Bořinka

Přírodní rezervace

Katastrální území : Holubov, Chlum u Křemže (okres Český Krumlov)

Výměra : 6,68 ha.
Nadmořská výška : 488 – 516 m
Vyhlášeno : 1990

Severovýchodní, místy skalnaté svahy nad Křemžským potokem, asi 0,6 km jižně od obce Křemže, kde je hlavním cílem ochrany zachování typické hadcové flory a vegetace.

Bořinka, přírodní rezervace

V ochranném pásmu jsou rekreační chaty. Na strmých svazích nad Křemžským potokem vede lesní neznačená pěšina, turisticky velmi využívaná. Asi 200 m nad severovýchodní hranou rezervace se nachází řízená skládka domovního odpadu, která v roce 1997 ukončila svou činnost a byla rekultivována, přesto však přetrvává nebezpečí eutrofizace z nadměrného přísunu živin ze skládky.

Podklad tvoří hadce (serpentinity), jen na okraji zasahuje granulit.

Hadce (serpentinity) ovlivňují zásadním způsobem složení rostlinných i živočišných společenstev všude tam, kde vytvářejí geologický podklad. Jsou to přeměněné bazické křemičitany. Pro jejich chemismus je charakteristický obvykle značný obsah některých kovů (nikl, chrom, kobalt aj.), působících ve větších koncentracích na většinu organismů toxicky. Významně se také v hadcových půdách uplatňuje vysoká koncentrace uhličitanu hořečnatého, který vzniká jako produkt přeměny a zvětrávání hadců.

Bořinka, přírodní rezervace   Bořinka, přírodní rezervace

Tak shledáváme, že na hadcových podkladech se obvykle vytváří typická vegetace, často velmi odlišná složením i strukturou od okolní vegetace na podkladech jiných hornin. Výběr druhů je určován schopností odolávat nepříznivým vlivům hadcového podkladu. Některé běžné druhy rostlin vytvářejí na hadcích specifické morfotypy, odlišující se v některých znacích od typických plemen. Jsou i takové druhy rostlin, které jsou svým výskytem vázány výlučně na hadcový podklad.

Hadce jsou v naší oblasti výskytem geneticky vázány na obvod granulitových masivů. Nepřekvapuje proto, že největší a nejvýznamnější výskyty hadců v jižních Čechách jsou právě v Křemžské kotlině na Českokrumlovsku.

Jedinou naší původní dřevinou, která trvale odolává toxickým vlivům hadcového podkladu, je borovice lesní. V dávných dobách, na sklonku poslední doby ledové, kdy i v podhorských oblastech jižních Čech bylo drsné, tundrové klima, byla borovice jedním z mála druhů odolných dřevin, které se roztroušeně vyskytovaly v otevřených formacích periglaciální tundry. Později byla borovice ze svých pozic vytlačena náročnějšími, zejména listnatými dřevinami, jejichž nástup byl umožněn postupným oteplováním a dalšími změnami klimatu. Pouze na takových stanovištích, která z nejrůznějších důvodů nemohla být osídlena náročnějšími dřevinami se udržela a převládla nenáročná borovice. Jedním z typů těchto stanovišť byly právě lokality na hadcovém podkladě. Můžeme proto právem hodnotit většinu těchto stanovišť jako reliktní, pozůstalé z pradávných dob vývoje naší přírody. Je samozřejmé, že dnešní bory na hadcových lokalitách jsou značně ovlivněny činností člověka, který krajinu v podhorské oblasti poměrně brzy kolonizoval a přeměnil pro své potřeby. S ohledem na vlastnosti hadcových podkladů se však právem můžeme domnívat, že šlo v těchto případech převážně o změny struktury, zatímco druhové složení zůstalo vcelku zachováno. Proto lze soudit, že dnešní vegetace na hadcových podkladech v naší oblasti je mnohem blíže předpokládanému původnímu stavu, než jiné typy vegetace. To je také jedním z hlavních důvodů výzkumného i ochranářského zájmu o tato území.

Bořinka, přírodní rezervace   Bořinka, přírodní rezervace

Trhliny v hadci vyplňuje často hadcový magnesit, který se zde dříve těžil. Jako pozůstatek po těžbě zde zůstala ve stráni zachována drobná důlní díla (tzv. jeskyňky). Na svazích jsou četné skalky, na nichž lze pozorovat různé fáze zvětrávání hadců. Výchozy hadců se zajímavou květenou jsou i na protilehlých, pravobřežních svazích údolí, mimo území rezervace.

 Bořinka, přírodní rezervace
Převažujícím typem lesní vegetace je rozvolněný hadcový bor, který je zde na svazích k levému břehu Křemžského potoka vyvinut velmi charakteristicky, v širokém rozpětí od nejvlhčích variant v úžlabinách s hlubším půdním profilem, až po nejchudší, extrémní varianty na mělkých, kamenitých půdách exponovaných poloh. (Asplenio cuneifolii-Pinetum) s dominující borovicí lesní (Pinus sylvestris). Lesní porosty jsou stejnověké, ve stáří 70-90 let. Výchovnými zásahy je usměrňována druhová skladba ve prospěch borovice lesní. Redukuje se zastoupení smrku ztepilého a modřínu opadavého. Najdeme zde všechny typické druhy hadcové květeny. V bylinném patře jsou nejčastěji zastoupeny kostřava ovčí (Festuca ovina, rostliny se sivě ojíněnými listy), strdivka nící (Melica nutans), silenka nadmutá (Oberna behen), chrpa čekánek (Colymbada scabiosa), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), psineček tenký (Agrostis capillaris) a válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum). Severní a severozápadní okraj rezervace s pozvolnějšími svahy je porostlý řídkým borem (Dicrano-Pinetum) s velmi chudým bylinným podrostem. V bylinném patře dominuje bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.) nebo třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). Charakteristickým druhem hadcových borů je serpentinofyt sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), který se vyskytuje nerovnoměrně v rozptýlených trsech po celém území. Významná je vegetace skalních štěrbin, vzniklých zvětráváním hadců, na severovýchodních svazích rezervace (Asplenietum serpentiniti) s převládajícím sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium) a s. zeleným (A. viride). Vzácně najdeme v rezervaci kriticky ohrožený hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons).

Z fauny nebyly zjištěny význačnější druhy, s výjimkou pestřenky Cheilosia pagana, méně běžného druhu charakteristického pro výslunné stráně.

 
Bibliografie :
Knížetová L., Rivola M., 1971: Floristický a bryologický ráz jihočeských serpentinitů – Sborník Jihočes. Muz. v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy XI: 50-55.
Vondráček V., 1935: Květena okolo Křemže. - Ročen. Vlastiv. Společ. Jihočes., Č. Budějovice, 1934: 54-55.

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Maloplošná chráněná území
Územní ochrana přírody v regionu Český Krumlov

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 22. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung