Holubov
s osadami Krasetín a Třísov v čase a proměnách

strana: 1   2

Krasetín, v pozadí s Kletí, foto: Jan Kříž Tyto malebné vísky se nacházejí na úpatí hory Kleť.

Zeměpisná poloha:
14°20' východní délky
48°35' severní šířky
523 m nad mořem.

Vzdálenosti mezi jednotlivými osadami jsou
Holubov - Krasetín: 900 m
Holubov - Třísov: 1900 m
Krasetín - Třísov: 2300 m

Schematický plánek Třísova, Keltského sídliště a Dívčího kamene, ilustrace První podrobněji známé osídlení v okolí bylo hradiště u Třísova - Keltské oppidum (sídliště, městečko). Keltové (Gallové) obývali území od 3.-4.st.př.n.l. Bylo vybudováno kolem r.60 př.n.l. na území o rozloze asi 26 ha. Vnitřní val vybudovaný z hlíny a kamení a vyztužený dřevěnými kůly byl v základně široký 7 metrů a vysoký byl 4 až 5 metrů. Obyvatelé se věnovali zemědělství, chovali dobytek, ovce a koně. Rozvíjela se řemesla, znali tavení rudy a vyráběli nástroje a zbraně z bronzu i ze železa. Po jejich odchodu před vpádem germánského kmene Markomanů a po tažení divokých Hunů se zde ve 4.-7. století od východu usadil slovanský kmen Doudlebů.

Holubov:
Vesnice stojí již dlouhou dobu a náležela pod vládu Vítkovců i Rožmberků. První zmínka o obci se datuje do roku 1379. Stával zde v dobách starších dvůr, který zanikl r. 1501 a zůstal pustým. Připomíná se již roku 1383. Název je patrně dán od zmíněného Holubova dvora, který patřil k panství Dívčího kamene.

Panoramatický pohled na Holubov, foto: Jan Kříž

Obec Holubov leží v českokrumlovském okrese, asi 15 km od Českého Krumlova. Je rozložena v podhorských údolích, podél řeky Vltavy a Křemžského potoka, patří do komplexu Blanského lesa.

Holubov, náves 1, foto: Jan Kříž Holubov, náves 2, foto: Jan Kříž Holubov, náves 3, foto: Jan Kříž

Krasetín:
Vesnice se nazývá v obecné mluvě Krásetín, ač ve všech starších listinách i ve všech soupisech panství Rožmberských píše se jako Krásletín. Patřil rovněž k panství Dívčího Kamene.

Krasetín - náves s hasičskou zbrojnicí, v pozadí s Kletí 2, foto: Jan Kříž Krasetín - pohled ze svahu Kleti pod lanovkou, foto: Jan Kříž Krasetín - kaplička, r. 1854, foto: Jan Kříž

Třísov:
Vesnice také patřila již od dávných dob k panství krumlovskému pod moc Vítkovců a Rožmberků. Po založení hradu Dívčí Kámen připadl Třísov správou k němu. V dobách rožmberských byla vesnice sídlem rychty. Název je odvozen snad od Třesova Dvora.

Třísov - jarní panorama, foto: Jan Kříž
Třísov - náves s hasičskou zbrojnicí v popředí, foto: Jan Kříž Třísov, v pozadí vysílač Kleť, foto: Jan Kříž



Doprava:
Obcí prochází od roku 1891 železniční trať z Českých Budějovice do Volar. Největším objektem této trati je 100 m dlouhý a 30 m vysoký železniční viadukt (železný most) před stanicí Holubov - je to železná příhradová konstrukce položená na 2 postranních kuželovitých pilířích a 1 pilíři středním.

Holubov - železniční stanice, foto: Jan Kříž Železniční most u Holubova

Obcí dále prochází silnice z Prachatic přes Brloh, Křemži, Holubov (zde se připojuje silnice od Českých Budějovic), Zlatou Korunu a Český Krumlov.

Významné stavby a památky:

Třísov:
U železniční zastávky stojí památná lípa se starobylou kapličkou, obě z roku 1776 .
Zde také začíná značená naučná stezka, která prochází přes Keltské oppidum, Dívčí Kámen, přírodní rezervací Holubovské hadce podél Křemžského potoka až k železniční zastávce v Holubově.

Třísov - železniční zastávka, foto: Jan Kříž Třísov - památná lípa v blízkosti keltského oppida, foto: Jan Kříž Dívčí Kámen - nádvoří horního hradu, foto: Jan Kříž

Na ploše 26 ha se v sousedství osady rozkládají pozůstatky keltského oppida. Zde byl prováděn výzkum krátce před druhou světovou válkou a pak v 50. a 60. letech zde probíhal intenzivní výzkum pod vedením dr. Jiřího Břeně z Národního muzea Praha. Bylo zde objeveno keltské město z r. 2000 př.n.l. Na skalnatém ostrohu byl prováděn v 60. létech výzkum doby bronzové a to dr. Josefem Poláčkem z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Křemžský potok pod Dívčím Kamenem, foto: Jan Kříž Dívčí Kámen, tábořiště u Vltavy, foto: Jan Kříž

Na soutoku Křemžského potoka s Vltavou nalézají se malebné zříceniny hradu Dívčí Kámen. Jeho zakládací listina je z roku 1349, rozsáhlejší zpevňovací práce zde prováděla Československá akademie věd pod vedením dr. Hejny v 60. létech.

Holubov:
Pod nádražím v Holubově (dříve část nazývaná Adolfov) stávaly až do roku 1874 železářské pece a čtyři hamry. Huť na tavení železné rudy v Holubově postavili v roce 1841 budějovičtí podnikatelé Vojtěch Lanna, František Klavík a Jan Procházka. Železárna byla nazvána jménem knížete Adolfa ze Schwarzenberga a později i s přistavěnými domy nesla dlouho název Adolfov (Adolfstahl, Adolfovo údolí). Holubovské nádraží neslo tento název ještě asi do roku 1923. Pohonnou silou železárny byl potok, který uváděl do pohybu 11 vodních kol. Ta přenášela výkon na hamry a další mechanismy. V huti se topilo dřevěným uhlím. Huť zaměstnávala asi 120 lidí, vysoká pec byla zrušena roku 1870, celá huť potom roku 1878. Železná ruda do hutí adolfovských dovážela se ze Zaháje u Hluboké, od Červeného mlýna a od Strážkovic. Ještě dnes je možno v různých místech v okolí nalézt vysokopecní strusku jako připomínku minulých dob.

Železárna v Adolfově, historické foto Společenský dům v Adolfově, historické foto

Od roku 1878 počal zde podnikat francouzský podnikatel A. L. Japhet, jehož firma zde vyráběla až do roku 1885 ohýbané židle.

Holubovský závod Artypa vybudoval František Sklář na troskách staré železárny v letech 1945-46. František Sklář byl malíř a grafik a svůj podnik pro tisk a výrobu papírového zboží zde založil i pro blízkost papíren ve Větřní a v Loučovicích. Po znárodnění v roce 1948 převzaly bez náhrady závod Jihočeské papírny. V r. 1950 byl Sklář pod záminkou finančních machinací odsouzen a uvězněn. Hlavním programem Artypy se stal tisk a výroba skládaček, etiket a potahované kartonáže pro farmaceutický průmysl a kosmetiku. Velká modernizace podniku probíhala hlavně po roce 1980. V současnosti je jeho majitelem společnost Artypa s.r.o., výroba si zachovává svůj původní charakter, podnik má velmi dobré jméno a jeho výrobky jsou známé široko daleko.

Původní závod Artypa v roce 1946, historické foto

Pestrou historii má také Holubovský mlýn, který prý stál již roku 1721 a jeho majitelem byl mlynář Melmer. V roce 1913 dobře zavedený mlýn koupili sedláci Jan Valenta ("Kuchař"), Václav Dítko ("Klíma") a Tomáš Frojda ("Hanuš") a založili mlýnské družstvo. Výsledky hospodaření byly velmi dobré a v roce 1914 postavilo družstvo místo brodu k Holubovu nový most. V roce 1929 byl Holubovský mlýn přestavován, zvýšen o patro, zařízen novými stroji a vodní elektrárnou. V roce 1945 mělo družstvo již 182 členů z širokého okolí. V roce 1953 muselo mlýnské družstvo předat zestátněný mlýn "Jihočeským mlýnům". Po dvou letech byl mlýn zrušen, zařízení demontováno a odvezeno. V roce 1958 převzalo mlýn Holubovské JZD, které ho užívalo jako sklad obilí.

Třísovský Hamr, historické foto Třísovský Hamr v současnosti

strana: 1   2

 

Ivan Svoboda, kronikář obce

Další informace:

Mikroregion Podkletí
Senzitivní mapa Mikroregionu Podkletí
Mikroregion Podkletí - Obrazový průvodce
Historie mlýnů a pil v regionu Český Krumlov
Historie průmyslové produkce v regionu Český Krumlov



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 26. července 2001 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung