Holubovské hadce

Přírodní rezervace

Katastrální území : Holubov, Křemže, Třísov (okres Český Krumlov)

Výměra : 15,68 ha.
Nadmořská výška : 458 - 501 m
Vyhlášeno : 1972

Holubovské hadce, přírodní rezervace

Jedinečný komplex reliktních hadcových borů s výskytem hvozdíku kartouzku hadcového (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons) a dalších vzácných rostlinných druhů.

Rezervace se rozkládá na severních a východních svazích lesa, které jsou rozbrázděné roklinami, nahoře přecházející v plošiny, v údolí Křemžského potoka, asi 0,6 km východně od obce Holubov.

V rezervaci je chráněna charakteristická flora a vegetace na hadcovém podkladě.

Hadce (serpentinity) ovlivňují zásadním způsobem složení rostlinných i živočišných společenstev všude tam, kde vytvářejí geologický podklad. Jsou to přeměněné bazické křemičitany. Pro jejich chemismus je charakteristický obvykle značný obsah některých kovů (nikl, chrom, kobalt aj.), působících ve větších koncentracích na většinu organismů toxicky. Významně se také v hadcových půdách uplatňuje vysoká koncentrace uhličitanu hořečnatého, který vzniká jako produkt přeměny a zvětrávání hadců.

Holubovské hadce, přírodní rezervace   Holubovské hadce, přírodní rezervace

Tak shledáváme, že na hadcových podkladech se obvykle vytváří typická vegetace, často velmi odlišná složením i strukturou od okolní vegetace na podkladech jiných hornin. Výběr druhů je určován schopností odolávat nepříznivým vlivům hadcového podkladu. Některé běžné druhy rostlin vytvářejí na hadcích specifické morfotypy, odlišující se v některých znacích od typických plemen. Jsou i takové druhy rostlin, které jsou svým výskytem vázány výlučně na hadcový podklad.

Hadce jsou v naší oblasti výskytem geneticky vázány na obvod granulitových masivů. Nepřekvapuje proto, že největší a nejvýznamnější výskyty hadců v jižních Čechách jsou právě v Křemžské kotlině na Českokrumlovsku.

Jedinou naší původní dřevinou, která trvale odolává toxickým vlivům hadcového podkladu, je borovice lesní. V dávných dobách, na sklonku poslední doby ledové, kdy i v podhorských oblastech jižních Čech bylo drsné, tundrové klima, byla borovice jedním z mála druhů odolných dřevin, které se roztroušeně vyskytovaly v otevřených formacích periglaciální tundry. Později byla borovice ze svých pozic vytlačena náročnějšími, zejména listnatými dřevinami, jejichž nástup byl umožněn postupným oteplováním a dalšími změnami klimatu. Pouze na takových stanovištích, která z nejrůznějších důvodů nemohla být osídlena náročnějšími dřevinami se udržela a převládla nenáročná borovice. Jedním z typů těchto stanovišť byly právě lokality na hadcovém podkladě. Můžeme proto právem hodnotit většinu těchto stanovišť jako reliktní, pozůstalé z pradávných dob vývoje naší přírody. Je samozřejmé, že dnešní bory na hadcových lokalitách jsou značně ovlivněny činností člověka, který krajinu v podhorské oblasti poměrně brzy kolonizoval a přeměnil pro své potřeby. S ohledem na vlastnosti hadcových podkladů se však právem můžeme domnívat, že šlo v těchto případech převážně o změny struktury, zatímco druhové složení zůstalo vcelku zachováno. Proto lze soudit, že dnešní vegetace na hadcových podkladech v naší oblasti je mnohem blíže předpokládanému původnímu stavu, než jiné typy vegetace. To je také jedním z hlavních důvodů výzkumného i ochranářského zájmu o tato území.

V rezervaci Holubovské hadce je zachycen jak typicky vyvinutý, řídký hadcový bor na svazích Křemžského potoka, tak i velmi charakteristická vegetace na navětralých výchozech horniny, které jako skalní lavice a stěny strmě spadají do údolí potoka.

Holubovské hadce, přírodní rezervace   Holubovské hadce, přírodní rezervace

Zvětráváním hadců vzniká řada zajímavých produktů, např. magnezit (uhličitan hořečnatý). Pozůstatkem těžby magnezitu v malém je několik slepých štol na území rezervace. Největší z nich je ve skalní stěně nad potokem. V hornině na stěnách štoly i v jejím okolí jsou dodnes patrné drobné i větší bělavé magnezitové žilky. Jiným pozoruhodným produktem přeměny hadců jsou opály, vyhledávané pro dekorativní vzhled. Známými nalezišti opálů jsou pole a kamenné snosy u Holubova. Bohouškovic, Chmelné, Stupné, Chlumečku a jinde v Křemžské kotlině. V navětralých hadcích jsou hojné i drobné granáty.

Podkladem jsou částečně serpentinizovaná ultrabazika (hadce), při okrajích území se vyskytují ortoruly. Hadce v této oblasti vykazují vysoký obsah hořčíku, niklu, chromu a kobaltu.

Převládající vegetací na svazích s jižní expozicí jsou řídké hadcové bory, náležející asociaci Asplenio cuneifolii-Pinetum, v nichž se vyskytuje řada teplomilnějších druhů. Půdy jsou zde velmi mělké a hadcový podklad často vystupuje až na povrch. Stromové patro tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris), ojediněle jsou vtroušeny i další dřeviny, např. smrk ztepilý (Picea abies), bříza bělokorá (Betula pendula), dub letní (Quercus robur) aj. Porosty jsou převážně stejnověké, ve stáří 100-120 let, jen v severní části jsou mladé porostní skupiny – kotlíky s jedlí bělokorou.

V bylinném patře rostou kostřava ovčí (Festuca ovina, rostliny se sivě ojíněnými listy), bezkolenec (Molinia caerulea agg.), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), silenka nadmutá (Oberna behen), chrpa čekánek (Colymbada scabiosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vítod obecný (Polygala vulgaris), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), tomkovice jižní (Hierochlöe australis) aj. Na skalkách se roztroušeně vyskytuje silně ohrožený sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium). Floristicky je zajímavý výskyt svízele sivého (Galium glaucum) a řeřišničníku písečného (Cardaminopsis arenosa). Mírnější severní svahy, kde hadec nevystupuje až k povrchu a kde jsou hlubší a humóznější půdy, pokrývají acidofilní bory asociace Dicrano-Pinetum. Ve stromovém patře se zvýšenou měrou uplatňuje i smrk ztepilý (Picea abies). V bylinném patře dominuje bezkolenec (Molinia caerulea agg.) nebo třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), vesměs zde chybějí teplomilnější druhy. Holubovské hadce jsou jednou z lokalit na jihu Čech, kde roste kriticky ohrožený hvozdík kartouzek hadcový (Dianthus carthusianorum subsp. capillifrons).

Holubovské hadce, přírodní rezervace

Z faunystiského hlediska je zajímavý výskyt reliktního plže závornatky drsné (Clausilia dubia), která žije ve štěrbinách hadcových skalek. Dalším zajímavým nálezem plžů je sklovatka rudá (Daudebardia rufa) z nivy Křemžského potoka. Ze střevlíků jsou pozoruhodnější Carabus arcensis, preferující sušší lesní porosty s borovicí ve vyšších polohách, a náš nejmenší druh rodu - C. convexus. Střevlíček Pterostichus aethiops je horský a podhorský druh. Zajímavá je fauna dvoukřídlých. Pestřenka Baccha obscuripennis, vrtule Urophora quadrifasciata a kuklice Linnaemyia picta, Eumea mitis a Leucostoma simplex patří k teplomilným složkám fauny, ostrožka Thereva valida je podhorský druh sušších stanovišť. Na lipnici hajní vytváří nápadné hálky bejlomorka Mayetiola poae, známá v jižních Čechách jen z několika lokalit. Ve vlhkých biotopech u Křemžského potoka žije kalužnatka Thaumalea testacea, pestřenka Parhelophilus versicolor a další druhy. Fauna obratlovců není příliš pestrá, žijí zde především eurytopní lesní druhy. Nalezena byla také užovka hladká (Coronella austriaca).

V rezervaci bylo vytyčeno 5 trvalých ploch (velikost jedné plochy je 400 m2) pro sledování změn vegetace na hadcích. Fytocenologické snímkování probíhá od roku 1994. Severní část rezervace je od jižní části oddělena Křemžským potokem a místní prašnou cestou, která slouží převážně pro chataře.

Bibliografie :
Domin K., 1930: Poznámky o vegetačních poměrech Krumlovska. - Ročen. Vlastivěd., Společ. Jihočes., Č. Budějovice. 1929: 78-81.
Knížetová L., Rivola M., 1971: Floristický a bryologický ráz jihočeských serpentinitů. – Sborník Jihočes. Muz. v Českých Budějovicích, Přírodní Vědy XI: 50-55.
Kučera S., Mára E., Urban F., 1970: Chráněná krajinná oblast Blanský les – návrhová studie. Ms. KSSPOP. České Budějovice. 1-99 p.

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Maloplošná chráněná území
Územní ochrana přírody v regionu Český Krumlov

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 22. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung