Kronika města Český Krumlov 2022

Hlavní události roku 2022

Úkolem městského kronikáře podle nařízení Zákona č. 232/2006 Sb., o kronikách obcí, je také zaznamenat obecně politické a společenské události nadregionálního, národního i světového významu. Zákon vychází z poněkud archaického předpokladu, že je v kronice třeba zachytit představy o obecných dějinných procesech, jak je vnímali místní obyvatelé a právní subjekty nebo jak se mohly odrážet na konkrétních událostech obce či města.

Popisy kronikářů zaznamenané v minulosti, ještě před masovým rozšířením tisku, rozhlasu, televize, internetu a dalších sdělovacích prostředků, skutečně poskytovaly velmi zajímavé a cenné údaje o tom, jak byly „velké“ události vnímány v jednotlivých městech a obcích, protože se mohly dost často výrazně odlišovat od názorového mainstreamu velkých měst, jež se v regionech nedokázal účinně prosazovat. V současnosti se ovšem vnímání politických a společenských procesů v centru politických, společenských, kulturních a ekonomických jevů víceméně shoduje s hlavními názorovými proudy na celém území státu.

Rok 2022 byl ve světě i v Česku poznamenán především začátkem ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, která vyvolala humanitární krizi, energetickou krizi a uprchlickou vlnu. V Česku k dalším klíčovým událostem patřil obrovský požár v Českém Švýcarsku, rekordní inflace, volby do Senátu a komunální volby, a také smrt královny Alžběty II. 

Klíčové události roku 2022:

Válka na Ukrajině: hledání té nejzásadnější události, která utvářela rok 2022, není příliš složité. Ruská invaze na Ukrajinu byla nečekaná a brutální. Přerostla v rozsáhlý konflikt, jaký Evropa nezažila již od konce druhé světové války. Začala 24. února celoplošným ruským útokem na Ukrajinu. Kyjev měl podle plánů Moskvy padnout do tří dnů, vydržel se bránit ale celý rok. Ukrajina úspěšně čelila útoku největší země světa, a to díky odhodlané domácí obraně i ekonomické a vojenské pomoci ze Západu. Válka ale bohužel s rokem 2022 neskončila. Ruská invaze vedla k masivnímu odchodu uprchlíků a mezinárodním sankcím proti Rusku.

Energetická válka a inflace: i když bomby a granáty dopadaly jen na Ukrajině, vedlejší projevy války pocítila celá Evropa. S počátkem konfliktu se rozhořela energetická krize, ve které se hlavními rukojmími stali odběratelé ropy a zemního plynu. To ještě přiživilo proces zvyšující se inflace, kterou odstartovaly covidové lockdowny a překotné finanční stimuly během pandemie. V Evropě i Česku tak rostly ceny energií i základních potravin. Evropská unie začala hledat jiné obchodní partnery a hodlala se naplno vyvázat ze závislosti na ruských komoditách. Vrcholem energetických šarvátek se stala zářijová sabotáž plynovodu Nord Stream, která do konce roku 2022 nebyla vyšetřena.

Mezinárodní události:

Smrt královny Alžběty II.: dne 8. září zemřela dlouholetá britská panovnice Alžběta II. Byla nejdéle vládnoucí panovnicí na světě. Její odchod a následný a pečlivě naplánovaný pohřeb sledoval celý svět. Britského trůnu se ujal princ Charles, dnes již král Karel III. Na pozici korunního prince se posunul William, nyní princ z Walesu.

Tragédie v Soulu: masová tlačenice při oslavách Halloweenu si vyžádala desítky obětí.

Energetická krize: rostoucí ceny energií po celé Evropě.

Nepokoje v Kazachstánu: začátkem roku 2022 propukly v Kazachstánu celostátní protivládní protesty, které vyvolalo skokové zvýšení cen plynu. Nepokoje trvaly necelé dva týdny, byly ale nesmírně brutální. Celkem při nich zemřelo přes 200 lidí. V průběhu protestů odstoupila tehdejší vláda Askara Mamina a posléze došlo k určité cenové regulaci. V reakci na demonstrace do Kazachstánu přispěchaly i ruské „mírové“ složky.

Macronovo druhé volební období: v dubnu si ve Francii volili prezidenta. Lid galského kohouta svými hlasy přiřkl stávajícímu prezidentovi Emmanuelu Macronovi další pětiletý mandát. Ve druhém kole voleb získal staronový prezident 58,6 procenta hlasů. Poražená skončila jeho sokyně Marine Le Penová.

Volby v Brazílii: mezi další sledované volby letošního roku se zařadily také ty v Brazílii. V nich zvítězil exprezident Luiz Inácio Lula da Silva a ukončil tak vládu Jaira Bolsonara.

Hrozba útoku na Tchaj-wan: v srpnu začala zahraniční média ve velkém skloňovat riziko čínské invaze na Tchaj-wan. Peking totiž pobouřilo, že na ostrov dorazila Nancy Pelosiová, předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů, čímž údajně podryla čínskou autoritu. V reakci na cestu političky USA proto Čína zahájila masivní vojenské manévry. Tchajwanská armáda byla v pohotovosti. Nakonec naštěstí cvičení skončilo v poklidu. Podle expertů ale čínská invaze na Tchaj-wan není do budoucna vyloučená.

Protesty v Íránu: v září začaly v Íránu nebývale masivní a táhlé protesty proti vládě. Občany rozlítila zpráva o smrti 22leté Mahsy Amíníové, která zemřela v policejní vazbě. Mravnostní policie ji ubila k smrti kvůli tomu, že žena neměla správně nasazený hidžáb. Při následných protestech zemřely stovky lidí. Úřady navíc tisíce demonstrujících zadržely. K nečekaným projevům odporu došlo v listopadu i v Číně. Tam se občané postavili proti přísným lockdownům a dalším covidovým opatřením.

Elon Musk koupil Twitter: na konci října se završila zřejmě nejsledovanější akvizice letošního roku. Nejbohatší člověk světa Elon Musk přidal na seznam svých firem vedle značek jako Tesla, Space X nebo The Boring Company také Twitter. Populární sociální síť si pořídil za 44 miliard dolarů (bilion korun). Krátce po nástupu do funkce šéfa Twitteru významně zreorganizoval zaměstnaneckou strukturu firmy. Propustil skoro celé vedení a také podstatnou část řadových pracovníků. Mimoto začal implementovat i změny přímo ve fungování sociální sítě.

Volby v USA a nástup Donalda Trumpa: v listopadu se odehrály nejsledovanější sněmovní volby letošního roku. V takzvaných „midterms“ si Američané vybírali nové členy Kongresu. Obecně se předpokládalo drtivé vítězství republikánů, které by mohlo vylepšit pozici strany pro příští prezidentské volby. Jenže to se tak úplně nestalo. Republikáni sice těsně ovládli Sněmovnu reprezentantů, Senát se jim ale ukořistit nepodařilo. Exprezident Donald Trump se přesto v této rozpačité povolební náladě rozhodl, že oznámí opětovnou kandidaturu do Bílého domu. Zda bude znovu kandidovat i současný šéf USA Joe Biden, zatím není jisté.

Změny v hokeji: Rusko a Bělorusko vyloučeny z mezinárodních hokejových soutěží.

Přírodní katastrofy: devastující povodně v Jihoafrické republice a tropická bouře Megi na Filipínách. 

Osm miliard lidí na planetě: v roce 1922 byly na světě dvě miliardy lidí. O sto let později už je to čtyřikrát více. V listopadu letošního roku počítadlo lidské populace poprvé ukázalo číslo přesahující osm miliard lidí. Podle současných projekcí se růst populace zastaví zřejmě ke konci století kolem čísla 11 miliard.

Události v Česku

V roce 2022 se v Česku nejvýrazněji projevila válka na Ukrajině (uprchlická krize), extrémní inflace dosahující téměř 18 %, masivní požár v Českém Švýcarsku, energetická krize, proběhly volební cykly (komunální, senátní) a Česko předsedalo Radě EU, to vše s pozadím nadcházejících prezidentských voleb a řešením korupčních kauz. Mezi nejdůležitější politické události patřily volby do Senátu ČR a komunální volby; české předsednictví Radě EU.

Klíčové události:

• válka na Ukrajině (únor 2022): Začátek konfliktu spustil obrovskou vlnu ukrajinských uprchlíků do Česka, což vytvořilo bezprecedentní humanitární a integrační výzvu.
• inflace a ceny: V září 2022 dosáhla inflace rekordních 17,2–18 %, což vedlo k prudkému nárůstu cen energií a zboží a ovlivnilo ekonomiku.
• požár v Českém Švýcarsku: požár si vyžádal evakuace, obrovské nasazení hasičů a způsobil značné ekologické škody. V červenci 2022 došlo v Národním parku České Švýcarsko k rozsáhlému a ničivému lesnímu požáru, který si vyžádal nasazení stovek hasičů a způsobil obrovské materiální i ekologické škody
• energetická krize: V reakci na válečné události a omezování dodávek plynu z Ruska se dramaticky řešila otázka energetické bezpečnosti a závislosti na ruských surovinách.
• předsednictví EU: Od 1. července 2022 převzalo Česko na šest měsíců předsednictví Radě Evropské unie. Prioritami byly řešení dopadů války, energetická bezpečnost a posilování obranyschopnosti EU.
• volby: proběhly komunální volby a volby do Senátu Parlamentu ČR.
• vyznamenání: prezident Miloš Zeman u příležitosti výročí vzniku Československa vyznamenal 78 osobností, včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. 
• konec povinného testování na covid-19: v průběhu roku postupně docházelo k uvolňování protiepidemických opatření a ukončení povinnosti testování zaměstnanců.
• kauzy a politika: řešily se korupční kauzy (např. kauza Dozimetr) a hledání nástupce Miloše Zemana. 
• humanitární pomoc: ČR poskytla Ukrajině vojenskou pomoc
• zatmění Slunce: v říjnu 2022 bylo pozorovatelné částečné zatmění Slunce.

V České republice se v roce 2022 konaly volby do zastupitelstev obcí a volby do Senátu Parlamentu ČR, které proběhly souběžně ve dnech 23. a 24. září 2022. V senátních volbách se druhé kolo uskutečnilo o týden později, 30. září a 1. října 2022. V průběhu roku se konaly i menší mimořádné komunální volby v několika obcích. 

Ve volbách do Senátu (září 2022) se nejvíce mandátů podařilo získat nezávislým kandidátům a ODS. V souběžných Volbách do zastupitelstev obcí (září 2022) byly celostátně nejúspěšnější opět nezávislé kandidátky a hnutí, následované KDU-ČSL, ODS, STAN a ANO. 

Volby do zastupitelstev obcí: konaly se v pátek 23. 9. a v sobotu 24. 9. 2022 a volili se zástupci na obecní úrovni. Největší úspěch zaznamenali nezávislí kandidáti, získali zdaleka nejvíce hlasů a mandátů. Silné strany: KDU-ČSL, ODS, STAN, ANO patřily k úspěšnějším v celostátním součtu, stejně jako SPD. Menší strany: ČSSD, KSČM, Piráti, TOP 09 také získaly zastoupení. 

Volby do Senátu Parlamentu ČR (září 2022):

• volební účast: První kolo 42,65 %, druhé 19,44 %.
• výsledky: Mnoho obvodů vyhráli nezávislí kandidáti nebo kandidáti koalic, ODS také posílila, zatímco ANO ztratilo část mandátů.
• první kolo se konalo ve stejných dnech 23. a 24. 9. 2022 (v 27 senátních obvodech).
• druhé kolo senátních voleb proběhlo 30. 9. a 1. 10. 2022.
• celkově volby v roce 2022 ukázaly trend posilování nezávislých kandidátů a proměnlivé výsledky tradičních stran, se značnými rozdíly mezi regiony