Kronika města Český Krumlov 2014

Hlavní události roku 2014

Hlavní mezinárodní události roku 2014

1. Hlavní mezinárodní události roku 2014

Rok 2014 přinesl do světového dění řadu významných událostí, které ovlivnily geopolitickou rovnováhu, bezpečnostní situaci, hospodářský vývoj i společenskou debatu. Mezi klíčová témata roku patřila krize na Ukrajině, šíření epidemie eboly, vzestup radikálních islamistických hnutí a technologický pokrok.

Politika a bezpečnost

Jednou z nejzásadnějších událostí roku se stala krize na Ukrajině, která začala už koncem roku 2013, ale vyhrotila se v roce následujícím. V únoru 2014 došlo k sesazení prezidenta Viktora Janukovyče po měsících protestů na kyjevském Majdanu. V březnu pak následovalo anektování Krymu Ruskou federací, což vyvolalo mezinárodní odsouzení a vedlo k uvalení sankcí ze strany EU, USA a dalších států vůči Rusku.

V létě přerostl konflikt mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty ve východní části Ukrajiny v ozbrojený střet, který si vyžádal tisíce obětí a masové přesuny obyvatelstva. Dne 17. července byla nad východní Ukrajinou sestřelena civilní linka Malaysia Airlines MH17 s 298 lidmi na palubě. Mezinárodní vyšetřování přisoudilo odpovědnost proruským silám, což dále prohloubilo napětí mezi Západem a Ruskem.

Rok 2014 rovněž poznamenal nárůst vlivu teroristické organizace Islámský stát (IS), která ovládla rozsáhlé oblasti v Sýrii a Iráku. IS vyhlásil na dobytém území tzv. chalífát a prováděl brutální čistky, únosy i veřejné popravy, které šokovaly svět. USA spolu s dalšími spojenci zahájily letecké údery proti pozicím IS, čímž začala nová fáze mezinárodního vojenského angažmá v regionu.

Epidemie a humanitární krize

Rok 2014 byl také rokem největší epidemie eboly v dějinách, která zasáhla západní Afriku, zejména Libérii, Sierra Leone a Guineu. Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila stav globálního ohrožení a do boje s nemocí byly nasazeny mezinárodní týmy lékařů a vojáků. I přes intenzivní úsilí si epidemie vyžádala více než 11 000 obětí.

V Gaze došlo v létě k ozbrojenému konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Izraelská operace „Protective Edge“ si vyžádala přes 2 000 obětí, z nichž velká část byli civilisté, včetně dětí. Konflikt přinesl rozsáhlé škody na infrastruktuře a znovu otevřel debatu o řešení izraelsko-palestinského sporu.

Ekonomika a mezinárodní vztahy

V důsledku sankcí a poklesu cen ropy se ruská ekonomika dostala do recese, což mělo dopad nejen na vnitřní stabilitu země, ale i na evropské trhy. Eurozóna nadále čelila problémům spojeným s vysokou nezaměstnaností a slabým růstem, zejména v jižní Evropě.

USA zaznamenaly postupné oživení trhu práce a návrat důvěry investorů. Ve světovém obchodu narůstala role Číny, která v roce 2014 překonala Spojené státy v objemu HDP přepočteného dle parity kupní síly.

Technologie a věda

Technologický pokrok pokračoval rychlým tempem. Sonda Rosetta Evropské kosmické agentury jako první v dějinách přistála na povrchu komety 67P/Čurjumov–Gerasimenko. Tento úspěch znamenal milník v dějinách vesmírného výzkumu.

Velký rozvoj zaznamenala umělá inteligence a robotika – společnosti jako Google a Tesla investovaly do vývoje autonomních vozidel, hlasových asistentů a strojového učení. Mobilní zařízení s operačními systémy iOS a Android ovládla světový trh, přičemž se rozvíjela nositelná elektronika včetně chytrých hodinek.

Sport

V červnu a červenci se v Brazílii konalo mistrovství světa ve fotbale FIFA 2014, které vyhrála Německá reprezentace po finálovém vítězství nad Argentinou. Zápas se odehrál 13. července v Riu de Janeiru. Turnaj provázely kontroverze ohledně nákladů a násilností v ulicích, ale i obdiv k výkonům některých týmů, včetně překvapivého postupu Kostariky.

V olympijském dění dominovaly zimní olympijské hry v Soči (Rusko), které se konaly od 7. do 23. února. Hry byly nejdražšími v dějinách, s odhadovanými náklady přes 50 miliard dolarů. Česká republika si odvezla 8 medailí – včetně zlaté zásluhou Evy Samkové ve snowboardcrossu.

V motoristickém sportu se vrátila dominance týmu Mercedes ve Formuli 1 – Lewis Hamilton se stal mistrem světa, čímž získal svůj druhý titul. V MotoGP opět triumfoval španělský jezdec Marc Márquez, který pokračoval ve své vítězné sérii.

Celostátní události v České republice v roce 2014

Rok 2014 byl v České republice rokem politické konsolidace po předchozích turbulentních obdobích. Vedle stabilizace vládní scény přinesl řadu vnitropolitických, společenských i kulturních událostí, stejně jako významné momenty na poli mezinárodním.

Politická situace a státní správa

Po předčasných volbách v roce 2013 nastoupila v lednu 2014 nová vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). V koalici ji tvořily ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL. Kabinet se zaměřil na konsolidaci veřejných financí, posílení sociálních programů a obnovu důvěry v instituce.

Prezident Miloš Zeman, zvolený přímou volbou v roce 2013, pokračoval ve svém aktivním stylu výkonu funkce. Jeho vystupování často vyvolávalo kontroverze – především kvůli výrokům k zahraniční politice (zejména vztahům k Rusku a Číně), stejně jako kvůli vulgarismům proneseným během rozhlasového vysílání v listopadu. V několika případech čelil veřejné kritice, ale i demonstracím.

Na podzim se konaly volby do zastupitelstev obcí a první kolo voleb do Senátu. Výrazného úspěchu dosáhlo hnutí ANO, které se etablovalo jako silný hráč i na komunální úrovni. V senátních volbách zvítězili kandidáti napříč stranami, přičemž se objevili i nezávislí či lokální zástupci.

V oblasti bezpečnostní se Česká republika zapojila do mezinárodních aktivit v souvislosti s krizí na Ukrajině. Česko se připojilo k sankcím EU proti Rusku a nabídlo pomoc Ukrajině, mj. v podobě zdravotní péče a humanitární pomoci. Česká armáda posílila účast v misích NATO, včetně výcviku a spolupráce se spojeneckými státy.

Hospodářství a sociální vývoj

Rok 2014 přinesl po období stagnace oživení české ekonomiky, která rostla tempem kolem 2 %. K růstu přispěla zvýšená domácí spotřeba, stabilizace trhu práce i zahraniční poptávka, zejména z Německa. Míra nezaměstnanosti klesla k 7 % a dařilo se i průmyslu, zejména automobilovému.

Minimální mzda byla zvýšena na 8 500 Kč měsíčně. Došlo také ke změnám v daňových úlevách a příspěvcích pro rodiny s dětmi. Vláda obnovila valorizaci důchodů a pokračovala v úsilí o omezení šedé ekonomiky.

Problematické zůstávaly veřejné zakázky a čerpání evropských fondů. Závěr roku ovlivnila kauza kolem nákupu předražených pandurů a zakázek pro VZP, kde padla první obvinění. Došlo i ke změnám v systému české policie a státního zastupitelství, s cílem zvýšit efektivitu a transparentnost.

Společnost a kultura

Rok byl ve znamení několika výročí a událostí celospolečenského významu:

• 25. výročí sametové revoluce (17. listopadu 1989) bylo připomenuto řadou pietních a kulturních akcí. V Praze na Národní třídě i v dalších městech se konaly demonstrace i happeningy s účastí mladé generace.
• Pokračovala debata o vyrovnání se s komunistickou minulostí a roli bývalých členů KSČ ve veřejném životě.

V oblasti kultury se konaly významné výstavy a festivaly, včetně Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, který navštívila řada osobností. Česká filmová tvorba slavila úspěchy i v zahraničí – film „Hořící keř“ režisérky Agnieszky Holland získal řadu ocenění.

Česká televize slavila 60 let od zahájení pravidelného vysílání. V rozhlase i tištěných médiích probíhala diskuse o roli veřejnoprávních institucí v době digitalizace a tlaku komerční konkurence.

Přírodní události a životní prostředí

Po několika extrémních letech byl rok 2014 relativně klidný z hlediska přírodních katastrof. Nedošlo k rozsáhlým povodním, ačkoli v červnu a srpnu postihly některé oblasti silné deště a lokální záplavy. Probíhala realizace protipovodňových opatření a modernizace vodních toků.

V oblasti životního prostředí se vedly diskuse o těžbě lithia, využívání uhlí a energetické politice. Byly schváleny první návrhy na podporu elektromobility a obnovitelných zdrojů. Česko se zavázalo k omezení emisí skleníkových plynů v rámci závazků EU do roku 2030.

Sport a reprezentace

Česká republika si připsala úspěchy na zimních olympijských hrách v Soči, kde získala celkem 8 medailí. Největšího ohlasu se dočkala zlatá medaile Evě Samkové ve snowboardcrossu. Další medaile přinesli např. rychlobruslařka Martina Sáblíková nebo biatlonisté Gabriela Soukalová a Ondřej Moravec.

Na mistrovství světa v hokeji v Minsku skončil český tým na 4. místě po prohře s Švédskem v boji o bronz. V české extralize slavil titul tým PSG Zlín.

V tenise se české hráčky radovaly z dalšího triumfu ve Fed Cupu, když ve finále porazily Německo. V mužském Davis Cupu postoupili Češi do semifinále.

Počasí v roce 2014

Globální vývoj

Rok 2014 byl podle Světové meteorologické organizace (WMO) jedním z nejteplejších let v historii měření. Průměrná globální teplota byla o 0,57 °C vyšší než průměr 20. století. Klimatologové zaznamenali řadu extrémních výkyvů, které postihly různé části planety. Extrémní sucho postihlo Kalifornii a západní část Spojených států, kde sucho pokračovalo třetím rokem a bylo označeno za jedno z nejhorších v historii regionu. Nedostatek srážek měl vážné dopady na zemědělství a zásobování vodou.

Naopak záplavy a silné deště se vyskytly v jihovýchodní Asii – zejména v Indii, Pákistánu a na Srí Lance, kde vedly k rozsáhlému ničení majetku a ztrátám na životech. V prosinci postihly ničivé povodně Malajsii, které vyhnaly z domovů více než 100 000 lidí.

Evropa zažila mírnou a velmi teplou zimu. V některých oblastech, například ve Francii a Velké Británii, byly zaznamenány rekordní srážky a silné větrné bouře – zejména v lednu a únoru. V Británii šlo o nejvlhčí zimu od začátku měření.

Tropické cyklóny se objevily ve vyšší než průměrné četnosti v Pacifiku. Supertajfun Rammasun zasáhl Filipíny a Čínu, zatímco tajfun Hagupit opět postihl Filipíny koncem roku. Atlantik měl naopak klidnější sezónu hurikánů.

Počasí v České republice

Počasí v České republice v roce 2014 bylo ve znamení nadprůměrně teplého roku, který se zařadil mezi pět nejteplejších od začátku systematických měření v roce 1961. Celková průměrná roční teplota dosáhla přibližně 9,7 °C, což je o více než 1 °C více než dlouhodobý normál.

Rok 2014 byl bez významných povodní či extrémních meteorologických katastrof, ačkoliv lokální srážky způsobily krátkodobé problémy.

Zima (leden–březen)

Zima 2013/2014 byla výjimečně mírná a suchá, s minimem sněhové pokrývky, zejména v nížinách. V lednu byla teplota výrazně nadprůměrná, únor přinesl občasné mrazy, ale bez silných vln chladu.

Jaro (duben–červen)

Jarní měsíce byly teplé a srážkově průměrné. Duben přinesl první výraznější oteplení, květen byl vlhký, červen přinesl vysoké teploty a místy bouřky s přívalovými dešti, které způsobily lokální zatopení sklepů a komunikací, ale bez větších škod.

Léto (červenec–srpen)

Léto bylo proměnlivé, s několika horkými obdobími, ale i častými přeháňkami a bouřkami. Srpen byl teplotně nadprůměrný, ale přinesl časté bouřky a silné deště, především na jihu a jihovýchodě republiky.

Podzim (září–listopad)

Podzim byl dlouhý, suchý a teplý, zejména září a první polovina října nabídly slunečné počasí. Barevné podzimní dny byly nadprůměrně teplé, s minimem srážek, což mělo pozitivní dopad na zemědělskou sklizeň.

Prosinec

Závěr roku přinesl spíše vlhké a teplé počasí, sněhové pokrývky se v nížinách téměř nevyskytovaly. Vánoce byly na blátě a beze sněhu, což potvrdilo pokračující trend teplejších zim.

Celkově byl rok 2014 klimatologicky charakterizován jako mimořádně teplý a průměrně srážkový, s řadou lokálních výkyvů, ale bez rozsáhlých meteorologických extrémů.

Základní údaje o městě Český Krumlov

Rozloha: 2 216 haPočet katastrů: 6Části obce: Domoradice, Horní Brána, Latrán, Nádražní Předměstí, Nové Dobrkovice, Nové Spolí, Plešivec, Slupenec, Vnitřní město, VyšnýPočet obyvatel: 13 006 (k 5. 1. 2015)