Kronika města Český Krumlov 2012

Hlavní události roku 2012

V roce 2012 si Český Krumlov připomínal 20. výročí zápisu historického centra města včetně areálu Státního hradu a zámku Český Krumlov na Seznam světového dědictví UNESCO. Zapsána byla zároveň historická jádra Prahy a Telče. Tehdy se tak Československá republika vrátila na mapu zemí, které si váží a ochraňují své historické kulturní dědictví.

Krajské volby 2012

Volby do krajských zastupitelstev se uskutečnily ve dnech 12. a 13. října 2012. Díky změně zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, si voliči mohli zažádat o vydání voličského průkazu a bylo jim tak umožněno volit své vybrané kandidáty na území celého Jihočeského kraje.

Celkový počet 55 mandátů byl na základě výsledků voleb rozdělen mezi jednotlivé politické strany následovně:

Česká strana sociálně demokratická

18 mandátů, strana získala 27,99 % hlasů

Komunistická strana Čech a Moravy

13 mandátů, strana získala 19,37 % hlasů

"JIHOČEŠI 2012"

9 mandátů, strana získala 14,57 % hlasů

Občanská demokratická strana

8 mandátů, strana získala 12,56 % hlasů

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

4 mandáty, strana získala 6,43 % hlasů

TOP 09 a Starostové pro Jihočeský kraj

3 mandáty, strana získala 5 % hlasů

Z českokrumlovských kandidátů uspěli volbách starosta města Dalibor Carda a radní Jindřich Florián. Zvoleni byli také starosta Větřní Antonín Krák a zastupitel Vyššího Brodu Luboš Dvořák. Mandát naopak nezískali krumlovský kandidát za ODS Petr Eliáš a starosta Horní Plané Jiří Hůlka, který se o hlasy ucházel na společné kandidátce TOP 09 a Starostů.

Hlavní mezinárodní události

• V únoru zasáhly Evropu silné mrazy. Teploty klesaly až k minus 30º C. Během dvou týdnů arktické zimy umrzlo v Evropě na tři sta lidí, z toho 23 obětí v České republice.
• 17. února rezignoval německý prezident Christian Wulff, který byl nařčen, že jako zemský premiér v Dolním Sasku zneužíval své pravomoci. 18. března byl zvolen jeho nástupcem Joachim Gauck, který se stal prvním německým prezidentem pocházejícím z bývalé NDR.
• 4. března byl Vladimir Putin již potřetí zvolen prezidentem Ruska. Ve funkci vystřídal Dmitrije Medveděva.
• Předčasné parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana Smer-SD pod vedením Roberta Fica. Fico následně sestavil vládu.
• Prezidentské volby ve Francii vyhrál 6. května socialista François Hollande s 51,7 % hlasy a vystřídal pravicového prezidenta Nicolase Sarkozyho.
• Dvě silná zemětřesení zasáhla Itálii. 20. května zemětřesení o síle 5,9 stupňů Richterovy stupnice mělo epicentrum nedaleko Boloně, o devět dní další ještě silnější otřesy měly epicentrum nedaleko Modeny.
• Český fotbalový reprezentant, brankář Petr Čech vybojoval s anglickým klubem Chelsea 19. května triumf v Lize mistrů.
• 22. května se do vesmíru vypravila první soukromá kosmická loď společnosti Space Exploration Technologies (SpaceX).
• 2. června oslavila britská královna Alžběta II. v Londýně 60. výročí od svého nástupu na trůn. Čtyřdenní oslavy vyvrcholily koncertem před Buckinghamským palácem.
• 2. června byl bývalý egyptský prezident Husní Mubarak odsouzen k doživotnímu trestu vězení za podíl na smrti demonstrantů při protivládních nepokojích, které vedly k pádu jeho režimu. Během protestů bylo zabito skoro 850 lidí.
• Opakované předčasné volby v Řecku vyhrála v červnu pravicová Nová demokracie se ziskem 30 % hlasů. Premiérem se stal šéf strany Antonis Samaras, který 21. června jmenoval novou vládu. Volby se konaly podruhé, neboť v květnu sice zvítězila Nová demokracie, ale nepodařilo se jí sestavit vládu.
• Vítězem egyptských prezidentských voleb byl 24. června vyhlášen kandidát Muslimského bratrstva Muhammad Mursí, kterého podpořilo 51,7 % voličů. Následně se ujal úřadu a nahradil svrženého Husního Mubaraka.
• 2. července by v ruském Vladivostoku otevřen nejdelší zavěšený most světa o délce 1104 metrů.
• 4. července objevili vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) novou subatomární částici. Nemáme absolutní jistotu, ale téměř určitě jde o Higgsův boson, tedy částici, která by podle vědců měla vysvětlovat, jak získaly jiné částice hmotnost.
• Během července zahynuly tisíce lidí při občanské válce v Sýrii.
• 6. srpna přistála na planetě Mars sonda Curiosity. Tato americká pojízdná laboratoř (Mars Science Laboratory) po sedmi dnech na povrchu planety našla oblázky, které by mohly dokazovat dřívější přítomnost tekoucí vody na planetě. Sonda bude povrch Marsu zkoumat dva roky.
• Tři radikální ruské umělkyně z kapely Pussy Riot byly 17. srpna uvězněny na dva roky za vystoupení v chrámu Krista Spasitele, kterým se podle soudu dopustily výtržnosti motivované náboženskou nenávistí. Obžaloba pro ně za píseň proti Vladimiru Putinovi žádala tři roky vězení.
• 25. srpna zemřel ve věku 82 let americký astronaut Neil Armstrong. 20. července 1969 se stal prvním člověkem, který stanul na Měsíci.
• Hurikán Sandy zasáhl koncem října Jamajku, Haiti, Dominikánskou republiku, Bahamy, východní pobřeží USA včetně New Yorku a také Kanadu. Zemřelo 253 lidí, nejvíce v USA a na Haiti. Byla to největší bouře v Atlantiku co do délky zasaženého území (1 800 km), škody dosáhly 52,4 miliardy dolarů. Jednalo se o 5. nejničivější hurikán v historii USA.
• 6. listopadu obhájil Barack Obama ve volbách post prezidenta Spojených států amerických. K vítězství mu poblahopřál jeho republikánský protikandidát Mitt Romney.
• Nobelovu cenu míru pro získala Evropská unie. Porota ocenila její roli při sjednocování kontinentu. Rozhodnutí prý bylo tentokrát jednomyslné a porota k němu přistoupila i přes to, že si byla vědoma jisté kontroverze.

Důležité vnitrostátní události

• V roce 2012 se zvýšila spodní sazba DPH z 10 na 14 %. Díky tomu se zvýšila cena potravin, služeb, vodného a stočného, tepla, kultury, sportu, dopravy nebo léků. Jako kompenzace nárůstu cen se o 150 Kč měsíčně zvýšila daňová sleva na dítě.
• Podražila také dálniční známka. Cena kuponu se meziročně zvýšila o 300 Kč na celkových 1500 Kč.
• Od 1. ledna 2012 došlo k přechodu agend dávek hmotné nouze, příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením a posuzování nároku na vydávání průkazů ZP, ZTP, a ZTP/P jako nepojistných dávkových systémů z pověřených obcí na Úřady práce ČR. Tento krok byl učiněn na základě Sociální reformy I a jeho základním smyslem bylo sjednocení místa a administrace dávek poskytovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR.
• 3. ledna zemřel ve věku 87 let spisovatel Josef Škvorecký. Mezi jeho neznámější knihy patří Zbabělci a Tankový prapor. V roce 1969 emigroval do Kanady, kde společně se svou manželkou Zdenou Salivarovou založili exilové nakladatelství '68 Publishers.
• 6. ledna se pražský arcibiskup Dominik Duka stal kardinálem. Jmenovací dekret a odznaky hodnosti převzal ve Vatikánu dne 18. února z rukou papeže Benedikta XVI.
• Senát Parlamentu ČR 8. února schválil zavedení přímé volby prezidenta. Následně tento zákon podepsal i prezident Václav Klaus.
• 20. února zlepšil čtvrtkař Pavel Maslák po 33 letech český halový rekord v běhu na 400 metrů. Hodnota nového rekordu činí 46,14 s.
• V únoru po poslancích ocenili i senátoři zvláštním zákonem zásluhy zesnulého prezidenta Václava Havla o svobodu a demokracii.
• Přes dva tisíce nespokojených lidí protestovaly 15. března v centru Prahy. Demonstranti požadovali například demisi vlády a prezidenta Václava Klause a zastavení klíčových reforem. Lidé se sešli také v Pardubicích, Brně či Hradci Králové. Akci svolali iniciátoři tzv. Holešovské výzvy, která si dala za úkol sjednotit protivládní sdružení.
• V březnu se v novinách objevily přepisy odposlechů telefonátů z roku 2007 tehdejšího pražského primátora Pavla Béma s kontroverzním podnikatelem a lobbistou Romanem Janouškem. Ty měla v roce 2009 získat bezpečnostní agentura ABL, kterou v té době ještě vedl nynější předseda poslanců vládních Věcí veřejných Vít Bárta. Z odposlechů vyplynulo, že Janoušek ovlivňoval dění na magistrátu, a dokonce spolurozhodoval o územním plánu Prahy.
• 23. března havaroval v Praze lobbista Roman Janoušek a poté srazil řidičku nabouraného auta. Z místa nehody se snažil ujet a podle policie byl opilý. 25. března mu bylo předáno obvinění.
• Rychlobruslařka Martina Sáblíková na březnovém MS v Heerenveenu ovládla závody na 5000 a 3000 metrů.
• Boxer Lukáš Konečný se stal 5. dubna mistrem světa organizace WBO v lehké střední váze, když v Brně porazil Salima Larbiho z Francie v 7. kole k.o.
• Hokejisté Pardubic oslavili 9. dubna mistrovský titul, když porazili ve finále Brno 4:2 na zápasy.
• 11. dubna protikorupční policie obvinila v souvislosti se spornou zakázkou pro firmu Promopro z doby českého předsednictví EU dvanáct lidí.
• 13. dubna udělil soud šéfovi poslaneckého klubu Věcí veřejných (VV) a exministrovi dopravy Vítu Bártovi osmnáctiměsíční podmíněný trest. Podle soudu uplácel své stranické kolegy tím, že jim poskytl bezúročné půjčky. Poslanci Jaroslavu Škárkovi (nezařazený, dříve VV) uložil tři roky vězení za to, že Bártu podvedl. Škárka navíc na 10 let nesmí kandidovat do Poslanecké sněmovny ČR. Před soudem mimo jiné vypovídala i poslankyně Kristýna Kočí. Na základě jejího obvinění byl právě předseda poslanců VV Vít Bárta obžalovaný z korupce. Bárta pozastavil své členství ve straně a odešel z čela jejího poslaneckého klubu. Následně se po tomto rozsudku začala štěpit vládní strana Věci veřejné.
• 17. dubna vicepremiérka a první místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake ukončila členství ve straně a odešla z jejího poslaneckého klubu. Peake zároveň oznámila, že zakládá novou politickou platformu, kam přešli i další poslanci včetně ministrů Pavla Dobeše a Kamila Jankovského. 18. dubna poslanecký klub VV vyloučil ze svých řad odsouzeného Víta Bártu a všechny rebelující poslance, kteří podpořili Karolínu Peake. Místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová rezignovala na funkci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny ČR.
• Předsedové vládních stran ODS, TOP 09 a VV Petr Nečas, Karel Schwarzenberg a Radek John se 22. dubna dohodli na vypovězení koaliční spolupráce k 27. dubnu. ODS a TOP 09 měly pouze 92 poslanců, proto se domluvily na vládě s platformou kolem vicepremiérky Karolíny Peake, která zajistila chybějící poslance. 27. dubna získala vláda Petra Nečase důvěru sněmovny. V prosinci odvolací soud rozhodl, že se proces s oběma poslanci (Bártou a Škárkou) musí opakovat.
• V dubnu vyhráli čeští hokejisté po 14 letech celý seriál Euro Hockey Tour.
• Obraz malíře Františka Kupky Tvar modré byl v Praze dne 18. dubna vydražen za 55,75 milionu Kč a stal se tak nejdražším vydraženým uměleckým dílem českého umění prodaným v aukci.
• Na pražském Václavském náměstí se dne 21. dubna uskutečnila pravděpodobně největší demonstrace od roku 1989. Téměř sto tisíc lidí (zástupců odborů a protivládních iniciativ) vyzývalo k odstoupení vlády a prezidenta Václava Klause. Důvodem byly vládou prováděné reformy.
• V květnu se konalo hokejové mistrovství světa ve Finsku a Švédku. Čeští hokejisté ve čtvrtfinále porazili Švédsko, ale v semifinále podlehli Slovensku 1:3. Nakonec hráči České republiky skončili třetí, když porazili Finsko 2:3. Ve finále přehráli Rusové Slováky 6:2.
• V květnu bylo oznámeno, že se politické uskupení kolem Karolíny Peake a dalších bývalých poslanců z VV bude jmenovat LIDEM.
• Fotbalovým mistrem ČR se stal Liberec, naopak první ligu opustily kluby Bohemians a Žižkov.
• Státní maturity z matematiky byly podle studentů příliš těžké. Za obtížné testy se později omluvil ministr školství Petr Fiala.
• 14. května zadržela policie poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD), který měl mít u sebe krabici od vína a v ní 7 milionů korun. Následně byl policií obviněn z přijetí úplatku. Spolu s ním bylo zadrženo několik dalších lidí. Soudce jej poslal do vazby. Podle policie dostala Rathova skupina úplatek za předraženou opravu zámku v Buštěhradu. Rath vystoupil z ČSSD, složil mandát zastupitele kraje a skončil i ve funkci středočeského hejtmana. Vedení ČSSD odhlasovalo pozastavení činnosti středočeským členům strany stíhaným pro korupci – ředitelce kladenské nemocnice Kateřině Pancové a exposlanci Petru Kottovi. 5. června se David Rath účastnil schůze Sněmovny. Poslanci na svém jednání nakonec vyslovili souhlas s jeho stíháním.
• 24. května vypukl největší lesní požár v ČR za posledních 15 let. Vzplála takzvaná Moravská Sahara mezi Bzencem, Strážnicí a Ratíškovicemi na Hodonínsku. Plameny za šest dnů zničily přes 170 hektarů lesa a škoda dosáhla 30 milionů korun.
• Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny rozhodla 28. května o vypovězení smluv na elektronické zdravotní knížky IZIP k 30. červnu. Ministr zdravotnictví Leoš Heger prosadil, aby skandály opředená zdravotní knížka IZIP definitivně skončila. Tento projekt stál VZP 2 miliardy korun a za několik let se ho nepodařilo rozjet.
• Od června 2012 potřebují na cesty do ciziny pas i nemluvňata. Příslušné úřady proto byly již v květnu zaplavené frontami čekajících rodičů s dětmi. Na řadu se lidé často dostali až za dlouhé hodiny.
• 8. června bylo zahájeno mistrovství Evropy ve fotbale v Polsku a na Ukrajině. Reprezentace ČR podlehla v prvním zápase 1:4 Rusku, ale díky vítězstvím nad Řeckem 1:2 a nad Polskem 0:1 postoupili Češi do čtvrtfinále ME jako vítězové skupiny. Bohužel v něm čeští fotbalisté prohráli 0:1 s Portugalskem. Ve finále, které se hrálo 1. července v Kyjevě, obhájili titul mistra Evropy Španělé. Druzí skončili Italové a bronz brali Němci.
• Ministerstvo dopravy spustilo v červenci po desetidenní odstávce nový Registr vozidel. Systém však nejdřív vůbec nenaběhl a následně dva týdny fungoval jenom s potížemi.
• Prezident Václav Klaus na žádost premiéra Petra Nečase překvapivě odvolal 27. června ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Jeho nástupcem byl 3. července jmenován místopředseda ODS Pavel Blažek.
• Na ME v atletice v Helsinkách, které se konalo od 27. června do 1. července, získali čeští atleti tři zlaté medaile: oštěpař Vítězslav Veselý, sprinter Pavel Maslák v závodě na 400 metrů a tyčkařka Jiřina Ptáčníková. Stříbro vybojovala na 400 metrů překážek Denisa Rosolová, bronz v závodě na 4x400 metrů získala štafeta žen – Zuzana Hejnová, Zuzana Bergrová, Jitka Bartoničková a finišmanka Denisa Rosolová.
• V červenci nově spuštěný registr vozidel kvůli technickému výpadku zkolaboval. V následujících dnech jej provázely další problémy. Ministr dopravy Pavel Dobeš 24. července popřel, že by registr vozidel nefungoval. Nicméně kvůli těmto problémům odvolal vrchního ředitele úseku silniční dopravy Karla Pešku.
• Sněmovna schválila 13. července větší díl peněz z daní pro menší města a obce. Pro hlasovalo 148 poslanců napříč politickým spektrem. Menším obcím připadne ze sdílených daní zhruba o 12 miliard korun víc. Naopak se snížil podíl z daní čtyřem největším městům – Praze, Brnu, Ostravě a Plzni.
• 16. července zemřel světoznámý chemik Antoním Holý. Proslavil se objevením preparátů, které pomáhaly léčit miliony lidí na celém světě, zejm. dávaly naději nemocným virem HIV.
• 27. července začaly XXX. olympijské hry v Londýně. Na nich se Češi neztratili a posbírali zde 10 medailí, o čtyři víc než před čtyřmi lety v Pekingu. ČR skončila v pořadí zemí na 19. místě. Zlato získala Barbora Špotáková v hodu oštěpem, skifařka Mirka Knapková ve veslování, Jaroslav Kulhavý v závodě horských kol a David Svoboda v moderním pětiboji. Stříbrnou medaili vybojoval pro ČR Vavřinec Hradílek ve vodním slalomu, Ondřej Synek ve veslování – skifu a Andrea Hlaváčová a Lucie Hradecká ve čtyřhře v tenisu. Bronz brala Zuzana Hejnová v závodě na 400 metrů překážek, Adéla Sýkorová ve střelbě – sportovní malorážka a čtyřkajak ve složení Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba v rychlostní 7 kanoistice – 1 000 metrů. Navíc basketbalistky skončily sedmé a plážové volejbalistky K. Kolocová a M. Sluková, které trénují v Praze 10, obsadily páté místo, což je největší dosavadní úspěch českého plážového volejbalu.
• Ministr spravedlnosti Pavel Blažek jmenoval 30. července ústeckou žalobkyni Lenku Bradáčovou pražskou vrchní státní zástupkyní.
• Na 40 korun vystoupala v půlce srpna cena za litr benzinu. Na některých čerpacích stanicích překročila i tuto psychologickou hranici.
• Ministr vnitra Jan Kubice odvolal 29. srpna policejního prezidenta Petra Lessyho. Jeho nástupcem se stal Martin Červíček.
• Začátkem září zemřeli na otravu metanolem starší manželé. Tím začala aféra s tímto smrtelně jedovatým alkoholem. Jelikož se množil počet mrtvých a otrávených metanolem pocházejícím z pančovaného alkoholu, vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví ČR dne 12. září mimořádné opatření, kterým od tohoto dne od 16:00 hodin až do odvolání zakazovalo prodej a rozlévání tvrdého alkoholu ve stáncích po celé republice. Jednalo se o plošný zákaz stánkového prodeje alkoholických nápojů s více jak 30 % obsahem lihu. Následně vyhlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger mimořádné opatření s účinností od 14. 9. 2012 od 19:00 hodin, v němž provozovatelům potravinářských podniků včetně osob provozujících stravovací služby okamžitě až do odvolání zakázal prodej, nabízení k prodeji a jiné formy nabízení ke spotřebě lihovin o obsahu etanolu od 20 % objemových včetně tuzemáku a konzumního lihu. V té době bylo již na území ČR 19 mrtvých, proto vláda sáhla k prohibici a zákazu prodeje tvrdého alkoholu v restauracích, hospodách, ale i v obchodech po celé republice. Z regálů tak mizel všechen alkohol, který měl víc jak 20 %. Polsko, Slovensko, Rusko zakázaly dovoz lihovin z ČR, následně vláda rozhodla, že od 21. září se nesmí vyvážet tvrdý alkohol za hranice Česka.
• 24. září Policie ČR oznámila, že rozkryla páteř metanolové sítě a objevila zdroj jedovatého metanolu. Zadrženi byli dva muži z Moravskoslezského kraje a v říjnu byl obviněn z úmyslného obecného ohrožení třetí muž – distributor ze Zlínska, který smrtící směs namíchanou v Opavě dále šířil. Celkem bylo obviněno k listopadu 61 osob. Kvůli výskytu jedovatého metanolu v lihovinách zemřelo v ČR 27 lidí, epidemie si vyžádala dalších 76 otrav, někteří lidé oslepli. 27. září vyhlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger nové mimořádné opatření, které pouštělo část lahví s tvrdým alkoholem zpět do distribuce. Týkalo se alkoholu, který byl vyroben nejpozději do 31. prosince 2011. Tvrdý alkohol vyprodukovaný po tomto datu mohl být prodáván pouze v případě, že pro něj jeho dodavatel zajistí certifikát dokládající jeho původ.
• 12. září zemřel Radoslav Brzobohatý. Zesnul den před svými osmdesátými narozeninami.
• V září nezačala NHL, neboť se majitelé nedomluvili s odbory o podobě nové kolektivní smlouvy. Během výluky hráli v české extralize hráči z této soutěže – Jaromír Jágr, Tomáš Plekanec a další.
• Na prezidenta Václava Klause vystřelil 28. září šestadvacetiletý muž z plastové pistole. Incident se stal při otevírání mostu v Chrastavě na Liberecku. Prezident nebyl vážně zraněn, přesto byl pro jistotu převezen do pražské Ústřední vojenské nemocnice. Přestože se jednalo především o provokaci, jeho bodyguardi naprosto selhali, neboť na útok nezareagovali a útočníka nechali odejít z místa činu. Toho následně zadržela až policie.
• Pražské letiště v Ruzyni bylo 5. října pojmenováno Letiště Václava Havla na počest bývalého českého a československého prezidenta.
• 12. až 13. října se konaly krajské a senátní volby. Druhé kolo senátních voleb proběhlo ještě 19. až 20. října. V krajských volbách utržily vládní strany debakl, když ODS dostala 12 % a TOP 09 6 % hlasů. ČSSD sice vyhrála se ziskem 23,5 % hlasů, ale také ztratila statisíce voličů. KSČM získala 20,4 % hlasů. Obě levicové strany tak získaly většinu v 11 ze 13 krajů. Díky tomu se v listopadu stal hejtmanem Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček z KSČM jako první komunistický hejtman od zavedení krajských správ v zemi. V senátních volbách drtivě zvítězila ČSSD, získala 23 senátorů z 27 možných. Sociální demokracii tak chyběly tři hlasy k ústavní většině čtyřiceti devíti senátorů. ODS naopak 10 mandátů ztratila a má celkem jen 15 senátorů, což je nejméně od vzniku Senátu. V druhém kole neuspěli ani zástupci komunistů, kterým se do druhého kola dostalo 12 zástupců, ale zvítězil jen jeden. Během těchto voleb byla zaznamenána druhá nejnižší účast v historii voleb do Senátu.
• Prezident Václav Klaus při příležitosti výročí vzniku samostatného československého státu vyznamenal 28. října 22 osobností. Nejvyšší státní vyznamenání, Řád Bílého lva, propůjčil veteránům druhé světové války Alexandru Beerovi a Vasilu Korolovi. Medailí za zásluhy ocenil mimo jiné oštěpařku Barboru Špotákovou, předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, exilového spisovatele Otu Filipa či někdejšího fotbalového brankáře Iva Viktora.
• Čeští archeologové objevili 2. listopadu v egyptském Abúsíru poblíž Káhiry hrobku princezny z páté dynastie, tedy z období 2500 až 2350 let před naším letopočtem. Odborníci označili nález za mimořádný.
• Vláda prosadila daňový balíček se zvýšením DPH na 15 a 21 % s platností od 1. 1. 2013.
• 4. listopadu se konal kongres ODS, na kterém předseda Petr Nečas obhájil svůj post, 1. místopředsedou se s velkým náskokem stal Martin Kuba. V prvním kole získal Nečas 351 hlasů z celkového počtu 592, pro jeho soupeře, jednoho z rebelujících poslanců Ivana Fuksu, hlasovalo 178 delegátů.
• České tenistky obhájily loňské vítězství ve FED Cupu. Ve finále, které se hrálo 3. a 4. listopadu, porazily v domácím prostředí Srbsko. Český tým v semifinále vyřadil Itálii a předtím Německo. Petra Kvitová porazila Jankovičovou a prohrála s Ivanovičovou, Lucie Šafářová porazila Ivanovičovou a třetí bod vybojovala Šafářová, když porazila Jankovičovou.
• 8. listopadu schválila poslanecká sněmovna i napodruhé zákon o církevních restitucích a přehlasovala tak veto senátu. Církve podle tohoto zákona získají majetek v hodnotě 75 miliard a finanční odškodnění v hodnotě 59 miliard.
• Čeští hokejisté porazili 10. listopadu Rusko a poprvé v historii vyhráli Karjala Cup.
• 17. listopadu protestovali na Václavském náměstí v Praze kritici Nečasovy vlády. Na demonstraci dorazilo asi 20 tisíc lidí. Po hodině projevů se vydali na pochod po Národní třídě.
• Poprvé v historii samostatného státu získali čeští tenisté Davisův pohár. Ve finále porazili v domácí O2 Aréně Španěly po dramatickém boji 3:2, když rozhodující bod získal 18. listopadu v závěrečné dvouhře Radek Štěpánek. Předtím dokázal vyhrát v dvouhře Tomáš Berdych a oba společně zvítězili také ve čtyřhře. Tenisté na cestě do finále porazili Itálii, Srbsko a Argentinu.
• V listopadu se podařilo hráčům Plzně a Sparty postoupit ze základní skupiny Evropské ligy. Český fotbal tak měl po 9 letech dvojnásobné zastoupení v jarní části evropských pohárů.
• Do první přímé volby prezidenta České republiky postoupilo 23. listopadu devět z dvaceti uchazečů. Byli jimi Miloš Zeman (SPOZ), Karel Schwarzenberg (TOP09), Zuzana Roithová (KDU-ČSL), Ing. Jan Fischer, CSc., Ing. Jana Bobošíková, Taťana Fischerová, MUDr. Přemysl Sobotka (ODS), Prof. JUDr. Vladimír Franz a Jiří Dienstbier (ČSSD).
• 12. prosince jmenoval prezident Klaus tři nové ministry. Obranu získala vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM), dopravu šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura a post šéfa legislativní rady vlády získal Petr Mlsna (LIDEM), dosavadní náměstek K. Peake. Jenže ministryně obrany Karolína Peake provedla den po nástupu do resortu velké personální změny – odvolala prvního náměstka a bývalého šéfa generálního štábu Vlastimila Picka, šéfa sekce vyzbrojování Pavla Bulanta a ředitele ministerského kabinetu Františka Šulce. Za to čelila kritice premiéra i prezidenta a opozice se neúspěšně pokusila prosadit výzvu, aby Peake odešla z čela ministerstva obrany. 20. prosince premiér Nečas navrhl prezidentovi odvolání vicepremiérky Karolíny Peake z funkce ministryně obrany, a ještě ten den ji prezident Václav Klaus odvolal. Důvodem bylo personální zemětřesení, které na ministerstvu za jeho zády provedla. Následně strana LIDEM vyzvala své ministry, aby k 10. lednu podali demisi a odešli z vlády.
• Český film Alois Nebel uspěl na předávání Evropských filmových cen. Snímek Tomáše Luňáka vyhrál v kategorii animovaných filmů.