Besednické vltavíny

Přírodní památka

Katastrální území : Besednice

Výměra : 28,00 ha
Nadmořská výška : 543 - 592 m
Vyhlášeno : 1995

Chráněné území je součástí dosud víceméně tradičně využívané krajiny s mozaikou lesa, luk, pastvin a drobných hospodářských usedlostí. Nachází se v horní části údolí Besednického potoka a zahrnuje též svahy nad jeho východním břehem, ležící při východním okraji obce Besednice.

Besednické vltavíny, přírodní památka

V minulosti byla na okraji dnešního chráněného území v provozu malá cihelna a v ložisku využívané cihlářské hlíny bylo objeveno bohaté naleziště vltavínů. Vltavíny se na lokalitě nacházejí v nivě a na svazích údolí Besednického potoka ve vrstvách šedozeleného až modravě zeleného jílu až 4 m mocných, který kromě jemného jílovitého podílu (kaolinit, montmorillonit) obsahuje i ostrohranné úlomky křemene, muskovitu, živce aj. Naleziště u Besednic je považováno za jednu z lokalit ležících v původním pádovém poli vltavínů, s jejich minimálním následným transportem spolu s dalšími sedimenty. Zdejší vltavíny mají hlubokou a výraznou skulpturu s modravě bílým matným povlakem na povrchu. K pádu jihočeských vltavínů došlo ve svrchním miocénu (torton - sarmat) asi před 14,8 miliónů let. Teorie vysvětlující vznik vltavínů předpokládá dopad asteroidu nebo komety pod šikmým úhlem v oblasti kráteru Ries v Bavorsku mezi Norimberkem, Mnichovem a Stutgartem, který je stejného stáří jako vltavíny a z toho lze usuzovat, že Ries je matečným kráterem vltavínů. Těleso, které vytvořilo kráter Ries přilétlo pod zmíněným úhlem ze severu až severozápadu. V první fázi se zabořilo do svrchních vrstev zemské kůry tvořené převážně sedimenty. V další fázi se těleso zastavilo o pevné horniny, kde explodovalo. Sérií nejrůznějších následných procesů nakonec došlo k vyvržení vltavínonosné taveniny obrovskou rychlostí do atmosféry ve formě jakýchsi jazyků které se za letu postupně rozpadaly, čemuž by nasvědčovaly různé deformace vltavínů, které ve vzduchu postupně tuhly.

Besednické vltavíny, přírodní památka

Vegetační kryt je tvořen mozaikou kulturních a polopřirozených luk a pastvin (Arrhenatherion, Cynosurion, Violion caninae) a lemových společenstev (Trifolion medii) na svazích, vysokobylinných porostů podmáčených ploch (Calthion) a potočních rákosin (Phalaridion arunndinaceae) v nivě potoka, drobných lesíků s převahou smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris) s příměsí břízy bělokoré (Betula pendula) a topolu osiky (Populus tremula) a intenzivně využívaných trávníků a malých políček v bezprostředním okolí několika rozptýlených zemědělských usedlostí. Kulturní lesní porosty s převahou smrku a borovice pokrývají asi jednu třetinu chráněného území. Na náspu silnice je vyvinut druhotný semixerotermní travinný porost s dominantní válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum). V přirozenějších travinobylinných porostech rostou mimo jiné např. jetel prostřední (Trifolium medium), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), z. rozkladitý (C. patula), z. broskvoňolistý (C. persicifolia), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), pampeliška srstnatá (Leontodon hispidus), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), svízel bílý (Galium album), divizna černá (Verbascum nigrum), v nivě potoka starček potoční (Tephroseris crispa), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), orobinec širokolistý (Typha latifolia).

Bibliografie :
Chábera 1982

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2002
Počet přístupů na tuto stránku od 22. února 2002 : TOPlist 0Deutsche fassung