Procházka parkem ve Frymburku
 

Morový sloup na Frymburském náměstí, foto: Lubor Mrázek
Nejméně od 13. století až do první světové války bylo náměstí ve Frymburku díky své poloze na obchodní stezce trhové. Za starostování Karla Sechtera byl v roce 1853 kamennými plotnami vydlážděn umělý potok, který protékal frymburským náměstím a byl z obou stran lemován kaštanovou alejí. Pověst říká, že strouhu v délce více než dva kilometry vykopal odsouzenec na smrt a za tento záslužný čin mu byl hrdelní trest prominut. Potok, ve kterém se na frymburském náměstí máchalo prádlo a kterým byla napájena i městská kašna, pochází z konce 16. nebo začátku 17. století. Přiváděl na tržiště i do městečka vodu z potoka dnes uváděného na mapách jako Podhorský, který teče ze zaniklé osady Podhoří kolem Svatoniny Lhoty do dnešní frymburské zátoky. Při stavbě domů nad náměstím v padesátých letech 20. století byl uměle vykopaný potok přerušen; dnes tekoucí voda v parku je přivedena polyetylénovým potrubím až z pramene od lyžařského vleku pod Martou.

Samotný park na frymburském náměstí byl založen v roce 1884 a nemá jen stromy, keře, cestičky a lavičky. Nejvíce záhad je kolem kašny, kde je na východní straně vytesán letopočet 1676, ale i pětilistá rožmberská růže. Poslední Rožmberk však zemřel v roce 1611 a Frymburk s celým panstvím věnoval již v roce 1600 svému synovci Janu Zrinskému. V roce 1676 patřil Frymburk Buquoyům, kteří zde uplatňovali svůj vrchnostenský vztah až do zrušení poddanství v roce 1848. Kašna se také v roce 1853 stěhovala; původně totiž stávala na druhé straně potoka - důvod jejího přemístění je druhou záhadou. Starobylou frymburskou kašnu můžeme spatřit v některých sekvencích filmu Stříbrný vítr.

Směrem od kašny nahoru je mohutný, více než pět metrů vysoký pranýř z roku 1651. Tehdy po třicetileté válce se houfně stavěly pranýře, u kterých bývali připoutáváni provinilci a jejich „doplněk“ uváděl důvod pranýřování. Například hašteřivé ženy mívaly náhubek a opakovaně padlé dívky slaměný věneček. Frymburský pranýř má dodnes nahoře zvoneček, na který Antonín Cechner ve svém Soupisu památek zapomněl. Tento soupis naopak uvádí, že se na pranýři dá najít pět vytesaných lebek, které měly zžejmě symbolizovat odsouzence k trestu smrti. Rožmberská popravčí kniha připomíná Frymburk jen třikrát. Teprve za císaře Josefa II. bylo pranýřování zakázáno.

Cimrmanova žába z roku 2001, náměstí Frymburk, foto: Lubor Mrázek

Směrem dolů od kašny je mariánský sloup, který nechal v roce 1635 postavit vyšebrodský cisterciácký mnich Jan František Latich před domem svého bratra, frymburského měšťana Gregora Laticha. Dal mu i třicet zlatých, aby se on a po něm jeho rod trvale starali o tento mariánský sloup mající ochraňovat frymburské občany před morem a válkami. Byl postaven uprostřed třicetileté války, což je zřejmé z latinského chronogramu na jižní straně soklu. V celé řadě turistických průvodců bývá uveden letopočet 1735. Chyba zřejmě vznikla v 19. století špatným opisem latinského chronogramu a pozdější autoři tento chybný údaj přebírali.

Pod mariánským sloupem byl 14. srpna 1904 slavnostně odhalen pomník s bronzovou sochou císaře Josefa II. v životní velikosti. Třináct metráků těžká bronzová socha však na podstavci vydržela jen do roku 1919. Tehdy příliš připomínala tři staletí nadvlády Habsburků v Čechách, a tak byla odstraněna. Pro podstavec se našlo nové použití. Byl na něj přenesen bronzový reliéf A. Stiftera doplněný úryvkem básně o Frymburku. Po druhé světové válce byl i tento reliéf básníka odstraněn, snad proto, že šumavský básník psal v 19. století o kraji, kde žil, německy. Na prázdný podstavec byla umístěna deska se znakem Československé republiky a datem 9. 5. 1945. Dnes již Československo neexistuje a konec druhé světové války v Evropě se slaví o den dříve, než je na desce uvedeno.

Rodina Rudolfa Koplingera, Frymburk, zdroj: Böhmerwaldheimat, Fanny Greipl, 1990, ISBN - 3 - 9802353 - 1 - 9

Na počátku 20. století dal frymburský rodák a pozdější ředitel vídeňské průmyslové školy Jordan Kajetan Markus postavit pomník Adalbertu Stifterovi. Pro jeho místo byl nakonec vybrán prostor v dolní části parku. Jako základ pomníku sloužily šumavské balvany; bronzový reliéf Adalberta Stiftera vytvořil v roce 1902 Hans Rathauský, který je také autorem pomníku tohoto básníka v Linci a reliefu v Horní Plané. Po přenesení reliéfu A. Stiftera na podstavec pomníku císaře, zde byl umístěn bronzový reliéf Jahna Thurnvatera, který kdysi v kraji organizoval sbory dobrovolníků proti napoleonským vojskům. Po roce 1946 zůstal kamenný památník dlouho prázdný. Teprve po objevení reliéfu A. Stiftera ve frymburské hasičské zbrojnici se navrátila připomínka básníka šumavských hvozdů na své původní místo.

V parku nedaleko pomníčku A. Stiftera stojí v trávě malý kamenný skřítek. Ten celý frymburský park poctivě hlídá. Jedné noci mu však vandalové urazili hlavu. Skřítka restauroval v roce 1995 akademický sochař Pavel Malovaný, a tak je tato socha dobrého skřítka zase úplná. Pod jeho dohledem byl i celý park dosázen a upraven. Park se od Frymburských slavností 2001 pyšní i další atrakcí. V jeho horní části byla oživena fontána ve tvaru kamenné žáby. Přibližně tunu vážící žába je vysoká necelý metr a z úst chrlí vodu přímo do zavlažovacího kanálu. „Jde o netradiční žábu. Žába totiž nesedí na prameni, jak je obvyklé, ale pramen do centra Frymburka přivádí z nedalekého kopce Marta“, řekl frymburský starosta Oto Řezáč. Žába si vyžádala z rozpočtu obce přibližně 70 tisíc korun.

(fs)

Další informace :
Historie regionu Vyšebrodsko
Frymburk
Křížová cesta ve Frymburku
Elementární škola ve Frymburku
Farní kostel svatého Bartoloměje ve Frymburku
Adalbert Stifter



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2001
Počet přístupů na tuto stránku od 28. října 2001 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung