Kronika města Český Krumlov 2020

Úprava obce, doprava, spoje, životní prostředí

1. Most u pivovaru prodělal rozsáhlou rekonstrukci

   S počátkem jara začala rekonstrukce mostu ev. č. CK-001 TMS u pivovaru v Českém Krumlově, která zahrnuje opravy levobřežní opěry mostu a opravy stávající konstrukce.
   „Z koryta řeky se odstraní středová podpěra provizorního mostu a celkově se zkrátí délka konstrukce o šest metrů. Také bude zesílena stávající konstrukce na požadovanou nosnost, která je od loňského léta snížena právě kvůli poklesu pilíře,“ uvedl starosta Dalibor Carda.
   Most se od 1. dubna do 19. června 2020 zcela uzavřel pro veškerý provoz. Objízdná trasa vedla ulicemi Latrán a Pivovarská a byly vyznačena dopravním značením. „Trasa vedla skrz úzkou Budějovickou bránu, upozorňujeme proto řidiče, aby dbali na zvýšenou opatrnost při průjezdu,“ dodal starosta.
   Podzemní kontejnery, které se nachází u pivovaru, byly po dobu rekonstrukce mostu mimo provoz kvůli nedostupnosti místa pro svozovou techniku obsluhující tento typ kontejnerů. „Do lokality proto umístíme základní sadu běžných mobilních kontejnerů pro komunální odpad, papír, plast a sklo, abychom zajistili občanům komfort při likvidaci odpadu po dobu, kdy nebudou přístupné podzemní kontejnery. Zároveň uživatele prosíme o správné využívání, tj. třídění jednotlivých složek, a udržování pořádku,“ uvedla Vlasta Horáková, vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství.
   „Z koryta řeky se odstranila středová podpěra provizorního mostu a celkově se zkrátila délka konstrukce o šest metrů. Byla zesílena stávající nosná konstrukce, čímž došlo k podstatnému zvýšení zatížení mostu na 9 tun a umožňujícího přejezd jediného vozidla o hmotnosti 32 tun. Zatížení mostu bylo od loňského léta sníženo kvůli podemletému pilíři v toku řeky na pouhé 3 tuny,“ sdělil starosta Dalibor Carda.
   Vybudovala se nová železobetonová levobřežní opěra, která je s ohledem na složité zakládací poměry založena na mikropilotech vetknutých do skalního podkladu. Břeh se opevnil kamennou rovnaninou s urovnaným povrchem a poštěrkováním.
   Oprava mostu stála 3 153 000 Kč. Generálním dodavatelem prací byla společnost SWIETELSKY stavební s. r. o. Původní provizorní most u pivovaru strhla velká voda při povodních v roce 2002. Od té doby zde bylo umístěno mostní provizorium, které město koupilo od Správy státních hmotných rezerv v roce 2017 za osm milionů Kč.
   „Máme zpracovanou studii na nový otočný most, který by se v případě povodní otevřel směrem k břehům. Ten by stál asi 90 milionů Kč, což je v současné době pro město finančně nepřijatelné. Další možné návrhy mostů byly odmítnuty památkovou péčí, nebo Povodím Vltavy, které preferovalo most nad úrovní stoleté vody, což v tomto prostoru je velmi těžko realizovatelné,“ vysvětlil starosta Dalibor Carda.
   
   

2. Uzavírka železničního přejezdu v Tovární ulici

   Rekonstrukce železničního přejezdu uzavřela na konci dubna 2020 páteřní příjezdovou cestu do průmyslové zóny v Českém Krumlově. Přejezd v Tovární ulici je v havarijním stavu a Správa železnic nemohla jeho opravu déle odkládat. Přes železniční přejezd P1601v Tovární ulici vede prakticky jediná vhodná příjezdová cesta do průmyslové zóny v Českém Krumlově, kam za prací dojíždí cca dva a půl tisíce lidí.
   Z důvodu rekonstrukce byl přejezd od 25. dubna od 8.00 hodin do 29. dubna 2020 do 6.00 hodin uzavřen. Uzavírka se týkala všech vozidel. Pouze vozidla do 3,5 tuny mohla využít značenou objízdnou trasu přes obec Srnín.
   „Chápeme, že řada společností a zaměstnanců v průmyslové zóně bude uzavírkou omezena, nicméně datum uzavírky je stanoven tak, aby Správa železnic mohla pracovat o víkendu, aby byla volná mechanice a bylo možné zajistit asfalt,“ uvedl starosta Dalibor Carda.
   Přejezd byl v havarijním stavu, jsou v něm hrubé směrové závady, a proto Správa železnic nemohla rekonstrukci déle odkládat. „Jediným důvodem, proč jsme přejezd nezavřeli havarijně, je, že chápeme jeho důležitost a chtěli jsme se na uzavírce domluvit se všemi, které opravou omezíme, dál ale čekat již nemůžeme,“ vysvětlil náměstek ředitele Oblastního ředitelství Správy železnic v Plzni Jaroslav Hůrka. Správa železnic musela postupovat podle platné legislativy. „Jako správci železniční infrastruktury musíme zajistit bezpečnost železničního provozu i za cenu lokálních omezení silničního provozu,“ dodal Jaroslav Hůrka.
   
   

3. Výměna svítidel veřejného osvětlení

   Město Český Krumlov v roce 2020 započalo s výměnou zastaralých výbojkových svítidel veřejného osvětlení v ulicích Chvalšinská, Pod Kamenem, Objížďková, třída Míru, Vyšenská, Na Svahu, Železniční, Za Nádražím, Školní, 5. května a sídliště Plešivec za moderní svítidla na bázi LED technologie.
   Projekt byl rozdělen na dvě etapy, které měly být realizovány v letech 2020 a 2021 a celkem byla naplánována obnova 349 světelných bodů. Cílem projektu bylo zredukovat světelné znečištění na území Chráněné krajinné oblasti Blanský les a dosáhnout úspor energie. Stávající svítidla byla instalována na ocelových a betonových stožárech veřejného osvětlení s výškou 10–14 metrů. Jejich stáří bylo 20–30 let. Jednalo se o výbojková svítidla se sodíkovými a rtuťovými výbojkami s výkonem 70, 75, 125 a 140 W bez možnosti regulace svitu.
   Nově navržená svítidla na bázi LED technologie mají vyšší energetickou účinnost, delší dobu životnosti a byla vybavena autonomním systémem stmívání. Předpokládaná celková cena prací je ve výši necelých 3,3 mil. Kč, z toho přibližně 1,6 mil. Kč tvořila dotace z Národního programu Životní prostředí, kterou město na realizaci předmětného projektu získalo.
   
   

4. Zrekonstruované náměstíčko na sídlišti Za Nádražím

   Centrální prostranství na sídlišti Za Nádražím v Českém Krumlově prošlo zásadní obnovou. Vzniklo zde příjemné místo s posezením pod akáty. Dožité betonové chodníky se zarůstající trávou, rozbitý a nefunkční bazének, absence stínu při rozpáleném slunci a celkově neutěšený vzhled, takový byl stav náměstíčka na sídlišti Za Nádražím po dlouhá léta. To se ale změnilo, když náměstíčko prošlo kompletní revitalizací.
   „Projekt vypracoval známý českobudějovický ateliér Kročák – architekt. K návrhu se následně vyjádřili i obyvatelé sídliště, kteří si v místě přáli stromky, lavičky i zachování stávající sochy. Konečně tu vznikl příjemný prostor, kde se budou lidé rádi potkávat,“ uvedl k rekonstrukci místostarosta Josef Hermann. 
   Povrchy na ploše náměstí nahradila dlažba z kamenných žulových desek a mramorové mozaiky. Tím se výrazně zlepšilo mikroklima parteru sídliště a došlo i k většímu zadržení dešťové vody v místě. Původní socha „Rodiny“ od akademického sochaře Stanislava Zadražila byla umístěna na stejné místo na nový podstavec ze žuly. Nově se tu vybudovalo místo pro vánoční strom včetně elektropřípojky a energetickým sloupkem pro připojení stánků.
   „Vysadilo se zde šest vzrostlých akátů, které v létě poskytnou tolik žádaný stín. Náměstíčko doplňují lavičky se stolečky, nerezové pítko s pitnou vodou, odpadkové koše a 14 kolostavů. Celý prostor je také nově osvětlen. Na ploše náměstí jsou umístěny čtyři nové lampy a osvětlovací body jsou zabudované i v dlažbě u sochy,“ doplnil místostarosta.
   Novými úpravami plochy náměstí se odstranily bariéry pro chodce, pro lidi pohybující se na vozíku i nevidomé. V prostoru bylo také sedm nově nainstalovaných zahrazovacích sloupků, které sloužily k zabránění vjezdu vozidel na náměstíčko.
   Práce prováděla stavební firma POstavPO s.r.o. Revitalizace náměstíčka stála 6,3 milionu korun. V návaznosti na tuto revitalizaci naplánovalo město další úpravy bezprostředního okolí náměstíčka, tj. parku a komunikací včetně řešení parkování. V konečné podobě by se tato lokalita měla stát příjemným prostředím se zelení, městským mobiliářem, s parterem s bezbariérovým a bezpečným provozem s veřejným osvětlením.
   
   

5. Zhoršený stav kvality vody v Hornobránském rybníku

   Hornobránský rybník se stal po revitalizaci před 6 lety oblíbeným a vyhledávaným místem Krumlováků nejen na koupání. V srpnu 2020 byl však na základě výsledků rozborů vody Státním zdravotním ústavem v Praze ke koupání nevhodný. Město Český Krumlov připravilo řadu opatření, kterými zajistilo zlepšení kvality vody.
   Na základě podnětů od návštěvníků Hornobránského rybníka, kteří poukazovali na nestandardní parametry vody, jako výskyt pěny a zvláštní zabarvení, objednalo město Český Krumlov její komplexní rozbor. V pondělí 3. srpna 2020 byly společností ČEVAK a. s. odebrány vzorky vody, jejichž rozbor byl zaměřený na možný výskyt znečištění způsobeného cizími vlivy, kterými může být např. znečištění způsobené odpadní vodou, včetně obsahu mycích prostředků a dalších chemických látek používaných v domácnostech. Rozbor dále zohledňoval i vlivy přírodní jako je např. výskyt huminových látek.
   Zároveň byl v návaznosti na výskyt kožních alergických reakcí, spojených s koupáním v Hornobránském rybníku, dne 5. srpna 2020 proveden odběr vzorků Státním zdravotním ústavem v Praze. Analýza druhý den potvrdila výskyt cerkárií ptačí motolice ve vodě, které způsobují tzv. cerkáriovou dermatitidu. Jedná se o parazitické kožní onemocnění, jehož případy jsou nejvíce popisovány během koupání ve stojatých vodách, především na přírodních koupalištích. Ptačí motolice se nachází ve sladkých i slaných vodách po celém světě. V Evropě pochází nejvíce záznamů o výskytu cerkáriové dermatitidy z území ČR, Rakouska, Německa, Francie a dalších. Za normální situace cerkárie koluje mezi vodním ptákem a plžem, ale larvální stadium uvolněné z plže může napadnout i koupající se lidi. Cerkáriová dermatitida je parazitární onemocnění, které se u člověka projevuje tvorbou skvrn, puchýřů a zarudnutím kůže. Je doprovázena intenzivním svěděním, které trvá obvykle několik dní. Způsobují ho drobní parazitičtí živočichové, jejichž životní cyklus je vázán jednak na vodní plže a dále na vodní ptáky, např. divoké kachny.
   Laboratorní testy potvrdily v Hornobránském rybníku výskyt cerkárií ptačí motolice a sinic, naopak byly zcela vyvráceny obavy ze znečištění odpadní vodou a saponáty. Nicméně koupací sezóna na rybníku byla předčasně ukončena, voda nebyla vhodná ke koupání.
   Opatření zajišťující zlepšení kvality vody byla doporučena ze strany Státního zdravotního ústavu v Praze. Akreditovaná laboratoř společnosti ČEVAK, a.s. odebrala a vyhodnotila vzorky vody ze třech míst: na přítoku, na pláži a na odtoku.
   „Výsledky odhalily zvýšený výskyt huminových kyselin na přítoku a bohužel i výskyt sinic. Obavy veřejnosti, že vodu znečišťuje odpadní voda a chemické látky se naštěstí nepotvrdily. Znečištění vody tedy primárně nezpůsobil lidský faktor,“ uvádí Vlasta Horáková z Odboru životního prostředí a zemědělství. Výskyt sinic způsobuje, že voda není vhodná ke koupání. Sinice se na Hornobránském rybníku objevily kvůli velkému množství živin ve vodě v kombinaci s vysokými teplotami.
   Město Český Krumlov okamžitě přistoupilo k opatřením, která mají zajistit zlepšení kvality vody. Do Hornobránského rybníka se přivaděčem z drahoslavických rybníků začala napouštět voda, která se tak obměnila. Kvalita drahoslavických rybníků Sebevrah I a Sebevrah II je výborná, voda z nich tak pomohla Hornobránskému rybníku zredukovat sinice. Do rybníka se začala připouštět spodní voda z těchto rybníků, čímž došlo k odtoku značného množství sinic a přivedená voda zbytek významně naředila. Voda byla odváděna přes stavidlo, nikoli přes bezpečnostní přeliv. Do poloviny září byla odváděna také horní voda. Dalším z opatření bylo čištění břehů od vegetace. Město také připomínalo, že v areálu rybníka platí zákaz krmení kachen, opětovně apelovalo na občany, aby kachny nekrmili.
   Tvorbu metodiky, která má za cíl zvýšit kvalitu vody a v maximální možné míře redukovat i výskyt cerkárií, město konzultovalo s odborníky z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích a Státního zdravotního ústavu v Praze.  Zároveň se na Hornobránském rybníku zrekonstruovalo dřevěné molo a v areálu umístil pingpongový stůl.
   
   

6. Český Krumlov naplánoval pod terasami Na Střelnici vybudovat vstupy do Vltavy

   Český Krumlov naplánoval pro obyvatele i návštěvníky města více zpřístupnit řeku Vltavu. Na jaře 2021 naplánovalo město proto vybudovat vstupy do vody pod terasami Na Střelnici u domku Egona Schieleho. Náklady na dva vstupy dosáhly 1,3 milionu korun, na polovinu částky získalo město dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj.
   Vytvořit příjemné místo k odpočinku v klidné části tzv. jižního meandru řeky Vltavy mělo v plánu město Český Krumlov. Architekt města Ondřej Busta zpracoval návrh na vytvoření relaxační zóny v prostoru bývalé střelnice před zrekonstruovanými opěrnými zdmi u domku Egona Schieleho nedaleko Domu dětí a mládeže. „Tato část města má své neoddiskutovatelné kouzlo a zpřístupněním říčních břehů využijeme jejího potenciálu. Přiblížíme se řece v intravilánu města, koupání a relax u řeky tak bude na dosah nedaleko centra,“ řekl architekt Ondřej Busta.
   Základem projektu bylo vybudování vstupů do řeky, jejichž projektovou dokumentaci zpracoval architekt Jan Dvořák. Projekt se týkal dvou vstupů od sebe vzdálených cca 55 metrů. Každý vstup do vody tvořila sestava čtyř betonových dílů volně osazených do přírodního břehu řeky. Jednotlivé díly byly od sebe odsunuté a prostory mezi nimi zatravněné. Desky z bílého betonu s hladkou strukturou svojí vysokou estetickou hodnotou odpovídaly architektuře a možnostem stavebnictví 21. století.
   Hlavním osazovacím prvkem je železobetonová schodnice skrytá pod terénem. „Právě tento monolit zabudovaný v zemi je vůbec nejzásadnější pro vybudování vstupů u břehu Vltavy, kde několikrát během roku dochází k podstatným změnám průtoku i výše hladiny,“ vysvětlil místostarosta Josef Hermann. „Dle vyjádření Povodí Vltavy se vstupy nesmí stát překážkou v toku a nesmí dojít k jejich uvolnění do řeky v případě, že by vlivem vodní eroze došlo k odhalení konstrukce v terénu.“
   Cena za vstupy dosáhla 1,3 milionu, polovinu částky pokryla dotace z programu Podpora cestovního ruchu v regionech 2020, který vypsalo na konci roku 2019 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Právě cena za vybudování vstupů se stala předmětem diskuzí na jednání zastupitelstva města. „V zásadě všichni zastupitelé byli pro realizaci projektu, někteří však projevili výhrady k vysokým nákladům. Vizualizace totiž ukazuje jen desky na povrchu trávníků, což může být značně zavádějící. Projektant zvažoval řadu variant, z důvodů bezpečnosti jsou ale nejvhodnějším řešením tyto stabilní a odolné konstrukce zabudované pod zemí,“ dodal místostarosta.
   Původně byla v místě nainstalovaná provizorní dřevěná mola, která mohou v budoucnu pevné vstupy do vody doplňovat. Mola jsou mobilní, mohou tak být ukotvena dalších místech. „Chceme využít pobytovou loučku a oživit tak krásnou lokalitu, kde budou rádi trávit volný čas rodiny s dětmi. V domku Egona Schiele by měla vzniknout kavárna, u řeky by mohla být i půjčovna sportovního a herního vybavení, v blízkosti jsou také toalety,“ uzavřel místostarosta.
   
   

7. Úpravy v zónách placeného parkování v Českém Krumlově

   V Českém Krumlově došlo ke změnám podmínek parkování v zónách placeného stání. Dochází ke zvýšení cen parkovacích karet a úpravě dopravního režimu v částech Plešivce a Horní Brány.  Rada města Český Krumlov v prosinci 2019 schválila nový ceník parkovného ve vymezených zónách placeného stání na místních komunikacích, který bude platit od 1. ledna 2021. Pro rezidenty se cena roční parkovací karty zvýšila z 365 na 1 200 korun, pro abonenty z 3 650 na 6 000 korun. Ke zvýšení ročního poplatku došlo rovněž u druhé a další vydané parkovací karty, a to pro rezidenta z 2 000 na 3 000 korun, pro abonenta ze 7 300 na 10 000 korun. Zaměstnanecké parkovné před městským úřadem v Kaplické ulici se zvýšilo ze 150 na 200 korun měsíčně, v ostatních lokalitách ze 125 na 150 korun za měsíc, v zóně O9 zůstává na 100 korunách měsíčně. 
   Bylo to poprvé od vzniku zón placeného stání v roce 2004, kdy město přistoupilo k navýšení cen rezidentních a abonentních karet. „Důvodem tohoto kroku je jednak zvýšení příjmů městského rozpočtu, a jednak cenová regulace poptávky po tomto druhu parkování, neboť město nemá k dispozici takový počet parkovacích míst na místních komunikacích, aby bylo schopno pokrýt požadavky rezidentů a abonentů,“ uvedl místostarosta Josef Hermann.
   Při stanovení cen obou typů parkovacích karet se přihlédlo k ceníkům parkovného v jiných českých městech. „Domníváme se, že i takto zvýšené ceny karet jsou dostupné pro všechny zájemce o zónové parkování na místních komunikacích. Pokud jde o sazby parkovného placeného prostřednictvím mincovních automatů, ty zůstávají beze změny,“ dodal místostarosta. Systém vydávání parkovacích karet zůstal stejný jako v minulých letech. Po ověření oprávněnosti požadavku žadatele vydá kartu Odbor dopravy a silničního hospodářství v přízemí budovy Městského úřadu Český Krumlov v Kaplické ul. 439.
   
   

8. Změna dopravního režimu na Plešivci a Horní Bráně

   Na základě opakovaných žádostí některých občanů byl upraven dopravní režim zavedený v loňském roce na Plešiveckém náměstí a navazujících ulicích, který mj. zakazuje stání všem s výjimkou držitelů rezidentních a abonentních parkovacích karet z této oblasti. Nově po úpravě dopravního značení bylo v této zóně s dopravním omezením umožněno parkování i držitelům zaměstnanecké parkovací karty spadajícím do této oblasti, a to v omezeném počtu v závislosti na aktuálně dostupné parkovací kapacitě. Tyto parkovací karty budou zprvu vydávány na dobu max. 6 měsíců.
   K úpravě dopravního režimu došlo na základě podnětů občanů i na Horní Bráně v části stávající oblasti O4, konkrétně na Dolním náměstíčku a v ulici Po Vodě. Zde byla podobně jako na Plešiveckém náměstí zřízena zóna s dopravním omezením, kde bylo mj. zakázáno stání všem s výjimkou držitelů rezidentních a abonentních parkovacích karet.
   V závěru roku 2019 město zpracovalo a projednalo návrh příslušného dopravního značení pro nový dopravní režim s předpokladem jeho osazení v průběhu ledna, aby byla zajištěna vymahatelnost stanovených pravidel. Zóny placeného stání se na území města Český Krumlov objevily už v roce 2003 a od té doby pomáhají organizovat parkování na území širšího centra města. Především zde bylo totiž zapotřebí regulovat parkování tak, aby obyvatelé a popř. i jiní oprávnění uživatelé parkovacích míst měli pokud možno s vysokou pravděpodobností nějaké místo k zaparkování zajištěno.
   Postupem času bylo parkování v tzv. zónách placeného stání přizpůsobováno aktuálním potřebám města a jeho obyvatel. Došlo k rozšiřování zón do nových oblastí, různému dennímu nastavení dopravního režimu v jednotlivých zónách a dalším úpravám, které by měly přispívat k zajištění bezpečné a přehledné dopravy v klidu v jednotlivých oblastech. V této souvislosti byla poslední úpravou nařízení města o placeném stání na místních komunikacích (tady prosím odkaz) rozšířena stávající oblast O3 – Plešivec do dolní části sídliště Plešivec vymezené ulicemi 5. května, U Jeslí a Věncova. Kromě zřízení zón pro rezidenty, abonenty a zaměstnance, zde byl umístěn i samoobslužný parkovací automat, který měl obsluhovat nově vybudované parkoviště za samoobsluhou. S ohledem na problematickou lokalitu co do velkého množství bydlících a jiných potenciálních žadatelů o vydání parkovací karty a mnohem menšího počtu parkovacích míst na druhé straně, byly ve fázi zavádění tohoto režimu, po dobu prvních dvou měsíců od spuštění, vydávány pouze rezidentní karty (R), a sice pouze jedna karta každému žadateli či do domácnosti za cenu uvedenou ve stávajícím ceníku, tedy 365 Kč/rok. Abonentní karty (A) v této dvouměsíční době nebyly vydávány vůbec a zájem o ně byl zprvu pouze sledován.
   Co se týče zaměstnaneckých karet Z, byla prozatím vydávána pouze jedna karta na každého zaměstnavatele v této oblasti a další požadavky, stejně jako u zbylých rezidentů a abonentů, byly zatím pouze evidovány. S ohledem na přípravu dopravního značení, administrativní proces s tím spojený a proces instalace parkovacího automatu předpokládáme, že by nastavený systém mohl začít fungovat ve druhé polovině ledna. Současně, ve spolupráci s vlastníkem parkoviště před samoobsluhou, bylo v době, kdy je prodejna zavřena, umožněno tato parkovací místa využít k parkování držitelům rezidentních karet.
   
   

9. Komise pro chytré město

   V návaznosti na Digitální strategii města, jež udává směr v zavádění moderních technologií pro efektivní správu a rozvoj města, vznikl na začátku roku 2020 na městském úřadu nový Odbor informatiky, který kromě správy a provozu informačních technologií měl zajišťovat také implementaci konceptu chytrého města.
   Pro pravidelné vyhodnocování priorit a kontrolování postupu naplňování strategie zřídila rada města také komisi, která měla být jejím poradním a zároveň řídícím a dohledovým orgánem právě v oblasti smart city. „Komise Krumlov 2.0, jak ji zkráceně nazýváme, se bude věnovat záměrům města týkajícím se využívání moderních technologií, které povedou k řešení potřeb a problémů obyvatel, ke zefektivnění správy města a k podpoře ekonomického rozvoje,“ uvedl Jan Lippl z Odboru informatiky.
   V komisi byly zastoupeni jak pracovníci města a městského úřadu, tak zástupci komerční sféry, vzdělávací instituce a dalších organizací. Předsedou komise byl jmenován místostarosta Josef Hermann, členy komise jsou tajemník městského úřadu Radim Rouče, vedoucí Odboru správy majetku a investic Petr Pešek, vedoucí Odboru dopravy a silničního hospodářství Jan Sládek, ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu Petr Troják, jednatel Českokrumlovského rozvojového fondu David Šindelář, manažer destinační společnosti Český Krumlov Tourism Miroslav Březina, ředitel ZŠ T. G. Masaryka Josef Haláček, odborníci z oboru informačních technologií Lukáš Franta a Pavel Pešek a také Pavel Podruh, který se zabývá koncepcemi zdrojové soběstačnosti.
   
   

10. Svoz bioodpadu v roce 2020

    Od dubna 2019 zavedlo město Český Krumlov svoz biologicky rozložitelného odpadu rostlinného původu, tj. rostlinných zbytků ze zahrad a domácností. K odkládání odpadu byly zavedeny popelnice o objemu 240 l a kontejnery o objemu 1 100 l. Na veřejných prostranstvích v lokalitách se sídlištní a bytovou zástavbou bylo celkem rozmístěno 50 ks kontejnerů. Popelnice pro jednotlivé rodinné domy poskytl městský úřad na základě žádostí obyvatel.
    Kontejnery byly určeny pouze pro biologický rostlinný odpad z údržby zeleně, tj. např. listí, trávu, odpad ze záhonů – košťály, celé rostliny či jejich části, spadané ovoce, dřevní štěpku z větví stromů a keřů, příp. části větví max. délky 10 cm a průměru max. 5 cm, drny se zeminou, pokojové a jiné okrasné květiny bez květináčů, drátů a stuh.
    Dalším typem odpadu, který byl určen do hnědých kontejnerů byl kuchyňský bioodpad rostlinného původu, např. zbytky ovoce a zeleniny, slupky, skořápky ořechů. Ostatní odpad, např. zbytky jídel živočišného původu, maso, kosti, kůže, vajíčka včetně skořápek, potravinářské oleje a tuky, dále uhynulá zvířata, minerální oleje, exkrementy zvířat včetně podestýlky, pleny, obvazy a jiné hygienické potřeby, obaly (papír, plast, sklo, kov, nápojové kartony), oděvy, směsný komunální odpad, nebezpečné a stavební odpady se do těchto nádob odkládat nesměly. Odpad z údržby zahrad mohli obyvatelé nadále odkládat ve sběrném dvoře v Kaplické ulici (pod bývalým areálem Šumstav).