Kronika města Český Krumlov 2013

Hlavní události roku 2013

Hlavní mezinárodní události roku 2013

Rok 2013 se ve světovém kontextu nesl ve znamení hlubokých politických proměn, bezpečnostních výzev, přírodních katastrof a technologického pokroku. Mnohé z těchto událostí ovlivnily i směřování jednotlivých regionů, světových organizací, a především každodenní život milionů lidí.

Politika a bezpečnost

Významnou změnou v duchovní i symbolické rovině byla rezignace papeže Benedikta XVI., která vstoupila v platnost 28. února. Jednalo se o první dobrovolné odstoupení papeže od roku 1415. Benedikt XVI. své rozhodnutí odůvodnil zdravotními důvody a věkem. Dne 13. března byl konkláve ve Vatikánu zvolen nový papež – Jorge Mario Bergoglio z Argentiny, jenž přijal jméno František. Stal se prvním papežem z amerického kontinentu, zároveň prvním jezuitou v této roli a svou otevřeností a důrazem na skromnost a pomoc chudým zaujal širokou veřejnost.

Jedním z nejvýraznějších konfliktů roku byla občanská válka v Sýrii, která trvala už třetím rokem a vyústila v srpnový chemický útok v oblasti východní Ghúta poblíž Damašku. Podle různých odhadů zemřelo při tomto útoku více než tisíc lidí, včetně žen a dětí. Incident vyvolal silnou mezinárodní reakci, přičemž Spojené státy uvažovaly o vojenské intervenci. Nakonec však došlo k dohodě mezi USA, Ruskem a Sýrií, která přistoupila na odevzdání a likvidaci svého chemického arzenálu pod dohledem Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

V červnu se do centra světové pozornosti dostal bývalý technik americké tajné služby NSA Edward Snowden, který zveřejnil rozsáhlé materiály o sledovacích programech americké vlády. Dokumenty odhalily rozsah špehování občanů i vládních představitelů jiných států včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Snowden uprchl z USA a po mezinárodním pronásledování získal azyl v Rusku, čímž způsobil napětí ve vztazích mezi oběma mocnostmi.

Napětí provázelo také vztahy v Asii, kde pokračovaly spory v Jihočínském moři a posilování vojenského vlivu Číny. Severní Korea provedla v únoru svůj třetí jaderný test, což vyvolalo další vlnu sankcí ze strany OSN. Rétorika režimu zůstala konfrontační, což zvyšovalo napětí zejména s Jižní Koreou a USA.

V roce 2013 proběhly důležité volby v několika klíčových zemích. V Německu obhájila post kancléřky Angela Merkelová, která si zajistila třetí volební období. Volby přinesly stabilitu a posílily pozici Německa jako hlavního tahouna Evropské unie. V Íránu zvítězil v prezidentských volbách Hasan Rúhání, což vzbudilo naděje na zlepšení vztahů se Západem – později téhož roku došlo k průlomovým jednáním ohledně íránského jaderného programu.

Přírodní katastrofy a humanitární krize

Příroda se v roce 2013 přihlásila o slovo sérií ničivých katastrof. Nejtragičtější z nich byl supertajfun Haiyan (Yolanda), který v listopadu zasáhl Filipíny. S rychlostí větru až 315 km/h se zařadil mezi nejsilnější tropické cyklóny v dějinách. Zničil celá města v provincii Leyte, zanechal přes 6 000 mrtvých a více než 4 miliony lidí bez přístřeší. Pomoc poskytla celá řada států i humanitárních organizací, včetně České republiky.

K dalším významným přírodním pohromám patřilo zemětřesení v Pákistánu, které si vyžádalo stovky obětí, a rozsáhlé lesní požáry v Austrálii. V Evropě se v červnu a červenci potýkala řada zemí, včetně Německa, Rakouska a České republiky, s velkými povodněmi.

Kultura, věda a technologie

V oblasti kultury pokračoval rostoucí vliv digitálních platforem na film, hudbu i literaturu. V Hollywoodu slavily úspěch snímky jako Gravitace, 12 let v řetězech nebo Vlk z Wall Street. Ve světové hudbě dominovali interpreti jako Daft Punk, Beyoncé, Macklemore nebo Lorde. Vydání debutového alba "Pure Heroine" této tehdy 17leté zpěvačky zaznamenalo celosvětový ohlas.

Ve vědě a technice se roku 2013 dařilo několika zásadním projektům. Marsovské vozítko Curiosity, které přistálo v roce 2012, nadále posílalo cenná data z planety a přineslo důkazy o tom, že Mars mohl v minulosti mít podmínky vhodné pro mikrobiální život. 3D tisk se rozšířil do běžného užití a začal se využívat i v lékařství, při výrobě protetických pomůcek nebo součástek.

Pokrok zaznamenala i genetika a biotechnologie – poprvé byly úspěšně vytvořeny kmenové buňky z lidské kůže, což přiblížilo možnosti léčby řady nemocí. V oblasti robotiky a umělé inteligence se objevily nové systémy schopné adaptivního učení a samostatného pohybu v reálném prostředí.

Sport

Rok 2013 přinesl množství významných sportovních momentů. Letní mistrovství světa v atletice v Moskvě nabídlo nejen skvělé výkony, ale i nová jména – například jamajský sprinter Usain Bolt znovu potvrdil svou dominanci zlatými medailemi na tratích 100 a 200 metrů.

Ve fotbale triumfoval německý klub Bayern Mnichov, který pod vedením Juppa Heynckese získal treble – vyhrál německou ligu, pohár i Ligu mistrů UEFA. V prosinci se uskutečnilo mistrovství světa ve fotbale klubů, kde Bayern svou dominanci potvrdil.

Ve Formuli 1 pokračoval ve své nadvládě německý jezdec Sebastian Vettel, který s týmem Red Bull získal čtvrtý titul mistra světa v řadě. V motocyklovém sportu poprvé zvítězil v královské třídě MotoGP mladý Španěl Marc Márquez.

Celostátní události v České republice v roce 2013

Rok 2013 se v České republice nesl ve znamení politických otřesů, přírodních pohrom, ekonomických zásahů a bohatého kulturního i sportovního dění.

Politika a společnost

Jednou z nejzásadnějších událostí byla první přímá volba prezidenta republiky. V lednovém prvním kole kandidovalo devět osobností veřejného života, mezi nimi i expremiér Miloš Zeman a tehdejší ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Do druhého kola postoupili právě tito dva uchazeči, přičemž v rozhodujícím hlasování konaném 25. a 26. ledna zvítězil Miloš Zeman se ziskem 54,8 % hlasů. Nový prezident se ujal úřadu 8. března na slavnostní inauguraci na Pražském hradě.

V červnu otřásla vládou policejní razie na Úřadu vlády a zatčení šéfky Nečasova kabinetu Jany Nagyové, spolu s několika dalšími osobami včetně bývalých poslanců a vysokých důstojníků vojenského zpravodajství. Aféra měla rychlý spád: premiér Petr Nečas (ODS) podal demisi, čímž padla celá vláda. Prezident Zeman jmenoval úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, který ale v srpnu nezískal důvěru Poslanecké sněmovny. Po několika týdnech došlo k rozpuštění sněmovny a vyhlášení předčasných parlamentních voleb na 25. a 26. října.

Volby přinesly zásadní přeskupení sil. Zvítězila sice ČSSD, ale výrazně oslabila. Naopak prudký vzestup zaznamenalo nové hnutí ANO 2011 Andreje Babiše, které skončilo druhé. Do sněmovny se poprvé dostal také Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Výsledky potvrdily nespokojenost veřejnosti s tradičními stranami. V povolebních jednáních byla sestavena vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která byla jmenována až začátkem roku 2014.

Přírodní události a ekonomika

Na přelomu května a června zasáhly Českou republiku ničivé povodně, které připomněly katastrofy z let 2002 a 2006. Nejvíce postižené byly oblasti podél řeky Vltavy, Berounky, Labe, ale také jižní Čechy, Ústecký a Středočeský kraj. Byl vyhlášen nouzový stav, evakuováno bylo přes 20 tisíc obyvatel. Rozsáhlé škody byly zaznamenány na infrastruktuře, domech i kulturních památkách. Povodně si vyžádaly několik lidských životů.

Na podzim přistoupila Česká národní banka k mimořádnému kroku – zahájila měnové intervence s cílem oslabit českou korunu vůči euru a podpořit tím inflaci a vývoz. Koruna uměle oslabila přibližně na 27 Kč za euro. Tento krok vyvolal širokou veřejnou i odbornou diskusi a měl dlouhodobý vliv na hospodářský vývoj.

Kultura

Kulturní dění v roce 2013 bylo bohaté, přestože část kulturních institucí byla zasažena rozpočtovými škrty nebo výpadky kvůli povodním.

V oblasti hudby rezonovala série koncertů u příležitosti 200. výročí narození Giuseppe Verdiho a Richarda Wagnera, které slavily úspěch na domácích i evropských scénách. V Národním divadle proběhly velkolepé operní produkce, které přitáhly pozornost mezinárodních kritiků.

V literatuře se roku 2013 dostalo mezinárodního uznání několika českým autorům – například Jiří Hájíček obdržel Evropskou cenu za literaturu za román Rybí krev. Významné bylo také vydání několika pamětí a historických studií reflektujících období normalizace a sametové revoluce.

Na filmové scéně zazářil film Hořící keř režisérky Agnieszky Hollandové, který byl uveden v produkci HBO a líčil dramatické události po sebeupálení Jana Palacha. Film získal řadu cen včetně Českého lva. V kinech se objevily i nové snímky režisérů jako Jan Hřebejk (Líbánky) nebo Jiří Strach (Signál). Úspěch zaznamenal také animovaný film Alois Nebel v zahraničí.

Rok 2013 přinesl i řadu významných výstav, například retrospektivu Josefa Lady nebo výstavu Umění dlouhého století v Národní galerii. Významným kulturním bodem roku byl i Festival Prague Spring, který přivítal světové špičky klasické hudby.

Sport

Český sport v roce 2013 slavil úspěchy na různých frontách.

V tenisu si Česká republika upevnila své výsadní postavení. Fed Cupový tým žen opět zvítězil a obhájil titul z předchozího roku, tentokrát ve finále proti Srbsku. Významný podíl na vítězství měly Petra Kvitová a Lucie Šafářová. Muži vedení Tomášem Berdychem se opět probojovali do finále Davis Cupu, kde po dramatickém boji porazili Srbsko 3:2 a obhájili titul z roku 2012.

Na mistrovství světa v ledním hokeji skončila česká reprezentace na šestém místě poté, co ve čtvrtfinále podlehla Švýcarsku. Přesto se v týmu objevilo několik nových talentů, kteří naznačili budoucí potenciál českého hokeje.

V atletice zaznamenal výrazný úspěch Zuzana Hejnová, která se stala mistryní světa v běhu na 400 metrů překážek na MS v Moskvě a byla vyhlášena Sportovcem roku 2013.

V motoristickém sportu pokračoval ve svém vzestupu motocyklový závodník Jakub Kornfeil a na světové scéně se zviditelnili i mladí jezdci z rallye.

Počasí v roce 2013

Globální vývoj

Rok 2013 byl z pohledu meteorologů jedním z nejteplejších v historii měření. Podle údajů Světové meteorologické organizace (WMO) se zařadil mezi deset nejteplejších let od počátku sledování v 19. století. Výrazné teplotní odchylky byly zaznamenány zejména v Austrálii, kde byl leden rekordně horký a způsoboval rozsáhlé lesní požáry. Extrémní počasí zasáhlo i další části světa – například blízkovýchodní státy postihly v létě vlny veder přesahující 45 °C, zatímco v USA a Kanadě se objevily výkyvy s mrazy a sněžením hluboko pod běžný průměr.

Po celém světě byly stále častější extrémy: povodně, sucha, vichřice a bouře. Právě tento trend potvrzoval globální změnu klimatu, o níž se v roce 2013 vedla intenzivní mezinárodní debata, například na konferenci OSN o změně klimatu konané ve Varšavě.

Počasí v České republice

V České republice byl rok 2013 nadprůměrně srážkový a teplotně mírně nadprůměrný. Hned úvod roku přinesl tuhou zimu, s výskytem silných mrazů především v lednu a únoru. Na mnoha místech republiky byly naměřeny teploty pod –15 °C, v horských oblastech ještě nižší. V březnu se ochlazení protáhlo až do druhé poloviny měsíce a sněhová pokrývka se udržela nezvykle dlouho.

Jaro bylo chladnější a deštivější než obvykle. Květen přinesl přechodně teplejší dny, ale v závěru měsíce začaly vydatné deště, které přešly v dlouhodobější srážkové období, kulminující počátkem června.

Na přelomu května a června postihla Českou republiku velká povodeň, která svým rozsahem a průběhem připomněla katastrofické záplavy z roku 2002. Nejvíce zasaženy byly oblasti podél řek Vltavy, Labe, Sázavy a Berounky. V několika krajích byl vyhlášen stav nebezpečí. Voda způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, domech a majetku, byly evakuovány tisíce lidí. V jižních Čechách se situace vyvíjela dramaticky zejména na horním toku Vltavy.

Léto 2013 bylo teplé a slunečné. V červenci a srpnu panovaly vysoké teploty, přičemž v srpnu bylo zaznamenáno několik tropických dnů s teplotami přesahujícími 35 °C. Na konci srpna se však prudce ochladilo a období babího léta bylo velmi krátké.

Podzim byl teplotně normální, ale opět s nadprůměrným úhrnem srážek. Listopad byl sychravý a mlhavý, prosinec přinesl první sněhové přeháňky, ale Vánoce zůstaly většinou na blátě, výjimkou byly vyšší nadmořské výšky.

Počasí v Českém Krumlově

V Českém Krumlově odpovídal průběh počasí celorepublikovým trendům, přičemž některé události měly zásadní dopad na město i jeho okolí.

Zima 2012/2013 byla dlouhá a mrazivá. Sněhová pokrývka se ve městě i přilehlých částech udržela do března, což zkomplikovalo běžnou údržbu komunikací a odklízení sněhu. Mrazy způsobily menší poruchy na vodovodních řadech a drobné škody na obecní zeleni.

Jarní měsíce přinesly nejprve pozvolné oteplení, následované deštivým květnem. Na přelomu května a června došlo vlivem vytrvalých srážek k zvýšení hladiny Vltavy, která protéká středem města. Dne 2. června dosáhla Vltava v Českém Krumlově 3. povodňového stupně, a o den později kulminovala.

Byly zaplaveny níže položené části města, včetně parkovišť pod zámkem, nábřeží, části Linecké ulice a některých sklepních prostor domů v historickém centru. Městská policie a hasiči museli v několika případech pomáhat s čerpáním vody a dočasným uzavřením komunikací. Město však díky zkušenostem z předchozích let reagovalo operativně, škody byly podstatně menší než v roce 2002, a podařilo se předejít většímu narušení městského provozu.

Léto 2013 bylo na Českokrumlovsku velmi teplé a stabilní. Dlouhé slunečné období přispělo k úspěšné turistické sezoně. Průvodci i provozovatelé služeb hodnotili léto jako jedno z nejlepších za poslední roky. Teploty se v červenci a srpnu opakovaně pohybovaly nad 30 °C. Vysoké teploty však způsobily i pokles hladiny Vltavy, což ovlivnilo některé úseky vodácké trasy. Byla zaznamenána zvýšená poptávka po klimatizačních jednotkách a větrácích, a narostl počet výjezdů záchranářů kvůli přehřátí a dehydrataci.

Podzim přinesl postupné ochlazení, časté mlhy a krátké přeháňky. Listopadové mlhy byly častým jevem zejména v údolí Vltavy a omezovaly dohlednost v dopravě. Sněžení se objevilo až v prosinci, ale trvalo jen krátce. Vánoční svátky byly bez sněhu, s teplotami kolem 5 °C.

Celkově byl rok 2013 z hlediska počasí výrazný díky povodni na jaře a horkému létu, což ovlivnilo jak každodenní chod města, tak i průběh kulturních a turistických akcí. Díky připravenosti městských složek a zkušenostem z minulých let zvládl Český Krumlov i extrémy počasí bez výraznějších dopadů na život obyvatel.

Odklízení sněhu v historickém centru: Z krumlovských ulic putoval sníh na náplavku

V lednu 2013 probíhalo v Českém Krumlově intenzivní odklízení sněhu, který napadl v předchozích dnech a komplikoval dopravu zejména v úzkých uličkách historického centra města. Úklidové čety Služeb města Český Krumlov se nejprve zaměřily právě na nejexponovanější části v centru, aby bylo možné zajistit průjezdnost a bezpečnost pro obyvatele i návštěvníky města.

Denně vyjížděla do ulic těžká technika, která odvážela sníh na korbách nákladních vozidel až na předem určené úložiště na náplavce. Jen během dvou hodin ranní směny 22. ledna bylo z centra města odvezeno osm plně naložených nákladních automobilů. Úklid však ztěžovalo počasí – časté padání sněhu ze střech způsobovalo opakované znečištění již odklizených ploch, což si vyžadovalo neustálé nasazení techniky i personálu.

Po vyčištění historického jádra města se pracovníci začali přesouvat na sídliště a do dalších lokalit. V odklízení sněhu museli počítat s komplikovanými prostorovými podmínkami i s potřebou maximální efektivity v časech náhlých výkyvů počasí.

Podobné úklidové operace probíhaly i v dalších městech regionu. V Loučovicích například obci výrazně pomohli obyvatelé, kteří přišli o zaměstnání v místních papírnách a které radnice zapojila do prací prostřednictvím programu podporovaného úřadem práce. Celkem zde takto pracovalo dvanáct lidí, čímž se podařilo sněhovou kalamitu vyřešit rychleji a efektivněji.

Základní údaje o městě Český Krumlov

Rozloha: 2 216 haPočet katastrů: 6Části obce: Domoradice, Horní Brána, Latrán, Nádražní Předměstí, Nové Dobrkovice, Nové Spolí, Plešivec, Slupenec, Vnitřní město, VyšnýPočet obyvatel: 13 128 + 498 cizinců s trvalým pobytem (k 31. 12. 2013)