Poloha, nadmořská výška a orografie regionu Český Krumlov
 

Poloha:
Českokrumlovsko zaujímá nejjižnější část České republiky (nejjižnější bod ČR je nedaleko hraničního přechodu Studánky) a jako pohraniční region sousedí s Rakouskem. Spolu s celou Českou republikou patří biogeograficky do palearktické oblasti, do biomu listnatých opadavých lesů mírného pásma. Pro konkrétní utváření místních přírodních poměrů měla vždy velký význam blízkost Alp (a částečně také Podunajské kotliny a Panonské nížiny), sousedství Šumavy a prostupnost (vltavským údolím) do Českobudějovické pánve. Tento význam tkví nejen v ovlivňování klimatu, ale také v tom, že Českokrumlovsko bylo permanentní křižovatkou rostlinných i živočišných druhů, které se v posledních dobách ledových a meziledových stěhovaly naším územím sem tam v závislosti na měnících se teplotních a vlhkostních poměrech. Tak se zde vyskytují dřípatka horská (Soldanella montana), kýchavice bílá (Veratrum album), perleťovec mokřadní (Proclossiana eunomia) a mnozí jiní migranti z Alp, stejně jako třeba pitulník žlutý (Galeobdolon luteum) ze středočeské kotliny.

Kaňon Vltavy u Dívčího Kamene, foto: Václav Dolanský

Nadmořská výška:
Nejvyšším bodem okresu je hraniční hora Smrčina (1332 m) v Trojmezenské hornatině - její rakouský vrchol (na němž stojí kříž) je ještě o 6 m vyšší. Nejnižší bod se nachází u vesnice Vrábče v místě, kde řeka Vltava opouští území okresu (420 m). Toto výškové rozpětí více než 900 metrů je samo o sobě dosti dobrým důvodem ke vzniku pestré mozaiky různých stanovišť, a tedy i společenstev rostlin a živočichů. Vysoké polohy a sychravá rašeliniště se navíc staly domovem pro některé chladnomilné druhy, které po poslední době ledové ustupovaly k severu za odtávajícím ledovcem (glaciální relikty).

Orografie:
Rozmanitost českokrumlovské krajiny vychází také z velice členitého povrchu. Vedle horských hřebenů Šumavy a Novohradských hor zde najdeme rozsáhlé náhorní plošiny, vodní toky vytvářející hluboce zaříznuté kaňony i široké lužní nivy. S divokými skalnatými terény sousedí měkká zemědělská krajina plná polí a luk.

 Kamenec, nejvyšší vrchol české části Novohradských hor, foto: Václav Dolanský
Jihozápadní část oblasti vyplňuje Šumava (na německé straně zvaná Bayerischer Wald a v Rakousku Böhmerwald) a její podhůří. Nejvyšším vrcholem této části hraničního hřebene (Trojmezenské hornatiny) je Plechý (1378 m). Dalšími známými vrcholy zde jsou Třístoličník (1302 m), Trojmezná (1361 m) a nejvyšší vrchol českokrumlovského okresu Smrčina (1332 m). Vnitrozemský hřeben (Boubínská hornatina) má nejvyšší horu Boubín (1362 m). Souběžně s levým břehem Lipna (Vltavickou brázdou) probíhá Želnavská hornatina, jejíž nejvyšší vrcholy jsou Lysá (1228 m), Knížecí stolec (1226 m), Špičák (1221 m) a hora Chlum (1191 m), která je dobře vidět i z Českého Krumlova. Všechny čtyři vrcholy leží bohužel ve vojenském prostoru a jsou tedy nepřístupné. Jihovýchodním pokračováním Trojmezenské hornatiny je Svatotomášské pohoří, jehož nejvyšším vrcholkem je známý Vítkův kámen (1035 m). Pak už přichází Vyšebrodský průsmyk a Kaplická brázda, za níž se terén opět zvedá do Novohradského podhůří (nejvýraznějším podcelkem je Soběnovská vrchovina, zvaná Slepičí hory, s vrcholem Kohout 870 m) a do vlastních Novohradských hor (na českém území Kamenec 1072 m, v Rakousku se Novohradské hory jmenují Freiwald a nejvyšším bodem je Viehberg 1112 m). Nejpopulárnějšími vrcholy jsou Kraví hora 952 m, Kuní hora 924 m a Vysoká 1033 m, protože tvoří krásné panorama a vedou přes ně turisticky značené stezky.

Oblast mezi Lipenskem a Českým Krumlovem vyplňuje Českokrumlovská vrchovina se zvláštní sychravou a zrašelinělou plošinou v okolí Světlíku; její východní hranici tvoří hluboce zaříznuté koryto Vltavy, po jejímž pravém břehu se táhne Rojovský hřbet (Poluška 919 m). Severněji se rozkládá Prachatická vrchovina s nejvyšším vrcholem Libín 1096 m. Do popisované oblasti patří jen její východní část, Lhenickou brázdou oddělený granulitový masív Blanského lesa. Zde je nejvýraznějším, nejvyšším i nejnavštěvovanějším vrcholem hora Kleť (1084 m), která leží blízko okresního města a z níž je za příznivého počasí krásný kruhový rozhled od Alp a Šumavy až daleko do Českobudějovické pánve.

(vd)

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 16. května 2000 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung