Kronika města Český Krumlov 2013

Stavební obnova

Dokončení úpravy jezu Jelení lávka posílilo protipovodňovou ochranu města

V prosinci 2013 byla dokončena a uvedena do provozu nová konstrukce jezu Jelení lávka v Českém Krumlově. Jednalo se o závěrečnou etapu souboru protipovodňových opatření, jejichž cílem byla ochrana historického centra města před přívalovými vodami Vltavy. Zatímco předchozí dvě etapy spočívaly v úpravě koryta řeky nad a pod jezem a byly realizovány v letech 2008–2010, samotná přestavba jezu byla zahájena v lednu 2012. Původní termín dokončení v březnu 2013 však musel být kvůli technickým komplikacím a červnové povodni posunut na konec roku.

Výstavbu realizovala firma Zvánovec a.s. z Českých Budějovic. Celkové náklady na projekt činily přibližně 48,2 milionu Kč, přičemž drtivá většina prostředků pocházela z dotačního programu Ministerstva zemědělství ČR (Program Podpora prevence před povodněmi II). Město Český Krumlov se na nákladech nepodílelo.

Původní pevný jez v lokalitě způsoboval značné vzdutí hladiny již při menších průtocích, čímž docházelo k častému zatápění přilehlých nemovitostí. Nově vystavěný pohyblivý jez přináší zásadní zlepšení – díky možnosti jeho sklopení v případě povodní dochází ke snížení hladiny v nadjezí až o 60 centimetrů. Jez sestává z několika částí: kartáčového rybího přechodu a sportovní propusti při levém břehu, pevné části s délkou koruny 8,64 metru a hlavní pohyblivé části o šířce 40 metrů. Jez je ovládán hydrostaticky – nadzvednutí či sklopení sektoru se provádí napouštěním či vypouštěním vody do tlakové komory pod jezovým polem. Pro případ potřeby je zařízení doplněno podpůrnými čerpadly.

Důležitou součástí stavby je i nově vybudovaný chodník a přístup k plovoucímu molu, který umožňuje vodákům bezpečně přistát, prohlédnout si propust nebo lodě přenést. Samotná propust s plastovými kartáči zpomaluje proud vody a zajišťuje migrační průchodnost pro ryby, aniž by ohrožovala rekreační splouvání Vltavy.

Díky provedeným stavebním zásahům získalo město Český Krumlov novou úroveň protipovodňové ochrany, která nyní odpovídá pětileté vodě (Q5). Městská samospráva zatím odložila realizaci dalších etap, jež by zajistily ochranu proti takzvané stoleté vodě (Q100). Nový jez se však již nyní stal důležitým prvkem nejen v technickém systému ochrany města, ale i jako architektonicky citlivě ztvárněný prvek v historickém centru.

Budoucnost autobusového nádraží v Českém Krumlově zůstávala v roce 2013 nejistá

V únoru roku 2013 zůstávala otázka budoucnosti autobusového nádraží v Českém Krumlově stále nevyřešena, přestože městské zastupitelstvo již před třemi čtvrtě rokem rozhodlo, že areál nebude prodán. Tento krok otevřel další možný směr – dlouhodobý pronájem části areálu, případně jeho revitalizaci ve vlastní režii města.

Záměr pronájmu, týkající se především samotné budovy nádraží, zůstal zatím ve fázi příprav. Podle starosty Dalibora Cardy byla na konci ledna dokončena smlouva zpracovaná externím právníkem, inspirovaná zkušenostmi města Hradec Králové. Přesto chyběl konkrétní nájemce, který by na předložené podmínky přistoupil, a nebylo známo, kdy k podpisu smlouvy dojde.

Uvnitř městské rady nepanovala jednoznačná shoda ohledně vhodnosti dlouhodobého pronájmu. Členové TOP 09, zastoupení v radě města, opakovaně navrhovali, aby se správy areálu ujal Českokrumlovský rozvojový fond, městská dceřiná společnost. Podle jejich názoru by město tímto krokem získalo plnou kontrolu nad využitím strategického prostoru a mohlo by zde vytvořit moderní dopravní terminál s veškerým potřebným zázemím. Argumentovali také tím, že fond má potřebné zkušenosti s rekonstrukcemi i správou nemovitostí, včetně komerčního využití.

Zájem o správu nádraží projevily rovněž Služby města Český Krumlov, další městská společnost. Již v roce 2011 podaly oficiální nabídku na opravu a provoz areálu, avšak ze strany radnice tehdy žádná jednání neproběhla.

Problematika budoucnosti autobusového nádraží se v Českém Krumlově řeší již řadu let, přičemž žádný z navrhovaných projektů nenašel dosud politickou ani veřejnou shodu. V minulém volebním období byla zadána architektonická studie od Ateliéru 8000, která zpracovala možné varianty využití celého areálu. Studie stála město přibližně 300 tisíc korun, ale ani tato investice nevedla k realizaci konkrétního záměru.

V roce 2013 tak zůstával osud autobusového nádraží nadále otevřený. Jisté bylo pouze to, že k prodeji nedojde. Další rozhodnutí závisela na tom, zda se podaří sjednotit politickou reprezentaci města a nalézt shodu na konkrétním řešení.

Diskuse o podobě protipovodňových opatření na březích Vltavy vyvolala obavy veřejnosti

Koncem února 2013 vyvolal záměr výstavby mobilních protipovodňových stěn na březích Vltavy v historickém centru Českého Krumlova silnou odezvu veřejnosti. Projekt, který předpokládá instalaci přibližně dvou kilometrů montovaných hliníkových zábran na masivních železobetonových základech, vyvolal obavy nejen z estetického zásahu do krajiny, ale především z možných technických a majetkových dopadů na okolní historickou zástavbu.

Zástupci občanů, sdružení v petičním výboru vedeném Vladimírou Konvalinkovou, adresovali starostovi města Daliboru Cardovi otevřený dopis, ve kterém požadují splnění sedmi konkrétních bodů před tím, než bude učiněno jakékoli definitivní rozhodnutí o výstavbě. Mezi hlavní požadavky patří transparentní a podrobné informace o provozu, údržbě, skladování a zabezpečení hliníkových dílů zábran, ale také o rizicích, která by mohla vzniknout při jejich výstavbě či případném selhání během povodní.

Podle zveřejněné projektové dokumentace má být pod každou mobilní zábranou betonová základna o hloubce až dvou metrů, která bude navíc doplněna zaráženými železnými štětovnicemi (tzv. larseny), aby se zabránilo nejen povrchovému zaplavení města, ale i prosakování spodní vody. Tyto zásahy však podle kritiků projektu mohou negativně ovlivnit stabilitu břehů a přilehlých domů, zejména v historickém jádru města, kde již po dřívějších úpravách koryta řeky došlo k praskání některých objektů.

Obyvatelé se rovněž domáhají jasného určení odpovědnosti za případné škody, které by mohly vzniknout při selhání systému nebo v důsledku zásahu do podloží. Na setkáních s občany opakovaně zazněly obavy, že plánované opatření městu ve výsledku více uškodí než pomůže.

Starosta Dalibor Carda ve své písemné reakci ujistil, že všechny kroky probíhají v souladu s veřejným jednáním a že proces územního rozhodnutí má sloužit právě ke sběru požadovaných informací a vyjádření všech dotčených stran. Připomněl rovněž, že práce na projektu byly pozastaveny ihned po obdržení petice, a zdůraznil, že o jakýchkoliv dalších výdajích bude rozhodovat městské zastupitelstvo.

Navzdory těmto ujištěním panuje mezi veřejností i nadále nedůvěra, kterou posílilo i zrušení plánovaného zasedání zastupitelstva z důvodu nízkého počtu bodů k projednání. Kritici poukazují na to, že o jednom z nejzásadnějších zásahů do historického centra města se zatím nevede dostatečně otevřená debata.

Obnova klášterů v Českém Krumlově ohrožena kvůli chybám ve výběrovém řízení

Rozsáhlý projekt revitalizace klášterního areálu v Českém Krumlově, na nějž město získalo 323 milionů korun z evropských fondů prostřednictvím Integrovaného operačního programu, čelil v roce 2013 vážnému zdržení. Přestože výběrové řízení na zhotovitele stavebních prací bylo ukončeno již na podzim předešlého roku, k podepsání smlouvy s vítěznou firmou stále nedošlo.

Ministerstvo kultury, které vystupuje jako poskytovatel dotace, vyjádřilo zásadní výhrady k průběhu soutěže. Zatímco vedení města označovalo zjištěné nedostatky za formální a nepodstatné, ministerstvo trvalo na jejich přezkoumání a požadovalo znovu posoudit výběr vítěze. Jedním ze sporných bodů byly tzv. nulové položky v rozpočtu nabídky, kdy uchazeč uvedl u některých prací nulovou cenu, což podle názoru starosty mohlo být chápáno jako bonus pro zadavatele, nikoliv jako nedostatek.

Radnice odmítala návrhy ministerstva s odůvodněním, že jsou v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách. Do sporu se vložilo i ministerstvo pro místní rozvoj, které konstatovalo, že postup města je možný a soutěž nemusí být rušena. Zakázku nakonec získala firma BAK s nabídkou ve výši necelých 160 milionů korun bez DPH.

Původní termín dokončení byl stanoven na březen 2014, avšak z důvodu komplikací byl posunut až na červen 2015. Přesto zůstával projekt ohrožen – v případě neplnění podmínek by městu hrozilo nejen vrácení části dotace, ale i finanční sankce. Obnova areálu klášterů, jednoho z největších investičních projektů v historii města, tak i po více než pěti letech od zahájení příprav provázely vážné administrativní komplikace.

Z řeky ve Vltavě vyzvednut most stržený povodní

V polovině června 2013 se v Českém Krumlově podařilo vodohospodářům a technikům vyzvednout z Vltavy most, který byl stržen velkou vodou při červnové povodni. Jednalo se o jediný most v Jihočeském kraji, který přírodní živel zcela odnesl. Ocelová konstrukce skončila zaklíněná pod jelení lávkou v historickém centru města.

Zásah probíhal za náročných podmínek. Dělníci se k mostu přiblížili na lžíci bagru, nejprve odstranili poškozené zábradlí a následně se jim podařilo zachytit oba konce konstrukce. Následné vyzdvižení jeřábem a přesun k břehu trvaly téměř dvě hodiny. Tím byla odstraněna poslední výrazná překážka z koryta řeky.

Přesto zůstal přibližně stometrový úsek Vltavy pod zámkem uzavřen. Důvodem bylo silné zanesení pohyblivého jezu a zaplavení strojovny, což si vyžádalo další práce na čištění a posouzení rozsahu škod. Na vodáky mezitím čekala nutnost přenášet lodě přibližně čtvrt kilometru přes historické centrum města. Přestože si na nutnou pěší cestu nikdo příliš nestěžoval, bylo zřejmé, že komfort plavby tím utrpěl.

Uzavírka přinášela komplikace také místním provozovatelům restaurací a obchodů, kteří se potýkali s poklesem tržeb a očekávali návrat turistů. Zástupci města i podnikatelé ujišťovali veřejnost, že město je přístupné a připravené přivítat návštěvníky. Radnice mezitím vyčíslila celkové škody způsobené povodní na více než 17 milionů korun. Pokud nenastanou další komplikace, mělo být plavání v uzavřeném úseku řeky znovu umožněno již v průběhu následujícího víkendu.

Oprava provizorního mostu u pivovaru Eggenberg zajistila obnovení dopravy

V listopadu 2013 dokončilo město Český Krumlov opravu provizorního mostu přes Vltavu pod pivovarem Eggenberg. Most, postavený armádou po povodních v roce 2002, byl od poloviny října kvůli technickému stavu a potřebné rekonstrukci uzavřen. Jeho uzavírka komplikovala dopravu zejména pivovaru a dalším subjektům v blízkosti historického centra. Po více než měsíci stavebních prací byl most opět uveden do provozu pro veškerou dopravu.

Město, které most nevlastní, ale má jej od roku 2008 v dlouhodobém pronájmu od Správy státních hmotných rezerv, investovalo do jeho opravy zhruba půl milionu korun. Opravy zahrnovaly výměnu mostovky, fošen, příček, nátěry a opravu opěrných zdí. Stejnou částku město již v minulosti zaplatilo za pětiletý pronájem této konstrukce.

Podle vyjádření mluvčí Správy státních hmotných rezerv Terezy Krásenské platí současná smlouva o pronájmu mostu stále. Přestože město v minulosti připravovalo projekt výstavby nového otočného mostu s předpokládanými náklady okolo 60 milionů korun, projekt byl kvůli nedostatku finančních prostředků zastaven.

Strategický význam mostu podtrhují i vyjádření policie. Most slouží jako klíčová dopravní trasa do pivovaru, na parkoviště a v některých případech také pro příjezd do historického centra města. Využívají ho i složky integrovaného záchranného systému. Město proto zvažuje možnost odkupu mostu, případně prodloužení pronájmu. Podle starosty Dalibora Cardy zůstává jednou z variant i žádost o dvouletý odklad jeho navrácení. O dalším postupu má být rozhodnuto v příštím roce.

Nový jez pod Plášťovým mostem komplikuje plavbu

Začátkem prosince 2013 se ukázalo, že nový jez pod Plášťovým mostem v Českém Krumlově, jehož výstavba směřovala k větší bezpečnosti a ekologické šetrnosti, přinesl nečekané komplikace pro vodácký provoz. Vory, které měly být součástí plánovaných Adventních plaveb centrem města, nemohou nový jez bezpečně překonat. Plavby tak byly zcela zrušeny.

Podle Josefa Malečka ze Sdružení cestovního ruchu Český Krumlov spočívá problém v neosazené části betonové desky šlajsny kartáči, kvůli čemuž dochází k zaklínění vorů o skalní podloží. Uvedl, že nový jez sice zvyšuje bezpečnost, ale zároveň omezuje splavnost pro větší plavidla. Tento problém se již v létě dotkl některých vodáků, kterým dělaly potíže umělohmotné kartáče, zvláště při nižším průtoku vody.

Zástupce investora z Povodí Vltavy Martin Poláček připustil, že dno Vltavy v této části je skutečně odkryto až na skalní podloží a případné odtěžení skály nelze v zimním období realizovat. Možnosti technických úprav budou předmětem dalšího posouzení po kolaudaci jezu.

Přes opakované zdržení způsobené nemocí obsluhy probíhaly v týdnu závěrečné technické zkoušky a dodavatel by měl stavbu předat v příštím týdnu. Kolaudace je plánována ještě do konce roku. Jez je vybaven pohyblivou hydrostatickou konstrukcí, která se díky Archimedovu zákonu dokáže sama zvednout a opět spustit na dno při napuštění či vypuštění vody z armaturní komory. Tento technologicky moderní prvek tak sice splňuje inženýrské parametry, ovšem reálné dopady na turistické aktivity, jako je tradiční vorařství, zůstávají problematické.

V Českém Krumlově byl dokončen nový sklopný jez

Na řece Vltavě v centru Českého Krumlova byl v prosinci 2013 dokončen nový sklopný jez, jehož hlavním účelem je snížení rizika povodní. Stavba za 45,9 milionu korun, z většiny financovaná z dotačního programu Ministerstva zemědělství „Podpora prevence před povodněmi II“, probíhala po dobu dvou let. Její uvedení do provozu završila závěrečná technická kolaudace.

Nový jez, umístěný v zákrutu řeky pod Plášťovým mostem, měří 40 metrů a při sklopení dokáže snížit hladinu Vltavy až o 1,8 metru. Jeho hlavní technickou zvláštností je hydrostatický princip fungování – pohyblivá konstrukce se zvedá a klesá díky samotnému tlaku vody, bez potřeby hydraulických systémů nebo motorů. Obsluha provádí základní manipulaci z armaturní komory u Krumlovského mlýna.

Během červnové povodně v roce 2013 byla stavba zasažena velkou vodou ještě před svým dokončením. Povodeň poškodila dřevěné obložení jezu a odnesla technický most, který sloužil k přístupu do stavby. Vnitřní technika byla zanesena bahnem, ale po důkladném vyčištění byla funkční a odolala zkoušce bez větších škod.

Ačkoliv odborníci a radnice oceňují technické řešení jezu i jeho příspěvek k protipovodňové ochraně města, projekt se setkal i s kritikou. Zejména vodáci a provozovatelé vorařských plaveb si stěžují na špatnou sjízdnost nové šlajsny. Pro větší plavidla je téměř neprůjezdná, zejména při nízkém průtoku, a plastové kartáče určené k brzdění lodí i k migraci ryb komplikují průjezd. Kromě technických výtek někteří obyvatelé města kritizovali i vizuální stránku stavby, i když dřevěný obklad jezu měl podle požadavků památkářů pomoci začlenění do historického prostředí.

Zda jez splní očekávání a přinese skutečný protipovodňový užitek, ukáže až čas – při další velké vodě nebo během nadcházejících vodáckých sezón.

Krumlov definitivně upustil od mobilních protipovodňových stěn v centru

Na svém posledním zasedání v roce 2013 rozhodli zastupitelé města Český Krumlov o ukončení přípravných prací na nejdiskutovanější části protipovodňových opatření – instalaci mobilních hliníkových stěn v historickém centru. Rozhodnutí předcházely dlouhodobé protesty obyvatel, petice i otevřené dopisy, které vyjadřovaly obavy z negativního dopadu těchto opatření na vzhled a charakter města.

Plánovaná stavba zahrnovala téměř dvoukilometrový systém demontovatelných hliníkových zábran, kotvených do masivních betonových základů a železných štětovnic zatloukaných do podloží. Přestože přípravné práce zastavil starosta Dalibor Carda již před rokem a půl, definitivní ukončení projektu bylo formálně potvrzeno až nyní. Petiční výbor v čele s výtvarnicí a bývalou zastupitelkou Vladimírou Konvalinkovou přivítal rozhodnutí jako výsledek dohody a známku toho, že zastupitelé dokázali naslouchat názorům veřejnosti.

Alternativní návrh výboru, který doporučoval zapuštění kanalizace přímo do dna řeky a tím rozšíření říčního koryta, nebyl vedením města přijat. Město se nyní zaměřuje na ochranu vlastního majetku, jako je městský kolektor či areál městského bazénu. Uvažuje se také o možném zvýšení říční navigace za Benešovým mostem, přestože i tento záměr naráží na odpor místních obyvatel.

Součástí budoucích plánů je také pokračování protipovodňových opatření v úseku říčky Polečnice, kde Povodí Vltavy připravuje nový projekt. Zda k jeho realizaci dojde, bude záležet mimo jiné na dostupnosti dotačních prostředků z Ministerstva zemědělství.

Protipovodňová opatření v Českém Krumlově započala již v roce 2009 rozsáhlou úpravou koryta Vltavy, na niž navázala další etapa v podobě výstavby nového jezu u Jelení lávky. Náklady na samotné úpravy koryta se vyšplhaly na 56 milionů korun. Tímto rozhodnutím město uzavřelo jednu z nejkontroverznějších kapitol ve své novodobé urbanistické historii.