Jaronínská bučina

Přírodní rezervace

Katastrální území : Jaronín (okres)

Výměra : 9,14 ha.
Nadmořská výška : 740 - 805 m
Vyhlášeno : 1973

Jaronínská bučina, přírodní rezervace

V rezervaci je chráněn zbytek podhorského smíšeného lesa přirozeného složení na severovýchodních svazích granulitového masivu hory Buglata (Hrbáč) asi 5 km severně od obce Brloh. Porost má místy suťový charakter a ve vrcholové oblasti jsou četné lavicovitě rozvětralé skalní útvary. Porost je ponechán přirozenému vývoji. V geologickém podloží je zastoupen nejvíce granulit. Vlastní skalní útvary, balvanové proudy a kamenná moře jsou tvořena světlou dvojslídnou žulou.

Jaronínská bučina, přírodní rezervace

Mezi nejcennější typy lesní vegetace patří velmi staré smíšené listnaté porosty na sutích – bažanková jasenina (Mercuriali-Fraxinetum) s bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou srdčitou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus), jilmen horským (Ulmus glabra) a jedlí bělokorou (Abies alba). Jen ojediněle, na svěžích balvanitých stanovištích, se vyskytuje jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Lesy v Jaronínské bučině patří k nejstarším původním porostům na území CHKO Blanský les. Nejstarší stromy dosahují staří až 270 let. Hřebenový přestárlý porost je již ve stádiu rozpadu. Ve stromovém patře převládají listnaté dřeviny, nejvíce je zastoupen buk (až 70%), z jehličnanů je významné zastoupení jedle (okolo 10%). V rezervaci se zmlazuje hojně jilm horský.

Jaronínská bučina, přírodní rezervace   Jaronínská bučina, přírodní rezervace   Jaronínská bučina, přírodní rezervace

Bylinné patro bažankové jaseniny je velmi bohaté, s druhy bučin, sutí a často i s přítomností nitrofilních druhů. Nalezneme zde věsenku nachovou (Prenanthes purpurea), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel vonný (Galium odoratum), kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), bazanku vytrvalou (Mercurialis perennis), hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum), roztroušeně i dymnivku dutou (Corydalis cava), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pitulník horský (Galeobdolon montanum), řeřišnici nedůtklivou (Cardamine impatiens) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Nitrofilnější druhy mají vyšší pokryvnost zejména při úpatí sutí, častá je např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria). Na svazích mimo sutě se vyskytují kostřavové bučiny (Festuco altissimae-Fagetum). Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), bylinné patro je chudší a dominuje v něm kostřava lesní (Festuca altissima). Z indikačních druhů bučin je významný výskyt ječmenky evropské (Hordelymus europaeus), která je v jižních Čechách vzácná. V okrajových částech rezervace převládá smrk ztepilý (Picea abies).

Jaronínská bučina, přírodní rezervace

V bohaté fauně plžů je četně zastoupen alpsko-dinárský zemoun skalní (Aegopis verticillus) a byla zde nalezena i citlivá jehlovka hladká (Platyla polita).

Jaronínská bučina, přírodní rezervace

Na severním ostrohu Buglaty, při okraji PR Jaronínská bučina, byl zaznamenán výskyt více než 20 druhů plžů; jde o starší údaje vyžadující revizi současného stavu; četně je zastoupen zemoun skalní (Aegopis verticillus) a byla zde nalezena i na prostředí citlivá jehlovka hladká (Platyla polita). Vyskytují se zde dva poměrně lokální druhy střevlíků - Carabus irregularis a C. convexus, mezi brouky žijícími ve stromových houbách je nápadný trojčlenec Triplax aenea, také některé druhy dvoukřídlých (např. octomilka Hirtodrosophila trivittata a lanýžovka (Suillia univittata) jsou charakteristické pro prostředí zachovalých smíšených lesů.V rezervaci hnízdí některé druhy ptáků s obligátní vazbou na staré listnaté porosty, především holub doupňák (Columba oenas) a lejsek malý (Ficedula parva). Žije zde také puštík obecný (Strix aluco), plšík lískový (Muscardinus avellanarius), zjištěn byl i krkavec velký (Corvus corax) a rys ostrovid (Lynx lynx).
L: Kletečka, 1996, Ložek, 1961

Jaronínská bučina, přírodní rezervace

Bibliografie :
Kučera S., Mára E., Urban F. (1970) : Chráněná krajinná oblast Blanský les. Návrhová studie. Ms. KSSPPOP. České Budějovice. 1-99 p.
Pišta F. (1982): Přirozená společenstva jedlobukového a smrkobukového stupně v jižní části Šumavy a jejího podhůří. – Studie ČSAV, Academia. Praha. 7(1982): 1-153 p.
Rivola M., 1973: Floristické materiály k území západní části Blanského lesa. – Přírod. čas. jihoč. České Budějovice. 13: 69:80.

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Maloplošná chráněná území
Územní ochrana přírody v regionu Český Krumlov

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 22. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung