Kronika města Český Krumlov 2012

Obyvatelstvo, osobnosti

Cena města Český Krumlov za rok 2011

Zastupitelé města Český Krumlov rozhodli na svém dubnovém zasedání o udělení Cen města Český Krumlov za rok 2011. Ocenění získaly dvě ženy: Mgr. Inge Švandová-Koutecká za celoživotní přínos v oblasti kultury a MUDr. Marie Dragounová za mnohaletou odpovědnou péči o chronicky nemocné. Slavnostní předání cen města se uskutečnilo v úterý 26. června od 18 hodin na nádvoří Hotelu Růže v Českém Krumlově. Program svým vystoupením obohatil Krumlovský komorní orchestr.

Z nominačních dopisů

Operní režisérka a výtvarnice Mgr. Inge Švandová-Koutecká, žijící od roku 1991 v Českém Krumlově, zasvětila svůj život divadlu. Režírovala 188 divadelních inscenací, v roce 2004 jí byla udělena jihočeská Cena Thálie za celoživotní dílo. Po ukončení divadelních angažmá režírovala také Slavnosti pětilisté růže a vyučovala kostýmní výtvarnictví a dějiny divadla na SUPŠ sv. Anežky České. Paní Inge patří bezesporu mezi významné umělecké osobnosti nejen našeho města, ale je známá i v dalších městech a divadlech, kde působila.

MUDr. Marie Dragounová byla od roku 1984 zaměstnána v českokrumlovské nemocnici. Od roku 2001 pracuje v léčebně dlouhodobě nemocných a současně se věnuje pacientům se závažnými chorobami ledvin. Vedle hlubokých odborných znalostí se stala výjimečnou svým přístupem k nemocným. Má silně vyvinutou schopnost vcítit se do všech nesnází provázejících často nevyléčitelnou chorobu. Nelituje času ani námahy ve snaze pomáhat a ulevovat pacientům od jejich utrpení. Cena je navržena za mnohaletou odpovědnou péči o chronicky nemocné, za pečlivou každodenní starostlivost, za to, že denně věnuje svým nemocným mnoho vlídných slov, povzbuzení a lidskosti, které vysoce překračují rámec jejích pracovních povinností.

Tradice udělování cen města jako uznání lidem, kteří významně přispěli k dobrému jménu Českého Krumlova, vznikla v roce 1994 (udělovala se za rok 1993). Do roku 2003 byly vyhlašovány ceny v pěti kategoriích – rekonstrukce památkových objektů, kultura, sport, sociální čin a podnikatelský záměr. Od roku 2004 není ocenění kategorizováno, ale může jej získat více subjektů.

Vzpomínka na Věru Špánovou-Boudníkovou

Dne 11. ledna 2012 zesnula v Praze textilní výtvarnice Věra Špánová-Boudníková, českokrumlovská rodačka.

Narodila se v červenci roku 1946 a dětství prožívala v domě na starém Plešivci s výhledem na zámek a staré město, které ji provázelo celým životem. Po ukončení základní školy odešla do Brna, kde v letech 1961–1965 vystudovala Střední průmyslovou textilní školu se zaměřením na výtvarné zpracování textilií, oděvů a tkalcovství.

Po návratu do Českého Krumlova se aktivně zapojila do kulturního dění města a stála u zrodu uměleckých sympozií. Spolu s přáteli se podílela na vzniku prvního Prooemia, kde se seznámila s grafikem Vladimírem Boudníkem. Jejich manželství, uzavřené v srpnu 1968 na krumlovské radnici, však brzy skončilo tragickým úmitím Boudníka.

Věra Špánová-Boudníková dokončila v roce 1973 studium na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích, obor výtvarná výchova a český jazyk. Následovalo období spojené s hercem Františkem Husákem, restaurací historického domu v Kaplické ulici a vytvořením ateliéru ve Fričkahofu, kde se věnovala tvorbě ručně tkaných tapiserií.

V osmdesátých letech opustila Český Krumlov a přesídlila do Prahy, kde pracovala v Knihovně Galerie hlavního města Prahy. Ani po odchodu do důchodu nepřestala tvořit a aktivně se zapojovala do umělecké činnosti, mimo jiné jako členka Umělecké besedy. Spolupracovala s pražským Senior centrem Elpida, kde uplatňovala své pedagogické schopnosti.

Její umělecká díla, tapiserie a textilní artefakty, jsou součástí sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Severočeského muzea v Liberci a Muzea užitého umění v Göteborgu. Jsou zastoupena i v soukromých sbírkách doma i v zahraničí a také v Regionálním muzeu v Českém Krumlově. V roce 2006 zde byla představena její výstava "Veselé pohádky".

Odchod Věry Špánové-Boudníkové je ztrátou nejen pro svět umění, ale i pro všechny, kteří ji znali jako citlivou a vřelou osobnost, která byla neoddělitelně spjata s Českým Krumlovem.

Diamantová svatba manželů Vlasákových

Dne 21. července 2012 se na českokrumlovské radnici odehrál mimořádně dojemný okamžik – slavnostní obnova manželského slibu u příležitosti diamantové svatby manželů Olgy a Jaroslava Vlasákových. Tímto obřadem si připomněli 60 let společného života.

Manželé Vlasákovi původně vstoupili do manželství v roce 1952 ve Vraném nad Vltavou. Během šesti desetiletí prošli společně nejen radostmi, ale i náročnými životními zkouškami. Jednou z nich byla vážná nemoc pana Jaroslava po úrazu páteře, která ho upoutala na invalidní vozík. Díky péči domova pro seniory Wágnerka v Českém Krumlově, zaměstnancům i fyzioterapeutovi, se mu podařilo znovu chodit – a právě po svých si svou paní po šedesáti letech opět odvedl z obřadní síně.

V manželství vychovali jednu dceru a těší se ze tří vnoučat. Vzpomínali také na společné cesty Evropou, zpočátku na motorce, později v automobilu, který si museli pořizovat s velkým úsilím. Paní Olga pracovala jako vedoucí účtáren, pan Jaroslav jako elektromechanik, později i jako převozník na Vltavě.

Slavnostní obřad, připravený rodinou jako překvapení, se nesl v duchu vděčnosti a úcty. Vzpomínky, humor i slzy dojetí provázely celé setkání. Manželé se o svůj recept na dlouhé manželství podělili jednoduše – vzájemnou tolerancí, trpělivostí a úctou jeden k druhému.