Kronika města Český Krumlov 2013

Různé

Českokrumlovská studentka zvítězila v mezinárodní fotografické soutěži OWHC

Město Český Krumlov zaznamenalo v létě 2013 významný úspěch na poli mezinárodní kulturní prezentace. V rámci soutěže „...Literally OWHC“ pořádané Organizací světového dědictví (OWHC – Organisation of World Heritage Cities) se vítězkou za Český Krumlov stala studentka třetího ročníku místního gymnázia Jana Linhartová. Slavnostní předání symbolického šeku v hodnotě 500 € se uskutečnilo v pátek 30. srpna na českokrumlovské radnici, kde jej studentce předala zastupitelka města Jitka Zikmundová.

Fotografická soutěž byla otevřena široké veřejnosti a jejím cílem bylo kreativní zachycení města zapsaného na Seznamu světového dědictví UNESCO, nebo jeho charakteristického detailu. Soutěžní snímky musely zároveň obsahovat iniciály „OWHC“, vytvořené z jakéhokoliv fyzického materiálu, kromě digitálního doplnění. Porota tak hodnotila nejen estetickou a kompoziční kvalitu, ale i originalitu a tvůrčí přístup soutěžících.

Soutěž byla mezinárodní, každé zapojené město mělo svého vítěze, který obdržel finanční odměnu a jeho fotografie bude prezentována na webových stránkách OWHC a zároveň na listopadové konferenci organizace v mexickém městě Oaxaca.

Úspěch Jany Linhartové je nejen osobním oceněním jejího talentu, ale také potvrzením, že Český Krumlov i nadále zůstává inspirativním místem pro mladou generaci a je vnímán jako výjimečná lokalita v rámci světového kulturního dědictví.

Vznik Českokrumlovské televize

Od března 2013 se Český Krumlov zařadil mezi města, která mají vlastní regionální televizní zpravodajství. Nově vzniklá Českokrumlovská televize se stala součástí celostátní platformy Regionální televize.cz, jež propojuje obce, města a kraje napříč Českou republikou a přináší aktuální informace z jejich kulturního, společenského i ekonomického života.

Českokrumlovská televize získala pravidelný patnáctiminutový vysílací blok, který je zařazen do programu Regionální televize šestkrát denně. Obsah vysílání tvoří aktuální reportáže z města a okolí, dokumentární ohlédnutí za významnými akcemi, setkání s osobnostmi, tematické prezentace regionu a další pořady, které mapují život v Českém Krumlově. Cílem tohoto nového média je nejen zprostředkovávat informace místním obyvatelům, ale také prezentovat město v celostátním vysílání a vytvořit archivní audiovizuální fond jako videokroniku doby.

Projekt navazuje na tradici lokálních televizí, které jsou v řadě jihočeských měst již zavedené a mezi veřejností oblíbené. Českokrumlovská televize se odlišuje zaměřením na pozitivní a inspirativní témata a nehodlá se ubírat směrem k bulvárním formátům či politickým aférám. Cílem je být „vlídnou“ domácí televizí, která přináší zprávy z blízkého okolí, jež se bezprostředně dotýkají místních obyvatel.

Vysílání lze sledovat prostřednictvím satelitní stanice Astra, přes internet i v rámci postupně se rozšiřujícího pozemního vysílání, které již v roce 2013 pokrývá například České Budějovice nebo Plzeň. Vznik Českokrumlovské televize přináší nové možnosti prezentace města a regionu a stává se dalším nástrojem pro podporu turistiky, kultury i občanské informovanosti.

Traverz PRORADOST

Na podzim roku 2013 se členové českokrumlovského seskupení PRORADOST rozhodli uskutečnit další ze svých netradičních a adrenalinových projektů – Traverz pro radost. Akce, která logicky navázala na dřívější spolupráci se záchranáři a horolezci, se konala ve dnech 5. – 8. září a posunula dosavadní aktivity skupiny doslova do vzduchu.

Z ochozu zámecké věže, z výšky šedesáti metrů nad hladinou Vltavy, bylo nataženo lano v délce 385 metrů přes řeku až do Kuchyňských zahrad (známých také jako Mantelgarden). Cílem nebylo lámat rekordy, ale připravit originální podívanou a pobavit obyvatele města. V duchu tradice seskupení „divák je až na druhém místě“ šlo především o radost z nápadu a z tvůrčího dobrodružství.

Autorem myšlenky byl Dan Šutta, který se díky svým zkušenostem ze záchranářské činnosti dlouhodobě podílí na horolezeckých aktivitách skupiny. Samotné přípravy trvaly více než devět měsíců a zahrnovaly teoretické plánování, terénní průzkumy, jednání se správou zámku, městem i majiteli nemovitostí pod plánovaným letovým koridorem.

Zvolená trasa vedla z ochozu věže ke vzrostlému smrku pichlavému v zahradách, který byl vysazen mezi lety 1926–1930 schwarzenberským zámeckým zahradníkem Antonínem Podruhem. Právě jeho umístění poskytlo přirozený kotevní bod a umožnilo vést dráhu letu nad řekou mimo turisticky nejfrekventovanější části města.

Velkou technickou výzvou bylo samotné natažení lana. Po řadě pokusů zvítězila originální metoda – vystřelení šípu z lukostřeleckého luku, k němuž byl připevněn rybářský vlasec. Šíp byl úspěšně vystřelen ze zámecké věže 4. září v 17.59 hodin a dopadl přesně do řeky, odkud jej převzal kajakář skupiny a dopravil na protější břeh. Touto cestou vzniklo první jemné propojení kotevních bodů, na které bylo následně napnuto hlavní ocelové lano o průměru 6 mm.

Traverz nad Vltavou se stal jedinečným technickým i vizuálním zážitkem a dokladem tvořivosti českokrumlovských nadšenců. Akce potvrdila, že seskupení PRORADOST, působící už více než dvacet let, dokáže spojovat humor, odvahu, řemeslnou zručnost i obdiv k městu Český Krumlov v projektech, které baví nejen jeho obyvatele, ale i návštěvníky z celého regionu.

Závodní jízda Daniela Landy alias Žita 44 v historickém centru města

V říjnu 2013 se Český Krumlov stal dějištěm netradiční filmové akce, která vyvolala mezi místními obyvateli i návštěvníky rozporuplné reakce. Známý zpěvák Daniel Landa, vystupující pod alter egem Žito 44, natáčel ve dnech 23. a 24. října se svým štábem scény pro nový videoklip přímo v historickém jádru města. Součástí natáčení byly i dynamické záběry s jízdou závodního vozu značky Škoda Fabia ulicemi starého města, včetně průjezdu Lazebnickým mostem a Radniční ulicí.

Natáčení, které probíhalo v ranních a dopoledních hodinách za omezeného provozu, se zúčastnil také filmový štáb vedený herečkou a zpěvačkou Olgou Lounovou. Vozidlo projíždělo vysokou rychlostí historickými ulicemi, což u části veřejnosti vyvolalo silnou nelibost. Někteří místní obyvatelé i průvodci kritizovali způsob provedení akce, přičemž poukazovali zejména na nedostatečné zajištění bezpečnosti, rušivý hluk a celkovou neúctu k památkově chráněnému prostoru města zapsaného na seznamu UNESCO.

Podle vyjádření radnice však natáčení proběhlo v souladu s platnými pravidly města pro filmování z roku 2007. Bezpečnost byla zajištěna přítomností městské policie a štáb měl potřebná povolení. Za využití veřejného prostoru zaplatili filmaři městu 60 000 korun. Zástupci radnice zároveň argumentovali tím, že vznikající dílo může posloužit jako forma propagace města.

Událost rozproudila veřejnou debatu o hranicích mezi kulturním využitím veřejného prostoru a ochranou historického dědictví. Přestože filmování nepřineslo žádné hmotné škody, ukázalo na rozdílné postoje k tomu, jakým způsobem by měl být unikátní prostor historického Krumlova využíván.

Kniha Deset krumlovských pohádek představila město dětem i dospělým

V prosinci 2013 vyšla v českokrumlovském Vydavatelství MCU nová kniha místního autora Libora Frýby s názvem Deset krumlovských pohádek. Publikace, doprovázená ilustracemi výtvarníka Ivana Straky, nabízí čtenářům směs pohádek a pověstí zasazených do prostředí Českého Krumlova. Frýba v nich s humorem a nadsázkou oživuje známá místa města, čímž přibližuje jeho historii i atmosféru dětem i dospělým.

Autor se inspiroval tradičními krumlovskými pověstmi, které však přetvořil do lehce ironického a hravého stylu, připomínajícího tvorbu Jana Wericha. V příbězích se objevují skutečná místa a historické osobnosti, například vladař Jakub Krčín z Jelčan, rožmberská šlechta, horníci nebo obyvatelé starého města.

Jedna z pohádek, Jak Filip hledal nejchytřejší zvíře, odhaluje původ záhadné malby opice ve falešném okně Krčínova domu v Široké ulici. Podle příběhu ji nechal namalovat Filip, který byl vyslán do světa, aby nalezl nejmoudřejší zvíře. Po návratu z Afriky, kde poznal moudrou opici, ji alespoň vyobrazil na dům, aby se s její moudrostí mohli seznámit i ostatní. Další příběhy vysvětlují, proč se v Krumlově objevují psaníčka na domech, jak se do zámeckého příkopu dostali medvědi, nebo jak permoníci pomáhali horníkům při těžbě zlata a stříbra.

Kniha, která stojí 299 korun, byla doplněna i o omalovánky pro nejmenší inspirované stejnými motivy. Vydavatelství MCU plánovalo po jejím vydání sérii autorských čtení na autentických místech, kde se pohádky odehrávají – v grafitovém dole, pivovaru, zámeckých prostorách či v městských galeriích.

Deset krumlovských pohádek se tak stalo nejen literárním dílem, ale i originálním průvodcem městem, které prostřednictvím fantazie a humoru přibližuje jeho legendy, historii a tajemství dalším generacím.