Stifterův pomník nad Plešným jezerem
 

Adalbert Stifter, historická pohlednice
Mezi nejranější literární práce Adalberta Stiftera patří povídka Der Hochwald (v češtině vydaná pod názvy Vysoký les a Hvozd), která poprvé vyšla v roce 1842, tedy před 160 lety. Zájem čtenářů tehdy vzbudila zejména podmanivostí líčení krás šumavské přírody. Šlo o evokaci hodnot spisovateli důvěrně známých. Vždyť v krajině, kterou mistrně popisoval a do jejíž tajuplných dějů vtahoval své čtenáře, prožil šťastná léta svého dětství v rodné Horní Plané, poznal zde svou první lásku i první velké zklamání a pocítil důvěrný vztah mezi krásnou i drsnou šumavskou přírodou a lidmi, kteří ji obývali.

Není tedy divu, že po spisovatelově úmrtí v roce 1868 vznikla myšlenka na vystavění důstojného pomníku "básníka Šumavy" právě v místech, o nichž vypráví ve svém literárním vyznání lásky k rodnému kraji: Celé dny a týdny jsem chodil lesy a zlézal rokle,až mi probleskla duší vzpomínka na toto jezero, které mi kdysi Řehoř ukázal a řekl při tom: "Na tomto palouku, u této vody bije srdce lesa; je mi tu, jako bych je slyšel, je líbezné a věrné a pevnější než královský hrad".

Voda, u níž zní tepot srdce lesa je vodou Plešného jezera a místem budoucího Stifterova pomníku se mělo stát právě jeho okolí, přesněji strmá skalní Jezerní stěna, zdvihající se nad hladinou k vrcholu Plechého.

Adalbertu Stifterovi měl být vzdán hold nejdříve mohutnou pamětní deskou, vytesanou přímo v Jezerní stěně. Vytesaná dvoumetrová písmena měla vytvářet citát ze Stifterova Hvozdu. Pro nákladnost a technické problémy se však záměr neuskutečnil.

Na jaře v roce 1876 se do Horní Plané a do osady Hiršperky, dnes Jelení, dostavil Jordan Kajetan Markus z Vídně, zakladatel tamějšího spolku Němců z jižních Čech. Ten sdružoval ve Vídni žijící rodáky z Frymburka, Vyššího Brodu, Horní Plané, Českého Krumlova, Chvalšin a dalších míst této časti Šumavy. Spolek se pod Markusovým vedením snažil o připomínání zásluh slavných šumavských rodáků a stal se zákonitě iniciátorem stavby Stifterova pomníku nad Plešným jezerem.

J.K.Markus vyjednal vše potřebné, získal ke spolupráci vídeňského architekta Heinricha v. Ferstela a podle jeho návrhu začal organizovat celou stavbu. V Jelení smluvil se souhlasem knížete Schwarzenberka s knížecím hajným Josefem Palečkem vedení stavby. Ten si vybral z místních osadníků čtyři obratné dělníky Johanna Saumera, Josefa Schrödera, Franze Saumera a Franze Stinyho.

Stavba začala již v květnu 1876. Jako nejpříhodnější místo pro pomník byl vybrán skalní výčnělek nad Jezerní stěnou. Práce na stavbě byla těžká. Jen cesta na staveniště trvala dělníkům tři hodiny. Z Jelení vycházeli již ve čtyři hodiny ráno. Potraviny si nechávali vždy v pondělí odvézt na dvoukolové káře s volským potahem k Plešnému jezeru a odtud je vynášeli ke staveništi. Zde si postavili "chatu" - typický přístřešek šumavských dřevorubců a lovců.

Pomník A. Stiftera na Plešném jezeře, hist. foto, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov Plešné jezero, hist. foto, sbírkový fond Okresního vlastivědného muzea Český Krumlov

Tři dny nosili na místo stavby potřebné náčiní a poté se věnovali vyhledávání vhodných stavebních kamenů v okolí. Základní kámen pomníku, kterým je 14,5 metru vysoký obelisk, vyrůstá ze žulového masivu a dělníci jej samozřejmě opracovali na místě. Druhý největší kámen však nalezli až na hranici revírů Jelení a Nové Údolí a odtud jej dopravovali šestnáct dní po dřevěných podkladech na místo stavby. Ostatní kameny byly již menší a pocházejí z blízkého okolí pomníku. Jednotlivé kameny přitesávali podle vlastoručně zhotovených dřevěných šablon. Pracovali vždy celý týden až do soboty, kdy scházeli příkrou stezkou v hustém lese do Jelení. Zde si opatřovali nové zásoby na další týden, nechávali ostřit nástroje a podobně.

Pomník byl nahrubo postaven ještě v létě 1876. O rok pozdějí dělníci provedli vyspárování a vytesali texty. Před pomníkem vybudovali vyhlídkovou plošinu a na jejím základním kameni vytesali iniciály svých jmen.

Slavnostní odhalení pomníku se konalo před 125 lety - 26. srpna 1877. Úvodní řeč pronesl J. K. Markus, který připomněl pevné pouto, kterým byl Adalbert Stifter spojen s přírodou rodného kraje a které výrazně ovlivnilo jeho životní názory, literární tvorbu i malířské dílo. Spojení pomníku se Stifterovou literární tvorbou tvoří dva vytesané texty: citát z povídky Der Hochwald / Hvozd a úryvek z básně Im Gebirge / V horách.

Nedá se spočítat, kolik Stifterových obdivovatelů nebo jen "pouhých" turistů vystoupilo za jedno a čtvrt století na vrchol Plechého, aby se pokochalo vyhlídkou na oko přírody, jak Plešné jezero nazval Stifter. Po letech zákazů a hraničního plotu sem opět již třináctý rok mohou volně vstoupit lidé z Rakouska, Bavorska i z Čech. Obdovují přírodní krásy, mnozí se pokloní básníkově památce a u pomníku položí skromnou kytičku. A snad většina z nich v těchto místech a v tento okamžik ucítí v duši klid a mír. A snad alespoň někteří pocítí ve svém nitru ozvěnu, kterou zanechává tepot srdce lesa.

(pj)

Další informace :
Plechý a Plešné jezero
Stezka Adalberta Stiftera
Senzitivní mapa naučné stezky Brána do Novohradských hor


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 25. července 2002 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung