Pohoří na Šumavě
 

Nadmořská výška 918 m.
Osada je dnes součástí Pohorská Ves.

Pohoří na Šumavě (Buchers) - dříve rušné pohraniční městečko nacházející se v těsné blízkosti hranic, dnes vylidněné ruiny domů. V současnosti výrazněji ožívá pouze při zářijové pouti, kdy se otevře na dobu určitou také hranice.

Od roku 1524 se objevuje slovo Pohorzie, ale tehdy se jednalo o označení potoka. K určitému prvotnímu osídlení zdejšího divokého a nedostupného území se rozhodl nejprve hrabě Filip Emanuel Buquoy, když nechal v nedalekých Šancích vybudovat skelnou huť. Vlastní Pohoří začalo vznikat podél silnice do Freistadtu až roku 1758, kdy se tu začala stavět na dominikální půdě první obydlí. Nová osada se rozvíjela poměmě dynamicky , takže o čtyřicet let později čítala už 68 domů se 116 usazenými rodinami. Po zrušení poddanství se Pohoří stalo místní obcí o katastrální výměře 2.636 ha, k níž patřilo i 11 přidružených částí. Podle sčítání lidu z roku 1890 mělo Pohoří 186 domů, 246 Čechů a 1 077 Němců. Obyvatelé se věnovali zejména zemědělství, domácím ručním pracím, našli se i pozlacovači skla. Výnosnou činností bylo malování svatých obrázků na ploché sklo, které se potom vyváželo do Uherska, Tyrol, Chorvatska, Španělska a skandinářských zemí. Tento způsob malby se odtud rozšířil také do Nových Hradů a do Sandlu (kde je možné si ho prohlédnout v muzeu). V roce 1923 zde bylo 41 živností (např. pekař, cukrář, hodinář, osm hostinců, dva krejčí, mlynář, řezník, atd.) a v tomto roce obdržel městys dosud známý pod rozličnými jmény Buchers, Puchéř, Půchoří - nový úředrií název Pohoří na Šumavě, jenž zcela chybně vystihuje polohu místa.

Smutné období nastalo v roce 1946, kdy byli odsunuti němečtí rodáci. Následovalo bourání opuštěných domů a odvoz nejrůznějších věcí z nich. Po roce 1955 vydrželo v obci jen 23 domů obývaných 72 lidmi. Vylidňování však nadále pokračovalo a po rozšíření hraničního pásma zaniklo Pohoří jako lidské sídlo docela.

Nyní nás tedy v Pohoří uvítá z části zřícený kostel (kostel Panny Marie Dobré rady), kde 30. května 1999 došlo ke zřícení věže kostela. Dále je tu několik rozvalin někdejších domů, pomník padlým s nápisy "Den treuen Helder die dankbare Heimat" ("Věrným hrdinům vděčná vlast") a "Nie wieder Krieg !" ("Již nikdy válku !"), hřbitov a nízký objekt pohraniční policie.

Další informace :
Pohorská ves
Žofín
Lužnice

 



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 13. dubna 2000 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung