Pohořské rašeliniště

Přírodní památka

Katastrální území : Pohoří na Šumavě

Výměra : 39,02 ha
Nadmořská výška : 893 - 912 m
Vyhlášeno : 1973

Chráněné území je tvořeno rašeliništěm, podmáčenými smrčinami a loukami 1 - 1,7 km severozápadně od bývalé obce Pohoří na Šumavě, 7 km jihojihovýchodně od obce Pohorská Ves. Důvodem ochrany je komplex přirozených porostů podmáčených a rašelinných smrčin, vrchovištního rašeliniště a rašelinných luk s charakteristickou rašeliništní vegetací a květenou a specifickou faunou bezobratlých živočichů. Luční plochy v chráněném území byly v minulosti extenzivně využívané jako jednosečné louky a pastviny a byly lokálně odvodněné soustavou mělkých příkopů (ty jsou v současné době již přerostlé a mimo provoz, ale jejich stěny poskytují dobrou příležitost k nahlédnutí do struktury rašelinného profilu). Dlouhodobé nevyužívání ve zdejších extrémních podmínkách zatím podstatně neovlivnilo složení lučních porostů.

Pohořské rašeliniště, přírodní památka

Chráněné území leží v přirozené terénní depresi protékané levostrannými přítoky Pohořského potoka. Horninovým podložím je středně zrnitá porfyrická biotitická žula weinsberského typu (moldanubický pluton). Na většině plochy území je podloží překryto ložiskem rašeliny o mocnosti až 2,7 m.

Pohořské rašeliniště, přírodní památka Pohořské rašeliniště, přírodní památka

Ve vegetačním krytu převažuje komplex podmáčených rohozcových smrčin (Mastigobryo-Piceetum) a zakrslých rašelinných smrčin (Sphagno-Piseetum), tvořící mozaiku s kulturními smrkovými porosty na nepodmáčených stanovištích. Stromové patro přirozených smrčin tvoří výhradně smrk ztepilý (Picea abies), v rašelinných smrčinách na hlubší rašelině tvořící porosty zakrnělého vzrůstu o nízkém zápoji (30 - 60 %). V nezapojeném bylinném patru dominuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a roztroušeně se objevují kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), borůvka černá (Vaccinium myrtillus), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea), dřípatka horská (Soldanella montana), starček hercynský (Senecio hercynicus), v rašelinných smrčinách ještě ostřice zobánkatá (Carex rostrata) a suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum). V mechovém patru rašelinných smrčin dominují rašeliníky, zejména rašeliník křivolistý (Sphagnum recurvum) a r. ostrolistý (S. capillifolium), r. statný (S. russowii), v podmáčených smrčinách rašeliník Girgensohnův (S. girgensohnii), ploník obecný (Polytrichum commune) a rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata). Ve východní části území se nachází menší vrchovištní rašeliniště s mozaikou rašeliništních klečových porostů (Pino rotundatae-Sphagnetum) a suchopýrorašeliníkových a ostřicovorašeliníkových společenstev (Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati). Keřové patro je tvořeno hybridogenní rašelinnou klečí (Pinus × pseudopumilio). V bylinném patru se vyskytují kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), suchopýr pochvatý, černýš luční (Melampyrum pratense), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). Mechové patro tvoří rašeliníky s převahou rašeliníku křivolistého, r. prostředního (Sphagnum magellanicum) a r. červeného (S. rubellum) a ploník tuhý (Polytrichum strictum). Do chráněného území patří i menší plochy horských luk a pastvin se společenstvy svazů Caricion fuscae, Violion caninae a Polygono-Tristion, v nichž rostou starček potoční (Tephroseris crispa), pleška stopkatá (Willemetia stipitata), ostřice ježatá (Carex echinata), smilka tuhá (Nardus stricta), svízel horský (Galium saxatile), prha arnika (Arnica montana), hadí kořen větší (Bistorta major).

Pohořské rašeliniště, přírodní památka Pohořské rašeliniště, přírodní památka

Z fauny je zajímavý výskyt dvou význačných druhů střevlíčků (Pterostichus illigeri a P. pumilio), jejichž výskyt je u nás omezen na Šumavu a Novohradské hory. Byla zde zkoumána i fauna mšic, významné nálezy jsou například Aphis triglochinis a Schizaphis wahlgreni. Mezi síťokřídlým hmyzem se vyskytují některé tyrfofilní druhy, například denivka Hemerobius nitidulus. Byl tu nalezen i vzácný mokřadní motýl - můra horská (Hyppa rectilinea). Většina uvedených nálezů je starší než 25 let a vyžaduje ověření. Z novější doby je nález poměrně teplomilného dvoukřídlého hmyzu - bzučivky Pollenia tenuiforceps. K dominantním ptačím druhům patří typické druhy smrčin, především králíček obecný (Regulus regulus), sýkora uhelníček (Parus ater), červenka obecná (Erithacus rubecula), a dále běžné lesní druhy pěnkava obecná (Fringilla coelebs), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) a střízlík obecný (Troglodytes troglodytes).
L: Flíček, Heyrovský, Holman, Levý, Martinek, Mlynář a Pulpán, Novák, Zelený (všichni v: Ošmera a Spitzer, 1971), Starý 1994.

Pohořské rašeliniště, přírodní památka Pohořské rašeliniště, přírodní památka

Bibliografie :
Kučera et Urban 1976, Rivola 1965, Urban 1979

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Územní ochrana přírody v regionu Český Krumlov
Maloplošná chráněná území

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 22. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung