U tří můstků

Přírodní památka

Katastrální území : Pohoří na Šumavě

Výměra : 8,57 ha
Nadmořská výška : 895 - 912 m
Vyhlášeno : 1990

U tří můstků, přírodní památka

Chráněné území je tvořeno rašelinným lesem na severovýchodním úpatí Jiřické hory (942 m), 2 km severozápadně od zaniklé obce Pohoří na Šumavě, 6 km jihojihovýchodně od obce Pohorská Ves. Důvodem ochrany je soubor rašelinných a podmáčených smrčin na náhorní plošině centrální části Novohradských hor s charakteristickou druhovou skladbou a výskytem kýchavice bílé pravé. Ta je jedním z nejpozoruhodnějších a také nejvzácnějších druhů rostlin v jihočeské oblasti. Je současně jedním ze skupiny druhů, které svým výskytem prokazují historické ovlivnění našeho území květenou Alp. Jde o jedno z nejbohatších nalezišť tohoto druhu v Novohradských horách.

Horninové podloží tvoří středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton), která je prakticky v celém rozsahu chráněného území překryta až 1,5 m mocným ložiskem rašeliny (holocén. Lokalita leží na velmi mírně skloněném až plochém terénu s četnými podsvahovými prameništi na jižním okraji, které sytí vodou celé rašelinné ložisko.

U tří můstků, přírodní památka U tří můstků, přírodní památka

Vegetační kryt území tvoří koncentricky uspořádaný soubor podmáčených rohovcových smrčin (Mastigobryo-Piceetum) a v nich uzavřených menších ploch zakrslých, místy silně rozvolněných rašelinných smrčin (Sphagno-Piceetum). V okrajových částech jsou na podmáčeném stanovišti do chráněného území zahrnuty i smrkové porosty kulturního charakteru. Celkově ve stromovém patru zcela převládá smrk ztepilý (Picea abies), s nepatrnou příměsí břízy karpatské (Betula carpatica), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia). V bylinném podrostu se vyskytují třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), violka bahenní (Viola palustris), dřípatka horská (Soldanella montana), podbělice alpská (Homogyne alpina), v rašelinných smrčinách suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), černýš luční (Melampyrum pratense), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), o. chudokvětá (C. pauciflora), velmi vzácně i kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) a malá populace kýchavice bílé pravé (Veratrum album subsp. album). V mechovém patru podmáčených smrčin převládá rašeliník Girgensohnův (Sphagnum girgensohnii) a hojně se vyskytují játrovky rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), kryjnice Meylanova (Calypogeia integristipula), k. Neesova (C. neesiana) a křepenka prostřední (Cephalozia lunulifolia), bohatě vyvinuté mechové patro rašelinných smrčin tvoří zejména rašeliník křivolistý (Sphanum fallax), r. prostřední (S. magellanicum), r. člunkolistý (S. palustre), r. statný (S. russowii) a r. ostrolistý (S. capillifolium).

U tří můstků, přírodní památka U tří můstků, přírodní památka

Při entomologickém průzkumu zde byla zjištěna mimo jiné vzácnější tiplice Tipula limbata (charakteristická pro jedlobukové porosty) a bedlobytky Bolitophila occlusa a Mycetophila bohemica, známé v České republice jen z malého počtu lokalit.

Bibliografie :
Kučera 1969, Kučera et Urban 1976, Rivola 1965, 1966

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Územní ochrana přírody v regionu Český Krumlov
Maloplošná chráněná území

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 22. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung