Veletržní křemežsko 2002, logo
pdf verze (872 kB) pdf
Obecní úřad Křemže č.1   č.2   č.3   č.4     Čtvrtek 18.7.2002
Vážení přátelé,

Ing. Josef Troup, starosta obce Křemže Opět je tady čas prázdnin a dovolených. A k tomuto času již neodmyslitelně patří Křemežský veletrh, jehož brány se letos otevřely již pojedenácté.

Vstoupili jsme do druhého desetiletí existence veletrhu a myslím si,že za deset let prokázal svou životaschopnost a bude tady i za dalších deset let bez ohledu na to jaký obsah bude mít.Je totiž významnou společenskou událostí, příležitostí k vzájemnému setkávání a komunikaci mezi lidmi, tolik potřebné v dnešní uspěchané době.

Rád využívám této příležitosti, abych Vás co nejsrdečněji přivítal ve veletržní Křemži. Tak jako v předchozích letech je pro Vás všechny připravena bohatá nabídka rozmanitého zboží,výrobků a služeb a chybět samozřejmě nebude pestrý kulturní program v pivních stanech. Pro nejmenší návštěvníky je připravena celá řada pouťových atrakcí a o hladové žaludky bude postaráno v celém areálu u nepřeberného množství občerstvovacích míst.

I v letošním roce se pořadatelé snažili o zkvalitnění služeb pro návštěvníky, z nichž nejvýznamnější je víkendové prodloužení městské hromadné dopravy z Českých Budějovic až do Křemže a její propojení kyvadlovou dopravou z Křemže do Holašovic a zpět, což umožní zájemcům o návštěvu Křemežského veletrhu a Selských slavností v Holašovicích navštívit v jediném dni obě akce bez problémů s dopravou.

Věřím, že všichni návštěvníci naleznou na našem veletrhu to, co od něho očekávají a že na chvíle strávené ve Křemži zůstanou v jejich myslích jen příjemné vzpomínky.

S úctou a přáním všeho dobrého
ing. Josef Troup
starosta obce Křemže

Veletržní křemežsko 2002, obrys
  Čtvrtek 18.7.2002  
    8:30 -   9:00
10:00 - 13:30
10:00 - 17:00

14.00 - 19.00
20.00 - 24.00
  Slavnostní zahájení
Budvar-Quintett
Handicapovaná
utkání v badmintonu
Vysočinka
Hyalit

  Pátek 19.7.2002  
  10:00 - 15:30
10:00 - 17:00

16:00 - 18:00
18.00 - 24.00
  Babouci
Handicapovaná
utkání v badmintonu
Koule
Diskotéka Rádia Faktor

  Sobota 20.7.2002  
  09:00 - 15:00


10:00 - 17:00

10:00 - 13:30
14:00 - 18:30

17:00 - 24:00
19.00 - 24.00
  Turnaj o veletržní
pohár v
badmintonu
Nohejbalový turnaj trojic (Chlum - Cihelna)
Božejáci
Drobek se skupinou Klondajk
Společenský večer (Chlum - Cihelna)
Božejáci

  Neděle 21.7.2002  
  10:00 - 13:00
10:00 - 15:00

14:00 - 15:30
17:00 - 18:30
19:00 - 01:00
23.00
  Samsonka
Handicapovaná
utkání v badmintonu
Ivan Hlas se skupinou
Semtex
Bon-Bon
Ohňostroj
Co najdete v dnešním vydání:
  1. Křemže inspirující – část prvá a úvodní
  2. Panem et circenses!
  3. Rozhovor s Nguyen Van Duongem
  4. Soutěž. Letos zase a zase se mnou !!
  5. Jízdní řády - Kyvadlová doprava
  6. Kouzelný svět rádií
  7. Okénko do zákulisí příprav
 


Křemže inspirující – část prvá a úvodní

Jatko Aktinnen - návštěva ve Křemži 21.dubna 1934 Kdo zná Křemežskou kotlinu, nebude překvapen, že její kouzlo oslovuje především imaginaci básníků, prozaiků, malířů a vůbec umělců všeho druhu. Někteří se k inspiraci místním lidem a krajinou přiznávají otevřeně, v díle jiných bychom museli po náznacích dlouho pátrat a hlubší rozbor by jistě vyžadoval velké úsilí. Zaměřme svůj pohled raději na jednu (vlastně dvě) z nejdůležitějších osobností, které svou přítomností poctily tento kraj.

U nás poměrně málo známý klasik moderní finské literatury Jatko Aktinnen vykonal ve svém mládí několik cest po Evropě. Roku 1934, jako 22letý začínající autor zrovna dokončivší svou později proslavenou prvotinu Sídlo (Väylän), podnikl (z velké části pěší) výpravu do jižní Francie a několik týdnu putoval též naší vlastí. Existuje jediný doklad jeho tehdejší zastávky ve Křemži – je jím zápis z 21.dubna 1934 v návštěvní knize hostince Pod Kletí, v němž umělec strávil patrně jen jedinou noc. Ke svému podpisu nakreslil několika tahy obrázek okolní krajiny a připojil stručný dovětek: Kenelläkään paikka! Tarkastelemaan. (Úžasný kraj! Vrátím se.). Tehdy se zde více nezdržel a pokračoval v naplánované cestě, ale na svůj slib nezapomněl.

O dva roky později už byl ve své vlasti uznávaným tvůrcem, účastnil se setkání levicové avantgardní skupiny Daavätsilen a jako přesvědčený komunista se svými sžíravými články podílel i na veřejném životě. Jeho tři romány z tohoto období však pro svou tendenčnost nedosahují příliš vysokých uměleckých kvalit (k Aktinnenovu dobru je nutno poznamenat, že se ještě během třicátých let seznámil s realitou sovětského Ruska a seznal pravdu o Stalinových čistkách. Po svém pozdějším obrácení ke křesťanství se od někdejších radikálních názorů plně distancoval). Spolu se svým starším přítelem, nonkomforním finským skladatelem japonského původu Kanbeiem Kacuširem se v té době vydal na svou druhou evropskou výpravu; jeho cílem nebylo slunné Středomoří, nýbrž jižní Čechy a zejména Blanský les. O délce a náplni jejich pobytu máme jen velice málo informací, žádná další písemná památka se nezachovala (hostinec Pod Kletí stačil zkrachovat ještě během roku 1934), víme jen, že zde oba umělci strávili dva týdny na přelomu září a října 1936. Náhled do spisovatelova deníku by jistě mnohé objasnil – vydání jeho kompletního díla v češtině však zůstává zatím jen snem.

Na Aktinnena Křemže bezpochyby působila, předmětem žádného z jeho románů se však nestala. O Kanbei Kacuširovi však můžeme s klidným svědomým říci, že se do zdejšího kraje na první pohled zamiloval, že se jím nechal pohltit a ovládnout. Ne náhodou má jeho šestá symfonie přízvisko "Česká". Pozoruhodnému životu Kacuširovu a jeho průkopnické tvorbě se však budeme věnovat až zítra… (pokračování příště)

Štěpán Smolen


Panem et circenses!

Veletržní křemežsko 2002, ilustrace Uvědomujeme si vůbec, že se v průběhu věků potřeby spokojených lidí nějak zvlášť nemění? Tedy, ty základní potřeby. Střecha nad hlavou, teplo – od ohně, plynového či elektrického kotle, prostředky k pořizování dlouhodobých, střednědobých nebo krátkodobých hmotných statků, tedy peníze, někdo ještě ke svým potřebám řadí vzdělání, poznávání dosud nepoznaného. No, a potřeby lidí v době Křemežského veletrhu? Jsme spokojeni, můžeme-li se v areálu v klidu nadlábnout (a výběr je tu opravdu veliký – pečená kuřata lítající rovnou do pusy po koblížky, klobásy, langoše a hot-dogy), zahnat žízeň (pivem x-značek, limonádou, vínkem nebo vodou z pumpy na náměstí, ze které už před lety zmizela cedulka s nápisem pitná voda) a pobavit se.

Ve starém Římě existoval pro masy poněkud jiný druh zábavy než u nás, i když ostré rvačky u autodromu, bezohlední jedinci prodírající se davem s pomocí svých ostrých loktů trošku evokují tu představu gladiátorských zápasů a surovostí. Ale drtivá většina umírněných návštěvníků se spokojí se zábavou v pivním stanu, o kterou se starají všemožné kapely, Moravanka, Vysočinka, Budvarka, Tublatanka, Hyalit, Igelit nebo Technohit. Taneční parket bývá zaplněn ladně se natřásajícími páry nebo prostě masou poskakujících lidí s minimálními nároky na životní prostor. Tančící občas bývají zdrojem zábavy těch, kteří pokojně sedí nad čepicí pěny v půlitrech a křičí si do ucha vtipné či objevné poznámky, neboť decibely dunící prostorem stanu znemožňují normální rozpravu. Ale i ten si u nás můžete dopřát, stačí se jen posadit vedle pivního stanu, položit si před sebe na stůl klobásu a bavit se dle libosti. Nic jiného člověk veletržní v tu chvíli nechce a nepotřebuje. Ať žijí chléb a hry!

Alena Kodrasová
kresba: Jiří Kodras ml


Rozhovor s Nguyen Van Duongem

Nguyen Van Duong, obchodník ve Křemži Poetika městysu Křemže v srdci Blanského lesa již zmámila nemálo duší, a dokonce několik velikánů. Možná se ještě najdou pamětníci návštěvy Vladislava Vančury či krátkého pobytu Vlasty Buriana během protektorátního léta 1940. Na literáty Hálka a Vrchlického však vzpomínají již jen kroniky. Křemežský veletrh je akcí kosmopolitní, otevřenou příslušníkům všech ras a národů. I proto Vám dnes přinášíme rozhovor s místním obchodníkem Nguyen Van Duongem (49), jenž před dvanácti lety přišel až z dalekého Vietnamu a před čtyřmi roky se usadil ve Křemži. Na asijské prodejce jsme si už většinou zvykli pohlížet s despektem a ani o jejich osudy nejevíme příliš zájem, ale to je možná chyba. Vždyť se nakonec, navzdory všem předsudkům, mohou ukázat jako velice milí a sympatičtí lidé. Posuďte sami:

Proč jste odešel z Vietnamu?
Podle smlouvy mezi dvěma státy –Československo a Vietnam. Československo potřebovalo pracovní síly nebo tak. Takže podle dohody.

Pobýval jste po odchodu ještě na nějakém jiném místě?
Pracoval jsem jako dělník tam v závodě v porcelánce u Karlových Varů. Potom jsem si nechal udělat živnosťák na prodej. A potom jsem si sehnal tohlencto.

Jak jste se v Křemži zabydlel, když jste sem přišel a nikoho tu neznal?
Takže předtím byl tady v krámě nějakej Vietnamec. Prodával taky.

Tady?
No tady. Neměl peníze nebo nějak tak. Krachoval. Já jsem jako zabral to místo.

Připadáte si tu doma?
No, doma je doma. Doma je Vietnam.

A cítíte se tu dobře, tak daleko od domova?
Já vím, že to není ono. Ale je to kvůli životu.

Chtěl byste se někdy vrátit do Vietnamu?
Mám tam rodinu. Chtěl bych se vrátit, ale nevím kdy.

Máte děti?
Jo, mám dva kluky. Prvnímu už je osmnáct, druhýmu sedmnáct.

Máte s nimi nějaký kontkat?
Píšu si s nima a v poslední době telefonuju, abych věděl jak to s nima vypadá.

Za čtyři roky, co tu žijete jste se už jistě doslechl o místním veletrhu. Jaký k němu máte vztah?
Můj kamarád tam prodává. No jinak myslím, že to je hezký.

Chodíte taky do pivního stanu? A chutná vám vůbec pivo?
Jo, to chutná, ale do stanu chodím málo.

A co česká kuchyně? Takhle: Knedlíky mně chutnají taky. Jako zelo a takový.

A jak trávíte svůj volný čas? Nenudíte se tady?
Takže já chodím třeba jako na stolní tenis do Budějc. Tam je sportovní hala. Po práci chodím pěšky někam dál. Něco musím taky vymyslet, když jsem tady tak sám.

Kde vlastně bydlíte?
Tady ve Křemži můžu přespat, ale bydlím v Prachaticích. Když je hezké počasí, můžu tady zůstat, anebo u kamarádů v Budějicích.

Jaké máte vztahy s českými zákazníky? No takhle, myslím, že zákazníky jsou spokojený se mnou. Jsou hodný. Většina jsou rozumný. Ale výjimky, to neříkám.

Smlouvají s Vámi někdy o cenách? Jste ochoten smlouvat?
No to taky, no, ale myslím, že v době tržní ekonomiky… No, dá se smlouvat. Do jistý míry.

Čeština je obtížný jazyk. Jak jste se ji naučil?
Začátek špatný – pomalu. Pak jsem to dokázal. Tři měsíce ve škole, při zaměstnání. Pak sám. Čtení, to taky hodně pomůže.

Chtěl byste něco popřát návštěvníkům veletrhu?
Počasí přeju aby se podařilo… A lidi taky aby tam chodili.

Zplodili Štěpán s Alenou


Soutěž. Letos zase a zase se mnou !!

Dobrý den, milí čtenáři Veletržního Křemežska, vítám vás opět po roce u naší již pravidelné rubriky. Doufám, že vás chuť do soutěžení stále neopustila a zúčastníte se i letos soutěže o skvělé ceny. Buďte si jisti, že budou stát za to! Pokud si namlouváte, že nemáte ve hrách štěstí, zkuste nyní smůlu prolomit a směle se poperte s otázkami, které jsem pro vás připravila. Odpovědi odevzdejte na lístečku se svým jménem, adresou a raději i telefonem na obecní úřad na náměstí ještě tentýž den, ve kterém vyjde patřičné číslo Křemežska do 17 hodin. Přeji vám mnoho štěstí a s chutí do toho! Soutěží se o lahev výborné medoviny firmy Hromčík!!!

?? Jestli víte, kde stojí tato socha sv.Jana Nepomuckého, křemežšťáky mile nazývaného Jáníček, máte vyhráno. Chci totiž od vás vědět, kdo tuto sochu nechal postavit, napovím, že to byli manželé.

Křemže, socha sv. Jana Nepomuckého  Křemže, socha sv. Jana Nepomuckého, pamětní deska

Alena Kodrasová


Jízdní řády - Kyvadlová doprava

Jízdní řád autobusů, které budou 20. a 21. 7. 2002 pendlovat mezi Křemží a Holašovicemi kde se v tuto dobu konají selské slavnosti.

Veletržní křemežsko 2002, doprava

Jízdní řád autobusu, který bude po celou dobu trvání veletrhu zajišovat dopravu mezi Mříčím, kde se nalézá vlakové nádraží.

Odjezd ze Křemže
-
9:15 h
10:50 h
12:45 h
15:30 h
18:00 h
  Odjezd z Mříčí
8:50 h
9:35 h
11:10 h
13:00 h
15:50 h
-
  Ve Mříčí autobus čeká
na příjezdy vlaků


Kouzelný svět rádií

Návštěvníci veletrhu, malí i velcí, jsou srdečně zváni na výstavu Kouzelný svět rádií,kde si můžete prohlédnout sbírku přístrojů uspořádanou v duchu "od krystalky k reproduktoru".

Všichni jsou srdečně zváni do budovy starého obecního úřadu (1. patro).

Otvírací doba:
Čt – Ne :

9.00 – 11.30
13.00 – 17.00
    Veletržní křemežsko 2002, rádio


Okénko do zákulisí příprav

Přípravy na veletrh 2002, potopa
Již poněkolikáté stihla Křemži Průtrž mračen (opravdu s velkým Pé), tentokráte bylo zatopeno volejbalové hřiště. Je to k pláči, nikoliv k smíchu, tudíž jsme si tentokrát vtipný komentář odpustili.

Přípravy na veletrh 2002, reklamy
Pro sponzora se i zabiju . . .

Přípravy na veletrh 2002, naplaveniny
Přípravy na veletrh 2002, zákazy
Popelnice jsou, smetí by taky bylo, ale kde jsou pytle . . .
Veletrh ruší všechny zákazy, dokonce i vjezdu.

Přípravy na veletrh 2002, stánky
Jak se staví dům . . .

Přípravy na veletrh 2002, tráva
Pořádně zamířit - a tráva je jak když střelí . . .


vydává Obecní úřad Křemže, mimořádné veletržní vydání.

330200291

počet výtisků: 500 ks

redakční rada:
Alena Kodrasová
Štěpán Smolen

grafika a DTP
Matouš Voldřich



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 19. července 2002 : TOPlist 0