Kleť

Přírodní rezervace

Katastrální území : Chlum u Křemže, Křenov u Kájova (okres Český Krumlov)

Výměra : 65,04 ha.
Nadmořská výška : 910 - 1054 m
Vyhlášeno : 1956

Kleť, přírodní rezervace

V rezervaci je chráněn smíšený les s převahou buku na mírných severozápadních podvrcholových svazích masivu hory Kleť, asi 3 km severovýchodně od obce Krásetín. Porost má charakter chudší květnaté až acidofilní bučiny. Podklad je tvořen granulitem. Severozápadně od vrcholu se vyskytují mrazové sruby a skalní hradby, které vznikly především v době ledové. Cílem hospodaření je vytvoření podmínek pro samovolnou obnovu bez zásahu člověka.

Stejnověkost, relativní druhové ochuzení bylinného patra a některé další skutečnosti svědčí o pravděpodobném značném ovlivnění těchto porostů hospodářskými zásahy v minulosti. Jen menší část rezervace zahrnuje patrně původní porosty s přestárlými stromy.

I když tedy nejde o původní lesní společenstva pralesovitého charakteru, je možno jejich dnešní složení považovat za celkem přirozené, zdůvodňující ochranu.

Kleť, přírodní rezervace   Kleť, přírodní rezervace

Do rezervace zasahuje genová základna pro dřeviny – smrk, buk a klen. Přirozené listnaté porosty jsou ponechány bez zásahů, nejstarší dosahují stáří až 170 let.

Hlavní vegetační jednotkou Kletě jsou acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Dominantní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica). Bylinné patro je velmi chudé, nejčastějšími druhy jsou metlička křivolaká (Avenella flexuosa), bika bělavá (Luzula luzuloides), borůvká černá (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) aj. Roztroušeně se v bučinách vyskytují kapradiny, např. kapraď samec (Dryopteris filix-mas), papratka samičí (Athyrium filix-femina), bukovinec osladičový (Phegopteris conectilis) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris). Na živnějších a vlhčích stanovištích, nebo na kamenitých svazích jsou vyvinuty kostřavové bučiny (Festuco altisimae-Fagetum). Ve stromovém patře převládá buk a hojně je přimíšen javor klen (Acer pseudoplatanus). V bylinném patře dominuje kostřava lesní (Festuca altissima), roztroušeně jsou přítomny i další druhy bučin, např. věsenka nachová (Prenanthes purpurea), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), svízel vonný (Galium odoratum) a starček vejčitý (Senecio ovatus). Velmi úživná stanoviště, zejména u pramene Chlumského potoka, osídlují ostrůvkovitě bučiny s kyčelnicí devítilistou (as. Dentario enneaphylli-Fagetum). Ve vyšších nadmořských výškách se ve fragmentech zachovaly smrkové bučiny (Calamagrostio villosae-Fagetum), které doprovází např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), kokořík přeslenatý (Polygonatum verticillatum) a plavuň pučivá (Lycopodium annotinum).

Kleť, přírodní rezervace   Kleť, přírodní rezervace

V severní a jihozápadní části rezervace převažují smrkové monokultury, které byly (viz. výše) založeny uměle.

Typický je zde výskyt některých horských plžů, jako je závornatka křížatá (Clausilia cruciata), řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida) a slimáčník horský (Semilimax kotulae). Suťová pole na Kleti jsou biotopem vrásenky Discus ruderatus a zemouna Aegopis verticillus, vyskytují se zde též zajímavé druhy pavouků, podobně jako v sutích PP Vysoká Běta. Tyto biotopy se však nacházejí z větší části mimo území PR.V bučinách je bohatá fauna brouků - žije tu například střevlík Carabus irregularis, lesák Laemophloeus monilis, potemník Diaperis boleti, zdobenec Gnorimus nobilis, roháček Sinodendron cylindricum, tesaříci Stictoleptura scutellata, Acanthoderes clavipes a Anaglyptus mysticus a větevníček Platyrhinus resinosus, v horských bystřinách žijí vodnáři Elmis latreillei a Limnius perrisi. V zetlelém bukovém dřevě se vyvíjejí různé druhy dvoukřídlých, například tiplice Tipula flavolineata, drvohlodka Xylophagus compeditus a různatka Paraclusia tigrina. Hojná je tu můra kapradinová (Phlogophora scita), byl zde zaznamenán i výskyt horského motýla okáče černohnědého (Erebia ligea). Běžná je ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), v hnízdní době byl zjištěn také krkavec velký (Corvus corax) a sýc rousný (Aegolius funereus).
L: Růžička 1988, 1996, Skuhravá 1972, Spitzer, 1976, Vydrová, 1999.

Státní přírodní rezervace Kleť je často navštěvována. Zejména partie v okolí rozhledny jsou oblíbeným cílem výletníků. Na západní hraně rezervace a v severovýchodní části je turistická cesta. K návštěvnosti dále přispívá lyžařská sjezdová dráha i několik tras pro méně náročné lyžaře a možnost využití sedačkové lanovky z Krasetína. Rezervace sama o sobě není pro běžného turistu příliš atraktivní. Poměrně chudé bylinné patro při povrchním pohledu ničím neupoutá, stromové patro je stejného složení jako v mnohých okolních hospodářských porostech.

Kleť, přírodní rezervace

Bibliografie :
Kučera S., Mára E., Urban F. (1970) : Chráněná krajinná oblast Blanský les. Návrhová studie. Ms. KSSPPOP. České Budějovice. 1-99 p.
Pišta F. (1982): Přirozená společenstva jedlobukového a smrkobukového stupně v jižní části Šumavy a jejího podhůří. – Studie ČSAV, Academia. Praha. 7(1982): 1-153 p.
Vydrová A. (ed.) (1999): Příroda a historie hory Kletě. – Ed. Gafa studio, 1-34 p.

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace
Maloplošná chráněná území
Územní ochrana přírody v regionu Český Krumlov
Chráněná krajinná oblast Blanský les
Turistické zajímavosti v regionu Český Krumlov
Turistické zajímavosti ve městě Český Krumlov
Výstava - Kulturní a přírodní význam Kleti
Lanová dráha Kleť

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 25. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung