Vlastenecko dobročinná obec Baráčníků Vitoraz Český Krumlov
 

Rychtář :
Jan Leština
Plešivec 378
381 01 Č. Krumlov
tel.: +420 604 313 089

 

Místorychtář :
Otakar Sloupenský
382 11 Větřní
tel.: +420 380 732 682

 

Syndik :
Milada Leštinová
Plešivec 378
381 01 Č. Krumlov
tel.: +420 604 313 089

Vlastenecko dobročinná obec Baráčníků Vitoraz Český Krumlov, oslava osvobození Č. Krumlova americkou armádou, Křížová hora, květen 2000

E-mail :
Milada.Lestinova@mu.ckrumlov.cz

 
Roku 1990 bylo ministerstvem vnitra ČR opětně potvrzeno dle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, že národopisný spolek Veleobce sdružených obcí Baráčníků se sídlem v Praze 1 - Malé Straně i nadále existuje a je povolen jako centrální spolek svého druhu v České republice. Touto registrací byla zajištěna návaznost tradice oblíbeného dobročinně vlasteneckého spolkaření v České republice, v jejích městech, vesnicích a místech, a to v dnešní podobě plnohodnotné zájmové organizace. Dnes čítá české baráčnictvo cca 20 tisíc členů a jeho činnost je městskými i obecními úřady kladena za vzor pro svou nezištnost a dobrovolnou aktivitu.

Baráčnická myšlenka vznikla v 70. letech minulého století v Kolíně, kde se utvořila stolní společnost, jejíž členové rozpracovali myšlenku navázat na nejlepší tradice českého národa, jež se nepodařilo vymýtit ani v období útisku a ponížení v habsburském područí. Tato společnost drobného českého lidu, řemeslníků, zemědělců apod. scházela se v malém hostinci na někdejším kouřimském předměstí Kolína, který nesl název "U Šlejtrů", později pro svou malou rozlohu byl přezván na "Baráček". K tomuto přízvisku pomohla i jiná skutečnost. Stolní společnost od prvopočátku bojovala za čistotu českého jazyka, za oproštění od německých výrazů. Jednalo se o to, že právě v chudých, dřevěných domcích, často pokrytých slámou a šindelem, udržela se česká řeč a národní vědomí i pravé češství v době, kdy města se poněmčovala a český národ byl považován za vymírající. Z těchto malých, chudých domků a baráčků vyšli osvícenští buditelé, národní obrozenci, tak jak jejich jména známe z historie českého národa v době obrozenecké. A proto členové výše uvedené stolní společnosti v Kolíně začali si říkat "Baráčníci" a tento název výstižně signalizoval jejich vlastenecké cítění a působení. V duchu obětavé a nezištné práce těchto mužů a žen, kteří bez úsilí o slávu, odměnu nebo přízeň mocenského aparátu vnášeli neochvějně a trpělivě národní uvědomění do širokých lidových vrstev, byla ustavena 7. 11. 1873 první baráčnická skupina v Kolíně, pod vedením V. J. Jankeho, P. Fischera a V. Velebovského. V následujícím roce 1874 obdržela úřední povolení ke spolkové činnosti.

Vlastenecko dobročinná obec Baráčníků Vitoraz Český Krumlov, oslavy 70 let trvání obce, Lomnice nad Lužnicí, červen 2000

Vlastenecký spolek dosáhl v krátké době značné obliby v lidových vrstvách, jako protiklad k různým měšťanským besedám a dámským kroužkům té doby, které vystavovaly na odiv svou peněžní dobročinnost. Roku 1880 je doložen vznik první obdobné baráčnické společnosti v Praze - Dejvicích, v roce 1882 následovaly Hradčany, po nich Bubeneč a v roce 1880 Staré Město. Spolek se úspěšně šířil dál a dál: na Mladoboleslavsko, Kladensko, Benešovsko, do Českých Budějovic, Plzně, Chebu a okolí. Na přelomu století přicházejí zprávy o založení baráčnických obcí ve Vídni i v USA.

Další hlavní náplní - kromě uvědomování si češství a lásky k mateřskému jazyku - se stalo oživování starých ušlechtilých tradic, zvyků a zvyklostí, které modernizací doby mizely z běžného života; popularizace lidových pracovních i slavnostních krojů, písní a tanců, pořádání různých zábavních a humanitních akcí. Zejména velmi známými, oblíbenými i vyhledávanými se staly tradičně pořádané plesy krojovaných, které se nikdy neobešly bez staročeského tance "Česká beseda". Známé byly akce vítání jara se staročeským zvykem vynášení smrtky, slavnosti stavění a kácení májů, předvádění staročeské svatby, dodržování staročeských rituálů při správním zasedání obcí, žup i Veleobce (ústředí).

Na památku občanského zřízení z doby pobělohorského ujařmení, kdy čeští rychtáři a konšelé hájili zájmy svého lidu proti urozené vrchnosti, ponechali si ci název svých činovníků: rychtář, místorychtář, pantatínek, panímaminka, syndik, berní, slídil účtů, vzdělavatel, šafář, švandymistr, dráb, ponocný. Členové se oslovují "sousede" a "tetičko" a dodržují spolkové regule, které kladou důraz na vzájemnou úctu, lásku, sousedskou družnost a pospolitost, kázeň. Členové se scházejí na své rychtě k jednání a pod spolkovými prapory a májkami se účastní svých akcí, jubilejních slavností a sjezdů. Při těchto příležitostech oblékají staré české kroje nebo kroj spolkový. Pod spolkovým krojem se rozumí "česká Mařenka", která je krojem stylizovaným podle scénického kostýmu Smetanovy Prodané nevěsty. Dalším krojem je kroj pracovní, tzv. "svéráz", čímž se rozumí vyšívané halenky a košile.

Vlastenecko dobročinná obec Baráčníků Vitoraz Český Krumlov, slavnost u příležitosti 75. výročí založení obce, květen 2000

Prvního velkého ocenění na veřejnosti se Baráčníkům dostalo na slavné národopisné Všeslovanské výstavě v Praze roku 1895, na které Baráčníci vystavěli model své pražské rychty, v níž předváděli staročeské zvyky. Tato rychta (na první straně) se stala symbolem baráčnického života a je také předmětem krásné výšivky na praporu Veleobce. Národopisná výstava v Praze z roku 1895 se stala podnětem ke sjednocení všech místních baráčnických spolků v Praze i okolí, a tak bylo vytvořeno všebaráčnické ústředí s názvem "Veleobec Baráčníků pro země koruny české". Došlo k tomu 15. 8. 1896 pod vedením rychtáře Petra Vavřince Gutha ze Smíchova, který se stal prvním rychtářem Veleobce. Jemu byl v roce 1909 odhalen pomník na Malvazinkách. Za jeho působení byly vytvořeny organizační mezičlánky, tzv. župy. Od roku 1897 začal vycházet vlastní časopis "Český Baráčník", jehož název byl několikrát měněn; dnes se jmenuje "Zpravodaj Veleobce Baráčníků".

Mezi největší počiny Baráčníků patří stavba menšinové školy v Pláni Věžovaté v Pošumaví, renovace dnešního sídla Veleobce, vlastní rychty se dvěma společenskými sály a salónkem v Praze 1 - Malé Straně, Tržiště 23, peněžitá podpora pro národní účely v letech 1948 - 49 ve výši 2 891 411 korun, dar republice 300 000 korun na obnovu Staroměstské radnice v roce 1948.

Vlastenecko dobročinná obec Baráčníků Vitoraz Český Krumlov, oslava osvobození Č. Krumlova americkou armádou, Křížová hora, květen 2000

Vedle tisíců prostých členů stáli v řadách Baráčníků mnozí vynikající mužové a poslanci; za první republiky československé národopisný badatel prof. Čeněk Zíbrt nebo pražští primátoři dr. Baxa, dr. Vacek a další.

Dnešní činnost baráčnických obcí je stále všestranná: od národopisných slavností, přehlídek krojů na Strážnických slavnostech, staročeských zvyků a tradic, krojovaných plesů, přes soubory lidových písní a tanců, pořádání výstav (např. tradiční velikonoční zvyky a malovaná vajíčka na rychtě Malostranských Baráčníků pod Karlovým mostem) až k provozování vlastní rekreační zotavovny v Černovicích u Tábora. Uvedenou aktivitu rozvíjejí všechny baráčnické obce i župy po celých Čechách.

Tak žilo a žije české baráčnictvo plných 120 let; nikdy nikým nedotováno, pouze poctivou prací pro vlast a národ vybudovalo svou dnešní úroveň. A jeho příslušníci mají být nač hrdi.

 

Další informace :
Adresář neziskových organizací v regionu Český Krumlov
Soubory a umělecká sdružení v regionu Český Krumlov
Soubory a umělecká sdružení ve městě Český Krumlov
Historie regionu Český Krumlov

 



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2001
Počet přístupů na tuto stránku od 10. března 2001 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung