Čertova stěna a Luč
 

Chráněné území zařazené do nejvyšší kategorie ochrany - národní přírodní rezervace. Skládá se ze dvou částí. Čertova stěna byla jako chráněné území zřízena v r. 1956 na výměře 10 ha, Luč byla jako chráněné území vyhlášena už v r. 1933 na výměře 95 ha. Obě chráněná území byla vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. sloučena do jednoho a přeřazena do nové kategorie národní přírodní rezervace.

Čertova stěna, horní pohled, foto: Andreas Buchner
Vytvořeno za finanční podpory Phare a firmy Ipix.

Chráněné území leží po obou stranách toku řeky Vltavy na příkrých balvanitých svazích jejího kaňonovitého údolí. Do rezervace patří i část vlastního toku Vltavy s mohutnými balvany v řečišti, s charakteristickými erozními projevy (vymleté "obří hrnce" v balvanech). Velké plochy svahů jsou pokryty rozsáhlými sutěmi periglaciálního původu. Ve vrcholových partiích Luče a Čertovy stěny jsou vytvořeny mohutné skalní útvary (mrazové sruby, skalní hradby a izolované skály - tory). Nejznámějším skalním útvarem je vrcholová skalní hradba Čertovy stěny s velkým kamenným mořem nad pravým břehem Vltavy. Geologickým podkladem převážné části rezervace je dvojslídný granit až adamellit eisgarnského typu.

NPR Čertova stěna a Luč, foto Václav Dolanský

Skalní sutě se nacházejí v různých stadiích zazemňování a podle toho se liší i jejich vegetační kryt. Nejvýznamnějším typem vegetace jsou reliktní bory a březiny na částečně zazemněných sutích. Jsou to řídké porosty pokroucených borovic (Pinus sylvestris) a bříz (Betula pendula, Betula carpatica) s chudým podrostem nenáročných acidofilních druhů (vřes, borůvka, brusinka) a s charakteristickým mechovým a lišejníkovým patrem.

Čertova stěna a Luč, národní přírodní rezervace

Balvanité nezazemněné sutě (kamenná moře) na Čertově stěně a na jihovýchodním svahu Luče nemají vytvořené stromové ani bylinné patro a jejich vegetačním pokryvem jsou pouze reliktní mechová a lišejníková společenstva, tvořená specifickými druhy, přizpůsobenými extrémním podmínkám těchto stanovišť.

Čertovy proudy jsou většinu roku bez vody, foto Václav Dolanský

Na místech s hlubším půdním profilem jsou zachovány zbytky přirozeného smíšeného lesa s bukem a jedlí (květnaté bučiny a svahové jedliny), na většině plochy jsou však nahrazeny jehličnatými lesními kulturami.

V rezervaci roste relativně hojně vřesovec pleťový (Erica herbacea), charakteristický druh borů v územích s oceanickým typem klimatu. Botanicky významný je reliktní výskyt dubu zimního ve fragmentech skalních doubrav v nadmořské výšce přes 800 m na jihovýchodním hřbetu Luče, a ekologicky pozoruhodný výskyt vlochyně obecné (Vaccinium uliginosum) na úpatí Čertovy stěny.

Velmi cenným fenoménem jsou reliktní společenstva bezobratlých živočichů epigeionu (povrchu a nejsvrchnějších vrstev půdy) a sutí. Nejvýznamnější druhy, vázané na mezo a mikroklimaticky zcela specifická stanoviště holých i zalesněných sutí, nalézáme ve skupině brouků a pavouků.

Vřesovec bylinný, foto Václav Dolanský

Obratlovci jsou v rezervaci zastoupeni 14 druhy savců, 43 druhy ptáků, 2 druhy obojživelníků a 3 druhy plazů. Většina zjištěných živočichů jsou druhy s nepříliš vyhraněnými nároky na stanoviště, typické pro současné kulturní jehličnaté lesy. Výjimku tvoří několik druhů ptáků a plazů preferujících otevřené plochy sutí (rehek zahradní - Phoenicurus phoenicurus, rehek domácí - Phoenicurus ochruros, ještěrka živorodá - Lacerta vivipara, užovka hladká - Coronella austriaca). Z dalších významnějších druhů ptáků se zde vyskytuje holub doupňák (Columba palumbus) a datel černý (Dryocopus martius).

Čertova stěna a Luč, národní přírodní rezervace Čertova stěna a Luč, národní přírodní rezervace

Rezervace je pro návštěvníky přístupná od parkoviště na silnici Loučovice - Vyšší Brod, odkud vede stezka až na vrchol skalní hradby Čertovy stěny. Vstup dále na kamenné moře je však z hlediska ochrany přírody zcela nežádoucí. Kromě toho procházejí chráněným územím dvě turistické stezky.

Čertova stěna a Luč, národní přírodní rezervace

Legendy a vyprávění :
Ďáblovi vadila stavba kláštera ve Vyšším Brodě, chtěl proto vytvořit v rokli hráz, která by zadržela vodu a klášter zaplavila. Nečisté síly svrhovaly obrovské balvany do řečiště Vltavy, ovšem práce měla být hotova než kohout třikrát zakokrhá. Pekelný kníže se zlými mocnostmi byli ale neúspěšní; po třetím zakokrhání černého kohouta ďáblova moc skončila. Na věži kláštera zazvonil zvon a čert musel pustit balvan, na kterém je dodnes znát otisk jeho pekelného pařátu.

Čertova stěna a Luč, národní přírodní rezervace

Velikému balvanu nad řekou se říká ďáblova kazatelna a strmé skále, plné kamenů pod ní Čertova stěna. Tato skála se za dávných dob nazývala Strašidelník. Podle dřívějších pověstí to bylo posvátné místo, kde staří Slované uctívali boha dobra Svatoroha. Křesťanství prý použilo staré báje k vytvoření nové legendy, v níž zlo představoval čert a dobro klášter ve Vyšším Brodě.

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Čertova stěna, pokusy o splavnění čertových proudů
Loučovický vodní slalom Čertovy proudy

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 1998
Počet přístupů na tuto stránku od 10. září 1998 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung