Archeologický výzkum domu čp. 74 v Široké ulici
 

Široká č. p. 74, celek
V základech možná gotický dům se dochoval z větší části v podobě z poslední čtvrtiny 16. století, kdy byl zásadně renesančně přestavěn. Při rekonstrukci v letech 1993-94 došlo k objevu bohaté renesanční dekorativní výzdoby v obou síních (ve vstupní síni v přízemí i v horní síni v mezipatře) i na spojovacím schodišti. Malby a sgrafita skrývá i uliční a dvorní fasáda. V průběhu rekonstrukce v červnu roku 1993 provedli pracovníci Jihočeského muzea v českých Budějovicích menší archeologický výzkum ve vstupní síni domu. Ve dvou archeologických sondách se podařilo prozkoumat zcela unikátní dlažbu ze zvířecích kostí.

V severní polovině sondy č. 1 (ve východní části vstupní síně v přízemí, poblíž průčelní strany domu) pod zbytkem mladší kamenné dlažby překvapila archeology zcela neočekávaná situace. Stovky hovězích (kravských) lýtkových kostí byly nasekány na poloviny, zahroceny a zatlučeny hustě jedna vedle druhé do země kloubními hlavicemi nahoru. Některé mezery mezi většími kostmi byly vyplněny obdobně upravenými prstními články. Situace nabízela jediné vysvětlení - šlo o dlažbu ze zvířecích kostí. V jižní části sondy bylo kostěné dláždění kombinováno s plochými kameny a udupanou hlínou. Na jeho povrchu se našlo několik keramických zlomků a hliněná kulička do praku. Také v sondě č. 2 (západním směrem od sondy č. 1) se pod mladší dlažbou objevilo dláždění ze zvířecích kostí - tentokrát v 30 cm širokém pruhu běžícím od severu k jihu napříč průjezdem domu. Prostor mezi ním a dlážděním v sondě č. 1 byl bez kostí, které tu mohly být nahrazeny podlahou z jiného materiálu - například ze dřeva. Také ze sondy č. 2 pochází menší kolekce keramiky.

Půdorys domu čp. 74 v Široké ulici s vyznačením místa nálezu pozůstatků kostěné podlahy. Podle J. Militkého.

Dlažba ze zvířecích kostí byla sledována i v prostoru mezi průčelní zdí domu a východním okrajem sondy č. 1. Bohužel zde byla téměř zcela zničena dělníky pracujícími na stavbě. Zůstal dochován jen malý fragment, poškozený navíc jednou ze zdí. Také zde bylo zjištěno kombinování kostí v dlažbě plochými kameny.

Nález dlažby ze zvířecích kostí v Široké ulici č. p. 74 v Českém Krumlově je unikátní - jedná se o první nález svého druhu v Čechách. Poněkud problematická je datace dlažby - archeologické nálezy nám dovolují datovat její vznik pouze rámcově do průběhu 15. či 16. století.

Při pohledu na kostěnou podlahu se neubráníme dojmu, že její instalování patrně nebylo bez problémů. Již nápad sám o sobě je nezvyklý. Tehdejší majitel domu asi podobnou podlahu někde viděl a nechal se inspirovat. Kde to bylo ale nevíme. Základem úspěchu bylo především vlastnit potřebné množství kostí - vždyť na 1 m2 jich bylo zapotřebí asi 200-250. Na dlažbu v předpokládaném rozsahu bylo nutné porazit několik set kusů hovězího dobytka. Kosti samotné se musely také řádně vyvařit, aby na nich nezůstaly zapáchající měkké tkáně - zbytky masa a šlach. To vše nějakou dobu trvalo. Majitel domu tedy musel po nějaký čas kosti na zamýšlenou dlažbu někde záměrně shromažďovat a skladovat. Představa zapáchající vstupní síně domu jistě neodpovídá realitě.

Nález podlahy dlážděné zvířecími kostmi v Široké č.p. 74, sbírkový fond Regionálního muzea v Českém Krumlově

A koho že vlastně napadlo vydláždit si síň hovězími kostmi? O majitelích domu v 15. století nemáme žádné zprávy. Na počátku 16. století tu bydlel povozník Lorenc. Zajímavější je pro nás informace, že ve 30.-40. letech 16. století dům patřil členovi městské rady, koželuhu Řehořovi. Někdy kolem roku 1550 se vdova Kateřina provdala za dalšího koželuha - Jana Schoře. V roce 1589 pak koupil dům od Kristiny Schořové cizoložnou aférou proslulý městský písař Litvin. Ten prodal dům roku 1600 městské radě. Kostěná dlažba vznikla patrně před honosnou pozdně renesanční přestavbou, uskutečněnou snad právě za písaře Litvina - ke štukové a malované výzdobě síně by se asi moc nehodila. S největší pravděpodobností je otcem nezvyklé myšlenky a tvůrcem tohoto unikátního pozůstatku českokrumlovské renesnace jeden z koželuhů, kterým dům v průběhu 16. století patřil - Řehoř nebo Jan Schoř. Koželuh se totiž při své práci k hovězím končetinám - k tomutu odpadu z jatek - mohl dostat velmi snadno.

Podlaha po nějakou dobu dobře sloužila svému účelu. Svědčí o tom stopy používání - ošlapání na mnoha kloubních hlavicích. Z dnešního pohledu by se snad mohlo jednat i o jakýsi druh reklamního triku.

Vzhledem k mimořádnosti situace byla část dlažby zachována in situ v interiéru vstupní síně domu pod skleněným krytem a část byla vyzvednuta a dnes je vystavena v expozici Regionálího muzea v Českém Krumlově.

(me)

 

Další informace :
Archeologické výzkumy ve městě Český Krumlov
Archeologický výzkum středověkého města Český Krumlov



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2003
Počet přístupů na tuto stránku od 11. července 2003 : TOPlist 0

English versionDeutsche fassung