Medvědí život na zámku

Historie chovu medvědů na zámku v Českém Krumlově má svůj počátek v první polovině 16. století, kdy na zámku sídlil rod Rožmberků, kteří užívali medvědy jako erbovní zvířata ve svém znaku.

Symbolika zvířete zde má hlubší význam související s připomínkou starobylosti a významu rožmberského rodu v údajné příbuznosti s italským rodem Orsini a tím se vylepšila a nabyla na větší vážnosti pozice mezi ostatními rody v českém království.

Dlouhodobá a prakticky nepřetržitá tradice chovu medvědů v průběhu 16. – 20. století a trvající do dnešní doby bude ojedinělá jak v rámci České republiky, tak i v evropském měřítku.

Po ulovení posledního medvěda na Šumavě v roce 1856 bylo možno spatřit tuto velkou šelmu již pouze v péči člověka, ne v přirozeném přírodním prostředí.

Od počátku 20. století plnilo medvědárium na zámku v Českém Krumlově i funkci útulku pro zvířata v nouzi. Například k roku 1934 je zaznamenána informace o převzetí týraného medvěda z Olomouce a jeho důstojném a šťastném dožití v zámeckém medvědáriu.

Na snímcích: Heraldický znak rodu Rožmberků, 1576 | Pohřební štít Petra Voka, 1611 | Veduta, koláž z přírodních materiálů | August Sedláček, 1884, Hrady, zámky a tvrze Království Českého | Medvědář Johann Hable, 1910 | Medvědář Stanislav Samek, 1975

V novodobé historii je zaznamenán případ z roku 1934, kdy v Olomouci byli zabaveni týraní medvědy a jeden z nich, medvěd Míša, byl přijat a umístěn do krumlovského medvědária. Z dobových novinových zprávách vyplývá velmi svědomitá péče o svěřené zvíře. Krumlovský veterinář medvěda prohlížel, stanovil stravu, ošetřovatel zajišťoval dřevěné prvky na hraní.

Dnes je situace obdobná. Medvědi na zámku v Českém Krumlově nejsou předmětem chovu, obchodu či cirkusové atrakce. Jde o útulek či domov zvířat chovaných nelegálně či nevhodně, které Český stát odebral nelegálním dovozcům či chovatelům a Ministerstvo životního prostředí je po vzájemné dohodě deponovalo na zámku v Českém Krumlově s cílem zajistit náležitou péči, důstojný a aktivní život medvědům.

V současné době prostor medvědína obývá 30letá medvědice Marie Terezie a dvojice medvědů hnědých Vilém a Polyxena. Tito dva medvědi byli zabaveni v roce 2017 na pražském letišti, protože dovozce neměl potřebné povolení (permit CITES). Mláďata, která měla skončit v cirkuse, tak byla českým státem zachráněna. Protože se zvířata nepodařilo ani během dvou let zařadit natrvalo do žádného chovu v ZOO v ČR, bylo rozhodnuto, že medvědi připadnou do majetku státu, potažmo do majetku státem zřizované organizace – Národního památkového ústavu, a tak se dostali právě k nám na zámek v Českém Krumlově.

Na snímku nahoře: medvědice Marie Terezie (30 let) | medvěd Vilém (9 let) | medvědice Polyxena (9 let)

 

Národní památkový ústav (NPÚ) oznámil, že do roku 2030 chce ukončit chov medvědů na všech hradech a zámcích v Česku, včetně Českého Krumlova. Zámek proto usiluje o výjimku a snaží se najít cestu, jak medvědy na svém území zachovat.

Co se změní v roce 2030?

Rozhodnutí NPÚ se dotkne všech českých památkových objektů, kde jsou dnes chováni medvědi – vedle Krumlova také hradů Točník, Konopiště a Náchod. Hlavním argumentem pro tento krok je zvyšující se tlak ochránců zvířat i přísnější legislativa Evropské unie, která zpřísňuje podmínky pro chov divokých zvířat v zajetí.

Ministerstvo životního prostředí ČR naznačilo, že pokud by krumlovský zámek chtěl v chovu pokračovat, musel by získat certifikát záchranné stanice. To ale znamená splnění přísných podmínek, zejména v oblasti prostoru a péče, což může být velkou výzvou.

Zámek bojuje za výjimku

Český Krumlov má oproti ostatním památkovým objektům jedinečnou pozici – nejde zde o tradiční chov nebo turistickou atrakci, ale o útulek pro medvědy, které stát zabavil nelegálním chovatelům a umístil je do bezpečí hradního příkopu.

Zámek proto podniká kroky, jak jejich setrvání obhájit. Na 15. dubna 2025 je proto ve spolupráci s NPÚ České Budějovice a se signatáři memoranda organizována konference “Současné způsoby chovu medvědů mimo přirozené přírodní prostředí”.  Předmětem konference bude racionální diskuse o tradici chovu medvědů v ČK a její budoucnosti ve vztahu ke statusu NPÚ a současným standardům chovu medvědů.

Kam by medvědi šli, kdyby museli pryč?

Pokud by zámek výjimku nezískal, existuje několik scénářů, co by se s medvědy stalo:

• Zoologické zahrady – Mohly by je přijmout domácí i zahraniční ZOO, pokud by pro ně měly dostatečné kapacity.
• Záchranné stanice – Mezinárodní organizace jako Bears in Mind či Stiftung für Bären provozují útulky pro medvědy, kde by mohli dožít.

Český Krumlov usiluje o to, aby současná generace medvědů měla možnost dožít na zámku.

Rozhodne veřejnost i odborníci

O budoucnosti krumlovských medvědů rozhodnou nejen úřady, ale i veřejné mínění. Zámek vyzývá občany k podpoře v průzkumu, jehož výsledky mohou pomoci argumentovat ve prospěch zachování útulku.

Otázka tedy zůstává: bude Český Krumlov místem, kde se tradice spojí s moderní péčí o zvířata, nebo se medvědí příkop stane minulostí? Odpověď přinese nejbližších několik let.

V roce 2024 uzavřel Národní památkový ústav Memorandum o porozumění s nadací  Stiftung für Bären a Bears in Mind. K jeho podpisu Národní památkový ústav přistoupil po téměř dvouletém jednání. "S ohledem na stále se zpřísňující legislativní podmínky pro chov šelem není Národní památkový ústav schopen udržovat či zvyšovat měnící se standardy. Proto s dostatečným předstihem přistoupil k ukončování chovu medvědů v příkopech hradů a zámků, které jsou v jeho správě," uvedla Naděžda Goryczková, generální ředitelka NPÚ.

Memorandum o porozumění →

 

Medvědi jsou s českými hrady a zámky spjati po staletí, například v Českém Krumlově se vyskytují již od poloviny 16. století, kdy na zámku sídlil rod Rožmberků, který měl medvědy ve svém znaku jako erbovní zvířata.

I v 21. století žijí na krumlovském zámku medvědi, ale jak by se na první pohled mohlo zdát, nejsou zde pro potěchu oka návštěvníků, nejsou ani předmětem chovu či obchodu. Stávající medvědárium funguje především jako útulek pro zvířata, která nemají jinou možnost důstojného dožití. Poslední dva medvědy sem umístilo Ministerstvo životního prostředí v roce 2019.

O medvědy na zámku pečuje ošetřovatel dravé zvěře Jan Míša Černý a jeho syn Radek Černý.

Jan Míša Černý se chovu medvědů věnuje již téměř 50 let a je uznávanou autoritou v tomto oboru. Postupně vytvořil kolem medvědů velkou skupinu přátel, příznivců a milovníků těchto zvířat a jejich prostřednictvím získává dary ve prospěch medvědů v podobě medu, ovoce, zeleniny, vitamínů a to v množství, pokrývající celoroční spotřebu medvědů. Velký respekt a poděkování všem, kteří pomáhají.

Českokrumlovští medvědi však nejsou jen pod dozorem svědomitého a zkušeného ošetřovatele s příslušným certifikátem. Na to, jak se jim daří po zdravotní stránce, dohlíží Krajská veterinární správa v Českých Budějovicích, metodickou spolupráci a odborné kontroly pak zajišťuje ZOO Plzeň. Proto podněty od zahraničních aktivistických skupin, které v poslední době přicházejí na radnici a požadují zákaz chovu medvědů v hradním příkopu, se zakládají spíše na nevědomosti a nepochopení.

Medvědí příkop – medvědárium - na předělu mezi I. a II. zámeckým nádvořím byl užíván již od 17. století. Dnes přemostěný hradní příkop je rozdělena na tři části – velký přírodní výběh, malý odstavný výběh (izolace, karanténa) a prostory pod mostem se zimovištěm, klecemi a přechody mezi výběhy. V navazující sklepích jsou pak přípravny, sklady a zázemí. Vstupy a přechodové části jsou vybaveny robustními posuvnými nebo křídlovými mřížemi, přístupové chodby mají několik bezpečnostních dveří a mříží. Posuvné dveře do výběhů jsou ovládány táhly z bezpečného prostoru mimo dosah medvědů.

Medvědí příkop – medvědárium – provozuje Správa hradu a zámku Český Krumlov, která je řízena Národním památkovým ústavem, Územní památkovou správou České Budějovice. Zřizovatelem Národního památkového ústavu je Ministerstvo kultury ČR. Provoz medvědária je finančně a personálně zajištěn v ročním rozpočtu správy zámku, každý rok se financují práce na větší stavební opravy nebo úpravy terénu medvědária.

Po odborné chovatelské stránce je smluvně zajištěn zkušený ošetřovatel medvědů s příslušným certifikátem ošetřovatele dravé zvěře. Veterinární dozor je pod dohledem Krajské veterinární správy v Českých Budějovicích. Metodickou spolupráci a odborné kontroly stavu medvědária a medvědů zajišťuje ZOO Plzeň.

Medvědí příkop byl opakovaně stavebně upraven a rozšiřován. V novodobé historii je to úprava v roce 1938 v roce 1999. Při poslední úpravě medvědária podle výtvarného a architektonického návrhu pracovníka pražské zoologické zahrady PhDr. Stanislava Špouly (ZOO Praha) byly uplatněny soudobé zkušenosti s projektováním medvědích výběhů a především do velkého výběhu byl vložen výrazný přírodní charakter.

Smyslem a základním principem chovu medvědů bylo poskytnout zvířatům vhodné prostředí pro důstojný a aktivní život. Proto jsou zde zakomponovány prvky vytvářející přívětivé a přirozené přírodní prostředí probouzející zvědavost a aktivitu zvířat:

• Medvědárium je situováno v původním hradním příkopu mezi I. a II. nádvořím, je cca 6 m pod úrovní terénu, odděleno pohledově a akusticky od městského života, provozu zámku a návštěvníků. Obvodovou hranici medvědária tvoří mohutné bastionové zdi, vyvýšené zdi, kamenné tarasy, parapetní zdi mostu, bezpečnostní mříže, zelená stěna starých stromů, záhony květin. Prostředí poskytuje klid, stín, vodu a stromy v okolí a keře na skalách poskytují zeleň.
• Medvědárium je rozděleno na tři části – odstavný výběh, velký výběh a zimoviště – kotce a sklady pod mostem a ve sklepích.
• Odstavný výběh cca 200 m2 s malým čtvercovým bazénkem je původní strohý betonový prostor, doplněný kamennými bloky, ležícími kmeny stromů, svislou zelenou stěnou a tekoucí vodou. Pohledově je tak strohý technický charakter zušlechtěn kameny, položenými stromy, malým bazénem a zelení. Malý výběh je odstavným výběhem, karanténou nebo izolací v případě potíží či problémů s medvědy.
• Velký výběh cca 800 m2 byl upraven do přírodního charakteru a pro aktivní život medvědů se zde nachází:
  • skupina kamenných bloků s různou výškou - pro změnu stereotypu chůze, pro výlez, pro vyvýšenou pozici zvířete
  • položené mohutné kmeny stromů s větvemi – na značkování, drbání kožichu, prolézání, relaxaci na kmenech
  • přírodní jezírko s vodopádem lemované velkými balvany – na koupání, vodní hrátky, čištění kožichu, vyhřívání na slunci
  • skála prorostlá zelení – na šplhání, vztyčování se, hledání potravy v puklinách
  • hliněný travnatý val – na hrabání děr, nor, hledání a objevování ukrytých zajímavostí
  • travnaté plochy na spásání trávy, pobíhání,

Pohyb se podporuje schováním pamlsků v prostoru medvědária, značkováním větví a dutin medem, ovocným sirupem, dodáním mladých větví, stromků, šťavnaté trávy, ovoce, sezónní zeleniny. Do prostoru se dávají hračky přírodního charakteru –
koule, špalky, kameny, mladé stromky, které se obměňují. 

Pro návštěvníky zámku je medvědí příkop pohledově přístupný z obvodových zdí a z mostu nad příkopem. Robustní kované bezpečnostní mříže tradičního vzoru jsou na všech obvodových parapetních zdí a zajišťují bezpečnost návštěvníků i chovaných zvířat.

Provoz medvědária je hrazen z rozpočtu Správy zámku Český Krumlov, která jako státní příspěvková organizace spadá pod správu Národního památkového úřadu v Praze. V ročním rozpočtu na provoz medvědária jsou zahrnuty náklady na stravu
medvědů, plat ošetřovatele, pravidelnou veterinární kontrolu a podle potřeby náklady na stavební úpravu či nákup vybavení.

Výraznou především materiálovou pomocí je sponzorství příznivců a kmotrů krumlovských medvědů, kteří zajišťují přísun velkého množství ovoce, zeleniny, medu, vitamínů atp. 

V roce 2018 byly v prostoru hradním příkopu realizovány stavební, technické a krajinářské úpravy, které odstranily dílčí degradace, zlepšily celkový stav z hlediska bezpečnosti provozu, hygieny a přívětivého přírodního charakteru vnitřních i vnějších prostor medvědária.

Každý rok, při podzimních stavebních a údržbových prací je věnována velká pozornost medvědáriu. Prověřují se stavební a bezpečnostní prvky, opravují se inženýrské sítě, formuje se přírodní terén a medvědárium se doplňuje o nové vybavení.

Na snímcích: Situace areálu zámku | Medvědí příkop, situace | Malý, odstavný výběh | Velký přírodní výběh

Českokrumlovští medvědi nemají zimní spánek. Medvědi v lidské péči ztratili potřebu dlouhodobé hybernace, kterou v přírodě překonávají období nouze o stravu. Spí přerušovaně a krátkodobě. „Každý den jedí, pijí, ale mají menší přísun potravy, protože v zimě mají menší výdej energie,“ upřesňuje medvědář Černý.

A to je příležitost představit medvědí oblíbence i v netradičním čase například o Štědrém dnu.

Již s dlouhou tradicí, každoročně, je 24. 12. dopoledne připraven program zvaný Medvědí Vánoce.

Přátelé a milovníci medvědů vedení Janem a Radkem Černých připravují medvědům překvapení v podobě vánočních stromků, které jsou ověšeny, perníčky, vánočním cukrovím a nejrůznějším ovocem.

Ale nejen medvědi tento den zde dostávají dárky. Pro každého dětského návštěvníka jsou připraveny dobroty a drobné dárečky s medvědí tématikou a vzhledem k počasí nechybí také vánoční punč pro dospělé.

Skvělou atmosféru zdůrazňuje českokrumlovská kapela Kapka vánočními koledami.

Zájem veřejnosti je ohromný a vedle vzájemného přání všeho dobrého a šťastných svátků zde veřejnost vyjadřuje svůj pozitivní vztah a přání všeho dobrého i krumlovským medvědům.

Foto: archiv, Museum Fotoateliér Seidel, Tomáš Kasal, Lubor Mrázek