Klimatické poměry
v regionu Český Krumlov

 

 Mapa klimatických oblastí okresu Český Krumlov
Okres Český Krumlov náleží zhruba stejným dílem ke dvěma klimatickým oblastem; k mírně teplé (MT 3, MT 4 a MT 5) a ke chladné oblasti (CH 6, CH 7).

Nejteplejší okrsek 5 zaujímá území pahorkatin okolo Blanského lesa a Českého Krumlova. Je charakterizován normálně dlouhým až kratším, mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým létem, mírným jarem a podzimem, normální až mírně chladnou, suchou zimou s krátkodobější sněhovou pokrývkou. Okrsek 4 má kratší přechodné období (jaro, podzim) a chladnější zimu. Patří do něho malá část území na severovýchodě okresu. Nejrozsáhlejší je mírně teplý okrsek 3. Zaujímá území kolem Vltavy a Lipenské přehrady, pahorkatiny na okraji Blanského lesa, Pomalší a podhůří Novohradských hor. Charakterizován je krátkým a mírným létem, delším přechodným obdobím (jaro, podzim) a normální, mírně chladnější a mírně suchou zimou.

Klášter Zlatá Koruna, podzimní nálada, foto: Libor Sváček

Chladná klimatická oblast je zastoupena okrsky 6 a 7, které reprezentují drsnější klima vrchovin a horských poloh. Okrsek 7 zaujímá značnou část okresu (celou Českokrumlovskou vrchovinu a nižší část Šumavy, Rojovský hřbet a celé Novohradské hory. V tomto okresku je typické krátké, mírně chladné a vlhké léto, dlouhé přechodné období s chladným jarem a mírným podzimem a mírná až mírně vlhká zima se sněhovou pokrývkou. Okrsek 6 (vlhčí a kratší léto, chladnější jaro a podzim, delší a chladnější zima s vyššími srážkami) leží jen v jihozápadní části okresu (horský masiv Smrčiny).

Jarní sněženky, foto: Ladislav Pouzar

Průměrná roční teplota se v nejteplejších částech okresu (podhůří Blanského lesa) pohybuje kolem 7,5 °C, na Lipensku kolem 5,5 °C. Nejteplejším měsícem v roce je zpravidla červenec s průměrnou teplotou 17 °C (Lipno 15 °C), nejchladněji je v lednu s teplotami -2,5 °C (výše -4 °C). Nejdelší souvislá řada meteorologických pozorování je z Vyššího Brodu. V posledních desetiletích zde bylo naměřeno maximálně 36,0 °C (27.7.1983), minimální teplota -29,0 °C byla zaznamenána v roce 1923. Letních dnů, tj. takových, kdy teplota dosáhla nejméně 25 °C, je v teplých oblastech okresu za rok v průměru 38, v oblasti Lipna 34. Mrazových dnů, kdy nejnižší teplota klesne pod bod mrazu, je za rok průměrně 120 a na Lipensku dokonce 150.

Typická českokrumlovská krajina v létě, foto Václav Dolanský

Množství spadlých srážek je vzhledem k velké vertikální členitosti okresu značně nerovnoměrné. Zatímco v Křemžské kotlině spadne za rok necelých 600 mm, tj. 600 l/m2 srážek, v pohraničním hřebenu Šumavy spadne více než 1000 mm za rok. Nejdeštivější měsíce jsou červen a červenec (zhruba 100 mm za měsíc), největší část těchto letních srážek spadne zpravidla v bouřkových lijácích. V zimních měsících se pohybují měsíční úhrny srážek kolem 30 mm, ale v horských polohách činí i 70 - 80 mm.

Slunce svítí v průměru 1500 hodin za rok. V červnu a červenci je to 180 až 200 hodin za měsíc, naopak v prosinci a lednu jen asi 30 - 40 hodin. V důsledku výskytu inverzních situací jsou však v horských polohách sumy slunečního svitu v těchto zimních měsících až dvojnásobné.

Šumava - Lipenská přehrada v zimě

Českokrumlovsko je typické různými mikroklimatickými odchylkami od očekávaného stavu. Např. nejvyšší polohy Novohradských hor a Svatotomášského pohoří mají klima mnohem drsnější a vlhčí, než by odpovídalo rámcové rajonizaci, zatímco jižní a jihozápadní svahy Želnavské vrchoviny a granulitových masivů Blanského lesa jsou klimaticky mnohem příznivější, než by odpovídalo nadmořské výšce a typizaci, protože jsou pod vlivem srážkového zastínění pohraničním šumavským hřebenem a pod vlivem fénového oteplování. Na jižních svazích Svatotomášského pohoří se prokazatelně pěstovala vinná réva! Stejně tak ve zprůměrovaných hodnotách zanikají i vlivy výrazných teplotních inverzí, které se uplatňují ve všech terénních sníženinách, zejména v údolích řek a potoků (např. Vyšší Brod nebo Loučovice bývají v meteorologickém zpravodajství často uváděny jako lokality s nejnižší naměřenou teplotou v ČR). Místy jsou tyto jevy až velkoplošné (např. v kotlině Vltavy, na náhorní plošině mezi Světlíkem a Frymburkem a jinde) a posunují tak skutečný charakter klimatu k hodnotám mnohem méně příznivým, než by odpovídalo klimatické mapě.

(vd)

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 10. září 1998 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung