Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce

Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce, geologická expozice

Vyšenské kopce jsou jedním z přírodovědecky nejcennějších území celého v jihočeské oblasti. V rezervaci jsou chráněna reliktní společenstva rostlin a živočichů na vápencovém podkladu. Právě vlivem vápencového podkladu, který na této lokalitě dosahuje největší plošné rozlohy i mocnosti, se zde zachovala řada významných druhů rostlin i celých společenstev, které bychom jinde v jižních Čechách většinou hledali jen těžko. Z nich lze jmenovat např.: sasanka lesní (Anemone sylvestris), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), hořec křížatý (Gentiana cruciata), pamětník rolní (Acinos arvensis), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), ostřice Micheliho (Carex michelii), rozrazil ožankový (Veronica teucrium), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), vítod chocholatý (Polygala comosa), černýš hajní (Melampyrum nemorosum), sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), škarda ukousnutá (Crepis praemorsa), ožanka kalamndra a hroznatá (Teucrium chamaedrys, T. botrys), okrotice bílá a červená (Cephalanthera damasonium, C. rubra) a další druhy. Fytogeograficky významný je výskyt těch taxonů, které dokládají historický florogenetický vztah mezi teplomilnou květenou jižních Čech a Podunají. Z nich lze jmenovat zejména druhy: divizna rakouská (Verbascum austriacum), mařinka sivá (Asperula glauca), žebřice pyrenejská (Libanotis pyrenaica),kakost krvavý (Geranium sanguineum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), čistec přímý (Stachys recta), záraza bílá (Orobanche alba) a jiné.

 Okrotice dlouholistá, foto Václav Dolanský
Na severních expozicích převládají uzavřené křovinaté formace tvořené převážně lískou obecnou (Corylus avellana), roztroušeně v nich roste lípa srdčitá i velkolistá (Tilia cordata, T. platyphyllos), javor klen (Acer pseudoplatanus), dub letní (Quercus robur) a další druhy listnáčů. V zastíněném bylinném patře převládají charakteristické druhy z původních společenstev listnatých lesů: jaterník podléška (Hepatica noilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kostival hlíznatý (Symphytus tuberosum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropský (Asarum europaeum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), jarmanka vyšší (Astrantia major) a četné další druhy. Převládajícím půdním typem těchto porostů jsou rendziny s hlubším profilem a bohatě vyvinutým humusovým horizontem a místy i půdy hnědozemního typu.
 

Lilie zlatohlávek, foto Václav Dolanský Teplomilný keř skalník, foto Václav Dolanský

Vyšenské kopce jsou vyhlášenou mykologickou lokalitou, na území rezervace bylo zjištěno více než 300 druhů hub. K nejvzácnějším patří hřib satan (Boletus satanas), hřib medotrpký (Boletus radicans), kyj Herkulův (Clavariodeplhus pistillaris), pavučinec vlnatý (Cortinarius cotoneus), vláknice jurská (Inocybe adaequata), ryzec citronově vonný a borový (Lactarius citriolens, L. pinicola), holubinka zlatá (Russula aurea), strmělka nezdobná (Clitocybe inornata), čirůvka načervenalá a zemní (Tricholoma orirubens, T. terreum), čirůvka kosatcová (Lepista irina), liška spáleništní (Faerberia carbonaria), outkovka polní (Dichomitus campestris), klouzek žíhaný (Suillus fluryi) a mnohé další. V NPR Vyšenské kopce je neméně významná fauna. Zejména suchomilní a teplomilní zástupci hmyzu a měkkýšů jsou ozdobou této lokality. Nejnápadnější jsou motýli otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio machaon), okáč zední (Lasiommata megaera), žluťásek jižní (Colias alfacariensis), perleťovec velký (Mesoacidalia aglaja), brouci zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata), chrobák ozbrojený (Odontaeus armiger), zajímaví jsou i vosík francouzský (Polistes gallicus), mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius) a mnozí další. Z měkkýšů je nutno jmenovat alpský druh zemouna skalního (Aegopis verticillus), sítovku menší (Aegopinella minor), suchomilnou drobničku (Truncatellina cylindrica), údolníčka drobného (Vallonia pulchella), na vlhčích úpatích svahů žijící řasnatku lesní Macrogastra plicatula), skalnici kýlnatou (Helicigona lapicida) atd. Nejzajímavější obratlovci Vyšenských kopců jsou užovka hladká (Coronella austriaca), ledňáček říční (Alcedo atthis) a plšík lískový (Muscardinus avellanarius).

Lesostep zarůstající dřišťálem, foto Václav Dolanský

Zajímavý je pravděpodobný historický vývoj celého biotopu. Člověk - zemědělec přichází do střední Evropy asi 5 500 let před naším letopočtem a ve vývoji civilizace (i krajiny) nastává převrat - neolit. Na Českokrumlovsku však lze výraznější zemědělské osídlení datovat teprve od starší doby bronzové, tedy kolem roku 2 000 před naším letopočtem. Tito lidé už začali výrazněji přetvářet krajinu, aby v ní mohli pěstovat plodiny a pást stáda ochočených býložravců. Vznikající pole a pastviny se stávají obdobou stepí. Pestrá společenstva Vyšenských kopců se mohla z původních nepatrných lesostepních enkláv rozšířit a udržet jen díky pastvě ovcí a koz, která musela na této lokalitě probíhat kontinuálně snad již od doby bronzové. A tak je NPR Vyšenské kopce památkou zároveň přírodní i kulturní a byl by omyl chtít ji chápat jako "oázu člověkem neporušené přírody".

Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce Národní přírodní rezervace Vyšenské kopce

Další informace :
Charakteristika přírodních poměrů v regionu Český Krumlov
Národní přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Národní přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní památky regionu Český Krumlov
Přírodní rezervace regionu Český Krumlov
Přírodní parky
Turistické zajímavosti ve městě Český Krumlov
Turistické zajímavosti v regionu Český Krumlov

 


© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 1998
Počet přístupů na tuto stránku od 10. září 1998 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung