Logo regionu Český Krumlov, zutor Aleš Zelenka  Základní charakteristika regionu Český Krumlov

 

Českokrumlovský region je jednou z posledních rozlehlejších oblastí ve střední Evropě, kde se zatím ve větší míře neprojevily negativní důsledky civilizace. Novohradské hory a Šumava patří k tzv. „Zelené střeše Evropy", tedy k území s mimořádně uchovanými přírodními a krajinnými hodnotami. O zdravé krajině svědčí velké množství chráněných druhů rostlin a živočichů i existence řady chráněných území. Přírodní krásy regionu patří mezi základní předpoklady cestovního ruchu, turistiky i oddechu.

Jelení obora v Zátoni, foto: Lubor Mrázek

Českokrumlovský region je rájem pro turisty všech věkových kategorií a škálou své nabídky uspokojí každého. Svojí polohou na rozhraní tří zemí, kde se stýkají hranice Čech, Rakouska a Bavorska, je předurčen k rozvoji pěší turistiky a cykloturistiky na mezistátních trasách. Oblíbená je vodní turistika na řece Vltavě a vodní sporty na Lipenském jezeře. I v zimním období je zde řada příležitostí pro zimní sporty.

Svědectvím minulých věků v regionu Český Krumlov jsou četné stavební památky. církevní i světské. Mimořádnou uměleckohistorickou hodnotu mají kláštery ve Zlaté Koruně a ve Vyšším Brodě. Mezi význačné památky patří vyhledávané mariánské poutní místo Kájov u Českého Krumlova. Magnetem pro návštěvníky je také kolébka panského rodu erbu červené pětilisté růže - hrad Rožmberk nad Vltavou. Přitažlivá je i jedna z největších hradních zřícenin v Čechách - Dívčí Kámen. (Architektura v regionu Český Krumlov).

Hrad Rožmberk nad Vltavou, Horní a Dolní hrad

Největším skvostem regionu je však unikátní architektonický a urbanistický celek - město Český Krumlov, zapsané od roku 1992 na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Českokrumlovský hrad a zámek, založený v polovině 13. století, je druhým největším v Čechách. Město je dnes čilým centrem cestovního ruchu, kulturního a společenského dění.

Pohled na Český Krumlov a horu Kleť z Křížové hory, foto: Libor Sváček

Správní oblast okresu Český Krumlov je typicky pohraničním regionem, který leží v nejjižnějším cípu České republiky. Na severu a severovýchodě sousedí s okresem České Budějovice, na severozápadě s okresem Prachatice, jeho jihozápadní, jižní a východní hranice je totožná se státní hranicí s Rakouskem v délce 80 km. Rozloha okresu je 1615 km2, je třetím největším v jižních Čechách (zaujímá 14,3 % jejich plochy).

 Dva utahaní rodiče a jedno spokojené dítě
V pěti městech a 41 obcích regionu žije celkem 59 006 obyvatel (stav k 30. 6. 1997), což je pouze 8,4 % obyvatel jižních Čech. Hustotou obyvatelstva 36,5 obyvatele na 1 km2 dlouhodobě zůstává na posledním místě mezi okresy jižních Čech. (Rejstřík obcí regionu Český Krumlov).

Z hlediska přírodních poměrů je českokrumlovský okres územím velmi pestrým, ať už jde o územní členitost, geologickou stavbu, klima nebo bohatství flóry a fauny. Geologická stavba okresu je velmi členitá, orograficky (horopisně) je celé území součástí podsoustavy Šumava, která jako celek náleží k orografické soustavě Jihočeské vysočiny. Samostatnou horskou skupinou v jihovýchodním pohraničí okresu jsou Novohradské hory. Nejvýznamnějšími vrchovinnými celky jsou Krumlovská vrchovina v jihozápadní a jižní části a Prachatická vrchovina v severní a severozápadní části regionu, která v oblasti Blanského lesa dosahuje již horských poloh - vrchol Kleť (1084 m n. m.). Dalšími morfologicky významnými vrchovinnými celky jsou Poluška ve střední, a Soběnovská vrchovina (zvaná Slepičí hory) ve východní části Českokrumlovska. Nejvýše položeným místem okresu je šumavská hora Smrčina (1332 m n. m.), která leží na západním okraji hranic s Rakouskem. Nejníže položený bod okresu je v místě, kde řeka Vltava opouští území okresu v oblasti Pozděrazu v nadmořské výšce cca 420 m n. m. Průměrná nadmořská výška okresu je 690 m n. m.

Převážná část Českokrumlovska náleží k povodí řeky Vltavy, jen malé území na jihu a jihozápadě k povodí Dunaje. Hlavním vodním tokem východní části území je řeka Malše, která sbírá vody z Novohradských hor. Přirozené stojaté vody se na Českokrumlovsku nevyskytují. Rybníků není mnoho, největším z nich je Olšina (133 ha), která je nejvýše položeným rybníkem v České republice (731 metrů nad mořem). Na území okresu je několik údolních nádrží, z nichž nejvýznamnější je Lipenská přehrada. Její délka je 44 km, šířka pak někde až 16 km. Pod hrází přehrady se v hloubce 150 metrů nachází podzemní turbína hydroelektrárny. Lipno a jeho okolí se stalo vyhledávaným střediskem letní rekreace.

Lipenská přehrada, kamenitý břeh, foto: Libor Sváček

Klimaticky lze území rozdělit na dvě části: první, větší, spadá do chladné oblasti klimatu, druhá do oblasti mírně teplé. (Klimatické poměry v regionu Český Krumlov).

Celé jižní Čechy jsou charakteristické velmi vysokou nebo vyhovující úrovní čistoty životního prostředí. Ještě lépe vycházejí v hodnocení kvality životního prostředí pohraniční okresy, mezi něž se okres Český Krumlov řadí. Vysoké hodnocení ovšem platí s výhradou, že existuje několik lokalit (větší sídla položená v říčních údolích, kde dochází ke špatnému provětrávání), kde se zvláště v zimním období zhoršuje stav ovzduší.

Lipenská přehrada, pláž

Pestrost přírodních poměrů regionu dokládá skutečnost, že na části území byly vyhlášeny Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, Chráněná krajinná oblast Blanský les a již řadu let je navrženo vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Novohradské hory. Síť chráněných území je na Českokrumlovsku doplněna více než čtyřiceti přírodními rezervacemi a památkami včetně národních, např. Čertova stěna a Luč, Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, Velká niva. Nejstarším chráněným územím v České republice s vysokou přírodovědnou hodnotou je veřejnosti nepřístupný Žofínský prales, založený roku 1838.

Okres Český Krumlov je svojí skladbou hospodářství průmyslově zemědělský. Mezi rozhodující odvětví patří průmysl papíru a celulózy (Jihočeské papírny, a.s., Větřní), strojírenství, (Jihostroj, a.s., Velešín.) a stavebnictví. Z nerostného bohaství se zde těží tuha a granulit, v menší míře rašelina.

Zemědělská produkce je zaměřena v živočišné výrobě převážně na chov skotu, v rostlinné výrobě na pěstování obilovin a pícnin. Zemědělství v okrese má k dispozici zhruba 58 000 ha zemědělské půdy, z toho je asi 34 000 ha půdy orné. V současné době hospodaří či působí v zemědělství státní i soukromí zemědělci.

Významné je také lesní bohatství okresu. Lesní půda zaujímá přes 70 000 ha, což je 47 % z celkové plochy území.

Okresem Český Krumlov prochází mezinárodní silnice E 55, vedoucí ze severních Čech do Dolního Dvořiště, kde se nachází silniční hraniční přechod s Rakouskem (Wullowitz). Celková délka silniční sítě okresu se blíží k 700 km. Další dopravní spojení na území regionu představují dvě železniční tratě, a to České Budějovice - Černý Kříž a České Budějovice - Horní Dvořiště (železniční hraniční přechod do Rakouska - Summerau, trať pokračuje dále na Linec) s odbočkou elektrifikované tratě z Rybníka do zastávky Lipno nad Vltavou (Elektrická dráha Rybník - Lipno). Autobusovou dopravu na Českokrumlovsku zajišťuje celkem devět dopravců. Nejbližší letiště se nachází v rakouském Linci (cca 85 km) a na našem území v Praze (cca 175 km). V sezóně je možné využít služeb lodní dopravy a tří převozů na Lipně.

Další informace :
Senzitivní mapa regionu Český Krumlov
Informační servis regionu Český Krumlov
Turistické zajímavosti v regionu Český Krumlov
Historie regionu Český Krumlov
Základní charakteristika města Český Krumlov

 



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 1999
Počet přístupů na tuto stránku od 10. září 1998 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung