz, zda jsou připraveny na příchod možné epidemie. Zároveň oznámila, že nezvažuje omezit Schengenský prostor a uzavřít hranice s Itálií. Ne všechny státy její rozhodnutí respektovaly. Česko a Polsko již v polovině března své hranice pro občany druhých států uzavřely. Rovněž další unijní země začaly s cílem ochránit své obyvatele jednat na čas zcela samostatně, bez ohledu na Brusel, což jim ostatně pravidla společenství umožňují. Oblast zdravotnictví totiž patří výhradně do jejich kompetence. Šéfka EK v polovině března navíc přiznala, že Brusel situaci podcenil.

Pandemie postupně ochromila celý svět. V červnu smrtící nemoc zaznamenaly všechny státy světa, kromě Antarktidy. Prověřila (ne)funkčnost zdravotnického systému jednotlivých států. Mezi nejvíce zasažené státy se zařadily USA, Indie, Brazílie, Rusko a Francie. Smutný primát v počtu zemřelých na covid-19 přitom mají právě Spojené státy, které v prosinci překročily tří set tisícovou hranici úmrtí. Zatímco na jaře patřil k nejvíce zasaženým částem New York a jeho okolí, během pár týdnů se nákaza rozšířila do všech států USA. Zastavit se jí nedařilo až do konce roku. Nejvíce byly postižené nejlidnatější státy Kalifornie a Texas.

Leden a únor proběhl, co se týče epidemie, v Česku poměrně klidně. Stát dokonce poskytl Číně humanitární pomoc, darem ji poslal několik tun ochranných pomůcek, i když premiér Andrej Babiš podobný krok zprvu odmítal. Již koncem ledna ovšem poslanec ODS Bohuslav Svoboda požadoval projednání návrhu, který by vládě nařizoval přijmout nezbytná opatření. Velká většina poslanců ANO, ČSSD a KSČM se zdržela hlasování a Svobodův návrh tak nebyl schválen. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) vše zdůvodnil tím, že stát jedná podle pokynů WHO a EU, ani v Unii totiž ke zpřísnění nedocházelo. Nákaza byla na našem území oficiálně potvrzena 1. března. Šlo o tři případy. Následovaly další. Za jejich zdroj byla označena severní Itálie, kam odjeli našinci lyžovat.

První opatření proti epidemii stát přijal 3. března. Protože se epidemie šířila rychle, vše nabralo spád. Již 10. března oznámila vláda uzavření škol. Další opatření následovala jedno za druhým. 12. března ve 14.00 byl vyhlášen nouzový stav s řadou omezení pro občany a podniky. 14. března pak byla zavřena restaurační zařízení a téměř všechny další provozovny. O půlnoci z 15. na 16. března Česko uzavřelo státní hranice. Záhy stát vyhlásil povinnost pro všechny občany, která nařizovala si mimo bydliště zakrývat ústa a nos rouškou, šátkem či jinou pokrývkou. Ukázalo se, že podobně jako v jiných státech, není v ČR dostatek ochranných pomůcek. Lidé začali doma ve velkém šít roušky látkové.

V nemocnicích začala vznikat specializovaná oddělení, kam se sváželi nakažení lidé. Prvního mrtvého s covidem-19 úřady oznámily 22. března, jednalo se o 95letého muže hospitalizovaného v pražské Nemocnici Na Bulovce. Virus se následně začal šířit v domovech pro seniory. První vlna epidemie vyvrcholila u nás kolem 12. dubna, kdy bylo evidováno 4 750 osob nakažených nemocí covid-19, z toho bylo 436 hospitalizováno. V následujících týdnech se počet denně nakažených lidí ustálil na 2 až 2,5 tisících osob.

Začátkem dubna odsouhlasila Sněmovna ČR vládě prodloužení výjimečného stavu do konce měsíce. Ten se po různých tahanicích prodloužil až do 17. května. S klesajícím počtem nově nakažených i hospitalizovaných stát začal uvolňovat přísná opatření. Znovu otevřít také mohly další uzavřené instituce a podniky. Uvolnění spojená s dovolenými přinesly další případy nákazy.

V srpnu bylo již jasné, že epidemie znovu nabírá na síle.  Epidemiologové volali po zpřísnění opatření, nicméně vláda zatím jednat nechtěla. Sice původně přijala znovuobnovení nošení roušek od 1. září, ale tento krok záhy stáhla. První zářijový týden se ČR zařadila mezi nejvíce zasažené země světa, co se týče počtu nakažených na milion obyvatel. Vláda přesto s dalšími opatřeními, která by znovu poškodila ekonomiku, váhala. Chtěla také, aby řádně proběhly krajské a senátní volby. Svůj hlas v nich mohli odevzdat i lidé v karanténě.

Ani ne za měsíc – 23. října – byl denní nárůst nemocných poprvé nad 15 000 osob. V tu dobu již byly opět uzavřené školy, s výjimkou mateřských a další zařízení. Od 28. října platil zákaz nočního vycházení mezi devátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní. Nejpřísnější opatření měla trvat původně do 3. listopadu, nakonec se protáhla na celý měsíc. V prosinci se znovu otevřely služby, ubytovací kapacity, ač s mnohými omezeními. Uvolnění opatření s sebou ovšem znovu přineslo nárůst případů. Vláda tak rozhodla, že před Vánocemi se opatření přitvrdí, a to od 18. prosince. Podnikatelům slíbila rozsáhlé kompenzace jejich ztrát. Vynucené omezování české ekonomiky s sebou přineslo značný hospodářský pokles. Ani odborníci nebyli schopní přesně určit, kolik lidí za rok nemoc prodělalo. Testy zaznamenaly téměř 600 tisíc nakažených, ale odhaduje se, že až dvě třetiny osob mohly chorobu prodělat bez příznaků. Jelikož nebyly testovány, do statistik se nedostaly. Počet úmrtí lidí s covid-19 týden před Vánoci překonal desetitisícovou hranici.

Snad žádná jiná krize nepřinesla tak obrovské změny na trzích a v životním stylu obyvatel. Kvůli antikoronavirovým restriktivním opatřením se masově zvýšil počet lidí pracujících z domova. Díky tomu se v roce 2020 extrémně dařilo technologickým společnostem, jako je Zoom či Netflix. Mnoho jiných sektorů, například letecký průmysl, cestovní ruch nebo těžba fosilních paliv, naopak prochází obdobím těžkého finančního úpadku.

Koronavirová pandemie rozpoutala mj. souboj mezi největšími farmaceutickými společnostmi světa o to, kdo jako první vyvine účinnou vakcínu proti nemoci COVID-19. Zapojily se do něj třeba americká Johnson & Johnson, čínský Sinovac či britsko-švédská AstraZeneca. Zvítězila americká firma Pfizer spolu s německým BioNTechem. Jejich očkovací látka se začala používat v USA, Velké Británii, Švýcarsku, Singapuru i ve státech Evropské unie.

Leden 2020

ČR:

• 1. ledna se v zaplněné Dvořákově síni pražského Rudolfina konal novoroční koncert České filharmonie a Hudby hradní stráže. Filharmonie Brno se mohla po dvou letech na novoroční koncert vrátit do sálu opraveného Janáčkova divadla.
• 5. ledna byla po tříleté rekonstrukci znovuotevřena historická budova Státní opery Praha.
• 13. ledna byl krátkometrážní animovaný snímek Dcera studentky FAMU Darji Kaščejevové byl nominován na Oscara, nominaci získal v kategorii filmový architekt i česká výtvarnice Nora Sopková. Ani jedna z nominací ale nevyšla.
• 20. ledna ohlásila rezignaci ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová. V únoru se jejím nástupcem stal vojenský historik Eduard Stehlík.

Svět:

• Počátek roku 2020 byl poznamenán rozsáhlými požáry v Austrálii, které přetrvaly až do května. Vyhořela větší plocha, než kolik má celé Slovensko. Tisíce lidí musely být evakuovány a stovky zemřely. Oheň současně napáchal škody za více než sto miliard australských dolarů čili 1,6 bilionu korun. Závažně utrpěla také tamní fauna a flóra.
• 1. ledna – Chorvatsko se ujalo Předsednictví EU
• Evropskými hlavními městy kultury v roce 2020 byly chorvatská Rijeka a irský Galway
• 3. ledna – provedla armáda USA raketový útok v Bagdádu, během kterého se jí podařilo zabít vysokého íránského generála Kásema Sulejmáního a několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Později vyšlo najevo, že atentát nařídil prezident Spojených států Donald Trump. Sulejmání podle tvrzení USA připravoval útoky na americké vojáky a diplomaty na iráckém území. Generálova smrt vyvolala rozhořčení a hrozby ze strany Íránu.
• 9.–22. ledna – III. zimní olympijské hry mládeže ve švýcarském Lausanne
• 14. ledna – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows Server 2008, Windows Server 2008 R2 a Microsoft Windows 7.
• 23. ledna – Čína nařídila karanténu města Wu-chanu, ohniska koronaviru SARS-CoV-2.
• 24. ledna – Tureckou provincii Elazig zasáhlo zemětřesení.
• 30. ledna – Světová zdravotnická organizace vyhlásila probíhající epidemii koronaviru SARS-CoV-2 za globální stav zdravotní nouze.
• 31. ledna 2020 Velká Británie formálně vystoupila z Evropské unie. V prosinci 2019 se pak konečně domluvila s Bruselem na podobě budoucích vzájemných vztahů. Obchodní dohoda byla uzavřena na Štědrý den. Brexit bude definitivně dokonán po silvestru, kdy skončí i přechodné období, během nějž stále pro Británii platí unijní pravidla. Premiér Spojeného království Boris Johnson tak splnil slib, který dal voličům při posledních parlamentních volbách („Get Brexit Done“). Británie byla členem Evropského hospodářského společenství (EHS) od roku 1973. Už o dva roky později proběhlo referendum o tom, zda nevystoupit. Tehdy ještě voliči rozhodli v EHS setrvat. V referendu 23. června 2016 se již rozhodli opačně. Následně se zdlouhavě jednalo o termínu. Původní datum, 29. března 2019, se posouvalo. Rozhodnutí muselo také projít legislativním procesem. Svým podpisem je po letech stvrdila královna Alžběta II., která podepsala prováděcí protokol o brexitové dohodě.

Únor 2020

ČR:

• 3. února – Česká vláda, v souvislosti s epidemií koronaviru SARS-CoV-2, vydala zákaz přímých letů mezi Českem a Čínou od 9. února.
• 8. února – V pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze proběhla slavnostní kanonizace svatých českých mučedníků.
• 12. února – Stanislav Křeček byl zvolen novým ombudsmanem.
• 19. února – Senátorky a senátoři zvolili svým novým předsedou Miloše Vystrčila.

Svět:

• 8. února – Nejméně 20 lidí bylo zabito při útoku střelce na nákupní centrum v thajském městě Nakhon Ratčasima.
• 9.–10. února – Část Evropy zasáhla bouře Sabine
• 19. února – Při útoku na dva „šíša bary“ ve městě Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem zemřelo nejméně 9 lidí. Policie pak střelce našla doma mrtvého.
• 24. února – Výrazný nárůst případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 oznámila oblast severní Itálie. Bylo nakaženo již 224 osob, zemřelo 7 lidí, státem vyhlášená karanténa izolovala 11 obcí s více než 50 000 obyvatel.
• 29. února – parlamentní volby na Slovensku
• Zástupci hnutí Tálibán a USA podepsali v Dauhá mírovou smlouvu, podle které se mají americké a mezinárodní síly stáhnout z území Afghánistánu a Tálibán má přestat spolupracovat s Al-Káidou, Islámským státem a jinými teroristickými uskupeními.

Březen 2020

ČR:

• 1. března – Byly potvrzeny první tři případy nakažení koronavirem SARS-CoV-2 v České republice.
• 10. března – Česká vláda se rozhodla zakázat od 10. března všechny akce s účastí nad 100 lidí a od 11. března uzavřít české základní, střední, vyšší odborné i vysoké školy do odvolání kvůli snaze zpomalit šíření koronaviru SARS-CoV-2.
• 12. března – Vláda kvůli koronaviru vyhlásila nouzový stav.
• 14. března – Vláda kvůli pandemii koronaviru s platností od ranních hodin rozhodla o zákazu maloobchodního prodeje s výjimkou prodejen potravin, lékáren, drogerií, čerpacích stanic a některých dalších.
• 15. března – Vláda před půlnocí oznámila zákaz volného pohybu na území ČR, omezení či zákaz některých služeb, aktivovala Ústřední krizový štáb, odložila termín daňových přiznání.
• 16. března – Hygienici rozhodli o uzavření obcí Litovel, Uničov, Červenka a dalších nejméně na 14 dní v návaznosti na pandemii covidu-19.
• 18. března – Česká vláda zakázala vycházení bez roušky či jiné ochrany nosu a úst s platností od půlnoci na čtvrtek.
• 22. března – Úřady oznámily první úmrtí pacienta s nemocí covid-19 v Česku, 95letého muže hospitalizovaného ve Fakultní nemocnici Bulovka.
• 23. března – Česká televize v souvislosti s nouzovým stavem spustila třetí kanál určený pro seniory.
• 31. března – Zámek Kynžvart a Osada Baba společně s Kolonií Nový dům byly Evropskou komisí zařazeny do seznamu významných památek s označením Evropské dědictví.

Svět:

• 4. března – V důsledku epidemie koronaviru SARS-CoV-2 rozhodla italská vláda o uzavření všech škol a univerzit v období 5.–15. března a pořádání všech sportovních utkání a soutěží bez diváků po celý měsíc.
• 8. března – Italský premiér Giuseppe Conte nařídil izolaci Lombardie a 14 dalších provincií jako opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2.
• 10. března – Původní karanténa pro 14 regionů Itálie byla rozšířena na celý stát.
• 11. března – Světová zdravotnická organizace (WHO) oficiálně klasifikovala šíření koronaviru SARS-CoV-2 jako pandemii.
• Státní duma na návrh Valentiny Těreškovové schválila změnu ústavy, která by umožnila Vladimiru Putinovi znovu kandidovat na ruského prezidenta.
• 17. března – Předseda Evropské rady Charles Michel oznámil záměr uzavřít vnější hranice Evropské unie na 30 dní.
• Evropská fotbalová federace UEFA ohlásila přeložení Mistrovství Evropy ve fotbale z června až července 2020 na červen až červenec 2021 z důvodu pandemie nového typu koronaviru.
• 18. března – Evropská vysílací unie ohlásila zrušení Eurovision Song Contest 2020 v nizozemském Rotterdamu z důvodu pandemie nového typu koronaviru.
• 21. března – Mezinárodní federace ledního hokeje zrušila kvůli probíhající pandemii 84. ročník Mistrovství světa v ledním hokeji ve Švýcarsku.
• 22. března – Chorvatské hlavní město Záhřeb postihlo silné zemětřesení.
• 24. března – Kvůli probíhající pandemii koronaviru bylo odloženo konání letních olympijských her v Tokiu na rok 2021.
• 27. března – Severní Makedonie se stala 30. členem NATO.

Duben 2020

ČR:

• 3. dubna – Městská část Praha 6 sundala z pomníku sochu maršála Koněva a uložila ji do depozitáře.
• 7. dubna – Poslanecká sněmovna PČR schválila prodloužení nouzového stavu v zemi v souvislosti s pandemií covidu-19 do 30. dubna.
• 28. dubna – Poslanecká sněmovna PČR schválila prodloužení nouzového stavu kvůli epidemii onemocnění covid-19 do 17. května.

Svět:

• 6. dubna – Zvláštní trestní soud odsoudil k trestu 23 let vězení Miroslava Marčeka, který se přiznal k dvojnásobné vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové.
• 8. dubna – Čína ukončuje karanténu města Wu-chanu.
• 16. dubna – Vladimir Putin oznámil, že vojenská přehlídka na Rudém náměstí plánovaná na 9. květen ke Dni vítězství se odkládá kvůli pandemii koronaviru.
• 20. dubna – Benjamin Netanjahu ze strany Likud a Binjamin Ganc z koalice Modrobílá uzavřeli dohodu o společné vládě s cílem ukončit politickou krizi a vyhnout se dalším předčasným volbám.
• 27. dubna – Čínská vláda zakázala plagiáty, napodobeniny, imitace a kopie designů zahraničních budov.

Květen 2020

ČR:

• 1. května – V pražských Řeporyjích byl za účasti starosty Pavla Novotného odhalen památník příslušníkům Ruské osvobozenecké armády.
• 3. května – Začala vysílat stanice CNN Prima News, česká verze americké zpravodajské skupiny a stanice CNN.
• 20. května – Předsedou Nejvyššího soudu ČR byl jmenován Petr Angyalossy.
• 27. května – Poslanecká sněmovna zvolila do Rady České televize ekonomku Hanu Lipovskou, novináře Pavla Matochu a moderátora Luboše Xavera Veselého.

Svět:

• 1. května – Po masakru v provincii Nové Skotsko byl v Kanadě zakázán prodej a používání útočných zbraní.
• 16. května – Eurovision: Europe Shine a Light.
• 26. května – Kostarika jako první středoamerická země uzákonila stejnopohlavní manželství.
• 29. května – Epicentrum pandemie covidu-19 se přesunulo do států Latinské Ameriky. Brazílie zaznamenala za poslední dny nejvyšší přírůstky nakažených i obětí, výrazný postup epidemie hlásily i Mexiko, Peru a Chile.
• 25. května 2020 byl v americkém Minneapolisu při nepřiměřeně tvrdém policejním zásahu zabit šestačtyřicetiletý Afroameričan George Floyd. Jeho smrt vyvolala ve Spojených státech a posléze i v řadě dalších zemí obrovskou vlnu protestů, namířenou proti rasismu a policejnímu násilí. Do jejich čela se postavilo hnutí Black Lives Matter. Aféra měla silnou odezvu i ve světě byznysu. Nespočet firem se po ní začal otevřeně vymezovat vůči rasové diskriminaci a upravovat podle toho svou marketingovou komunikaci. V mnoha západních státech se otevřela diskuze o činech některých historických osobností, které se podílely na kolonizaci a obchodování s otroky.   
• Na konci května 2020 vypukly ve východoevropské zemi největší pouliční demonstrace v běloruských dějinách, požadující demisi autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Ten v Bělorusku vládl nepřetržitě od roku 1994 a je na Západě označován za „posledního skutečného diktátora v Evropě“. Lukašenko si svoji moc zatím udržel, protesty vedené opoziční vůdkyní Svjetlanou Cichanouskou ale stále pokračovaly. Během demonstrací byly zatčeny tisíce lidí. 
• 30. května – Z Floridy odstartovala raketa Falcon 9 s vesmírnou lodí Crew Dragon a dvěma astronauty. Firmě SpaceX amerického miliardáře Elona Muska se podařil husarský kousek – poprvé v dějinách se na palubě vesmírné lodi spravované komerční společností dostali dva američtí astronauti na Mezinárodní vesmírnou stanici. Ačkoli se Muskův úspěch očekával, měl obrovskou symbolickou hodnotu. Ukázalo se, že nejen vládní agentury jsou schopné odbavit dopravu lidí do vesmíru, díky čemuž se řadě lidí začíná zhmotňovat sen o vesmírném turismu.

Červen 2020

ČR:

• 4. června – Na Staroměstském náměstí v Praze byla vztyčena replika Mariánského sloupu strženého při nepokojích provázejících vznik Československa v roce 1918.
• 5. června – Česká vláda kvůli ricinové kauze vyhostila dva ruské diplomaty pracující podle českých úřadů pro ruské tajné služby.

Svět:

• 3. června – Z tepelné elektrárny v sibiřském Norilsku unikly do řeky Ambarnaja tisíce tun nafty. Prezident Vladimir Putin proto vyhlásil nouzový stav.
• 5. června – Jednotky věrné Vládě národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže dobyly město Tarhúna, čímž ukončily obléhání libyjského hlavního města Tripolis silami polního maršála Chalífy Haftara.
• 10. června – Švédsko ukončilo vyšetřování vraždy Olofa Palmeho. Hlavní podezřelý zemřel před dvaceti lety.
• 11. června – Ve slovenských Vrútkách došlo k útoku v jedné z tamních škol, kdy do školy vnikl bývalý žák, který nožem útočil na pracovníky i žáky školy. Na následky zranění zemřel jeden učitel, dalších pět lidí bylo zraněno.
• 14. června – V řadě evropských metropolí proběhly protesty spojené se smrtí George Floyda v americkém Minneapolisu.
• 16. června – Severní Korea vyhodila do povětří budovu styčného úřadu obou korejských států v pohraničním městě Kesong zřízenou v roce 2018 s cílem zlepšit vztahy, která byla od ledna uzavřená kvůli pandemii covidu-19. Americký prezident Donald Trump podepsal po rozsáhlých protestech exekutivní příkaz k reformě amerických policejních sborů.
• 27. června – V zemích světa proběhl 24hodinový online Global Pride 2020 k 50. výročí prvního newyorského průvodu gay hrdosti. Kvůli pandemii covidu-19 bylo až 400 místních akcí zrušeno.
• 30. června – Čína přijala kritizovaný Hongkongský národní bezpečnostní zákon, který omezí autonomii města pod čínskou správou. Z důvodu bezpečnosti proto představitel prodemokratického hnutí Joshua Wong oznámil, že odstupuje z postu lídra.

Červenec 2020

ČR:

• 3. července – Kvůli šíření koronaviru v dolech Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih uzavřela společnost OKD všechny své doly na 6 týdnů.
• 14. července – Nejméně třicet zraněných a jednoho mrtvého si vyžádala železniční nehoda na trati 011 před stanicí Český Brod.
• 17. července – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a krajští hygienici nařídili kvůli šíření koronaviru pro celý Moravskoslezský kraj znovu povinné nošení roušek ve veřejné dopravě a vnitřních prostorách, restaurace a bary musí být od 23:00 do 8:00 uzavřené a hromadné akce se bude moci účastnit maximálně 100 lidí, a to s okamžitou platností.

Svět:

• 1. července – Německo se ujalo Předsednictví EU.
• V Rusku schválili v odloženém referendu změnu ústavy umožňujících prezidentu Vladimiru Putinovi další dvě volební období.
• 10. července – Bulharsko a Chorvatsko se připojili k mechanismu ERM II.
• 12. července – Ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku zvítězil dosavadní prezident Andrzej Duda.
• 18. července – Katedrálu svatého Petra a Pavla v Nantes zasáhl požár, jehož pravděpodobnou příčinou bylo žhářství.
• 1. srpna – Ve Spojených arabských emirátech byl spuštěn první blok jaderné elektrárny na území Arabského světa, Baráka.

Srpen 2020

ČR:

• 8. srpna – Vypukl požár panelového domu v Bohumíně, který si vyžádal 11 obětí.
• 11. srpna – Do Prahy přicestoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo.
• 17. srpna – Rada vlády pro zdravotní rizika oznámila, že by od 1. září 2020 má v Česku kvůli pandemii covidu-19 začít platit povinnost nosit roušky ve veřejných vnitřních prostorách, v prostředcích dopravy a na vnitřních hromadných akcích.
• 29. srpna – Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil odletěl s delegací na návštěvu Tchaj-wanu.

Svět:

• 1. srpna – Ve Spojených arabských emirátech byl spuštěn první blok jaderné elektrárny na území Arabského světa, Baráka.
• 4. srpna – Při výbuchu v bejrútském přístavu byla poničena značná část města, zemřely desítky lidí a tisíce byly zraněny.
• 4. srpna – V přístavním skladišti v hlavním městě Portugalska Libanonu explodovalo 2 750 tun ledku. Při tragédii zemřelo přes 200 lidí, dalších šest tisíc se zranilo. O střechu nad hlavou přišlo kvůli neštěstí zhruba 300 tisíc lidí. Během následujících týdnů záchranáři prohledávali a odklízeli trosky. Přímo na místě pomáhali také Češi, operace ale komplikovala složitá politická situace v Libanonu.
• 7. srpna – Mauricius vyhlásil environmentální stav nouze kvůli ropné skvrně unikající z japonské nákladní lodi Wakashio, která nedaleko uvízla 25. července.
• 9. srpna – V Bělorusku proběhly prezidentské volby. Podle výsledků vyhrál obhajující Alexandr Lukašenko, v zemi poté propukly protesty, násilně potlačované policií.
• 13. srpna 2020 – Prostřednictvím USA se domluvili mnohaletí nepřátelé Izrael a Spojené arabské emiráty na normalizaci vztahů. K oficiálnímu podpisu dohody došlo 15. září. Kromě emirátů navázaly diplomatické styky s Izraelci v roce 2020 také další muslimské země – Súdán, Bahrajn či Maroko.
• 18. srpna – V Mali došlo k vojenskému převratu. Prezident Ibrahim Boubacar Keïta byl přinucen vzdát se svého úřadu.
• 20. srpna – Ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj upadl do kómatu po náhlé nevolnosti během letu ze Sibiře do Moskvy, podle zjištění německých lékařů byl otráven.
• 24. srpna – Ve wisconsinském městě Kenosha propukly nepokoje po nedělní střelbě policisty do zad Afroameričana Jacoba Blakea.
• 26. srpna – Světová zdravotnická organizace oznámila, že dětská obrna byla v Africe zcela vymýcena.
• 27. srpna – Pachatel 51 vražd při útoku na mešity v Christchurchi byl odsouzen na doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

Září 2020

ČR:

• 2. září – Hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová byla pozitivně testována na koronavirus SARS-CoV-2 a umístěna do domácí izolace.
• 21. září – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch rezignoval z funkce ministra zdravotnictví, prezident Miloš Zeman do této funkce jmenoval Romana Prymulu.
• 24. září – Únik kyanidu usmrtil veškeré vodní organismy 38 kilometrové části toku řeky Bečvy. Rybáři odvezli do kafilérií přes 30 tun mrtvých ryb. K největší otravě Bečvy došlo v úseku mezi Choryní a Lhotkou nad Bečvou v okrese Vsetín, kde se do vody dostaly zprvu neznámé látky, pravděpodobně kyanidy. Smrtící směs doputovala až do Moravy, kde naštěstí žádné větší škody nezpůsobila. Rybáři přesto označili situaci za katastrofu. Nejvíce zasažený úsek byl prakticky mrtvý.
  • Vyšetřování události zpočátku vedla Česká inspekce životního prostředí, po ní vše převzala Policie ČR. Ta koncem září oznámila, že objevila vyústění patnáct kilometrů dlouhého kanálu, kterým látky do Bečvy přitekly, a v něm stopy kyanidů. Na viníka ale přímo neukázala. Na kanál je totiž napojeno více firem. Všechny své možné pochybení odmítly. Pochybnosti o řádném prošetřování incidentu zesílily poté, co policie na případ uvalila informační embargo. Další úniky neznámých chemikálií do Bečvy byly následně zaznamenány ještě 27. října, 24. listopadu a 2. prosince. 

Svět:

• 3. září – Specializovaný trestní soud v Pezinku nepravomocně osvobodil Mariana Kočnera obviněného z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka.
• 10. září – Uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos byl ve středu zničen požárem, založeným pravděpodobně úmyslně samotnými běženci. Ti se volně rozutekli po ostrově, kdy nyní hrozí epidemie covidu-19, protože u několika desítek obyvatel tábora byla nemoc pozitivně diagnostikována.
• 11. září – Americký prezident Donald Trump oznámil dohodu o normalizaci zahraničních vztahů Izraele a Bahrajnu. Lesní požáry v americkém státě Oregon si vyžádaly evakuaci půl milionu osob. Při požárech na západním pobřeží zemřelo 17 lidí a stovky domů byly spáleny.
• 15. září – Zástupci Spojených arabských emirátů a Bahrajnu podepsali v Bílém domě ve Washingtonu dohody o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem.
• 16. září – Jošihide Suga byl zvolen novým premiérem Japonska.
• 23. září – Běloruský politik Alexandr Lukašenko složil prezidentskou přísahu a postoupil do svého 6. funkčního období. Nejméně 400 kulohlavců uvázlo na západním pobřeží Tasmánie. Záchranářům se podařilo zachránit 50 velryb.
• Mezi 27. zářím a 10. listopadem 2020 došlo k válce mezi Arménií a Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu. Nepřehledný konflikt si vyžádal tisíce mrtvých a skončil de facto vítězstvím Ázerbájdžánu, který obsadil několik měst a vesnic, dříve obývaných převážně Armény. Arménie a Arcach vyhlásily kvůli probíhajícím střetům mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojenskými jednotkami v oblasti Náhorního Karabachu všeobecnou mobilizaci a stanné právo. Ázerbájdžán vyhlásil mobilizaci částečnou. Ačkoli se obě strany již několikrát domluvily na zastavení bojů, ještě v prosinci byly v regionu hlášeny násilné incidenty a porušování příměří.

Říjen 2020

ČR:

• 2.–3. října – V Česku proběhly krajské a senátní volby.
• Volební místnosti se napříč republikou otevřely 2. října ve dvě hodiny odpoledne. Občané mohli své hlasy odevzdávat až do soboty. Vybírali z 9 728 kandidátů a 85 subjektů. V Praze se volilo pouze v části senátních obvodů. Krajské volby tam proběhnou až v roce 2022. Nejvíce hlasů po sečtení odevzdaných hlasů získala v krajských volbách vládní strana ANO, následovaná Piráty, ODS, STAN, KDU-ČSL, ČSSD, SPD.  ANO ovládlo deset krajů. Neuspělo jen ve třech: ve Středočeském, v Hradeckém a v Libereckém.
  • Také senátní volby potvrdily mírný ústup ANO z jeho pozic. Nicméně hnutí v nich obhajovalo pouze dva mandáty, získalo jeden. V hlasování pohořely i další vládní strany, přičemž opět zcela propadla ČSSD, jež neobhájila ani jeden z deseti mandátů.
  • Zatímco 1. kolo proběhlo současně s komunálními volbami, to druhé následovalo o týden později. Vítězi hlasování se pak po sečtení odevzdaných hlasů v 2. kole stali Starostové, kteří spolu s SLK obdrželi 11 mandátů z 27 možných. Za ODS bylo zvoleno pět kandidátů, za KDU-ČSL tři. Hlasování probíhalo, jako již tradičně, za nezájmu veřejnosti. K urnám přišlo pouze 16,74 procenta voličů, což je čtvrtá nejmenší účast u senátních voleb.
• 4. října – Piková dáma od Toyen se stala s hodnotou 78,65 milion korun nejdražším vydraženým obrazem v České republice.
• 9. října – Vojtěch Filip, předseda KSČM, rezignoval na svou funkci kvůli výsledkům proběhlých krajských voleb.
• 23. října – Premiér Andrej Babiš vyzval k rezignaci ministra zdravotnictví Romana Prymulu a místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Reagoval tak na jejich schůzku v restauraci, která měla být podle vládního nařízení zavřená. Prymula odstoupit odmítl, Faltýnek rezignoval.
• 26. října – Vláda s účinností od 28. října omezila volný pohyb osob mezi časy 21.00 až 4.59. Dále byl zakázán maloobchodní prodej každý den mezi časy 20.00 až 00.59, v neděli úplně. Tato opatření by měla platit do 3. listopadu.
• 27. října – Do řeky Bečvy unikl nikl z kanálu v Juřince ve Valašském Meziříčí.
• 28. října – Kvůli epidemiologické situaci byla zrušena většina oslav státního svátku a proběhly jen symbolické akty. Prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání 38 osobnostem.
• V Praze na Petříně shořel pravoslavný dřevěný kostel svatého archanděla Michaela pocházející z 17. století.
• 29. října – Novým ministrem zdravotnictví České republiky byl jmenován Jan Blatný.
• 30. října – Vláda ČR se souhlasem Poslanecké sněmovny prodloužila nouzový stav do 20. listopadu 2020.

Svět:

• 1. října – Slovenská vláda vyhlásila nouzový stav.
• 2. října – Americký prezident Donald Trump a jeho manželka Melania byli pozitivně testováni na onemocnění covid-19. Prezident byl z preventivních důvodů hospitalizován. V ruském Nižním Novgorodě se upálila na protest novinářka Irina Slavinová, a to den po policejní razii v souvislosti s opozičním hnutím Otevřené Rusko. Evropská unie schválila sankce vůči 40 běloruským funkcionářům odpovědným za manipulace s volbami a násilnosti při potlačování demonstrací.
• 3. října – U břehů Kamčatky došlo k ekologické havárii, moře a pláže byly znečištěny ropnými produkty a fenoly.
• 4. října – Obyvatelé Nové Kaledonie v referendu odmítli nezávislost na Francii.
• 6. října – Po protestech, které následovaly po nedělních parlamentních volbách, označila Ústřední volební komise Kyrgyzstánu výsledky hlasování za neplatné.
• 7. října – Rusko vydalo zatykač na vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou.
• 9. října – Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov přijal rezignaci premiéra Kubatbeka Boronova a rozpustil vládu.
• 10. října – V Pchjongjangu se uskutečnila velká vojenská přehlídka k 75. výročí vládnoucí strany KLDR. Běloruský politik Alexandr Lukašenko navštívil ve vězení některé opoziční představitele včetně prezidentského kandidáta Viktara Babaryky a diskutoval s nimi o změnách ústavy.
• 12. října – Podle předběžných výsledků zvítězil v prezidentských volbách v Tádžikistánu dosavadní prezident Emómalí-ji Rahmón.
• 15. října – Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podal rezignaci.
• 16. října – kolem páté hodiny odpolední zaútočil v městečku poblíž Paříže osmnáctiletý čečenský uprchlík Abdulak Anzorov na zdejšího učitele. Samuel Paty deset dní předtím na místní střední škole přednášel o svobodě projevu, během hodiny pak ukázal mimo jiné Mohamedovy karikatury. Anzorov mu za to uřízl hlavu. Zločin vyvolal napříč Francií vlnu odporu vůči násilí. Policie útočníka po více než týdnu zastřelila.
• 17. října – Novozélandská strana práce premiérky Jacindy Ardernové zvítězila v parlamentních volbách. Slovenští hooligans zaútočili na úřad vlády během protestů proti vládním opatřením proti šíření koronaviru.
• 18. října – Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obvinily z porušování příměří v bojích o Náhorní Karabach.
• 20. října – Izrael uzavřel řadu smluv se Spojenými arabskými emiráty, mezi nimi dohodu o bezvízovém styku, první dohodu svého druhu s arabským státem.
• 22. října – Saad Harírí byl jmenován libanonským premiérem.
• 24. října – Súdán a Izrael se dohodly na normalizaci vzájemných vztahů.
• 25. října – Kvůli zhoršené situaci ohledně covidu-19 schválila španělská vláda vyhlášení nouzového stavu na celém území s výjimkou Kanárských ostrovů a zákaz nočního vycházení.
• Prezidentské a parlamentní volby na Seychelách vyhrála opozice vedená Wavelem Ramkalawanem. Vládní United Party přišla o moc drženou nepřetržitě od roku 1977.
• 26. října – Amy Coneyová Barrettová byla potvrzena jako soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států amerických. Pátým dnem pokračují v Polsku masové protesty proti zákazu interrupcí z důvodu poškození plodu. Začalo platit humanitární příměří v bojích o Náhorní Karabach dohodnuté mezi Arménií a Ázerbájdžánem za asistence USA, které bylo vzápětí porušeno všemi stranami konfliktu. Na výzvu opozice proběhla v Bělorusku celonárodní stávka na protest proti Alexandru Lukašenkovi, některé velké průmyslové podniky se nezapojily.
• 29. října – Ve francouzském Nice došlo k teroristickému útoku na věřící v místní bazilice. Tři lidé zemřeli a několik dalších bylo zraněno. Policie pachatele postřelila a zadržela. Podle starosty města byl útočníkem islamista.
• 30. října – Silné zemětřesení provázené vlnou tsunami v Egejském moři způsobilo rozsáhlé škody v turecké provincii İzmir a na řeckém ostrově Samos. Novozélanďané v referendu schválili eutanazii a odmítli legalizaci rekreačního užívání marihuany.

Listopad 2020

ČR:

• 14. listopadu – Herecká asociace udělila přes online stream 27. výroční Ceny Thálie 2020 za mimořádné výkony a celoživotní mistrovství v oblastech jevištního umění.
• 18. listopadu – Po odvolání dozorčí komise České televize Radou ČT rezignovali na své funkce předseda Rady René Kühn i místopředseda Jaroslav Dědič.
• 19. listopadu – Portál Seznam.cz oznámil po 23 letech ukončení provozu seznamovací služby Lidé.cz k datu 14. prosince.
• Vláda ČR prodloužila se souhlasem Poslanecké sněmovny nouzový stav do 12. prosince 2020.
• 23. listopadu – Česko objednalo vakcínu proti covidu-19 od různých výrobců pro 5,5 milionu obyvatel. Vakcína byla primárně určená pro rizikové skupiny.
• Seriál #martyisdead společnosti MALL.TV získal jako první český seriál cenu Emmy.
• 24. listopadu – Do řeky Bečvy unikla neznámá chemikálie.

Svět:

• 1. listopadu – Filipíny zasáhl tajfun Goni, který si vyžádal několik mrtvých.
• 2. listopadu – První kolo prezidentských voleb v Moldavsku vyhrála proevropská politička Maia Sanduová, do 2. kola s ní postoupil dosavadní proruský prezident Igor Dodon.
• V centru Vídně došlo ke střelnému útoku s následkem několika úmrtí, včetně útočníka, a dalších zranění. První výstřely byly ohlášeny po osmé večer v Seitenstettengasse v centru, kde se také nachází hlavní vídeňská synagoga a řada kaváren. Státní policejní ředitelství původně oznámilo, že se na šesti místech pohybuje „několik pachatelů se zbraněmi“. Záhy se ukázalo, že útočník byl jeden. Policie ho zastřelila devět minut po nahlášení první střelby. Následně jej identifikovala. Ve Vídni vraždil dvacetiletý Fejzulai Kujtim, potomek albánských přistěhovalců ze Severní Makedonie narozený v Mödlingu u Vídně. Munici pro útok sháněl na Slovensku. V minulosti byl odsouzen za zločinné spolčení. Trest mu soud vyměřil za pokus dostat se do Sýrie, kde chtěl bojovat v řadách islámských radikálů. K teroru ve Vídni se následně přihlásil Islámský stát.
• 2. listopadu – Zasahovali afghánští policisté v areálu kábulské univerzity, odkud se ozývala střelba. O život tam na místě přišlo 22 studentů, téměř tři desítky dalších byly zraněny. K útoku se následně přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS), hnutí Tálibán se naopak od masakru distancovalo.
• 3. listopadu – Ve Spojených státech amerických končí prezidentské volby. Stávající republikánský prezident Donald Trump čelí demokratickému vyzyvateli Joe Bidenovi. Kvůli probíhající pandemii nezvykle vysoké procento voličů odvolilo v předstihu korespondenčně. Volební účast byla nejvyšší od roku 1900, což značně prodloužilo dobu sčítání hlasů a odložilo vyhlášení celkových výsledků, které všechny státy USA potvrdily až 8. prosince.
• Joe Biden podle nich v 59. prezidentských volbách získal 306 volitelů, 51,3 procenta hlasů (okolo 81 mil.). Donald Trump pak 46,9 % (přes 74 mil.), tedy 232 volitelů. Donald Trump v prosinci dále naznačil, že se pokusí získat ještě jeden mandát. Šanci může dostat v roce 2024, kdy se budou konat již 60. prezidentské volby. Musí ovšem získat nominaci republikánů, což pro něj snadné asi nebude. Uvnitř vlastní strany totiž nemá jednoznačnou podporu. Joe Biden byl uveden do funkce 20. ledna 2021. Za viceprezidentku si zvolil Kamalu Harrisovou. Šlo vůbec o první ženu v této funkci, navíc s indicko-jamajskými kořeny. I k ní měl Donald Trump opakované výhrady. V září ji mimo jiné označil za monstrum a za komunistku.
• 4. listopadu – Etiopský premiér Abiy Ahmed vyhlásil výjimečný stav v provincii Tigraj na severu země a obvinil představitele TPLF z útoku na federální síly.
• Obyvatelé amerického státu Mississippi schválili v referendu novou podobu státní vlajky.
• Voliči v americkém státě Oregon schválili dekriminalizaci držení tvrdých drog.
• 5. listopadu – Kosovský prezident Hashim Thaçi rezignoval, byl zatčen a předán Kosovskému tribunálu v Haagu.
• 7. listopadu – Média a agentury Fox News, CNN, AP či BBC po 5 dnech sčítání hlasů označily za vítěze prezidentských voleb Joea Bidena. Republikáni zopakovali záměr napadnout hlasování u soudu.
• 8. listopadu – Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev oznámil dobytí Šuši, druhého největšího města v Náhorním Karabachu ležícího na strategické silnici spojující region s Arménií. Arménské síly tvrdily, že se o město stále bojuje.
• Mezi 5. a 8. listopadem zmasakrovali islámští radikálové v mosambické provincii Cabo Delgado více než 50 lidí.
• 9. listopadu – Peruánský parlament odvolal z funkce prezidenta Martína Vizcarru. Jeho pravomoci převzal předseda kongresu Manuel Merino.
• Voják základní služby Anton Makarov zastřelil na vojenském letišti ve Voroněži čtyři lidi.
• 10. listopadu – Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že Arménie a Ázerbájdžán dosáhly dohody o ukončení konfliktu v Náhorním Karabachu. Kolona ruských mírotvůrců vyrazila z arménského Gorisu dohlédnout na zastavení bojů v Náhorním Karabachu.
• 12. listopadu – V Tiránském průlivu se zřítil vrtulník UH-60 Black Hawk patřící pozorovatelské misi MFO. Nehodu nepřežilo 7 lidí včetně české rotmistryně Michaely Tiché.
• 14. listopadu – Afghánistán a pákistánskou provincii Balúčistán zasáhlo zemětřesení o síle 6,2 stupně.
• 15. listopadu – Povstalci z etiopské provincie Tigraj zaútočili raketami na Asmaru, hlavní město sousední Eritreje.
• 16. listopadu – V prezidentských volbách v Moldavsku zvítězila proevropská kandidátka a bývalá moldavská premiérka Maia Sanduová, která porazila dosavadního proruského prezidenta Igora Dodona. Raketa Falcon 9 FT vynesla k ISS pilotovaný modul Crew Dragon. Novým peruánským prezidentem byl během prohlubující se politické krize zvolen Francisco Sagasti.
• 17. listopadu – Evropská raketa Vega havarovala díky lidské chybě během startu a přitom byla zničena družice TARANIS, na jejíž palubě byla instalována řada unikátních přístrojů z produkce českých vědeckých institucí.
• 18. listopadu – Americká FAA povolila opětovný provoz letounu Boeing 737 MAX.
• 20. listopadu – Národní vědecká nadace oznámila ukončení provozu radioteleskopu na portorické Observatoři Arecibo. Přepočet hlasů v prezidentských volbách ve státě Georgie potvrdil vítězství Joea Bidena.
• 24. listopadu – Čínská raketa Dlouhý pochod vynesla lunární sondu Čchang-e 5.
• 25. listopadu – Zpravodajská agentura TASS informovala o rozbití teroristické buňky Islámského státu ruskou agenturou FSB. Buňka plánovala teroristické útoky v Moskvě.
• 27. listopadu – Při atentátu poblíž Teheránu byl zabit Mohsen Fachrízádeh, jaderný fyzik a šéf iránského jaderného programu.
• 30. listopadu – Britská vláda oznámila z bezpečnostních důvodů zákaz požívání komponentů od čínské společnosti Huawei při budování 5G sítí od září 2021. Zařízení zabudovaná před tímto datem mají byt odstraněna do konce roku 2027.
• Na podzim 2020 bylo nejostřeji sledovanou událostí volební klání ve Spojených státech, kde o křeslo v Bílém domě soupeřili dosavadní republikánský prezident Donald Trump a demokratický kandidát Joe Biden. V noci z 3. na 4. listopadu volili za Atlantikem nejmocnějšího politika planety. Americké volby byly jednoznačně nejsledovanější zahraniční politickou událostí roku. Voleb se zúčastnilo rekordní množství amerických voličů, platné hlasy odevzdalo přes 159 milionů lidí. Jednalo se rovněž o nejdražší volby v historii. Kandidáty vyšly na čtrnáct miliard dolarů, asi 300 miliard korun. Kvůli koronavirové pandemii hlasovalo značné množství voličů poštou, čímž se zdrželo sčítání hlasů. Vítězem a novým prezidentem USA byl nakonec sborem volitelů vyhlášen Biden. Trump však svoji prohru neuznal a šířil nepodložená tvrzení, že hlasování bylo zmanipulované.

Prosinec 2020

ČR:

• 5. prosince – Vládní odborná komise doporučila ukončení využívání uhlí v Česku pro výrobu elektřiny a tepla v roce 2038. Termín byl zvolen tak, aby se podařilo zachovat energetickou soběstačnost a stabilitu přenosové soustavy státu.
• 16. prosince – Novým předsedou Rady České televize se stal novinář Pavel Matocha.
• 17. prosince – Na seznam děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO byla zapsána ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel z Poniklé v Krkonoších.
• 22. prosince – Poslanecká sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 22. ledna 2021, schválila taktéž daňový balíček, který ruší superhrubou mzdu.
• 26. prosince – Do Česka dorazila z Belgie dodávka s 9750 dávkami vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2 vyvinutá firmami Pfizer a BioNTech. Přivezena byla do Fakultní nemocnice v Motole, odkud byla převezena do dalších tří pražských a dvou brněnských nemocnic.
• 27. prosince – V Česku začalo očkování proti covidu-19. Mezi prvními, kteří vakcínu obdrželi jsou premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Jan Blatný a válečná veteránka Emilie Řepíková.
• 28. prosince – Kolínskou elektrárnu zasáhl silný požár.

Svět:

• 1. prosince – Čínská lunární sonda Čchang-e 5 přistála v Oceánu bouří na přivrácené straně Měsíce, kde odebere horninové vzorky.
• Poškozený radioteleskop Observatoře Arecibo v Portoriku se definitivně zhroutil. Šlo o druhý největší jednoaparátový radioteleskop na světě, známý mimo jiné z filmů Zlaté oko a Kontakt.
• Policie v ruské Kazani zadržela muže, o němž se domnívá, že v letech 2010 až 2011 zavraždil v Povolží a na Urale nejméně 20 důchodkyň. Média pachateli přezdívala „Povolžský maniak“. Zadržený se údajně k vraždám přiznal.
• Arizona a Wisconsin potvrdily volební vítězství Joa Bidena. Republikánský ministr spravedlnosti William Barr prohlásil, že nebyly odhaleny žádné volební manipulace, které by mohly změnit volební výsledek.
• 2. prosince – Na australském ostrově Fraser se ani po 6 týdnech nedařilo dostat pod kontrolu rozsáhlý požár, ohrožující vzácnou faunu a flóru, kvůli níž byl ostrov zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.
• 3. prosince – Bangladéšská vláda začala přesídlovat z přeplněných uprchlických táborů více než 1 600 příslušníků rohinské menšiny na zaplavovaný ostrov Thengar Čár. Organizace pro lidská práva to kritizují, protože ostrov je často zaplavován vodou a je nevhodný pro trvalé osídlení.
• 5. prosince – V Rusku bylo zahájeno očkování obyvatel proti covidu-19 vakcínou Sputnik V. Přednostní nárok mají zdravotníci, sociální pracovníci a zaměstnanci ve školství.
• Japonská sonda Hajabusa 2 úspěšně doručila na Zemi vzorky hornin z planetky Ryugu.
• 6. prosince – Ve venezuelských parlamentních volbách zvítězila vládní aliance prezidenta Nicoláse Madura. Řada zemí včetně Evropské unie volby neuznala.
• V rumunských parlamentních volbách zvítězila opoziční sociálně demokratická strana, vládnoucí Národně liberální strana premiéra Ludovica Orbana skončila druhá.
• Vrah Samuela Patyho byl pohřben v Čečensku.
• 8. prosince – Ve Spojeném království začalo očkování vakcínou vyvinutou společnostmi Pfizer a BioNTech.
• 9. prosince – Texas s podporou dalších 17 států a Donalda Trumpa podal stížnost k Nejvyššímu soudu na průběh voleb ve státech Georgie, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin.
• Vyšetřovací komise australského parlamentu nařídila těžařské společnosti Rio Tinto zrekonstruovat zničený jeskynní systém v Hamersleyově pohoří, který byl posvátným místem australských domorodců.
• 10. prosince – Maroko a Izrael normalizovaly vzájemné vztahy. Spojené státy na oplátku uznaly marockou suverenitu nad Západní Saharou.
• 12. prosince – Byla porušena dohoda mezi Arménií a Ázerbájdžánem o příměří ve válce v Náhorním Karabachu. Arménie z porušení viní Ázerbájdžán. V Íránu byl popraven opoziční novinář a aktivista Rúholláh Zam. Americký nejvyšší soud zamítl Trumpem podporovanou žalobu Texasu na průběh prezidentských voleb ve státech Georgie, Michigan, Pensylvánie a Wisconsin.
• 14. prosince – V Argentině a Chile bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce.
• 16. prosince – Čínská sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi vzorky měsíčních hornin.
• 18. prosince – Z kosmodromu Vostočnyj odstartoval Sojuz 2.1b, v prvním čistě komerčním startu vynesl na nízkou oběžnou dráhu 36 satelitů komunikační sítě OneWeb.
• 21. prosince – Velká konjunkce Jupiteru a Saturnu.
• Evropská komise schválila podmíněnou registraci vakcíny společností Pfizer a BioNTech proti onemocnění covid-19.
• 22. prosince – Z čínského kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan odstartovala raketa Dlouhý pochod 8 a na oběžnou dráhu Země vynesla 5 satelitů.
• 24. prosince – Spojené království a Evropská unie dosáhly dohody o pobrexitovém uspořádání.
• 25. prosince – Několik domů bylo zničeno a nejméně tři lidé byli zraněni při výbuchu bomby v karavanu v centru Nashville, hlavního města státu Tennessee.
• 26. prosince – FSB rozbila buňku Islámského státu v Dagestánu a překazila tak plánovaný teroristický útok.
• 27. prosince – Čína snížila hranici trestní odpovědnosti ze 14 na 12 let.
• 29. prosince – Nedaleko města Petrinja došlo k zemětřesení o síle 6,4 stupně na Richterově stupnici.
• 30. prosince – Spojené království schválilo vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2 od firmy AstraZeneca. Při útoku na letišti v jemenském Adenu zahynulo 25 lidí a 110 jich bylo zraněno.
• 31. prosince – Světová zdravotnická organizace schválila vakcínu proti koronaviru SARS-CoV-2 od společností Pfizer a BioNTech pro nouzové použití.