Obecní úřad Křemže č.1   č.2   č.3   č.4     Čtvrtek 19.7.2001

Vážení přátelé,

Opět je tady čas prázdnin a dovolených. A k tomuto času již neodmyslitelně patří "Křemežský veletrh", jehož brány se letos otevřely již podesáté. Rád využívám této příležitosti, abych Vás co nejsrdečněji přivítal ve veletržní Křemži. Tak jako v předchozích letech je pro Vás všechny připravena bohatá nabídka rozmanitého zboží a chybět samozřejmě nebude pestrý kulturní program v pivních stanech. A protože letošní ročník bude ročníkem jubilejním, desátým, jsou připravena i některá zajímavá zpestření.

Věřím, že všichni návštěvníci naleznou na našem veletrhu to, co od něho očekávají a že na chvíle strávené ve veletržní Křemži zůstanou v jejich myslích jen příjemné vzpomínky.

S úctou a přáním všeho dobrého
ing. Josef Troup
starosta obce Křemže
Čtvrtek
8:30 - 9:00

10:00 - 13:30
14:00 - 18:30
19.00 - 24.00
Slavnostní zahájení
Budvar-Quintett
Vysočinka
Bon - Bon
Pátek
10.00 - 15.30
16.00 - 18.00
19.00 - 24.00
Babouci
Rádio
Diskotéka
Rádia FAKTOR
Sobota
10.00 - 13.30
14.00 - 18.30

19.00 - 24.00
Božejáci
Drobek se
skupinou Klondajk
Božejáci
Neděle
10.00 - 14.00
15.00 - 16.30
17.00 - 19.00
20.00 - 24.00
23.00
Samsonka
Yo-Yo band
Poutníci
Bon-Bon
Ohňostroj
Co najdete v dnešním vydání:
  1. Úvod
  2. Z historie trhů
  3. Zahajovací glejt
  4. Deset let jsem u toho
  5. Glosa u zakuřování
  6. Novinky na veletrhu
 
Křemežský veletrh - pivní stany


Z historie trhů

Ač to tak na první pohled nevypadá, snaží se Křemežský veletrh nepochybně navázat na tradici trhů, které se konaly na tomto místě bezmála před 100 lety. Vždyť povolení konat trhy dostala Křemže ještě za Rakouska-Uherska v roce 1908. Avšak veletrh jistě nenavazuje pouze na tuto tradici. Kořeny takovýchto podniků je třeba hledat alespoň ve středověku. Pojďme se tedy podívat, jak asi vypadal takový trh ve 13. a 14. století. Trhy se nejprve týkaly téměř výhradně měst. Měšťané měli možnost si nakoupit buď u kramářů nebo přímo u řemeslníků anebo na menších trzích, které se konaly každý týden. Na ty se pak sjížděli i obyvatelé z blízkých vesnic. Jednou nebo dvakrát do roka se konaly velké výroční trhy, někdy též nazývané jarmarky.

Jarmarky se zahajovaly zpravidla v den, kdy měl svátek světec, jemuž byl zasvěcen kostel, či v jiný významný církevní svátek. Jarmarky mívaly v jednotlivých městech své zvláštnosti. Krámce na náměstí stavěla a pronajímala obec za tržné, ale někde si je dováželi sami účastníci. Před zahájením se rozdělovalo místo na náměstí losem. Prodej se zahajoval, jakmile byl vyvěšen praporec, vích, nebo jiné znamení. Prodávat se muselo podle cen stanovených městským úřadem a veřejně vyvěšených. Při prvních nákupech měli přednost domácí obyvatelé, zvláště pak řemeslníci u surovin. Na jarmarky přijížděli také kupci ze vzdálenějších měst a z ciziny. Právě zahraniční trh znamenal nejvyšší formu směny. Kupci z cizích zemí dováželi především vzácné sukno, hedvábí, víno, koření, sůl a také slanečky neboli herynky. Tyto nasolené mořské ryby (sledi) nechyběly téměř na žádném trhu. Byly dováženy do Prahy, kde byl velký sklad. Tam je obchodníci zkontrolovali a spočítali a pak dodávali na městské trhy. Úhrnem převažoval dovoz nad vývozem. Vzniklý rozdíl byl kryt vývozem stříbrné mince nebo i neraženého stříbra. (Některá města měla i své speciální trhy, například trh koňský, senný, ovocný.)

Takový jarmark byl příležitostí i pro různé zloděje, kteří se snažili využít množství lidí a s lupem zmizet mezi kupujícími. Pokud byl zloděj chycen, byl velmi přísně potrestán. Výjimečným trestem nebylo tou dobou ani oběšení na šibenici. Kruté tresty nebyly vyměřovány pouze zlodějům, ale i třeba litkupníkům přítomným při všech obchodech s cizími kupci. Ti pykali za provinění přibitím za jazyk na pranýř, odkud se museli sami odřezat. Na rozdíl od ostatních trhů nesměli být účastníci zatýkáni pro dluhy.

Tedy, vážení přátelé. Dluhy dělat můžete, avšak ať vás ani nenapadne něčeho zciziti! Ještě na závěr bych měl na vás jednu prosbu. Pokuste se najít na veletrhu alespoň jednoho slanečka - tento tradiční obchodní artikl českých jarmarků.

Antonín Troup


Zahajovací glejt
  c tění hosté, z blízka i z dáli došedší, buďte vítáni v naší krásné obci při příležitosti zahájení 10. ročníku Křemežského veletrhu. Veletrh ten jest na základě starobylého práva pořádán a vždy v měsíci červenci pro Vás chystán. Proto buďte ještě jednou všichni srdečně vítáni.
Vy, kupující, kupujte a z bohatství veškeré nabídky vybírejte a všech libostí dle Vašeho uvážení užívejte.
Vy, prodávající, vězte, že naše řády trhové zakazují na trhu láti, nadávati, hádati se, kupce k sobě volati a je tahati. Též pod krutými tresty jest zakázáno překupnictví a krádež.
A vy všichni pak vězte, že po dobu trhu samotný pan rychtář bude se svými biřici dozírati nejen na dodržování klidu, ale též na dodržování cen, měr a vah v místě obvyklých.
O tom, že s našimi biřici nebývají půtky lehké, máte nyní možnost se přesvědčiti.”







 


Deset let jsem u toho

Veletržní křemežsko - Jana Troupová V této rubrice vám chceme každý den představit jednoho člověka, který je nějakým způsobem s veletrhem spojen po celou dobu jeho existence, ať už jako organizátor, návštěvník,vystavovatel či hudebník v pivním stanu. Jako první jsme oslovily obyvatelku Školní ulice, která má veletrh takříkajíc z první ruky se všemi výhodami i nevýhodami, které s sebou tato akce přináší. Paní Jana Troupová byla z našeho diktafonu nejprve trochu nesvá a podezřívavě se mě ptala: “Paní učitelko, ty mě jdeš vyslýchat?” Ale nakonec souhlasila, jen si přála, abychom jí pokládali pouze hezké otázky.

1) Co jste od veletrhu očekávala při jeho prvním ročníku?
Neočekávala jsem vlastně nic, spíš jsem byla zvědavá, co to bude. Byla to pro nás taková velká pouť. Při prvních ročnících přijížděli příbuzní, zašli známí, třeba jen pozdravit, zamávat, a v domě se nám vystřídalo osmašedesát lidí. Následující ročníky se už staly tradicí. Vše se pak odvíjelo od veletrhu - musela se posekat zahrada, vyčistit okna... Byl to takový bod, jako Vánoce nebo Velikonoce a všechno se muselo stihnout do veletrhu, právě tak jako do Vánoc.

2) Co se vám na veletrhu nejvíce líbí? Na co nejvíce těšíte?
Já se koukám hlavně na lidi. (smích) Bývají tady zajímavé věci - např. košíkářské řemeslo je tu vždycky zastoupeno. Já nikdy nejsem rozhodnuta, že budu dělat nějaké velké nákupy. Jen se tak koukám, co prodávají. Pokud nakupuji, tak většinou něco do zahrady - vždycky nakoupím nějaké kytičky nebo bylinky a ty pak pěstujeme.

3) Chodíte také do pivního stanu, třeba na dechovku?
My hudbu slyšíme až domů, ale ráda se jdu i podívat. Nejraději dopoledne, dokud tam ještě není velký hluk. Když už se potom vypije hodně piva, je tam takový hluk, že někdy i zpěváci na pódiu mají pocit, že je nemůže být slyšet. Večer většinou nechodíme, jak už jsem řekla, slyšíme to až domů.

4) Na to jsem se právě chtěla zeptat. Neruší vás večerní hudební produkce ze stanu?
Vadí mi hlavně hluk z diskotéky. Jinak pokud nechceme být rušeni, prostě neotvíráme okna. (Náhle paní Troupová zalovila v krabičce na stole a vytáhla dva drobné žluté předměty). Víš, co to je? To jsou špunty, dílenské, proti hluku, když už je potom zle, dáme si je do uší. Většinou ale stačí neotvírat okna.

5) Ruch z ulice vám nevadí?
Máme pod okny čtyři roky starou broskvičku, ale ona se už hodně rozrostla, není tedy vidět skoro nic. Do té doby jsme měli pod okny úplnou přehlídku. Když chci něco vidět, musím k vrátkům. Samozřejmě je pro nás veletrh určitým narušením - musíme třeba myslet na to, abychom přeparkovali auta tak, aby byla v pohotovosti. Ale to se musí vydržet, jsou to jen čtyři dny.

6) Je něco, co byste si přála změnit, na co by si měli dát organizátoři pozor?
Jsou to věci, které jen těžko někdo ovlivní. Chování některých lidí se asi těžko ovlivní. Organizátoři se moc snaží, jen v okolí školy už týden dopředu uklízí, letos zvlášť pečlivě. Myslím, že organizačně je vše zvládnuto perfektně. Lidé by měli házet odpadky do košů, neničit lavičky a stolky. Ale chápu, že ani policejní hlídka nemůže vše uhlídat.

7) Vy sama malujete vajíčka a pletete košíky, vlastně se tedy také věnujete lidovému řemeslu. Neláká vás vystavit svoje výrobky?
Neláká, protože bych u toho musela stát. (smích) Košíky už nepletu, bolí mě ruce, ale vajíčka vám ukážu, můžu?

Nadšeně jsme přikývly a mrzí nás, že náš digitální foťák odmítá spolupracovat za nedostatečného osvětlení, takže se s vámi o ten vizuální zážitek nemůžeme podělit. Ještě jsme si vyprosily foto před domem a poděkovaly za rozhovor.

Alena Kodrasová
Václava Šnokhousová


Glosa o zakuřování

ilustrace - dýmka Víte, co je to zakuřování? Že ne? A zajímá vás to trochu? Dobrá, mohu vám o tom něco říci. Mám s tím jakési zkušenosti.

Přinesu si domů novou dýmku. Předmět nejenom užitný (pro kouření), ale i jakýsi umělecký artefakt. Dřevo s duší, dřevo ještě panenské, ale i dřevo pěkně tvrdé. A z něj chci učinit svého přítele, dřevo, které mi naslouchá, hřeje do ruky, hovoří se mnou, nesměje se mému snění. Aby však tím vším bylo, musím ho zakouřit. Aby z něj šly obláčky voňavého dýmu, musím s ním vybojovat boj. Nacpu tam tabák, samozřejmě ten nejlepší. A znovu mě udivuje, že chutná jako rákos, který jsem kouřil jako malý kluk u rybníka. O nějakém lehkém vonném dýmu nemůže být ani řeč. Souvislé kouření? Nenechte se vysmát. Někdy na to padne pěkná hromádka sirek. V duchu se omlouvám našim lesům a bojuji svůj boj dál. V duchu se omlouvám svému lékaři, už vidím jeho smutné oči. Pálí mě jazyk a v ústech mám neekologicky. Ale bojuji dál. Milá dýmko, zatím ses moc neukázala.

Mám ale stále vidinu té chvíle relaxace, kdy usednu do křesla a naliji si ušlechtilý nápoj, vezmu si moudrou knihu nebo vedu ušlechtilé řeči s přáteli. Ještě jedna věc. Dýmka musí odpočívat. A tak ji nacpu, vykouřím až do dna, dám jí den dva pokoj a zkouším to znovu. Jednou, dvakrát, třikrát,... desetkrát. Náhle dýmka zjemní a vydává to, co má, ukazuje svoji duši.

Co že jsem to řekl? Desetkrát! Teď už vám musí být jasné, proč tu tak dlouho blábolím o té nezdravé neřesti. Ne, nebyla to agitka tabákových společností. To slovo "desetkrát", o to tu jde. Máme desátý veletrh. Už devětkrát jsme nacpávali jeho pomyslnou dýmku, bojovali s ní a často s ní i uhasínali. Někdy to nešlo utáhnout, když zlý duchové ucpávali nějakou tu pomyslnou troubel. Občas jsme špatně zatáhli a zakuckali se. Někdy jsme moc vonný kouř nevydávali.

Nyní nacpáváme po desáté. A samozřejmě doufáme, že to bude příjemný kouř. A já si přeji, aby veletrh byl dobře hořící dýmka, která přináší pohodu, neotravuje vzduch, provoňuje okolí. Snad tedy nebude veletrh o shonu a konzumu, ale o příjemném posezení s přáteli, o zastavení, setkávání, o zapomínání na starosti. Přál bych si, abychom si voněli, aby ty naše dýmky byly rovnoměrně nacpány. A když už budeme několik dní dávat všanc své plíce, srdce, žaludek, ať je to všanc něčemu příjemnému. Desátý ročník Křemežského veletrhu za to stojí. Ať tedy lehce plyne a nezhasíná.

Jan Šnokhous


Novinky !!!!

Desáté veletržní narozeniny - to je výročí, které si zasluhuje něco mimořádného. Organizátoři si toho byli vědomi a tak vás letos může překvapit a potěšit celá řada inovací. No jen posuďte sami na základě našeho stručného přehledu...

Co jste na minulém veletrhu neviděli...

  1. nový veletržní plakát: Jeho autorem je p. Aleš Motejl, jeho foto se stalo podkladem i pro velkoplošnou reklamu. Pohled na Křemži s Kletí v pozadí přerušil diskutabilní tradici šedivých variací hřebíků, květin a rukou.
  2. nový veletržní znak: V konkurenci 42 návrhů zvítězil nápad Michala Linhy. Jeho logo si můžete prohlédnout na každém veletržním plakátu a vůbec tiskovinách týkajících se veletrhu.
  3. veletržní prapor: Jeho tvůrcem je výtvarnice Lenka Kohoutková, vyvěšen bude při slavnostním zahájení.
  4. den řemesel v pátek
  5. 20. 7.: Ukázky umění drobných řemeslníků v prostoru za hlavní branou mají být zároveň i pozvánkou na Selské slavnosti v Holašovicích
  6. slavnostní zahájení: Letos opravdu bude stát za to! Už v 8.30 se od radnice vypraví historicky kostýmovaný průvod s folklórním souborem Růže, rychtářem alias starostou, obecní radou a hosty. Ceremonii před hlavní branou zahájí bubeník vybubnováním glejtu.

Po souboji Bratří z Růže následuje vyvěšení již zmíněného praporu a projev starosty. Po slovu starostově bude následovat slovo významného hosta hejtmana RNDr. Jana Zahradníka. Poté fanfáry, přestřihnutí pásky a pozor! výstřel z kanónu...a může se začít! A ještě něco. Před devátou hodinou budete moci na obloze spatřit letadlo nesoucí upoutávku na KV, které bude celý čtvrtek a sobotu kroužit v okolí Č. Budějovic, Lipna atd. Také si nenechte ujít vypouštění balónu!

Alena Kodrasová


vydává Obecní úřad Křemže, mimořádné veletržní vydání.

330200291

počet výtisků: 500 ks

redakční rada:
Jan Šnokhous
Václava Šnokhousová
Alena Kodrasová
Antonín Troup

grafika a DTP
Matouš Voldřich



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 19. července 2001 : TOPlist 0