Stodůlecký vrch

Přírodní památka

Katastrální území : Pohoří na Šumavě

Výměra : 50,08 ha
Nadmořská výška : 924 - 973 m
Vyhlášeno : 1992

Chráněné území je tvořeno lesním rašeliništěm ležícím v ohybu státní hranice s Rakouskem, 1,5 km jižně od zaniklé obce Pohoří na Šumavě, 9 km jihojihovýchodně od obce Pohorská Ves. Nachází se na mírném severním svahu česko-rakouského pohraničního hřebene, který tvoří současně rozvodí mezi povodím Vltavy a Dunaje.

Důvodem ochrany je rozsáhlý komplex porostů rašelinného boru, kontaktních rašelinných a podmáčených smrčin a nelesních rašeliništních společenstev s výskytem ohrožených rostlinných druhů a tyrfobiontní entomofaunou.

Stodůlecký vrch, přírodní památka

Přírodovědecký význam lokality není pouze ve výskytu reliktních, chladnomilných druhů rostlin a celých rostlinných společenstev. Vzhledem k poloze lokality na fytogeograficky důležité migrační cestě může mít i vlastní rašelinný profil značný význam pro posuzování vegetace v této oblasti v dávných obdobích holocénu.

Rašeliniště se nachází v mírně k severu ukloněné svahové depresi v pramenné oblasti Pohořského potoka. Geologickým podkladem je středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton). Více než polovinu území pokrývá rašelinné ložisko s mocností až 3 m (holocén). Plochy mimo rašeliniště byly v minulosti využívány jako louky a pastviny.

Stodůlecký vrch, přírodní památka

Jádrem chráněného území je rozsáhlý porost rašelinného boru (Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris), jehož stromové patro tvoří nízký turfózní ekotyp borovice lesní (Pinus sylvestris) s malou příměsí břízy karpatské (Betula carpatica). Ve východní části rašeliniště a lokálně i uprostřed rašelinného boru se nacházejí malé enklávy vrchovištních klečových porostů (Pino rotundatae-Sphagnetum), tvořené hybridogenní rašelinnou klečí (Pinus × pseudopumilio). Na silně zvodnělých plochách s rozvolněným stromovým patrem je vyvinuto běžné suchopýrorašeliníkové společenstvo Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, vzácně se vyskytují i fragmenty asociace Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici. Na rašeliništi rostou suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), černýš luční (Melampyrum pratense) a dosud zde přežívá i několik polykormonů rojovníku bahenního (Ledum palustre) - nejvýše položená lokalita v České republice. V mechovém patru roste celá řada rašeliníků, z nichž významnější jsou rašeliník křivolistý (Spahgnum recurvum), r. prostřední (S. magellanicum), r. červený (S. rubellum), r. ostrolistý (S. nemoreum), r. bodlavý (S. cuspidatum), z dalších mechorostů zejména klamonožka bahenní (Aulacomnium palustre) a ploník tuhý (Polytrichum strictum). Na silně zvodnělý okraj rašeliniště navazují kontaktní rašelinné smrčiny (Sphagno-Piceetum) s řídkými porosty zakrslého smrku ztepilého (Picea abies), dále pak navazují úzké lemy podmáčených rohozcových smrčin (Mastigobryo-Piceetum), v jejichž podrostu se vyskytují dřípatka horská (Soldanella montana) a kamzičník rakouský (Doronicum austriacum), v mechovém patru je hojný rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). V okrajových částech území jsou zachovány fragmenty vlhkých smilkových porostů (Nardo-Juncetum squarrosi) s výskytem sítiny kostrbaté (Juncus squarrosus), smilky tuhé (Nardus stricta), prhy arniky (Arnica montana), svízele horského (Galium saxatile). Na otevřených prameništích roztroušeně rostou blatouch bahenní horský (Caltha palustris subsp. laeta) a pryskyřník omějolistý (Ranunculus aconitifolius). Zbytek území na sušších stanovištích pokrývají smrkové kultury, zčásti vysázené na bývalých loukách a pastvinách.

Stodůlecký vrch, přírodní památka

Z této lokality je uváděn výskyt řady motýlů typických pro vyšší polohy, mimo jiné zavíječe Opsibotys fuscalis, některých píďalek (např. Epirrhoe molluginata a Plagodis pulveraria) a denních motýlů (hnědásek jitrocelový - Melitaea athalia). Avifauna je nepříliš pestrá, složená především z běžných lesních druhů se širokou ekologickou valencí. V rozvolněném rašelinném boru v centrálních partiích rezervace jsou charakteristickými druhy červenka obecná (Erithacus rubecula), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a budníček větší (Phylloscopus trochilus). V chráněném území žije také jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a krahujec obecný (Accipiter nisus).
L: Levý (v: Ošmera a Spitzer, 1971)

Bibliografie :
Kučera 1972, Kučera et Urban 1976

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Územní ochrana přírody v regionu Český Krumlov
Maloplošná chráněná území

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 22. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung