Kronika města Český Krumlov 2014

Obyvatelstvo, osobnosti

Cena města Český Krumlov za rok 2013 udělena sportovcům

V duchu fair play byla letos udělena Cena města Český Krumlov za rok 2013 dvěma výjimečným osobnostem, které se významně zasloužily o rozvoj sportu ve městě. Na svém květnovém zasedání rozhodlo Zastupitelstvo města o udělení ocenění panu Jiřímu Frendlovi a panu Josefu Lovčíkovi.

Slavnostní předání cen proběhlo ve čtvrtek 19. června 2014 v 18 hodin v prostorách českokrumlovské synagogy. Podvečerem provázel Petr Kronika a o hudební doprovod se postaralo trio Karageorgijev.

Jiří Frendl byl oceněn za celoživotní přínos k rozvoji badmintonu v Českém Krumlově a v celé České republice. Již před 40 lety stál u zrodu krumlovského badmintonového klubu a po téměř tři desítky let ho také vedl. Neúnavně organizoval významné turnaje s domácí i mezinárodní účastí, včetně tradičního Mezinárodního turnaje družstev mládeže, kterého se účastní družstva z celé Evropy i vzdálené Indie. Díky jeho systematické práci dosáhl klub SK Badminton Český Krumlov vynikajících výsledků nejen na krajské a republikové, ale i mezinárodní úrovni. Jeho přínos je nezpochybnitelný jak po stránce sportovní, tak i v oblasti výchovy mladé sportovní generace.

Josef Lovčík získal Cenu města za svou mimořádnou činnost v oblasti fotbalu. Jako aktivní sportovec působil v krumlovském fotbalovém klubu Slavoj, kde prošel všemi hráčskými kategoriemi. Po ukončení aktivní kariéry se zapojil do vedení klubu a v roce 1974 se stal předsedou oddílu. Pod jeho vedením fotbalisté postupovali z nižších soutěží až do II. národní ligy, tehdy třetí nejvyšší republikové soutěže. V roce 1982 inicioval vznik sportovních tříd se zaměřením na fotbal při ZŠ T. G. Masaryka a významně se zasloužil také o vybudování nového zázemí klubu v areálu Chvalšinská. I po ukončení aktivní činnosti v roce 1990 zůstává dodnes pevným článkem FK Slavoj Český Krumlov.

Oba ocenění se výrazně zasloužili o rozvoj sportu a práci s mládeží, za což jim patří uznání nejen od města, ale i od sportovní veřejnosti. Jak uvedl starosta města Mgr. Dalibor Carda: „Sportovní základnu máme v našem městě výbornou a svědčí o tom i letošní udílení Cen města. Oba pánové se zasloužili o rozvoj sportu v Českém Krumlově, zejména při práci s mládeží, a to nemohlo být opomenuto.“

Příběh Ruth Hálové, rodačky z Krumlova a jednoho z Wintonových dětí

V květnu 2014 připomněla široká česká veřejnost osud Ruth Hálové, rozené Adlerové, rodačky z Českého Krumlova, která jako třináctiletá dívka uprchla před nacistickou hrozbou díky záchranné akci sira Nicholase Wintona. Její příběh je hluboce spjat s tragickými událostmi předválečných a válečných let, ale také s nadějí, vírou v dobro a silou lidského ducha.

Ruth se narodila do česko-německé židovské rodiny v Českém Krumlově, kde prožila své rané dětství. Po smrti otce se její matka sama starala o dvě dcery a pracovala jako sekretářka v továrně rodiny Spirových. Ti jí pomohli i v době, kdy byla židovská rodina nucena město opustit po obsazení Sudet v roce 1938.

V Českém Krumlově zažívala Ruth nejen krásu dětství, ale také první projevy nenávisti – spolužáci na ni i jejího kamaráda křičeli „Juden raus“, až byli jako židovské děti nuceni opustit třídu. Rodina se nejprve uchýlila k babičce v Protivíně, posléze se přesunula do Prahy, kde Ruthina matka našla práci jako společnice staré paní Spirové.

Na jaře 1939 se Ruthina matka dozvěděla o britské humanitární akci sira Nicholase Wintona, který se snažil zachránit co nejvíce dětí před hrozícím holokaustem. V červnu toho roku stály matka s dcerami ve frontě na registraci ve Voršilské ulici. Vyplňovaly dotazníky, čekaly na pasy a nakonec se s nimi Ruth vydala na pražské nádraží, odkud odjel vlak s asi 160 dětmi. Ve vlaku se Ruth ujala malého dvouletého chlapce, o kterého pečovala během celé cesty.

Cesta, která vedla přes noc a trajektem, skončila 1. července 1939 na nádraží v Londýně. V Anglii Ruth strávila šest let, vystřídala několik pěstounských rodin, naučila se plynně anglicky a složila maturitu na československé střední škole ve Walesu, která byla zřízena během války v roce 1943.

I přes nové prostředí a péči, kterou jí Británie poskytla, žila v nejistotě a strachu o osud své matky. Ta byla roku 1942 deportována do Terezína. Po válce přišla radostná zpráva – známý voják jí v květnu 1945 oznámil, že její matku v Terezíně spatřil. Ruth později zjistila, že její život zachránil příbuzný, který v ghettu pracoval u zásobování vodou a oženil se s ní, čímž ji uchránil od transportu.

Po návratu do vlasti Ruth vystudovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a pracovala jako klinická mikrobioložka. Vdala se za Hanuše Eisnera, s nímž měla syna Petra a dceru Hanu. Manželství ale nebylo šťastné, a Ruth se po osmi letech rozhodla odejít. Přestože soud přidělil děti otci, obě se nakonec samy vrátily k matce.

Po deseti letech samoty potkala Ruth při vernisáži houslistu Milana Hálu. Okamžité porozumění přerostlo v lásku a společně prožili čtyřicet jedna let. Žili nejprve v severních Čechách, později v Českých Budějovicích a nakonec v Českém Krumlově, kde zakoupili malý dům v historické Rybářské ulici. Když je ale rušil noční provoz sousední restaurace, přestěhovali se do klidného Holubova na úpatí Kleti.

Ruth Hálová patřila mezi významné a aktivní osobnosti kraje. Využila svých znalostí angličtiny a v době po roce 1989 působila jako tlumočnice. Provázela například dánskou královnu Margrethe II. či švédský královský pár při návštěvách Českého Krumlova.

V pozdějších letech se začala věnovat duchovnímu rozměru života, inspirována učením indického duchovního učitele Sai Baby. Překládala jeho knihy a organizovala cesty do jeho ašramu. V Holubově žila v pokoji, malovala, skládala verše a nejčastěji ji bylo možné potkat na procházkách s jejími dvěma psy.

Ruth Hálová, žena výjimečného životního příběhu, osobní statečnosti a laskavosti, zůstává důkazem, že i ti, kdo prošli temnými časy, mohou celý život rozdávat světlo. Ve svých pamětech nazvaných Jen z Boží milosti popisuje s pokorou nejen svůj osud, ale i odkaz Wintonovy pomoci, lidské slušnosti a síly naděje. Její život a dílo jsou trvalou součástí paměti města Český Krumlov.