Kronika města Český Krumlov 2013

Péče o památky

Management plán pro památku UNESCO

V roce 2013 pokračovalo město Český Krumlov v rozvoji a implementaci Management plánu pro své historické centrum, které je od roku 1992 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. Tento strategický dokument, jehož cílem je ochrana a udržitelný rozvoj památkově cenného území, vzniká postupně již od roku 2009 a je zpracováván ve čtyřech etapách.

Plán je vytvářen v souladu s požadavky Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví a slouží jako nástroj pro zachování tzv. výjimečné světové hodnoty památky. Jeho elektronická verze v podobě interaktivní mapové aplikace zaznamenává změny a vývoj v městské památkové rezervaci i jejím širším okolí. Projekt nese název Implementace a doplnění E-Management plánu pro historické centrum Českého Krumlova a je financován s podporou Ministerstva kultury České republiky, které na jeho letošní etapu přispělo částkou 648.598 Kč. Vlastní podíl města činil 281.457 Kč.

V roce 2012 a 2013 byla mapová aplikace výrazně rozšířena. K původním mapovým vrstvám – jako je pasport památek, zábory veřejných prostranství, údaje o obyvatelstvu, nemovitém majetku či ubytovacích kapacitách – přibyly nové vrstvy zaměřené na odpadové hospodářství a rozmístění městského kamerového systému (s ohledem na bezpečnost neveřejná). Vylepšen byl také grafický design aplikace a byla zpřístupněna modernější podkladová mapa. Novinkou se stalo i propojení památkových objektů s funkcí šikmého pohledu z Mapy.cz, které umožňuje prohlížet objekty z více úhlů.

Jako cenný historický prvek byly do map začleněny tzv. císařské otisky stabilního katastru z 19. století, představující nejstarší souvislé mapování českého území. Dále byly integrovány letecké snímky z roku 2011, poskytnuté Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním.

V rámci další etapy plánuje město vydání praktické příručky pro vlastníky kulturních památek, která bude vycházet z dat a výstupů Management plánu. Tento dokument by měl zároveň sloužit jako odborný podklad pro aktualizaci Akčního plánu rozvoje města Český Krumlov.

Práce na Management plánu nadále pokračují a město se tímto způsobem aktivně hlásí k odpovědné péči o své kulturní dědictví i k naplňování závazků vyplývajících ze statutu památky UNESCO.

Jednání o budoucnosti otáčivého hlediště pokračují

Dne 10. ledna 2013 se uskutečnilo významné jednání k problematice otáčivého hlediště v zámecké zahradě v Českém Krumlově. Za účasti zástupců Ministerstva kultury, města Český Krumlov, statutárního města České Budějovice, Národního památkového ústavu a Jihočeského divadla bylo potvrzeno společné úsilí o nalezení takového řešení, které umožní pokračování divadelních představení v autentickém prostředí zámecké zahrady a zároveň nebude ohrožovat mimořádnou univerzální hodnotu, pro niž je město zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.

Všichni zúčastnění se shodli, že optimálním řešením je demontovatelné otáčivé hlediště umístěné sezónně na dosavadním místě před letohrádkem Bellarie. Současně bude vybudováno nové divadelní zázemí, avšak mimo prostor zámecké zahrady, v provozně i prostorově vhodné návaznosti na hlediště. Město Český Krumlov deklarovalo, že pro tento účel vytvoří podmínky v rámci územního plánu.

Národní památkový ústav byl pověřen zpracováním věcného záměru a rámcového časového harmonogramu rehabilitace zámecké zahrady, který má být dokončen do 15. března 2013. Dokument poslouží jako podklad pro připravovanou architektonickou soutěž. Statutární město České Budějovice ve stejném termínu připraví podklad k návrhu soutěže na řešení otáčivého hlediště a jeho zázemí v souladu s dohodnutými parametry.

Ministerstvo kultury prostřednictvím odboru mezinárodních vztahů připraví pozvání pro předsedu Mezivládního výboru pro světové dědictví UNESCO a zástupce jeho sekretariátu ke konzultacím v České republice. Návštěva by se měla uskutečnit na přelomu dubna a května 2013. Předmětem jednání budou navrhované podmínky architektonické soutěže i předložený věcný záměr rehabilitace zámecké zahrady.

Další pracovní setkání všech zainteresovaných stran bylo naplánováno na přelom března a dubna téhož roku na Ministerstvu kultury.

Zastupitelstvo města Český Krumlov na svém zasedání dne 31. ledna 2013 opětovně potvrdilo trvalý zájem na zachování otáčivého hlediště ve stávající lokalitě, a to za podmínky, že řešení nebude v rozporu s ochranou památkově chráněného území městské památkové rezervace a závazky vyplývajícími ze zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO.

Otáčivé hlediště opět v centru sporů

Otáčivé hlediště v zámecké zahradě v Českém Krumlově se i v roce 2013 stalo jedním z nejdiskutovanějších témat kulturní a památkové sféry v České republice. Původně provizorní konstrukce, postavená již v roce 1958 a několikrát upravovaná, byla v uplynulých desetiletích předmětem opakovaných debat o jejím vhodném umístění a souladu s ochranou památek.

Točna, umístěná u letohrádku Bellarie uprostřed barokní zahrady, je v očích kritiků brutálním narušením historického a kulturního prostředí, které přispělo k zápisu Českého Krumlova na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 1992. Vedle toho má však také své silné zastánce, kteří upozorňují na její umělecký, kulturní i ekonomický význam pro město a region.

V lednu 2013 se pracovní skupina složená ze zástupců měst, památkářů i Jihočeského divadla dohodla na vypsání architektonické soutěže na novou podobu točny, která by zůstala na současném místě, avšak měla by být demontovatelná a architektonicky šetrnější. I přes tento kompromisní návrh však zůstává otázkou, jak na toto řešení zareaguje Výbor UNESCO, jehož zasedání v červnu v kambodžském Phnompenhu mělo být pro Český Krumlov klíčové. Hrozilo totiž zařazení města na seznam památek v ohrožení, tzv. Danger list, což by mohlo mít vážné dopady na turistický ruch a další rozvoj města.

Problém je o to složitější, že konstrukce točny patří městu České Budějovice, pozemek spravuje Národní památkový ústav a samotné hlediště provozuje Jihočeské divadlo. Rozhodování tak komplikuje mnohočetná vlastnická i provozní struktura, včetně tlaku veřejnosti a politických zájmů.

Na podporu zachování hlediště vznikla petice, kterou podepsalo přes 130 000 lidí, a místní zastupitelstvo přijalo usnesení podporující jeho setrvání. Odpůrci upozorňují na dlouhodobě neplněné sliby ohledně jeho odstranění a připomínají, že původně měla konstrukce z barokní zahrady zmizet již v roce 1998.

Otáčivé hlediště tak zůstává symbolem konfliktu mezi kulturní tradicí a ochranou světového dědictví. Ačkoliv se jedná o jedinečnou scénu s neopakovatelnou atmosférou a vysokou návštěvností, její umístění v historické zahradě představuje významný zásah do autenticity místa. V roce 2013 nebylo stále zřejmé, zda Český Krumlov bude schopen zachovat jak svou prestižní značku UNESCO, tak i oblíbenou divadelní točnu.

Kláštery v Českém Krumlově odhalily skrytá tajemství – archeologové objevili zaniklou kapli svaté Anny

V březnu roku 2013 přinesl archeologický výzkum v areálu českokrumlovských klášterů zásadní objev. V místě známém jako Tramín, kam obyvatelé města i návštěvníci často míří za klidem a odpočinkem, byly odhaleny pozůstatky kaple svaté Anny, o jejíž existenci se sice vědělo z písemných pramenů, ale její přesná poloha byla dosud neznámá. Spolu s půdorysem kaple archeologové odkryli i pohřebiště, které dle očekávání sloužilo převážně duchovním osobám.

Výzkum, který vedla společnost Archaia Jih pod vedením Karla Kašáka, přinesl řadu překvapivých nálezů. Mezi nimi i tři dětské hroby, z nichž jeden obsahoval pod hlavou zbytek trnové koruny. Tyto nálezy vyvolaly otázky o skutečném rozsahu a charakteru pohřebiště. Není vyloučeno, že pohřbené děti mohly mít vazbu na tzv. bekyně – ženy, které žily v klášteře odděleny od světa, ale nepřijaly plně řeholní život.

V souvislosti s kláštery kolují v Českém Krumlově četné pověsti. Místní tradice například hovoří o pohřbení dona Julia, nemanželského syna císaře Rudolfa II., a jeho oběti Markéty Pichlerové, nebo o alchymistovi Antonínu Michaelu z Ebbersbachu. Archeologický výzkum však tyto legendy nepotvrdil, což potvrdil i Karel Kašák s tím, že bez exaktního ověření v podobě hrobových nálezů a DNA analýz je možné o těchto příbězích mluvit pouze jako o spekulacích.

Důvodem prováděného výzkumu byla plánovaná rozsáhlá rekonstrukce klášterního komplexu, financovaná z dotace ve výši 300 milionů korun. V rámci příprav měly být přes prostor Tramínu vedeny inženýrské sítě. Díky včasnému zásahu archeologů se však trasu sítí podařilo upravit tak, aby nedošlo k poškození objevených historických struktur. Do budoucna se zvažuje, že půdorys kaple svaté Anny bude v terénu naznačen například formou dlažby.

Symbolika kaple svaté Anny, patronky matek a manželství, dodává tomuto místu zvláštní význam. Do budoucna se uvažuje i o využití tohoto prostoru pro svatební obřady pod širým nebem, čímž by památka našla nový, důstojný způsob připomínání své někdejší existence.

Synagoga v Českém Krumlově opět ožívá

Na jaře roku 2013 vrcholily přípravy na znovuotevření českokrumlovské synagogy, která po dlouhých desetiletích chátrání získala novou podobu. Otevření bylo plánováno na polovinu května, a to jako součást přeshraniční Zemské výstavy „Dávné stopy – nové cesty“. Díky rozsáhlé rekonstrukci se svatostánek proměnil nejen ve významný kulturní prostor, ale i v architektonickou dominantu s bohatou historií.

Synagoga, vystavěná v letech 1909–1910, je unikátní především svou věží – prvek u synagog nebývalý, neboť židovské náboženství nepoužívá zvony. Stavba zaujme i svým půdorysem ve tvaru písmene X, který může symbolicky odkazovat na Desatero přikázání. Svému původnímu účelu sloužila budova necelých třicet let, než byla zabrána nacisty. Po válce ji využívala americká armáda a následně Československý stát.

Rekonstrukce odhalila mnohé z původní krásy. Restaurátoři pod vedením Davida Johanuse obnovili secesní výmalbu interiéru podle historických fotografií z fotoateliéru Seidel. Zásadní roli sehrála také spolupráce se Správou státního hradu a zámku, která v minulosti synagogu využívala jako skladiště kulis barokního divadla. Při návratu těchto kulis byly nalezeny zbytky původních lustrů, které posloužily jako předloha pro restaurování.

Suterénní byt někdejšího kantora byl přestavěn na kavárnu. V přízemí se opět objevily unikátní splachovací toalety z doby vzniku budovy – pravděpodobně jedny z prvních v celém městě. Dominantu hlavního sálu bude tvořit nově rekonstruovaný aron ha-kodeš, svatostánek pro Tóru, jehož výklenek pomohl obnovit původní výmalbu celé východní stěny.

Zajímavý příběh se váže i k tajemným výklenkům ve zdech, které zřejmě sloužily jako úkryty cenných předmětů. Podle svědectví se v 90. letech objevily stopy po jejich narušení, a existuje domněnka, že v nich mohla být po desetiletí ukryta i Tóra nebo jiné posvátné spisy.

Synagoga byla koncipována jako víceúčelový prostor – pro koncerty, přednášky či výstavy. V přilehlé zahradě měla být postavena suka, tradiční židovská stavba pro svátek Sukot. Celkové náklady na rekonstrukci dosáhly 16 milionů korun, z čehož naprostá většina byla hrazena z evropských fondů v rámci Regionálního operačního programu Jihozápad.

Znovuotevření krumlovské synagogy znamenalo nejen záchranu cenné kulturní památky, ale také symbolické obnovení odkazu židovské komunity v městě.

Dokončení úprav Jelení zahrady a rekonstrukce pěší stezky u pivovaru

Na konci června 2013 byly úspěšně dokončeny stavební úpravy pravobřežní části Jelení zahrady a souběžně i rekonstrukce pěší stezky vedoucí od ulice Objížďková k lávce přes řeku Vltavu u pivovaru. Projekt, který byl realizován s finanční podporou z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad, navázal na dlouhodobý záměr města zvelebit a otevřít veřejnosti dosud zanedbané území v bezprostředním sousedství Státního hradu a zámku Český Krumlov.

V části Jelení zahrady byly nově zřízeny vycházkové cesty, osazeno veřejné osvětlení a městský mobiliář, a zároveň zde vznikly prvky pro volnočasové aktivity včetně dětského hřiště. Dříve těžko dostupný terén bývalých zahrádek, kde se návštěvníci pohybovali pouze po neformálně vyšlapaných pěšinách, tak dostal novou tvář a stal se atraktivní lokalitou pro aktivní odpočinek i klidné posezení. Celkové řešení prostoru dbalo na citlivý přístup ke kontextu zámeckého předpolí, a to jak použitím přírodních materiálů, tak jednoduchým a nenásilným architektonickým výrazem.

Součástí projektu byla také rozsáhlá rekonstrukce lávky přes řeku Vltavu v blízkosti pivovaru a přilehlé pěší komunikace. Na místě došlo k výměně nevyhovujícího mlatového povrchu za chodník z kamenných odseků, k výstavbě nové opěrné zdi, osazení zábradlí a osvětlení a rovněž ke vzniku nového schodiště vedoucího na lávku z nábřeží u Náplavky. Samotná lávka byla vybavena novou mostovkou, zábradlím a obě nástupní rampy prošly úpravami včetně ošetření konstrukčních prvků proti korozi.

Původní záměr počítal i s výstavbou nové lávky pro pěší přes tok Polečnice v blízkosti zastávky na Špičáku. Z důvodu nižší výše přiznané dotace však tato část projektu nebyla realizována. Město zvažuje její budoucí výstavbu z vlastních finančních zdrojů, čímž by došlo k dalšímu zatraktivnění celé oblasti.

Díky realizovanému projektu se rozšířil kvalitní veřejný prostor v centru města, který propojuje přirozenou zeleň, rekreaci i pěší dopravu a přináší nové možnosti využití městského prostředí obyvatelům i návštěvníkům Českého Krumlova.

Z Jelení zahrady vzniká druhý městský park

Na jaře roku 2013 vrcholila v Českém Krumlově proměna Jelení zahrady, místně známé jako Jelenka, v druhý nejvýznamnější městský park. Počátkem května měly být dokončeny práce na rozsáhlé revitalizaci tohoto sedmihektarového území, které bylo dlouhodobě opomíjeno a přístupné pouze po neformálních pěšinách. Město projekt financovalo z Regionálního operačního programu, přičemž náklady dosáhly výše 8,5 milionu korun.

Nově upravený prostor měl nabídnout hřiště pro pétanque, dětské hřiště, nové chodníky, veřejné osvětlení a další prvky městské zeleně. Důležitou součástí projektu se stala také spolupráce se soukromým investorem, který v místě bývalého železářství Opekar budoval restauraci s terasou a umožnil průchod přes svůj objekt směrem na Latrán. Restaurace měla zároveň poskytnout zázemí a sociální zařízení pro návštěvníky parku.

Revitalizace Jelenky byla součástí širšího městského záměru obnovit zanedbané části vnitřního města a zlepšit dostupnost kulturních lokalit – zejména v kontextu plánované rekonstrukce klášterů. V blízkosti hlavní brány do historického centra vznikl nový vstupní bod, který měl zlepšit průchodnost územím.

Zajímavou kapitolou Jelenky je její historický vývoj. Původně zde býval rybník, jehož hráz tvoří dnešní přístupovou cestu do centra. Za vlády Petra Voka z Rožmberka se zahrada proměnila v oboru, bažantnici, brusírnu drahokamů a pilu na exotické dřevo. Název „Jelení zahrada“ je doložen již v 18. století a potvrzuje dřívější využití plochy k chovu vysoké zvěře.

Ve 20. století došlo k dalším proměnám – ve třicátých letech zde fungoval bazén pro německé obyvatelstvo města, později zde bylo umístěno autobusové nádraží. Před povodněmi v roce 2002 sloužila část zahrady jako zahrádkářská kolonie. Velká voda tehdy zničila většinu zařízení a ponechala území opuštěné až do zahájení nové výstavby.

Jelení zahrada se tak v roce 2013 zařadila mezi hlavní veřejná prostranství města, a to nejen díky své rozloze, ale i strategické poloze mezi historickým centrem, kláštery a sídlištní zástavbou.

Busty Masaryka a Beneše definitivně opustily Český Krumlov

Na podzim roku 2013 se uzavřela jedna z citlivých kapitol veřejného prostoru Českého Krumlova. Dvojice bust prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, která v minulosti vzbudila vlnu emocí a politických kontroverzí, byla nově slavnostně odhalena v soukromém pietním parku u továrny v Českých Budějovicích. Událost se odehrála dne 28. října a byla vnímána nejen jako připomínka historických osobností, ale také jako vyústění dlouhodobě sledovaného sporu.

Busty byly původně umístěny v prostorách mezinárodního hotelu Růže v Českém Krumlově. Jejich slavnostní odhalení v roce 2004 doprovázeli váleční veteráni britského královského letectva RAF, kteří tímto gestem vyjádřili úctu k někdejším prezidentům a válečnému odkazu Československa. Akci tehdy inicioval majitel hotelu a veterán Jan Horal.

Krátce po odhalení však následovala mezinárodní kritika, zejména ze strany některých německých a rakouských spolků a zástupců sudetských Němců. Předmětem sporu se stala zejména busta Edvarda Beneše, vnímaného některými kritiky kontroverzně kvůli poválečným událostem. Do Česka byl tehdy dokonce zaslán protestní dopis, někteří hosté se kvůli přítomnosti pomníku odmítli v hotelu ubytovat. Vedení hotelu čelilo nátlaku na odstranění bust, čemuž se však majitel až do své smrti bránil.

Po smrti Jana Horala busty putovaly do depozitáře, kde hrozilo, že zůstanou zapomenuty. Z této nečinnosti je nakonec zachránili manželé Břízovi z Českých Budějovic, kteří se rozhodli je důstojně vystavit. Nové pietní místo bylo vytvořeno v soukromém parku, kde byly busty uloženy do nerozbitného skleněného obalu a opatřeny bezpečnostním kamerovým systémem.

Slavnostního znovuodhalení se zúčastnily především vdovy po válečných letcích RAF. Akce byla symbolicky naplánována na státní svátek 28. října, den vzniku samostatného československého státu. Místopředsedkyně Svazu zahraničních letců RAF Vlasta Šišková při té příležitosti poděkovala těm, kteří se zasloužili o zachování bust a jejich důstojné umístění.

Zatímco českobudějovická radnice se protestů ze strany zahraničních spolků neobává a považuje diskuzi o historických postavách za legitimní součást demokratické společnosti, v Českém Krumlově byla událost vnímána s jistou nostalgií. Podle bývalého starosty města a tehdejšího náměstka ministra kultury Františka Mikeše šlo o citelnou ztrátu. Pomník se stal součástí místního koloritu a veřejnost si na něj za uplynulá léta zvykla.

Přestože busty město opustily, diskuse o jejich významu a symbolice zůstává aktuální. Případ ilustruje, jak silně může být veřejný prostor ovlivněn historickou pamětí, mezinárodními vztahy i proměnami společenského klimatu.

Schieleho domek v Českém Krumlově po sto letech ožil

V prosinci 2013 byla dokončena náročná obnova jednoho z výjimečných objektů spojených s kulturní historií Českého Krumlova – domku na skále nad řekou Vltavou, v němž v roce 1911 žil a tvořil slavný rakouský malíř Egon Schiele. Objekt, který desítky let chátral, získal po více než sto letech novou podobu díky Českokrumlovskému rozvojovému fondu, který je nyní jeho vlastníkem.

Červeně natřený dům s mansardovým ateliérem bude od listopadu do dubna sloužit vybraným umělcům k rezidenčním pobytům. V letní sezoně se pak otevře veřejnosti. Návštěvníci budou moci nahlédnout nejen do rekonstruované garsonky s replikami dobového nábytku a knihami k prolistování, ale také do původního ateliéru a na terasy s výhledem na řeku. Výstupy z uměleckých pobytů budou v domku během sezóny vystaveny. Prohlídka bude součástí vstupného do Egon Schiele Art Centra.

Podle ředitelky centra Hany Lazarowitz Jirmusové je hlavním lákadlem místa jeho zvláštní atmosféra. Rozlehlé terasy, okolní příroda a přítomnost přírodních živlů zde vytvářejí jedinečné podmínky pro uměleckou tvorbu. Vědomí, že v tomto domě žil a chtěl zůstat jeden z nejvýznamnějších výtvarníků 20. století, dodává místu další rozměr.

Obnovený Schieleho domek se tak stal novým kulturním bodem města a propojuje jeho historické dědictví se současnou uměleckou tvorbou.