Kronika města Český Krumlov 2014

Péče o památky

Příručka pro vlastníky kulturních památek přispěla ke zlepšení komunikace mezi veřejností a památkáři

Na konci roku 2014 byla vydána praktická Příručka pro vlastníky kulturní památky, která slouží jako pomocník a rádce všem, kteří vlastní nebo spravují nemovitosti v památkově chráněném území města. Příručka je určena nejen pro majitele nemovitostí zapsaných jako kulturní památky, ale i pro projektanty, provozovatele, pracovníky úřadů a všechny, kdo se podílejí na údržbě a rozvoji historického prostředí města zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO.

Dokument vznikl na základě dlouholetých zkušeností pracovníků památkové péče a opírá se o reálné dotazy a potřeby vlastníků. Přehlednou a srozumitelnou formou poskytuje odpovědi na nejčastější otázky, které se týkají postupů při rekonstrukcích, opravách či změnách využití objektů, a zároveň nabízí návody, jak postupovat při získávání stanovisek a komunikaci s příslušnými orgány.

Cílem příručky je především zjednodušení a zpřehlednění procesů, které se pojí s údržbou historických objektů, a tím přispět ke zlepšení spolupráce mezi veřejností a pracovníky památkové péče. V příručce jsou rovněž uvedeny nejdůležitější zákonné normy, přehled kompetencí a základní výklad klíčových pojmů.

Vedoucí projektu Ing. Jitka Zikmundová, MBA, zastupitelka města Český Krumlov, uvedla, že příručka může významně pomoci zefektivnit dialog mezi památkáři a vlastníky domů. Odborné vedení obsahu zajišťovala Ing. arch. Dagmar Pešková, specialistka památkové péče, a celý dokument vznikl ve spolupráci s Odborem územního plánování a památkové péče Městského úřadu Český Krumlov, jehož vedoucí Ing. Jana Hermanová příručku označila za živý dokument, který bude možné v budoucnu aktualizovat a doplňovat dle nových poznatků a potřeb.

Vznik příručky byl finančně podpořen Ministerstvem kultury ČR v rámci programu Podpora pro památky UNESCO a je součástí naplňování E-Management plánu Český Krumlov, který představuje základní nástroj řízení památkové péče v území s výjimečnou kulturní hodnotou.

Příručka byla vydána v tištěné podobě v omezeném nákladu, pro širokou veřejnost je však zcela zdarma ke stažení na oficiálních stránkách města.

Příspěvek Jihočeského kraje na správu města zapsaného na Seznamu UNESCO v roce 2014

Také v roce 2014 obdrželo město Český Krumlov krajský příspěvek určený pro města zapsaná na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Výše příspěvku, která je určena jako částečná náhrada za výpadek příjmů ze zrušeného poplatku ze vstupného na otáčivé hlediště, činila 2,3 milionu Kč. Finanční podpora směřovala také do obce Holašovice, která získala 700 tisíc Kč.

Původ příspěvku sahá do doby, kdy Jihočeské divadlo požadovalo zrušení poplatků ze vstupného vybíraného při představeních na otáčivém hledišti v zámecké zahradě. Městu tehdy z poplatku plynuly nezanedbatelné příjmy – během několika let existence této vyhlášky se vybralo přibližně 7 milionů Kč. Aby město nezůstalo zcela bez náhrady, byla na úrovni Jihočeského kraje zavedena každoroční dotace, která má tento výpadek částečně kompenzovat.

V roce 2014 se krajský příspěvek do rozpočtu Jihočeského kraje dostal dodatečně až s první rozpočtovou změnou, neboť při sestavování původního rozpočtu byl opomenut. Starosta města Mgr. Dalibor Carda vyjádřil přání, aby se příspěvek do budoucna zvýšil alespoň na 2,5 milionu Kč, čímž by více odpovídal dřívějším příjmům ze zrušeného poplatku. Jeho žádost však v roce 2014 nebyla vyslyšena.

Český Krumlov tak i nadále čerpá krajskou podporu, která zohledňuje jeho specifické postavení a náklady související s údržbou historického centra zapsaného na Seznam UNESCO.

Ptačí hrádek na kopci za zámeckou zahradou se dočkal obnovy

Na kopci nad zámeckou zahradou v Českém Krumlově se v roce 2014 blížila ke konci dlouholetá obnova historického památníku Bitvy národů, známého místními pod názvem Ptačí hrádek. Novoklasicistní památka z počátku 19. století, která byla po dlouhá desetiletí ponechána chátrání, se postupně proměnila v novou dominantu města – zejména při večerním příjezdu do Krumlova ze západu osvětlený objekt vítal příchozí svou siluetou z výšiny.

Obnovu památky iniciovala architektka Lenka Havlíčková, která objekt odkoupila od Lesů ČR. Musela řešit nejen stavební úpravy, ale i administrativní záležitosti – objekt nebyl dosud zanesen do map ani územního plánu. Po vyřízení potřebné dokumentace pokračovaly práce na obnově střechy, fasády a celkovém zasíťování. Objekt byl rovněž osvětlen a oplocen, aby se předešlo dalším škodám – v průběhu rekonstrukce totiž došlo ke krádeži měděných prvků ze střechy, čímž vznikla škoda za čtvrt milionu korun, přestože hodnota ukradeného kovu činila jen několik tisíc korun.

Památka připomíná slavnou Bitvu u Lipska z října 1813, v níž spojené armády Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska pod vedením knížete Karla Filipa ze Schwarzenbergu porazily francouzské síly císaře Napoleona. Stavbu nechal budovat Karlův bratr, ale původně zamýšlené podoby nikdy nedosáhla.

V roce 2014 byla zrekonstruována většina objektu. Do jara 2015 se plánovalo dokončit venkovní výplně a upravit interiér, který bude sloužit jako externí architektonický ateliér pro workshopy a odborné aktivity. Součástí okolí památníku se stane i vyhlídka, lavičky a informační panely – místo tak bude zařazeno do městských vycházkových tras.

Z vrcholku Ptačího hrádku se otevírá výhled na Kleť i předhůří Šumavy. Historicky bylo toto místo známo jako stanoviště ptáčníků, kteří zde chytali ptáky pro knížecí dvůr. K památníku vede stará cesta od zámecké zahrady.

Před památníkem se nachází další zajímavost – torzo historické vodní nádrže, která v minulosti sloužila k zásobování zámecké zahrady vodou. Systém fungoval na principu výtlačného potrubí, jímž byla voda přiváděna z Polečnice až na vyvýšený bod, odkud samospádem zásobovala zahradní fontány a vodní prvky. Nadzemní část tvořil zděný akvadukt. Tento unikátní systém by podle představ vedení města bylo vhodné v budoucnu obnovit, aktuálně však nejsou k dispozici projekty ani finanční prostředky.

Město Český Krumlov podpořilo osvětlení památníku částkou 50 000 Kč, další úpravy byly hrazeny ze soukromých zdrojů architektky Havlíčkové. Ptačí hrádek tak znovu ožil jako připomínka evropských dějin, kulturní památka i atraktivní vyhlídkové místo v blízkosti historického jádra města.

Projekt obnovy Křížové hory se vrátil na jednací stůl

Křížová hora, tyčící se do výšky 619 metrů nad Českým Krumlovem, bývala vyhledávaným vycházkovým cílem s krásnými výhledy do krajiny. V posledních letech však místo postupně zarůstalo, cesta i okolní pozemky ztrácely na schůdnosti a celková údržba upadala. Město nyní oživuje starší záměr na obnovu a kultivaci této vyhlídkové trasy.

Záměr zvelebit vycházkové trasy okolo města se poprvé objevil už v programovém prohlášení krumlovské radnice před třemi lety. Spolu s Křížovou horou mělo dojít i na úpravy tras u Ptačího hrádku nebo poutní cesty vedoucí od Důlní ulice směrem ke Kájovu.

Projekt Křížové hory byl zpracován hlavním zámeckým zahradníkem Jiřím Olšanem. Jeho cílem je nejen zlepšení přístupnosti, ale i celková kultivace místa tak, aby opět sloužilo jako kvalitní prostor pro odpočinek a klidné procházky obyvatel i návštěvníků města. Vedení města plánuje požádat o bezúplatný převod pozemků od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby území přešlo do vlastnictví města a mohlo sloužit veřejnosti.

Obnovení celého prostoru bude záviset na dohodě se státními orgány a následném schválení v zastupitelstvu. Až poté bude možné přistoupit ke konkrétním krokům projektové přípravy. O termínu dokončení a zpřístupnění pro veřejnost zatím nelze rozhodnout.

Podle tradice nese Křížová hora své jméno po dřevěném kříži, který měl být vztyčen jezuitským kazatelem Michaelem Koppem kolem poloviny 17. století. Podle jiných záznamů stálo za rozhodnutím o umístění kříže městské zastupitelstvo. Symbol měl chránit město před pohromami a nepříznivým počasím. Brzy po vztyčení následovala i výstavba malé dřevěné kapličky, kterou později nahradila stavba zděná. Křížová hora tak patří k místům s dlouhou duchovní a krajinotvornou tradicí.