Zájmové sdružení obcí
PODKLETÍ
http://www.podkleti.ois.cz

Obsah :


5. Strategie
   5.1 Strategická vize

Cílem "Strategie rozvoje mikroregionu Podkletí" je navrhnout strategický plán rozvoje celého mikroregionu v dlouhodobém výhledu. Jelikož však není možné zabývat se rozvojem mikroregionu pouze z dlouhodobého hlediska, studie zahrnuje i některé krátkodobé aspekty. Cílem studie je navrhnout takovou strategii, která zajistí komplexní rozvoj. Základním principem, ze kterého plán strategického rozvoje vychází je začleňováni naší republiky do EU. Proto se opírá o pravidla uplatňovaná EU a studie přibližuje mikroregion Evropským hlediskům.

Cílem strategie je zajištění harmonického rozvoje regionu a to z pohledů:

  • Ekonomických, kde je cílem zajistit celkový ekonomický rozvoj

  • Sociálních, orientovaný na zajištění odpovídajících životních podmínek v regionu

  • Enviromentálních zaměřený na ochranu životního prostředí v mikroregionu, což hraje zvláště důležitou roli s ohledem na to, že se značná část mikroregionu nalézá v CHKO

  • Kulturních, zajišťující ochranu kultury a tradic v regionu.

Podstatnou otázkou pro zajištění rozvoje mikroregionu bude hrát i otázka financování jeho rozvoje. Toto financování může probíhat na základě tří způsobů financován:

  • Vnitřní zdroje, které se opírají o peníze v rozpočtu obcí a o rozvojové aktivity probíhající na principu financování ekonomickými subjekty v mikroregionu (podnikateli) a které mají především komerční charakter

  • Vnější zdroje, představované dotacemi z fondů ústředních orgánu (Mžp, Mze, MMR, MPS, MK) a ze zahraničních zdrojů (PHARE, ISPA, SAPARD, 5FP apod.). V budoucnu pak i ze zdrojů CAP a strukturálních fondů.

  • Bankovních zdroje, představované úvěry podnikatelským subjektům i obcím. Tato poslední varianta samozřejmě může představovat zátěž do budoucna..

V praxi bude nutno využít kombinace všech způsobů financování. Principy financování jsou obvykle takové, že v první fázi realizace rozvojových plánů by měly hrát podstatnou roli zdroje vnější a vnitřní, které by měly napomoci tomu, aby v dalších etapách byl rozvoj financován především ze zdrojů vnitřních. Financování ze zdrojů vnějších bude i v budoucnu uplatňováno především tam, kde půjde o uplatňování celospolečenských zájmů oproti zájmům jednotlivce.

Základní principy, o které se strategický plán opírá jsou:

  • Rozvoj venkovského prostoru
  • Rozvoj malého a středního podnikání, nové formy podnikání, uplatnění principů nové ekonomiky
  • Multifunkční zemědělství a užití půdy
  • Ochrana životního prostředí
  • Využití alternativních zdrojů energie
  • Rozvoj turistického ruchu
5.2 Rozvoj venkovského prostoru

Rozvoj venkovského prostoru (rural development) patří k k důležitým prioritám v rámci začleňování České republiky do Evropské unie (dále EU). Rozvoji venkovského prostoru a s tím souvisejícímu rozvoji zemědělství je věnováno v EU značné množství prostředků. Financování venkovského prostoru probíhá formou financování prostřednictvím strukturálních fondů, v oblasti zemědělství pak uplatňováním zásad Common Agricultural Policy (CAP). Podpora a rozvoj venkova vychází z toho, že venkovský prostor tvoří podstatnou část území EU, která je však snadno zranitelná. Problémy jsou z nízkou hustotou populace, nízkými příjmy, vylidňováním, vysokou nezaměstnaností, odchodem mladých a kvalifikovaných lidí apod. V souvislosti s tím dochází v mnoha případech k celkové degradaci venkovského prostoru i v oblasti krajiny .

V rámci přípravy na vsup ČR do EU je pro ČR (a další země) připravován program SAPARD, který má být přípravou kandidátských zemí na budoucí čerpání ze strukturálních fondů.

Globální cíle programu vycházejí z "Národního rozvojového plánu " vypracovaného pro Českou republiku v rámci přípravy na projekt SAPARD.

Dále se opírají o závěry " Corkské deklarace". Jsou to tedy

  • Preference venkova
  • Integrovaný přístup
  • Trvalá udržitelnost

Hlavním cílem regionální politiky ve většině evropských zemí je podpora rozvoje problémových regionů se snahou redukovat meziregionální diference. Zpravidla se vychází z toho, že restrukturalizace zatěžuje často regionální rozvoj tak výrazně, že regiony nejsou schopny zvládnout strukturální změny vlastními silami. Z pohledu národního hospodářství má potom větší smysl poskytovat regionům, jež jsou velmi výrazně zatíženy strukturálními změnami, regionální výpomoc pro tuto restrukturalizaci a pro podporu konkurenceschopných aktivit, než vyplácet ohroženým podnikům dotace pro jejich zachování nebo činit protekcionalistická opatření. Souběžně s tímto pojetím cíleného snižování regionálních disparit je sledován cíl celostátní výkonnosti ve všech regionech státu včetně efektivních alokací zdrojů tak, aby se maximalizovala efektivnost celého národního hospodářství.

Regionální politika však má dva aspekty, jeden je globální; zaměřený na podporu regionů, druhý je podpora aktivit uvnitř regionu.

5.3 Rozvoj malého a středního podnikání, nové formy podnikání, uplatnění principů nové ekonomiky

Současně se zděděným poklesem konkurenceschopnosti, úpadkem větších podniků a zastavením růstu i růstových podmínek čeká ČR zvyšování nezaměstnanosti.

Malá země, jakou je naše, musí své konkurenční výhody stavět na bázi lokální autonomie podnikatelských sítí, nikoli na centralizaci a makroekonomickém diktátu. Zkušenosti z kupónové privatizace ukazují, jak makroekonomický diktát může znemožnit rozumnou mikroekonomickou restrukturalizaci a racionalizaci.

Nejde o nic nového. Ve světě existují sítě malých, flexibilních a technologicky agilních podniků, regionálně pojatých a lokálně rozvíjených, které neodvozují své úspěchy z (cizího) finančního kapitálu, ale od znalostí, schopností, inovací, adaptability, pružnosti a podnikavosti lidských bytostí. Vytvářet konkurenční východy ČR mohou jen takovéto individuální a lokální schopnosti, ne masová výroba námezdních "nádeníků".

  • 5.3.1 Ekonomický rozvoj

    Ekonomický rozvoj doporučujeme řešit s výhledem užití inovativních pracovních metod se zaměřením ekonomiky na využití silné stránky regionu tj. přírodního prostředí.. Zároveň však tento ekonomický rozvoj musí bezpodmínečně splňovat limity využití území. A to z pohledu ochrany přírodního prostředí v zájmovém území CHKO, ochranných pásem a ochrany zemědělského a lesního půdního fondu.

    Kooperace
    Současný stav rozvoje informačních technologii nabízí nové modely pro rozvoj venkova, eventuelně přináší do modelů jíž známých novou kvalitu a umožňuje mnohdy jejich renesanci. Přitom zcela nové možnosti se mnohdy prolínají s uplatněním známých metod na nové kvalitě

    V oblastí metod již uplatňovaných je třeba zmínit především otázky kooperace podnikatelských subjektů. Tyto organizace sehrávali v té době důležitou roli a umožňovali navýšit přidanou hodnotu zemědělských produktů přímo na venkově a udržet tak část zisku ze zpracování přímo na venkově.

    Úspěšné sítě malých podniků jsou založeny na několika zcela zásadních předpokladech spolupráce - na důvěře, iniciativě, schopnostech a flexibilitě. Všechny se staly v ČR úzkým profilem. Přesto není jiného východiska: neobnovíme-li tyto potřebné rysy moderního podnikání aspoň v některých regionech , konkurenti z EU nás prostě "převálcují".

    Na druhé strany by takové sítě představovaly paralelní ekonomiku, která by byla schopna vytvářet nové pracovní příležitosti, absorbovat nezaměstnanost a soustřeďovat ty nejlepší schopnosti a konkurenčně-podnikatelskou dravost v ČR. V dobách růstu by se takové sítě mohly stát zdrojem kvalifikované a nebyrokratické pracovní síly na světové úrovni.

    V každém případě se však ukazuje, že pro udržení života a výroby na venkově je rozvoj kooperačních struktur nezbytností. V Evropě v současné době existují různé formy spolupráce, lze tudíž vycházet z konkrétních zkušeností. Spolupráce probíhá na úrovni nákupu a odbytu, sdružení mohou být oborová nebo regionální (Itálie, Francie) nebo např. logistická umožňující optimální využití zemědělské techniky (Německo). Do těchto odzkoušených struktur může přinést v současnosti novou kvalitu uplatnění moderních technologii na bázi Internetu, eventuelně mobilní komunikace. formou e - commerce a e-work. Zde je možnost poměrně rychle srovnat s Evropou krok, neboť tyto metody jsou nové i v zemích EU.

  • 5.3.2 Homeworking

    Rozvoj informačních technologii však nabízí i další možnosti renesance života na venkově. Současný stav technologii nabízí např. možnosti home workingu ( e- working, tele-working), kdy pracovníci některých profesí mohou vykonávat značnou část svých činností z domu a denní přítomnost v kanceláři se ukazuje jako nepotřebná

    Rozvoj e-commerce umožňuje přemístit i řadu obchodních aktivit ven z velkých měst, mohou to být např. cestovní kanceláře, a to především ty, které jsou zaměřeny na aktivní cestovní ruch. Obchodování s různými komoditami, především pak s těmi, které přirozeně pochází z venkovského prostoru (zemědělské a lesnické).

5.4 Multifunkční zemědělství a užití půdy

Multifunkční charakter zemědělství a půdy (MFCAL) zahrnuje širokou škálu enviromentálních, ekonomických a sociálních funkcí spojených se zemědělstvím a odpovídajícím využitím půdy. Tento koncept je založen na předpokladu, že zemědělské systémy jsou striktně multifunkční a vždy plní více než jejich primární funkci produkci potravin. Analýza multifunkčního charakteru přispívá k pochopení možných vazeb a součinností a muže napomoci uplatňování trvale udržitelného rozvoje v zemědělství a oblasti venkova.

  • Základy pro principy MFCAL vytyčil jednak konference v Rio De Janeiro v roce 1992 a Agenda 21, které vytyčily principy udržitelného zemědělství a rozvoje venkova (SARD ) a Římska konference o světovém zabezpečení potravin v roce 1996. Tyto principy byly v letošním roce shrnuty na konferenci v Maastrichtu pořádané pod záštitou FAO.

Ze shrnutí a závěrů této konference lze vyvozovat i možnosti uplatňování principů MFCAL u nás. Principy MFCAL stojí na:

  • rozšíření ohniska poskytovaných služeb ze sektoru zemědělství na společnost jako celek

  • vytvoření rámce pro komparativní rozšíření spolupráce a vazeb mezi různými funkcemi zemědělství a spojeného využití půdy

  • vyzkoušení dynamických vazeb mezi venkovskými a městskými prostory v různých měřítcích

  • akceptování různé škály podmínek od původní venkovské společnosti, která byla zaměřena na produkci potravin a dalších produktů až po vysoce industrializované společnosti, s malou venkovskou populací a nízkým podílem na národním důchodu.

V rámci tohoto byly vytvořeny různé scénáře pro oblasti s rozdílnými podmínkami. Pro Českou republiku se jako základní jeví dva scénáře.

Pro oblasti s intensivní zemědělskou výrobou:

  • omezení znečištění způsobovaného zemědělstvím a chovem zvířectva

  • snižování ceny produkce užíváním moderních technologii a užívání takových chemických vstupů, které jsou v souladu s potenciálem ekosystému

  • diversifikace produkce v oblastech, kde vede přílišná specializace ke vzniku ekologických rizik

  • podpora recyklace odpadů jako zdrojů bioenergie a využívaní biochemických vstupů

Pro oblasti, kde nejsou optimální podmínky pro zemědělskou výrobu, ale které přesto mají charakter venkovských regionů:
  • podpora turistiky (především venkovské turistiky a agroturistiky)
  • udržení venkovské výroby
  • ochrana přírodních zdrojů - kvality vody, prostředí pro ochranu přirozené flory a fauny
  • diversifikace zemědělství a lesnictví směrem k produkci obnovitelných zdrojů energie
  • reforestrace
  • zlepšení způsobu sklizně
  • zvyšování biodiversity
  • zaměření produkce na místní spotřebu
V rámci realizace projektu se chceme zaměřit na následující úkoly:
  • porovnat stav u nás a v EU

  • na vybraných regionech s různý provést komplexní vyhodnocení podmínek a to jak enviromentálních, tak i ekonomických, sociálních a kulturních.

  • pro dané lokality navrhnout optimální uplatnění principů MFCAL a vyhodnotit vliv jejich uplatňování.

  • pro úspěšnou realizaci tohoto projektu je navržen tým složený jak z výzkumných pracovišť, tak servisních organizací a i podnikatelských subjektů v regionech.

Cíle MFCAL lze členit na cíle globální, orientované zhodnocení stávajícího stavu a na vybudování infrastruktury, která bude napomáhat obyvatelstvu v daném regionu v procesu přípravy na začleňováni se do EU. Toto musí probíhat v navazování mezinárodních spoluprací, v ochraně životního prostředí a v globální podpoře rozvoje života v regionu. Jedná se podporu zemědělství, turistického ruchu, přístupu k informacím apod.

Lokálním cílem tohoto projektu bude na konkrétních obcích, zemědělských podnicích a zpracovatelských podnicích demonstrovat možnosti rozvoje života na venkově. Kromě plnění těchto základních bodů navrhujeme vypracovat i speciální modelový program pro zajištění rozvoje farem v regionu, které by vycházely z poznatků získaných v EU.

Pro řešení těchto výše uvedených základních bodů budou navrhujeme uplatnit následující postup:

  • hledání alternativních strategií rozvoje území s přihlédnutím k jeho přírodnímu a sociálně ekonomickému potenciálu, poloze území v těsném zázemí metropolitní aglomerace a analýze současných trendů transformace.

  • využitím moderních forem kamerálního a terénního výzkumu definovat hlavní problémy a limity rozvoje modelového území, stejně jako jeho vnitřní rezervy a zdroje. Akceptovat přitom jako východisko ideu trvale udržitelného života, to jest takový přístup, který koordinuje interakci společnosti a přírody v území v dlouhodobé perspektivě.

  • charakterizovat stav a případné možnosti rozvoje zemědělství v oblasti jak ve sféře produkční, tak v ostatních funkcích, které zemědělský podnik v krajině plní nebo by plnit měl.

  • analyzovat přírodní prostředí a jeho vliv na současný a perspektivní stav zemědělství v oblasti, respektive stav a vývoj jednotlivých složek sociálněekonomické sféry jako prostředí,v němž jsou současné a perspektivní funkce zemědělství realizovány.

Cíle projektu v zadání úkolu jsou stanoveny jako hledání optimálního vztahu mezi rozvojem sociálně ekonomických aktivit a ochranou přírodního prostředí s důrazem na trvale udržitelný rozvoj a ekologickou stabilitu v konkrétním území.

Pro přímou podporu hospodaření na farmách navrhujeme rozpracovat následující postup, který by se měl i prakticky ověřit:

  • zlepšení ekonomiky podniků a životního prostředí subvencováním investic do staveb, do zlepšení hodnoty pozemků a chovu hospodářských zvířat, spojených s doplňkovými iniciativami na udržení nebo zlepšení životního prostředí.

  • podpora rozvoje dalších aktivit ( jako agroturistika, venkovská turistika, sportovní aktivita apod.)

  • podpora odbytu na úrovni farmy.

Tímto opatřením jsou podporováni výrobci, kteří chtějí využít nové nebo měnící se tržní příležitosti, aby maximalizovali své tržby. Podpora prodeje bude zaměřena na dvě oblasti.

  • na zvýšení přidané hodnoty individuálního podniku nebo skupiny podniků.
  • na podporu adaptace marketingových struktur. (v dlouhodobějším horizontu)

Pro vlastní projekt bude také důležité zaměřit se i na problematiku tzv. druhého bydlení. Život na venkově je v ČR ve srovnání s jinými zeměmi velmi výrazně ovlivněn poměrně rozšířeným vlastnictvím objektů druhého bydlení (11 % rodin v ČR) a jeho mimořádným rozšířením mezi obyvateli metropole (27 % rodin). Druhé bydlení má bezesporu řadu kladných dopadů na participující obyvatele (životní styl, rekreační aktivity a zdravější způsob života aj.) i na některé služby, ať už poskytované v Praze, nebo v oblasti, kde je objekt lokalizován. Negativní dopady vidíme především v tom , že majitelé rekreačních objektů jsou "uživatelé" území, ale nijak, nebo jen nepatrně se na jeho údržbě a obnově podílejí. Druhou skutečností je, že druhé bydlení ovlivňuje velmi negativně ostatní aktivity cestovního ruchu v území (pasantní návštěvnost,veškeré aktivita cestovního ruchu) ) běžné v západoevropských zemích. Proto jako podstatné vidíme zaměřit se i na zapojení uživatelů rekreačních objektů do života venkova.

Cílem projektu však není pouze zajištění podpory pro výrobní aktivity,ale též obnova života na venkově. Snahou bude podpořit obnovu starých zvyků na venkově (poutí a pod), obnovit zde společenský život např. pořádáním koncertů, plesů apod. Jako důležité vidíme i obnovu spolkového života. Právě obnova společenského života na venkově může napomoci rozvoji venkova a i zapojení uživatelů rekreačních objektů do života na vesnici. I toto patřilo v minulosti do života na venkově.

5.5 Životní prostředí

Rozsahem a způsobem narušení i dosud přetrvávajícími nevhodnými formami hospodaření je zemědělská krajina Křemežské kotliny ukázkovým příkladem nevhodného hospodaření v podhorské pramenné oblasti, které je zároveň v rozporu s cíli ochrany krajiny CHKO. Je proto žádoucí, aby byla tato krajina postupně revitalizována a aby také byly "revitalizovány" způsoby jejího využívání, a to v souladu s principy udržitelného rozvoje, strategie rozvoje regionu a plánu péče CHKO Blanský les a zejména pak z principů EU, formulovaných v plánu rozvoje zemědělství a venkova 2000-2006 v programu SAPARD. Oprávněně lze předpokládat, že možnosti plošné revitalizace jsou zde značné, a to i s ohledem na přírodní bohatství okolní krajiny, dochované i díky zřízení CHKO. Úspěšné vyřešení tohoto problému, jež bude trvat řadu let a vyžádá si nejen značné finanční náklady, ale také soustavnou práci s veřejností, však může vést k vytvoření funkčního krajinného celku, jedinečného rozsahem revitalizace krajiny podhorských pramenných oblastí v České republice.

Pojem pramenná oblast je chápán jako území, závislé v podstatě jen na srážkách, kde se vyskytují četné vývěry podzemní vody, včetně infiltračních území. Revitalizace krajiny pramenných oblastí sleduje cíle, jež ve svém souhrnu přispívají významně ke zlepšení vodního režimu a kvality povrchových i podzemních vod. Jsou to zejména:

  1. Důrazná podpora funkcí, zlepšujících (stabilizujících) místní klima - obnova "lesních" podmínek (podpora evapotranspirace - malého vodního cyklu; rozšíření porostů dřevin a víceletých kultur, omezení rozsahu celků orné půdy - to vše s příznivým vlivem na místní klima a tlumení dopadů extrémních projevů povětrnosti).

  2. Zlepšení vodního režimu - obnova retenční a akumulační schopnosti krajiny, stabilizace odtoku, snížení odnosu látek z povodí.

  3. Obnova půdy, narušené odvodněním a orbou (biologické, fyzikální a chemické vlastnosti půdy).

  4. Protierozní ochrana půdy, spojená s celkovým zvětšením "drsnosti" krajiny, s podporou vsakování vody do půdy a omezením soustředěného povrchového odtoku (jeho rozptylování).

  5. Obnova biodiverzity včetně budování ÚSES.

  6. Vytvoření stabilního souladu mezi specifickými bio- a socioekologickými vztahy v revitalizované krajině (vytvoření systému, v němž jsou sladěny zájmy ochrany krajiny se zájmy místní komunity, a to v souladu s principy udržitelného rozvoje - LA21).

Zvláštním rysem revitalizace pramenných oblastí je značný rozsah zásahů do zemědělské půdy, v minulosti odňaté přirozenému účelu a funkcím.

5.6 Využití obnovitelných zdrojů energie na bázi produkce a využití biomasy

Společně s rozvojem alternativních zemědělských produkcí je třeba se zaměřit na její energetické využití v obcích a na rodinných farmách. . Toto opatření může zlepšit i ochranu ovzduší. V praxi toto bude znamenat uskutečnit rekonstrukce kotelen na fosilní paliva. Je otázkou finančních kalkulací navrhnout a výstavbu obecních výtopen na biomasu včetně rozvodů za spolufinancování uvedeného záměru společně s ČEA a SFŽP. Spotřebovat biomasu pro energetické využití se jeví účelné v místě, kde se vyrobí a tím ušetří náklady na dopravu a transformaci energie.

Toto opatření je určeno pro rodinné farmy, zemědělské podnikatele a obce, které nejsou a ani v budoucnu nebudou plynofikovány i když se změnou cen bude zájem o tento způsob získávání tepelné energie u objektů, které jsou plynofikovány.. Předpokladem je stabilita rostlinné výroby v dané lokalitě, zaručující dostatek paliva tj. biomasy i v budoucnu.

EU předpokládá zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie z dnešních cca 6% na 12% celkové potřeby energií v roce 2010. V ČR byl v roce 1998 zanedbatelný podíl biomasy jako obnovitelného zdroje energie tj. méně než 1% z celkové potřeby energie. Situace se pomalu zlepšuje, na jedné straně je již realizována řada úspěšných demonstračních projektů, vyrábí se české kotle na spalování biomasy, ale na druhé straně chybí finanční prostředky na investiční záměry.

5.7 Rozvoj turistického ruchu

Turistický ruch pomáhá získávat nejen finance do státního rozpočtu, ale může v některých oblastech pomáhat řešit i sociální problémy. Je známe ze západní Evropy, že právě rozvoj venkovské turistiky pomáhá řešit řadu problémy v oblastech, kde není zemědělská výroba dostatečně efektivní. Jedná se především o horské a podhorské oblasti. Právě tomuto typu turistiky, který představuje zajímavou a finančně dostupnou variantu není v České republice věnována dostatečná pozornost.

V rámci projektu bude kladen velký důraz na rozvoj turistických aktivit, především venkovské turistiky agroturistiky. Agroturistika a venkovská turistika vůbec patří mezi nejpomaleji se rozvíjející oblasti cestovního ruchu v České republice. Je to dáno jednak tím, že vzhledem ke své rozdrobenosti a individuálnímu charakteru nemůže tato skupina podnikatelů dost dobře obstát v tvrdé konkurenci profesionálních cestovních kanceláří a jednak tím, že příjmy z této činnosti netvoří hlavní zdroj obživy a tomu odpovídající možnosti vkládaných investic. Venkovský cestovní ruch nemá jen význam dalších příjmů pro přímého provozovatele, ale i společenský a ekonomický dopad na své okolí.

V současné době je venkovská turistika a agroturistika ponechána živelnému vývoji. V České republice došlo od roku 1990 k nárůstu ubytovacích kapacit v sídlech prakticky všech velikostí. Jejich kvalita je však velmi odlišná, mnohdy závislá na představách ubytovatele o požadovaném komfortu. Neexistuje kategorizace zařízení a jejich roztřídění podle vybavení. Někteří provozovatelé ubytovacích kapacit jsou napojeni na cestovní kanceláře různých typů nebo jsou sdruženi v různých regionálních svazech. Tyto svazy však mezi sebou nespolupracují a pokud ano, tak pouze více méně na základě nahodilých kontaktů. Zcela absentuje informační systém, který by turistovi, ať již tuzemskému nebo zahraničnímu, poskytl ucelené informace o regionu, ve kterém se nachází, o možnostech kulturního, sportovního i společenského vyžití, návrh turistických, cykloturistických a mototuristických tras. Jednotlivé obecní nebo městské úřady se s různou intenzitou snaží, podle zájmu svých radních o tuto problematiku, zřizovat informační střediska pro turisty.

Přesto se venkovská turistika stává v mnoha místech vítaným zdrojem příjmů. Nelze ale předpokládat, že špatný zemědělský podnik nebo individuálního vlastníka chaty či chalupy spasí zavedení služeb pro turisty, ale je možno předpokládat, že provozování této činnosti na profesionálním základě bude přínosem. Je také jasné, že dnes existuje celá řada společností, které jsou schopny předávat zemědělským podnikatelům zahraniční a částečně i tuzemské zkušenosti k této problematice. Zatím však chybí koordinovanost, schopnost oddělit zahraniční poznatky v našich podmínkách neaplikovatelné pro odlišné ekonomické klima od skutečně progresivních poznatků vhodných pro naše podniky. Existuje celá řada sdružení, která však nekoordinují svoji činnost a vzhledem k určité řevnivosti mezi sebou si ani nevyměňují zkušenosti. Jejich členové tak ztrácejí o činnost zájem.

Výše popsaný stav má následující jevy:

Chybí:

  • informace o možnostech vícedenních turistických tras a jejich zabezpečení rezervačním systémem na ubytování. S tím souvisí absence centrálního katalogu ubytovacích kapacit s jejich kategorizací.

  • centrální katalog s uvedením kategorizace ubytovacích kapacit

  • centrální informace o možnostech kulturního, společenského a sportovního vyžití.

  • informace o možnostech rekreace pro rodiny s malými dětmi nebo naopak pro seniory.

  • obce mají jen omezenou možnost informovat příležitostné návštěvníky o svých aktivitách ve prospěch cestovního ruchu.

  • informační střediska pro turisty v obcích nebo na význačných turistických bodech, v současné době je nahrazují trafiky s prodejem pohlednic.

  • poradenská služba pro zemědělské podniky a venkovské obyvatelstvo k budování jednoduchých ubytovacích kapacit s návazností na život na venkově.

Venkovský cestovní ruch nemá jen význam dalších příjmů pro přímého provozovatele, ale i společenský a ekonomický dopad na své okolí. Pomáhá udržet místní obyvatelstvo v krizových zemědělských oblastech a v regionech bez významné rekreační přitažlivosti. Odborníci poukazují na výpočty Evropské unie, podle kterých je 20x levnější pro daňové poplatníky udržet zemědělce na místě, než pomáhat lidem stěhujícím se za prací. Zvyšuje zaměstnanost mezi zemědělci, umožňuje jejich rekvalifikaci. Zachovává místní folklór a tradice, které se stávají lákadlem pro hosty. Nabízí vedlejší příjmy zemědělcům, a tím roste jejich životní úroveň.. Je zahrnutelný do integrovaného rozvoje obce. Při rozvoji infrastruktury v obci se musí počítat i s venkovským cestovním ruchem. Pohostinství se rozvíjí v těch usedlostech, kde to infrastrukturální podmínky umožňují, ale časem se tyto investice vrací nazpět. Je levnou a zdravou formou cestovního ruchu. Nejobvyklejšími hosty ve venkovském cestovním ruchu jsou rodiny s dětmi a starší lidé. Roste počet nemocných dětí v průmyslových oblastech, které potřebují mít blíž k přírodě. Vzhledem k tomuto vývoji vzrůstá význam venkovského cestovního ruchu.

Zvyšuje vzdělání a životní úroveň lidí žijících na vesnicích či odloučených místech. Roste jejich náročnost vůči svému okolí i vůči sobě samým. Vznikají nová přátelství. Podnikání v oblasti venkovského cestovního ruchu představuje zdroj příjmů i pro samotnou obec, ve formě poplatků za " turistický ruch" a ubytovací kapacity.

Jako budoucí poskytovatelé agroturistiky a venkovské turistiky přicházejí v úvahu především drobní soukromě hospodařící zemědělci a jejich rodiny, kteří získali svá hospodářství zpět v rámci procesu restitucí, ale i v rámci transformačních procesů zemědělských družstev či privatizací státních statků. Ne všechny rodinné podniky postavené na základní zemědělské výrobě přežijí tvrdý konkurenční boj s velkými zemědělskými podniky, které se začínají konsolidovat a dosahovat prvních pozitivních výsledků v hospodaření. Další skupinou poskytovatelů agroturistiky jsou transformovaná zemědělská družstva, která nabyla různých právních forem podnikání (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, obchodní družstva a společnosti). Některé tyto podniky mají stále ještě k dispozici řadu rekreačních zařízeních, která byla dříve určena pro rekreaci pracovníků. Základem je ale zachování alespoň základních podmínek venkovského cestovního ruchu jako je vedle poskytnutí zdravého životního prostředí venkova také individuální přístup k hostům, kontakt se zemědělskou výrobou (polními pracemi, hospodářskými zvířaty) i s místním obyvatelstvem pracujícím v zemědělství. Pro takové poskytování služeb venkovské turistiky a agroturistiky se stává nezbytným kvalitní výběr pracovníků, kteří budou přicházet do styku s hosty. Mezi poskytovateli a nabyvateli služeb musí být vytvořen kladný vztah hostitel - host.

Novou skupinu podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice jsou i podnikatelé, kteří začínají podnikat zcela "na zelené louce". Vedle klasické turistiky se zaměřují i na poskytování speciálních služeb pro hosty, jako výuka jezdectví spojená s chovem koní, provozování golfových hřišť, rehabilitačních zařízení a poskytování speciálních kurzů. Všechny tyto aktivity je možné provozovat jen tehdy, pokud je zajištěna dostatečná poptávka většinou u finančně silnějších skupin hostů, mezi které nepatří v současné době jen zahraniční klientela. Jedná se většinou o investičně velmi náročné projekty, které jsou ve většině případů financovány pouze z vlastních zdrojů, neboť banky se staví k podobným projektům značně negativně. I když můžeme podobné podniky považovat u nás za pouhé kapky v moři, zahraniční zkušenosti s touto formou podnikání i první zkušenosti u nás ukazují, že tyto podniky perspektivu mají, ale nebude se samozřejmě jednat o hromadnou podnikatelskou činnost. Významné místo v této formě turistiky hraje i organizovaný cestovní ruch cestovních kanceláří. Základní nabídka těchto kanceláří spočívá v poskytování zprostředkovatelských služeb pro provozovatele venkovského turistického ruchu, a to služeb informačních, propagačních, marketingových a dalších, ale i v konkrétním poskytování vlastních či pronajatých objektů, které nebudou zaměřeny přímo na klasickou agroturistiku, ale na poskytování služeb venkovské turistiky. Základem této nabídky služeb jsou různá soukromá rekreační zařízení ve formě venkovských chalup a chat, která ve své době měla své opodstatnění, ale v současnosti se stala pro své majitele příliš nákladnými. Výhodou takto poskytovaných služeb cestovními kancelářemi je vytvoření širokého spektra nabídky rekreačních venkovských i agroturistických služeb,bližší kontakt se zájemci o tento druh služeb, a to tuzemskými i zahraničními.

Vedle organizovaného cestovního ruchu cestovními kancelářemi začínají stále větší úlohu při rozvoji agroturistiky a venkovské turistiky hrát různá sdružení a spolky poskytovatelů služeb v této oblasti, která jsou výraznou pomocí pro začínající podnikatele ve venkovském cestovním ruchu. Svoji úlohu tato sdružení vidí v roli koordinátora, poradce, popř. ochránce agroturistické lobby.

Budeme-li chtít vytvořit kvalitní nabídku turistických služeb, musíme vycházet ze základního faktoru, který má na ni vliv, a to z poptávky. Klientelu v agroturistice a venkovské turistice z hlediska jejích požadavků a přání si můžeme rozdělit na tuzemskou a zahraniční. V současnosti se tyto skupiny od sebe liší, ale v budoucnu se požadavky obou skupin až na drobné přirozené rozdíly sjednotí. Pro české obyvatele je stále ještě typické využívat dovolených v zahraničí, které dříve nebylo snadné získat. Ale tento druh dovolených je samozřejmě finančně velmi náročný a ne každá rodina si jej může dovolit každý rok. Dalo by se říci, že daleko dosažitelnější klientelou pro naše poskytovatele služeb ve venkovské turistice a agroturistice je klientela zahraniční, neboť ta má vedle zájmu o rekreaci a poznání naší republiky i dostatečné zkušenosti s touto formou cestovního ruchu. Z toho ovšem plynou i její zvýšené nároky na kvalitu poskytovaných služeb. Tuto kvalitu však brzy bude požadovat i tuzemská klientela.

Mezi těmi, kteří využívají venkovskou turistiku a agroturistiku tvoří nejpočetnější skupiny rodiny s dětmi - dnes základní skupina hostů, senioři, sportovně založení hosté např. na jezdectví, tenis, pěší turistiku, dále hosté provozující své speciální koníčky, krátkodobí a víkendoví hosté, děti bez doprovodu a tělesně či duševně postižení hosté.

Tyto jednotlivé skupiny mají od těchto druhů turistiky různá očekávání, mezi která patří pobyt v přírodě, klidné venkovské prostředí, poznání života na vesnici, kontakt s rodinou hostitele, přátelská atmosféra, provozování sportovních aktivit, poznávání kulturních, historických a přírodních krás okolí.

Vlivem nového životního stylu se však mění i očekávání hostů. Do budoucna se budou hostitelé muset zaměřit na tato přání a požadavky hostů, ke kterým patří:

  • aktivní sportovní činnost zaměřená na nové druhy sportů
  • informační, poznávací a vzdělávací aktivity
  • aktivity zaměřené na poznávání a ochranu životního prostředí.
  • zdravá výživa založená na ekologicky čistých potravinách
  • soukromí a čas pro děti, vlastní rodinu, přátele
  • čas, místo a soukromí pro provozování koníčků
  • individuální přístup k hostům, umění naslouchat hostům.

Služby v rámci agroturistiky si můžeme rozdělit na ubytovací, stravovací spojené s využitím volného času.

I v této nabídce lze očekávat řadu změn, které opět vycházejí nejen z vlivů technického pokroku ovlivňujícího technické vybavení ubytovacích, stravovacích kapacit i objektů spojených s využitím volného času, ale i z životního stylu, který nám nabízí dnešní doba.

Nároky na ubytování neustále rostou a tento vývoj se nevyhnul ani ubytování na vesnici. Kompletně vybavené pokoje s plným příslušenstvím ( koupelna, sprcha, WC) se stávají samozřejmostí a hosté mají stále větší zájem o samostatné obytné jednotky, jako jsou chatky, sruby, prázdninové domy, ve kterých nacházejí požadované soukromí. Mnozí hosté jsou rádi odkázáni na vlastní zajištění z hlediska stravování, úklidu, rozhodování o volném čase. Proto je perspektivní v budoucnosti více využívat volné rekreační chaty a prázdninové chalupy. Již teď o ně zahraniční klientela, hlavně v pohraničních oblastech projevuje zvýšený zájem. Způsob stravování při poskytování agroturistických služeb má svá specifika, která vychází ze stravovacích zvyklostí hostů a jejich nároků na stravování během dovolené. Většina hostitelů nabízí svým hostům snídaně a večeře. Hosté se rádi ale o sebe starají sami co se týká vaření samého, ale rostou jejich nároky na kvalitu (ekologicky čisté potraviny, zvláště pak ovoce a zelenina) i originalitu (např. krajové speciality, ale i králičí maso či kozí mléko) potravin. Tomuto novému trendu se musí přizpůsobit vybavení prázdninových domů kvalitním kuchyňským zařízením.

Venkovský cestovní ruch nabízí svým návštěvníkům jedinečný zážitek, a to je příroda. I do budoucna se počítá s tím, že největším lákadlem pro hosty bude tento neodmyslitelný faktor venkovského cestovního ruchu. V dnešní době vysoce rozvinuté průmyslové společnosti nemá městský člověk velké možnosti být v blízkém kontaktu s přírodou.

I když se hostitelé snaží někdy až maximalistickým způsobem rozšířit nabídku jimi poskytovaných služeb spojených s využitím volného času, neměli by zapomínat na základní trendy v rozvoji těchto služeb, a to zachování individuality požadavků a přání jednotlivce, služby zaměřené na zlepšení duševního i fyzického zdraví, zajištění kolektivních i individuálního provozování aktivit, obnovu a udržování starobylých tradic regionu.

Právě obnova a udržování tradic regionu je nejvíce diskutovanou oblastí z hlediska využití zahraničních zkušeností. Nelze vytvořit jednotný typ provozování venkovského cestovního ruchu. Pokud host zvolí venkov za místo svých prázdnin či dovolené, požaduje typické věci ve smyslu pravých, nefalšovaných místních tradic a zvláštností. Většina hostů dnes ráda cestuje, a proto se nechá ráda překvapit něčím zvláštním, neobvyklým. Z tohoto pohledu si i lépe zapamatuje prázdninové místo a je velká pravděpodobnost,že se tam budou návštěvníci rádi vracet či že jej doporučí svým známým.

Česká republika sice patří mezi turisticky zajímavé oblasti, ale počáteční boom po roce 1990 pozvolna klesá. Dokládá to i statistika cestovního ruchu, podle které v roce 1997 přicestovalo do České republiky 107,9 mil. zahraničních návštěvníků, což je o 1,4 % méně než v roce předchozím. Podle předběžných údajů dosáhly devizové příjmy za tři čtvrtletí loňského roku 2,7 mld. USD, a to je necelých 90 procent skutečnosti roku 1996. A právě tento nepříznivý trend může výrazně ovlivnit i venkovský cestovní ruch kvalitní nabídkou služeb. Avšak šance samotná nestačí. Konkurenční boj v rámci cestovního ruchu je velice tvrdý a chce-li v něm venkovská turistika obstát, musí dokonale využít všech svých předností, zkušeností a dostupných informacích. Samozřejmě, že to není možné bez propojenosti poskytovatelů služeb ve venkovském turistickém ruchu a všech státní správy (např. ministerstvo pro místní rozvoj, zemědělství) i společenských (Spolek pro obnovu venkova, Sdružení podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice, Klub českých turistů) a organizací, kterých se tato problematika týká. Jejich důležitým úkolem je, poskytovat venkovským hostitelům základní podporu, informační a poradenskou činnost, ale i služby marketingového rázu, tzn. služby spojené se získáním klientely, s propagací nabízených služeb apod.

Nezastupitelné místo v rozvoji venkovského cestovního ruchu a agroturistiky mají i orgány místní samosprávy, neboť rozvoj agroturistiky a návazně i rozvoj v dalších nevýrobních podnikatelských aktivit na venkově může také pozitivně (i negativně) ovlivnit tvář vesnice. Jako součást cestovního ruchu obecně může přispět k tvorbě nových pracovních příležitostí, a tak i k tvorbě potřebných finančních prostředků na rozvoj obce regionu a krajiny.

pokračování : Navržená opatření k rozvoji mikroregionu Podkletí



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 22. ledna 2001 : TOPlist 0