Vyšebrodský zpravodaj
 

Uplatněním zásad skartačního řádu nynějšího Okresního úřadu v Českém Krumlově není možno přesně určit, kdy Vyšebrodský zpravodaj začal vycházet. Žádost o jeho registraci, kterou zaslal pravděpodobně tehdejší Místní národní výbor ve Vyšším Brodě někdejšímu Okresnímu národnímu výboru v Českém Krumlově, se stejně jako jeho rozhodnutí na tomto úřadě nedochovaly. Můžeme jen doufat, že jsou zachovány alespoň v opisu v současném archivu města Vyšší Brod, který není prozatím uspořádán. Z registrační značky, která byla novému periodiku přidělena, však bezpečně zjišťujeme, že vydávání Vyšebrodského zpravodaje bylo povoleno v roce 1986. Ze stejného roku, a to z května, pochází i nejstarší známý výtisk tohoto časopisu. Zda se jedná o první číslo by mohl zpochybnit fakt, že se v tomto výtisku nenachází ani kratičká zpráva, která by oznamovala úmysl vydávat toto obecní periodikum, či označovala právě tento výtisk jako první číslo. Po počátečním nesmělém začátku, kdy nejstarší známé číslo vyšlo nákladem 300 kusů, další v červenci a v srpnu nákladem 500 kusů, počíná od října 1986 vycházet Vyšebrodský zpravodaj jako měsíčník a od listopadu již v nákladu 600 kusů. Tuto výši nákladu si udržuje více než jeden rok. Zároveň se měnila i jeho grafická podoba. List formátu A3, který byl u nejstarších dvou čísel pouze jednou přeložen s tím, že se v horní části stránky takto vzniklého dvojlistu nacházela prostá hlavička nesoucí znak města v barokizujícím orámování, je od října 1986 přeložen dvakrát příčně. Tím vzniká úzký podlouhlý formát, jehož celou první stránku zabírá titulní list. Ten kromě nápisu Vyšebrodský zpravodaj nese i obrázek kláštera a aktuální dataci. V této podobě jsme se zpravodajem setkávali plných pět let, až do konce roku 1991.

Od počátku vzniku Vyšebrodského zpravodaje v roce 1986 je do listopadu roku 1987 odpovědnou redaktorkou paní Milena Světničková a koncepce listu plně odpovídá požadavkům vydavatelů - místního výboru Komunistické strany Československa a Místnímu národnímu výboru ve Vyšším Brodě. Jeho velká část je věnována oslavě tehdy významných politických výročí a událostí a hlášení o plnění programu a činnosti jednotlivých složek Národní fronty, jako byl například Svaz žen, Klub důchodců, Svaz invalidů, Svaz požární ochrany, Svaz chovatelů, Tělovýchovná jednota Dynamo a další. Kromě toho se již od prvopočátků setkáváme s připomínkami významných životních jubileí našich spoluobčanů a s rozsáhlým přehledem kulturních a společenských akcí. V některých číslech jsou zahrnuty i články o racionální výživě, kuchařské návody a křížovky, které však spíše doplňují poněkud jednotvárné a někdy i nezáživné politicky zaměřené zprávy do stanoveného rozsahu periodika. Zajímavé jsou v průběhu roku 1987 se postupně vyskytující zprávy místního národního výboru o jeho činnosti a úkolech (jsou jakýmisi předchůdci současných zpráv z městské rady a zastupitelstva). Ve stejném roce jsou poměrně časté články o historii obce a kláštera, které zpracovává pan Miroslav Kočí.

Po paní Světničkové se od prosince 1987 ujímá funkce odpovědného redaktora pan Břetislav Wajtr, tehdejší tajemník místního národního výboru, a již od ledna 1988 získává do redakce pana Čestmíra Mlíkovského. S jeho příchodem se začíná Vyšebrodský zpravodaj viditelně měnit. Jeho základní koncepce zůstává sice téměř nezměněna, oslava významných výročí i kontrola činnosti Národní fronty jsou jednou z hlavních náplní, ale častěji se zde objevují i různé zprávy z každodenního života obce. Ty se kromě chvály obracejí i kriticky k různým nešvarům a nepořádkům. Zpravodaj obsahuje i nadále články o historii, které však připravuje na podkladě obecní kroniky místní kronikářka paní Jitka Daňková. Text je doplněn obrázky, často i amatérskými malůvkami, různě zvýrazněnými nadpisy a vsuvkami. Někdy úprava listu hraničí se zmatkem, avšak na druhé straně získává svoji osobitou, přátelštější podobu. O jeho popularitě svědčí jistě i zvýšení nákladu v květnu 1988 na 700 kusů, což je dosud vůbec nejvyšší počet v celé historii.

Začátkem roku 1989 přichází do redakční rady, stále ještě formálně zaštítěné panem Wajtrem, paní Marie Faldynová. Ta zpracovává březnové číslo ve spolupráci s panem Mlíkovským, který tímto ukončuje svoji práci v redakční radě. Jeho odchod znamená pokles co do grafické, tak i jisté domáčtější podoby listu. Přestože je patrna snaha pokračovat ve vytyčeném směru a obrázky, stejně jako autorské články redaktorky nemizí, začíná Vyšebrodský zpravodaj pozvolna upadat. K tomu se přidává i vřící politická situace ve státě, především koncem roku 1989, která je zakončena pádem komunismu. Příchod nového roku 1990 znamená pro zpravodaj, kromě změny vydavatele (pouze Místní národní výbor a později Obecní úřad Vyšší Brod) i počátek vážnější krize. V době od března do září nevychází a následně je rozšiřován v menším rozsahu - jen jako list formátu A4. V únoru 1991 dochází poprvé v historii zpravodaje k  tomu, že je prodáván, byť jen za 1,-Kč. To pravděpodobně způsobilo prudký pokles poptávky, z čehož vyplynulo i snížení nákladu ze 700 na 200 kusů a od dubna do prosince další přestávku v jeho vydávání.

S lednem roku 1992 nastává znovuvzkříšení Vyšebrodského zpravodaje. Přestože se v následující době redakční rada zpravodaje neuvádí, je jeho vedením pověřena paní Eva Cachová, vedoucí Střediskového kulturního zařízení ve Vyšším Brodě. To se spolu s obecním úřadem stává vydavatelem. Vyšebrodský zpravodaj je zcela přetvořen; jednou z prvních zásadních změn je změna formátu listu. List formátu A3 je pouze jednou příčně přeložen a v horní části přední stránky je upravena jednoduchá hlavička s nápisem Vyšebrodský informační zpravodaj, městským znakem a dalšími údaji. Vlastní náplň tvoří zprávy z jednání obecní rady, různá sdělení občanům, blahopřání k významným životním výročím, články o historii. Zpravodaj je veden velmi jednoduše, avšak pečlivě a úpravně, naprosto ve shodě se rčením „v jednoduchosti je krása." Od srpna 1992 se opět mění vydavatel; je jím pouze střediskové kulturní zařízení, a zároveň se mění i odpovědná redaktorka, kterou se stává paní Zdeňka Večerníková. To předznamenává pronikavější vzestup zpravodaje, který je postupně rozšiřován od přeloženého formátu A3, přes vložení dalšího listu A4, až ke dvěma přeloženým listům A3. Obsah periodika se odklání od strohých informací a snaží se být čtivější, což se mu do jisté míry daří. Běžně je vydáván v nákladu 300 kusů a cena se postupně zvyšuje na 2,- Kč, ojediněle i na 3,- Kč. Koncem roku 1992 a začátkem roku 1993 spolupracují s Vyšebrodským zpravodajem pánové Miroslav Raboch, Lubomír Brabec, Josef Honetschläger, Josef Podobský a paní Jitka Daňková. Ti jsou v květnu a červnu 1993 dokonce uváděni jako členové redakční rady, ale její rozšíření nepřináší zlepšení, nýbrž neshody vedoucí k odchodu některých členů, včetně paní Večerníkové. Ta pak spoluvytváří časopis místní organizace Občanské demokratické strany „Vyšebrodsko", a tím vzniká i jakási konkurence obecním novinám. Jejich vedení přechází od července 1993 na novou vedoucí střediskového kulturního zařízení paní Alenu Stropkovou, která spolupracuje s redakční radou ve složení: paní Jitka Daňková a pánové Lubomír Brabec a Josef Honetschläger. Zároveň je učiněn první, zatím bezúspěšný pokus připravit předlohu k  tisku zpravodaje na počítači. Z tohoto pokusu zůstává Vyšebrodskému zpravodaji pro následující měsíce alespoň nová hlavička, která se střídá s předchozí. Od prosince 1993 je redakční rada rozšířena oficiálně o pana Jiřího Anderleho, který již od února téhož roku přispíval svými, především na historii zaměřenými články.

Rok 1994 je především veden v již nastíněném konkurenčním prostředí s „Vyšebrodskem", které se stává motorem nutícím redakci Vyšebrodského zpravodaje k vyšší výkonnosti. Hlavní náplní listu jsou především odpovědi na kritiku místní organizace Občanské demokratické strany, týkající se vedení města a zveřejňované prostřednictvím „Vyšebrodska". Šlo spíše o prezentaci názorů opozice před listopadovými obecními volbami. Kromě toho jsou zveřejňovány nejrůznější zprávy ze života města, pravidelně i úplné znění jednotlivých usnesení z veřejných jednání městského zastupitelstva, kulturní nabídka, blahopřání k významným životním jubileím a další. Zpravodaj je v průběhu roku několikrát rozšířen a zároveň je zvyšována cena až na 5,- Kč. Od jarních měsíců se dostává do popředí pan Anderle, který píše své články pod zkratkou -aj-. Vyšebrodský zpravodaj vychází v té době dokonce jako čtrnáctideník (leden, duben) a od dubna je opět změněna hlavička listu. Ukončení vydávání „Vyšebrodska" v letních měsících přináší částečný úpadek zpravodaje. Z redakční rady odcházejí někteří její členové, a tak vstupuje do roku 1995 rada pouze dvoučlenná (paní Stropková, pan Anderle). Zpravodaj je vydáván jako dvouměsíčník a jeho rozsah, stejně jako cena, různě kulminují. Výrazným problémem se stává zastaralý způsob přípravy a s tím spojená časová náročnost. Každá stránka zpravodaje se píše na psacím stroji na „plachty" formátu A3, kam se dle volných míst lepí nebo malují jednotlivé obrázky. Hotové plachty se vozily v květnu 1986 do tiskárny Artypa v Holubově, od června 1986 až do června 1992 do Jihočeských tiskáren v Českém Krumlově a následně, přibližně do konce roku 1993, do tiskáren Šumava tamtéž. V tiskárnách plachty zmenšovali na formát A4 a množili. Od počátku roku 1994 je tento postup převzat přímo redakcí na kopírce tehdejšího Obecního úřadu ve Vyšším Brodě.

Letní číslo červenec - srpen - září je druhým pokusem přípravy zpravodaje prostřednictvím počítače. Tentokrát je učiněna nabídka Nadací Malá Šumava a je využito počítačového zázemí Hnutí Duha v Brně. Tím se změnil i systém práce. Přípravou předloh na počítači odpadá náročné sestavování textu do „figur" (sloupců) na plachtách a umožňuje se do té doby pracná a nevyhovující oprava překlepů a chyb. Snadněji se do textu začleňují i obrázky. Počítačové zpracování dává první předpoklad k většímu rozvoji periodika. Ten přichází spolu se začátkem roku 1996. Je jím načato nové desetiletí zpravodaje, a to přimělo redakci ke změně podoby listu. Je zmenšen na formát A5, avšak počet stránek se rozrůstá. Byla tak umožněna změna titulní stránky, kde kromě stálých součástí - znak města, jméno listu, cena - jsou pravidelně měněny obrázky a stručný obsah listu. Články ve zpravodaji je také možné lépe dělit na jednotlivé rubriky, mezi nimiž dominuje rubrika „Z našeho města" s redakčními články o životě a událostech ve městě. Historie města a jeho okolí je přesunuta do zvláštní přílohy „Hlasatel historický", který je vydáván Vyšebrodským sdružením historickým jako dvouměsíčník. Redakční rada pracuje v té době ve složení: Alena Stropková, Jiří Anderle, Ilona Nevoralová (z pozice místostarostky města), Bohuslav Binka (za Nadaci Malá Šumava). V květnu 1996 je dosaženo dohody mezi redakcí a panem Tomášem Václavíkem z firmy WPS ve Vyšším Brodě, který grafickou stránku zpravodaje připravuje na vlastním počítačovém vybavení. Zároveň je zakoupen starší typ počítače, na kterém je možno připravovat textovou verzi přímo v kanceláři městského kulturního zařízení a později ve vlastní místnosti, částečně svépomocí předělané z přiléhající bývalé koupelny. V následujícím roce (1997) přestává v redakční radě působit pan Binka a od srpna je již zpravodaj připravován na soukromém počítači samotnou redakcí.

Vyšebrodský zpravodaj si za dobu své existence získal v místě významné postavení jako zdroj informací o dění ve městě, na městském úřadě, v místní kultuře, ve společenských, zájmových i kulturních organizacích. Do budoucna uvažuje redakce o rozšíření působnosti zpravodaje i na přilehlé obce.

(ja)

Další informace :
Media v regionu Český Krumlov
Kultura a společnost v regionu Český Krumlov
Kultura a společnost ve městě Český Krumlov

 



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 1999
Počet přístupů na tuto stránku od 10. září 1998 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung