ARCHIV 2003 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12
Křemežský zpravodaj - hlavička 2002

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Srpen 2003 - Číslo 8 - Ročník 13

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (1 158 kB)

 

Z jednání rady obce

Na své 13. schůzi rady obce, spojené s pracovní poradou zastupitelstva obce se zastupitelé sešli dne 7. 7. 2003 v téměř plném počtu (omluven Ing. Šandera). Zastupitelé byli seznámeni se záměrem vybudování lyžařského areálu na hoře Chlum a s následnými dopady na zajištění služeb pro okolní obce, s čerpáním a naplňováním rozpočtu obce za 1. pololetí 2003 a se změnou územního plánu obce.

Dále projednali postup při přidělování bytů v DPS a rozhodli, že evidovaný zájemce o byt v DPS, který odmítne nabídku přidělení uvolněného bytu, bude přeřazen na konec seznamu zájemců. Zamezí se tak opakovaně zdlouhavému jednání s uchazeči. V další části schůze byl projednán postup příprav a zabezpečení 12. Křemežského veletrhu a postup oprav místních komunikací.

14. schůze rady obce rovněž spojená s pracovní poradou zastupitelstva obce se konala 4. 8. 2003 za účasti 10 členů zastupitelstva obce. Tato schůze byla zaměřena na vyhodnocení 12. Křemežského veletrhu. Byl zhodnocen průběh veletrhu, jeho předběžná ekonomická bilance a přijaty návrhy na zlepšení a zkvalitnění organizace, služeb a technického zabezpečení.

Rada obce dále schválila zřízení 1 pracovního místa na veřejně prospěšné práce pro uchazeče o zaměstnání evidovaného na úřadu práce, snížení kapacity sálu ve Chmelně pro pořádání diskoték na 100 osob z důvodu udržení pořádku, poskytnutí nepeněžitého daru v hodnotě 2.000,- Kč za 70 bezpříspěvkových odběrů krve a nedoporučila uzavření nájemní smlouvy na pozemek uvažovaný pro posílení vodního zdroje pro osadu Lhotka.

- Lin -

Ohlédnutí za Křemežským veletrhem

"Tak to zase po letech vyšlo téměř na 100 %", dá se říci o letošním veletržním počasí, i když ve čtvrtek večer sprchlo, vyprahlá půda si s přídělem vody sama poradila, takže nebylo nutné jí pomáhat. O něco více starostí přidělala pořadatelům avizovaná nedělní večerní bouřka, která měla s sebou přinést kroupy, přívalový déšť a vítr o rychlosti 90 km/h. A právě vítr všem dělal největší starosti, neboť by dokázal zničit celodenní práci pánů Štěpánka a Honce, kteří od časného rána připravovali noční závěrečný ohňostroj. Křemežský veletrh 2003, pohled do pivního stanu

Po monitorování povětrnostní situace bylo operativně rozhodnuto, že nelze již dál čekat na vývoj počasí, protože nárazový vítr sílil a ohňostroj byl odpálen o třičtvrtě hodiny dříve. Až na nápis KŘEMŽE, který již vítr stačil poškodit, ohňostroj dopadl dobře a jak lze usuzovat z reakce diváků, líbil se. Omlouváme se všem, kteří ohňostroj nestihli, už se opravdu nedalo déle čekat! Nakonec to mnozí kvitovali s povděkem, že se dostanou dříve do postele.

Ale vraťme se zpět k samotnému veletrhu. Celkově lze říci, že byl úspěšný, nabídka ze strany vystavovatelů byla pestřejší a snad žádný z návštěvníků neodcházel s prázdnou. Znovu po letech bylo vidět návštěvníky obtěžkané drobnými či většími zavazadly - zbožím zakoupeným na veletrhu. Křemežský veletrh 2003, pohled na část výstaviště z ptačí perspektivy

Pestřejší byla i nabídka doprovodných kulturních a zejména sportovních programů, kde vedle již tradičních handicapových utkání a turnaje v badmintonu proběhly turnaje v šachu, nohejbalu a volejbalu.

O zpestření veletrhu se postarali i řemeslníci, kteří předváděli svoji zručnost a dovednost po celou dobu veletrhu.

Před zahájením veletrhu bylo zaregistrováno 297 vystavovatelů a prodejců, ze kterých se na poslední chvíli odhlásilo nebo nepřijelo 19 vystavovatelů, mezi nimi i Mountfield a BG Technik, se zahradní technikou. Naštěstí zájem o náš veletrh je veliký (kapacita výstaviště již nestačí pokrýt poptávku po výstavních místech), takže uvolněná místa byla operativně zaplňována novými vystavovateli. Celkový počet vystavovatelů, prodejců a občerstvovačů nakonec dosáhl čísla 305.

Budeme-li bilancovat letošní 12. ročník Křemežského veletrhu, musíme konstatovat, že nepadl žádný veletržní rekord, snad kromě teplotního, když v neděli teplota dosáhla 36 °C ve stínu a na slunci 53 °C, což se samozřejmě projevilo na nižší návštěvnosti.

    ve čtvrtek navštívilo KV4.292 platících(v r. 2002 3.819)
     v pátek5.920(v r. 2002 5.623)
     v sobotu9.089(v r. 2002 9.772)
     v neděli3.993(v r. 2002 4.080)


Připočteme-li k platícím ještě čestné hosty, vystavovatele, účinkující, personál, můžeme s klidem říci, že počet návštěvníků přesáhl číslo 27.000. A to nepočítáme ty spoluobčany, kteří si předávali permanentní vstupenky přes plot u zadní brány. Křemežský veletrh 2003, závěrečný ohňostroj (další výdaje nejsou dosud uzavřené).

Co bylo hitem letošního veletrhu? Snad "Křemežský groš", ražený za hlavní bránou nebo přívěsek na klíče s podobenkou, vyráběny na počkání před ZŠ? Pravdou je, že se letos nakupovalo o něco víc než v posledních letech (alespoň pořadatelům se to tak jevilo).

Ke spokojenosti návštěvníků přispěla i širší nabídka piv v pivním stanu a okolí. O něco méně se jedlo i pilo, což bylo zapříčiněno vysokými teplotami.

A co dodat závěrem? Myslím si, že můžeme zcela bez nadsázky říci, že 12. Křemežský veletrh byl úspěšný. O tom, na kolik, jak a pro koho, nechť si rozhodne každý sám. Chtěl bych touto cestou za pořadatele poděkovat všem, kteří se na přípravě a realizaci 12. Křemežského veletrhu podíleli, zaměstnancům Obecního úřadu, Služeb obce, brigádníkům, členům Policie ČR, kteří dbali na pořádek v rušných veletržních dnech, ordinaci MUDr. Koudelky, která držela stálou zdravotní službu (naštěstí nebylo nutné ji moc využívat), hasičům ze Záchranného sboru za jejich technickou pomoc, sponzorům a mediálním partnerům a zejména pak vám všem, ukázněným návštěvníkům a vystavovatelům.

Těšíme se na shledání s Vámi se všemi za rok na 13. Křemežském veletrhu ve dnech 22. - 25. 7. 2004.

- Jan Linha, tajemník OÚ Křemže -

Křemežský veletrh - anketa

Možná, že některé z vás oslovili pracovníci veletrhu s dotazem na anketní otázky - pro získání základního přehledu o účinnosti reklamy a spokojenosti s Křemežským veletrhem. Zhruba asi 200 respondentům byly položeny čtyři otázky a jejich vyhodnocení je následující.

1. Jste na Křemežském veletrhu
poprvé-24,3 %
opakovaně-75,7 %


2. Odkud jste se o KV dozvěděli?
od známých-25,9 %
z tisku-22,9 %
z plakátu-20,6 %
z bilbordu-11,7 %
z rádia-11,2 %
z televize-7,7 %


3. Počítáte, že KV navštívíte znovu?
ANO-89,5 %
NE-3,3 %
Možná-7,2 %


4. Co vám na KV chybí?
Zde se odpovědi lišily a bylo získáno několik zajímavých podnětů. Nejčastější odpověď byla - PENÍZE.

Křemežský veletrh - badminton

Období veletrhu je každoročně pro křemežské badmintonisty vítanou příležitostí představit nejen návštěvníkům veletrhu badminton jako poutavé sportovní odvětví. Nejinak tomu bylo i v letošním roce. Návštěvníci veletrhu mohli opět ve vitrínách na ochozu školy spatřit doklady úspěchů, kterých za téměř třicet let činnosti místní hráči dosáhli. Mezi nejvzácnější trofeje patřila medaile z předolympijských her v Sydney, kterou přivezla M. Koudelková či řada mistrovských pohárů.

V tělocvičně měli každý den možnost zahrát si badminton všichni zájemci, kteří si přišli vyzkoušet jak jim to s opeřeným míčkem jde. Mnozí přicházejí každoročně a na jejich hře je vidět, že už si s badmintonovým nářadím rozumí. Jsou totiž pozornými žáky a od svých učitelů z řad badmintonistů již pochytili mnohé z badmintonové abecedy. Proto byly handicapové zápasy mezi M. Koudelkovou a Z. Podpěrou na jedné straně a pány Reitingrem, Štrobem či Klinklem na straně druhé hodně zajímavé. Je třeba přiznat, že "profesionálové" měli na své straně kurtu jen jedinou raketu, kterou si museli na každý úder mezi sebou vyměnit a vyzyvatelé měli k dispozici každý své vlastní nářadí. Odehrála se však i řada dalších zajímavých zápasů mezi zájemci z řad domácích či "přespolních" návštěvníků veletrhu.

Vyvrcholením badmintonového dění na veletrhu pak byl sobotní turnaj o Pohár starosty obce, kterého se zúčastnilo devět párů. Osmnáct přihlášených hráčů z devíti oddílů bylo před turnajem nalosováno do dvojic, které pak hrály celodenní turnaj systémem každý s každým. Vysokou kvalitu hry tentokrát zaručovali hráči druholigového Č. Krumlova či odchovanci Křemže a Krumlova hrající ligové soutěže. Mnozí z nich se mohou pyšnit tituly přeborníků republiky či předním postavením na celostátních žebříčcích. Pořadatelé i diváci jen litovali, že nejlepší hráčka republiky, M. Koudelková, pocházející právě z domácího oddílu musela odjet plnit reprezentační povinnosti na Mistrovství světa. Přesto byly k vidění zajímavé souboje, když na palubovce plnili roli favoritů hráči Č. Krumlova a domácí jim zdatně sekundovali. Z vítězství se radoval pár Turoň, Votava (Meteor Praha a Č. Krumlov). Michal Turoň je nejčastějším vítězem v historii tohoto turnaje. Na druhém místě skončil zástupce domácího oddílu Ing. M. Koudelka, který hrál ve dvojici s Kohoutkem z Č. Krumlova. Třetí pak byl nadějný juniorský pár Florián (ČK) a Křížová (Prachatice). Na čtvrté až šesté příčce pak skončili vesměs domácí hráči Bednář (nyní hrající za Spoje Praha) a Soukupová, dále pak Sklář a Pirtyák a šestí Šebesta s V. Koudelkou.

Turnaj byl vynikající propagací badmintonu, což ocenila řada diváků, kteří se tentokrát dostavili v hojném počtu. Některé zápasy se hrály doslova před plným hledištěm. Dobrý sport dokáže diváka přilákat. Jistě tomu tak bude i v příštím, již třináctém ročníku veletržního turnaje v badmintonu o veletržní sobotě 2004.

- VK -

Právník radí

VYDĚDĚNÍ

Každý z nás slovo vydědění mnohokrát slyšel, ale ne každý z nás se s ním setkal, navíc ne každý z nás ví, jaké jsou podmínky k tomu, aby mohl někoho vydědit - tedy vyloučit někoho částečně či úplně z podílu na konkrétním dědictví.

Důsledkem každého platného vydědění je - v závislosti na obsahu projevu vůle zůstavitele - buď vyloučení neopomenutelného dědice z dědění nebo omezení jeho dědického podílu. Pokud se jedná o "klasické" vydědění, tak na uvolněný dědický podíl dědice, který byl platně vyděděn, nastupují jeho potomci. Důsledek vydědění se může ale navíc vztahovat (za podmínky, že to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví) i na děti potomka zůstavitele, popř. na děti jeho dětí. První z hlavních podmínek je plná způsobilost tzv. zůstavitele k právním úkonům, kterou má každý, kdo je duševně zdravý a dosáhne zletilosti, které se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství a takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné. To znamená, že i když by se nezletilý oženil a poté rozvedl ještě před dovršením osmnácti let, stále by byl považován za zletilého.

Další podmínkou je, že ten, kdo chce někoho vydědit, má alespoň nějaký majetek, ať již ve formě hmotné či nehmotné (autorská práva, práva z patentu apod.) a v neposlední řadě musí být splněny podmínky vydědění, které jsou striktně vyžadovány občanským zákoníkem. Zůstavitel tedy může vydědit svého potomka pouze za níže uvedených podmínek (viz. § 469a občanského zákoníku), které nemusejí být samozřejmě splněny najednou, ale postačí splnění jen jedné:

  1. potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech (jiný závadný druh chování potomka vůči zůstaviteli než právě neposkytnutí potřebné pomoci nemůže být důvodem k jeho platnému vydědění podle tohoto bodu), i kdyby panovala o splnění tohoto bodu neshoda mezi účastníky řízení o neplatnost vydědění, tak tato otázka není spornou skutečností, ale faktickou.
  2. potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl (pokud ovšem potomek trvale neprojevuje o zůstavitele zájem proto, že zůstavitel neprojevoval zájem o potomka, pak soud listinu o vydědění prohlásí za neplatnou neboť nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění). Soudy v těchto případech zjišťují, zda potomek zůstavitele měl vůbec reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s dítětem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy.
  3. potomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku (vždy kdy bude soud rozhodovat, zda byl potomek odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, tak bude vždy vycházet pouze z pravomocného rozhodnutí soudu a nikoli z rozsudku, který byl napaden odvoláním),
  4. potomek trvale vede nezřízený život.


Vzhledem k povaze těchto podmínek je vyloučeno tzv. podmíněné vydědění, tj. vydědění pro případ, že se neopomenutelný dědic dopustí do smrti zůstavitele jednání, které by některou z těchto podmínek splňovalo. Pokud by se jednalo o tzv. opominutelné dědice, tak je lze "vydědit" tím způsobem, že je ve své závěti prostě neuvedete.

O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí zákonné podmínky jako u závětí, ale navíc s tím, že v listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění. Listinu o vydědění může zůstavitel napsat buď vlastní rukou nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Dále v listině o vydědění musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná. Pokud by více zůstavitelů učinilo společnou listinu o vydědění, byla by též neplatná. Jestliže by se zůstavitel později do okamžiku své smrti rozhodl jinak, má možnost její účinky změnit či zrušit platnou pozdější listinou o vydědění, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním listiny o vydědění. Odvolání listiny o vydědění musí mít formu, jaká je popsána shora. Posledním a nejobvyklejším způsobem zrušení listiny o vydědění je, že zůstavitel zruší tuto listinu tím, že ji prostě zničí.

Vydědění potomka, který je v době sepsání listiny o vydědění nezletilý není vyloučeno. Při posouzení důvodnosti vydědění nezletilého potomka bude soud v konkrétním případě zkoumat nejen, zda se nezletilý potomek choval způsobem uvedeným shora v bodech a), b), či d). Vyděděný nezletilý potomek se nemůže v tomto případě domáhat dědického podílu přesto, že občanský zákoník jasně stanoví, že nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona.

V neposlední řadě může být v jedné listině obsažen právní úkon obsahující závěť i vydědění - není rozhodující zda a jak tato listina je nazvána.

Přeji Vám pevné, korektní a spravedlivé příbuzenské vztahy.

- J. M. -

Z nejstarší doby Křemže

O tom, že je na světě malé městečko nebo jen vesnička Křemže, přišlo na světlo v roce 1263, kdy byl založen klášter Zlatá Koruna (tehdy Svatá trnová koruna), kde se uvádí hranice Kláštera a potoka Křemežského. Bylo to tehdy za Přemysla Otakara II., doba růstu měst a městeček, jako o dva roky později Nových Budějovic. V těchto dávných dobách pravděpodobně splývaly všechny lesy našeho okolí s pralesem na Kleti, jehož součástí byla Bořinka, Otmaň, Chlumecký vrch, Kobylí hlava (staří pamětníci prý si jí pamatují silně zalesněnou). A naopak na sever k pásmu Kluku byly napojeny oba lesíky Dvořákovy (Březí a Baba), Mříčský vrch na Bory a na Háj.

Pásma mezi těmito lesy se postupně zúrodňovala a z velké části využívala na pastviny. Z Křemže se vyháněl na pastvu dobytek ulicí Petrouškovou (Budějovickou) - kolem kovárny, dnes je zde dům p. Skláře výhonem asi 10 m širokým k rybníku Jímatru na Kravský kopec a dál ke Křemežskému rybníku a do strouhy k lesu Háji a na Bory. Další pastviny pro Křemežský dobytek byly Pasíčka, jak už název pravděpodobně naznačuje a k Olešnicím. Další směr na pasení byl prostor za Husarů, kdy tu ještě rybník Blatec nebyl a vypásalo se směrem na Bohouškovice.

Dobytek pásali hromadně všichni sedláci v každé vesnici. Proto také jedna ze čtyř bývalých křemežských poutí byla pouť "pohůnská" vždy po Velikonocích. Po této pouti, pokud bylo počasí, vyháněli pohůnci dobytek na pastvu. Po 1. světové válce pasení postupně zanikalo a také zanikla i tato pouť.

- F. Nejedlý -

Křemežský hrad

Ve stejných dobách, kdy narůstalo městečko Křemže, bylo také obohaceno o poměrně mohutný hrad. Zdejší krajnu ovládli kolem roku 1275 Benešové z Chlumu. Jejich větev na Chlumě se rozštěpila na větve dvě: Jindřicha a Smila. Jeden z potomků Jan Smil si dal v Křemži postavit v roce 1351 hrad. Jako statečný rytíř rozšiřoval své panství, až vešel v nepřátelství s Oldřichem z Rožmberka, který ho dal zajmout a jako obžalovaného popravit.

Smilův hrad stál ve spodní části dnešního náměstí - dodnes se zde říká "Na Hradě". Bylo to široké a bezpečné místo nad Křemežským potokem na vysokém skalnatém ostrohu, kudy ještě nynější silnice nevedla. Byl navíc dobře chráněn dvěma hlubokými stržemi z pravé i levé strany. Obě vedly z náměstí dost blízko sebe a rozdělovaly se. Východní hluboká strž vedla mezi dnešní radnicí podél Soukupů (čp. 82) k potoku, druhá z náměstí po levé straně, hluboká vydřená, od dnešní lékárny k potoku. Proudy vody stále víc vydíraly strže. Dost prostoru (už od dnešního domku Hálů) zabíral hradní kamenný palác a jistě i dost místností pro čeleď a zbrojníky na ochranu Smilovu a na různé přepady na taženích, což bylo tehdy docela běžné. Další prostory musely být na stáje pro koně, místnosti pro postroje, sedla, krmení koní a další potřeby. Jistě zde musel být i kovář, který nejen koval koně, ale vyráběl i zbraně, válečné tažné vozy a jistě tu byl sklad i na lupy z cest. Různí jiní řemeslníci, které potřebovali i křemežští hospodáři si postavili své domky mimo hrad, dílny na západní straně náměstí, jak o tom svědčí ještě dnes typ a rozčlenění staveb. Bez stájí, kůlny a jiných přístavků.

Když dokázal po delším věznění Oldřich z Rožmberka Jana Smila popravit a donutit ho před tím k vydání jeho majetku, dal i Smilův hrad rozbořit. Časem pak zde byly postaveny domky.

Na místě zbořeného hradu (tvrze) byly později nalezeny kusy hliněných nádob, jedna zachovalá, velká (v českokrumlovském museu), i dlaždice, gotický meč, hrot šípu, kachlíky, pečetítko (mezi Chlumem a Lhotkou) v našem obecním archivu gotický klíč od nějakých mohutných dveří a jiné další nálezy, které jak je známo si nálezci i od jinud rozebrali.

- Fr. Nejedlý -

SRPEN 1968 - 35 let od okupace ČSSR

Už se nám zdá zcela samozřejmé žít ve svobodné republice tak jako je tomu ve vyspělých kulturních státech západu. Jak je tomu už dlouho, kdy naše starší generace musela prožít snad už ten poslední také "černý den" našeho národa. Pražské jako roku 1968 nám pomalu přibližovalo svobodu, když ta krutá padesátá léta sovětského komunismu byla už pomalu za námi. Jaké to bylo ale hrozné překvapení, jaký zvrat před těmi 35 lety, které jsme nečekali. Jen alespoň stručně je třeba si připomenout a zakotvit ty nečekané a smutné události do paměti: 21.srpen 1968 v Českém Krumlově

Vše zavinil a našemu národu zasadil tvrdou ránu generální tajemník komunistické strany Sovětského svazu Brežněv. On spolu s několika jemu věrnými našimi komunisty prosadil invazi armády pěti států Varšavské smlouvy bezprávně k nám. Celá akce byla označena jako "internacionální pomoc" i důvody se dovedly najít. (Jak 15. března 1939 v Berlíně s Hitlerem.)

Už 20. srpna v noci překročilo pět armád (SSSR, Polsko, NDR, Maďarsko a Bulharsko) hranice ČSSR a již v prvním sledu k nám vniklo 100.000 vojáků, 2.300 tanků a 700 letadel. Postupně se vniknuvší armáda zvýšila na 750.000 vojáků a 6.000 tanků.

V okupační den 21. srpna sovětští důstojníci spolu s StB zatkli v budově ÚV KSČ prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka a další představitele naší vlády a všichni byli eskortováni na území SSSR. 23. srpna byla proti vpádu cizích armád protestní generální stávka lidu.

Jak nám "internacionální pomoc Sovětů" pomohla, tomu svědčí, že v prvních deseti dnech srpnové okupace bylo zabito 82 čsl. občanů, těžce okupanti zranili asi 300 lidí a lehce okolo 500 lidí. Škody, které nám způsobili, byly asi za třicet miliard korun. Také příslušníci Lidových milicí se k nim připojili a v Praze a Brně zastřelili pět mladých lidí ve věku od 14 - 28 let, postřelili 24 lidí a zranili 25 osob. Nikdo z vrahů nebyl následně potrestán. Komunisté důkazy zničili. Tak konečně po více než dvou desetiletích z denního tisku jsme se dozvěděli, co se nám stále tajilo. Srpen 1968, dobová pohlednice z roku 1968

K těmto významným událostem v našem národě v těchto dnech uvádí tajemník ÚV KSČ A. Dubček: Překročení hranic naší republiky cizími armádami odporuje mezinárodnímu právu a je bez vědomí prezidenta republiky. Následující dny Dubčeka přesvědčily, že měl co dělat - jak uvádí- s gangstery. "Když se začalo rozednívat, vřítila se do budovy ÚV - KSČ vojenská jednotka vedená několika důstojníky a brzy nato několik výsadkářů. Vtrhli do mé kanceláře (jak popisuje A. Dubček) a zablokovali okna a spojovací dveře. Připadalo to jako ozbrojené vloupání. Podvědomě jsem se dotkl telefonu, ale jeden z vojáků na mne zamířil samopal. Chytil telefon a vytrhl kabel. Malý plukovník si rychle odškrtával seznam přítomných činitelů KSČ a řekl, že nás bere pod ochranu. Seděli jsme u stolu a na každého z nás byl namířen samopal na naši hlavu. Dubček, Smrkovský, Špaček a Kriegel byli vyvedeni do kanceláře, kde bylo několik důstojníků a jeden z nich řekl: "Zatýkám vás ve jménu dělnicko-rolnické vlády vedené soudruhem Indrou." Pak dodal, že za dvě hodiny budeme postaveni před revoluční tribunál, kterému předsedá s. Indra. Smrkovský se ohradil posměšnou poznámkou o legitimnosti tohoto tribunálu. Nato mu řekl Dubček: "Nechej toho Josefe! Nemá to smyslu se s těmito lidmi bavit."

Odletěli pak do Moskvy a byla snaha o vytvoření nové dělnicko-rolnické vlády revoluční. Husák zde přecházel na stranu sovětskou, čímž oslabil posice Dubčeka a dalších. Nastala diskuse o podpisu protokolu. Nutno ho bylo podepsat, aby se předešlo krveprolití doma. Sovětská okupační armáda jen čekala na znamení odporu. Smlouva tedy byla vynucena, podobná smlouvě presidenta Háchy s Hitlerem 15. 3. 1949. Brežněv prohlásil, že ČSR je od války součástí bezpečnostní zóny a SSSR se jí nemíní vzdát. Vadilo mu, že jsme usilovali o nezávislost. Základem bylo vlastně, že jsme kolonií SSSR atd.... Mělo tedy smysl podepisovat nějakou bezcennou "dohodu" s nimi? Převahu měli vlastizrádci. Bilak, Indra, Husák, Štrougal, Lenárt, Kolder, Švestka, Rigo, Piller. Tak zakončuje své paměti A. Dubček a doplňuje: "Člověk by se měl vždy snažit porozumět minulosti, než si troufat dívat se do budoucnosti."

V prvních týdnech po srpnu odešlo do zahraničí 100.000 lidí. A znovu u nás nastoupila perzekuce občanů, kteří se komunistům soudruha Husáka nelíbili.

- Fr. Nejedlý -


Brežněvova modlitba

Pane Bože, chraň mou hlavu, neb je zralá na popravu.
Celý svět se dneska stydí, když můj portrét někde vidí.
Byl jsem mužík, vzal jsem veslo, neznal jsem však Čechů heslo,
jejich sílu, obrodu, Dubčeka a Svobodu.
Kéž to nikdo nevidí, jak jsem střílel do lidí.
Ztratil jsem své přátele, teď se modlím v kostele.
Hospodine, pane dej, něco pro mne udělej.
Nejsem vážně já sám vin, je v tom také Kosigyn.

Odpověď Hospodina:

Neříkej mi Hospodine, Brežněve a Kosigyne.
Včera mír jsi hlásal světu, dnes použils kulometu.
Jsi jen vrah a světa zrádce, musíš skončit na oprátce.
Vím, že v hlavě mozek nemáš, tím však vraždy neomlouváš.
Stáhni rychle svoje vrahy z matky světa, zlaté Prahy.
Rozumnou radu jsi chtěl: Přemýšlej a pak se střel!

(z lidové tvořivosti - srpen 1968)

S P O L E Č E N S K Á   K R O N I K A

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI

ŽIVOTNÍ JUBILEA

NAVŽDY JSME SE ROZLOUČLI

Poznávejme plemena psů

AKITA INU a VELKÝ JAPONSKÝ PES

Plemeno Akita Inu provází člověka již odedávna nejen při lovu, ale jako společník a také jako pes polární výpravy. Japonský vládce 5.šogun Tsunayoshi z rodu Tokugawy měl velmi rád psy a vydal v době své vlády zákony ve prospěch psů. Tyto zákony podporovaly rozvoj chovu Akita Inu. Toto plemeno platilo již tehdy za symbol štěstí a zdraví. Zdraví posílali nemocným a příbuzní si darovali mezi sebou hliněné figurky zvané Inukariko, které zobrazovaly Akita Inu a měli pomoci nemocným k uzdravení. Psi Akita Inu byli přísně chránění a považováni vždycky za národní plemeno a ublížení tomuto psovi, nebo zabití, se přísně trestalo vězením, nebo smrtí.

V době zvané Meidži se v Japonsku rozšířily psí zápasy a domácí plemena byla křížena s těžkými plemeny jako německá doga, bernardýn, tosa inu a typ Akita Inu se pomalu vytrácel. Hlavně se u jeho jedinců pomalu smazávaly typické znaky, jako je stočený ocas na hřbet a špičaté uši.

V r. 1910 byly psí zápasy definitivně zakázány a přátelé Akita Inu se opět snažili o jeho záchranu a zlepšení. V r. 1927 byla vytvořena společnost pro záchranu Al Hozonka, která měla již plemennou knihu a měla rozhodující vliv na vytvoření standartu plemene. Ten byl vytvořen v r. 1931 a plemeno bylo prohlášeno za národní kulturní dědictví. Byl zakázán do odvolání vývoz dospělých jedinců i štěňat, aby se ještě více nezužovala již tak malá chovná základna plemene.

Akita Inu vyniká velikou věrností k člověku. Dokladem toho je například případ psa Hachto, který má v Tokiu na nádraží Šinuta bronzový pomník. Hachto chodil každý den na toto nádraží čekat na svého pána Dr. Wuno. Bohužel jednoho dne se nevrátil, zemřel na pracovišti a pes Hachto čekal a čekal celých dlouhých 9 roků, ale pán se již nevrátil. Proto mu zde byl vystavěn již zmíněný bronzový pomník. Plemena psů - Akita Inu

Akita Inu má ještě 1 pomník, který znázorňuje smečku psů Akita Inu, kteří přežili v Antarktidě, když je zde zanechala polární výprava. Za určitých okolností nebylo možné psy odvézt zpět a tak zde museli zůstat. Nejsilnější z nejsilnějších přežili a když se za rok polárníci pro psy vrátili nevěřili svým očím. Několik psů přežilo a byli ve výborném výživném stavu. Proto existuje i ten druhý pomník, jako symbol odvahy, hrdinství a schopnosti přežít za všech okolností.

Za II. svět. války byl chov Akita Inu zdecimován a hlavně se ztratily nenahraditelné dokumenty, jako jsou rodokmeny.

Po skončení války si odvezli američtí vojáci s sebou do USA mnoho jedinců tohoto plemene a sice z linie Dewa. Tato linie se vyznačovala tím, že její psi byli žíhaní, či strakatí. Chtěli s nimi oživit chov Akita Inu v USA. Svoji výbornou povahou, dominantním chováním a vysokou inteligencí velmi tito importovaní jedinci zaujali americké chovatele. Plemeno se začalo velmi rozšiřovat, až vznikl tzv. Akita Inu americký typ, který vypadal trochu jinak nežli původní typ japonský.

Postupem času se skutečně stalo, že byly dva typy Akita Inu - klasický, který nemá žádné žíhání, ani není strakatý a pak typ americký, který je barevnější. Oba byli oblíbení, ale co teď?

Největším rozdílem byla tmavá morda, mohutnější tělo, celkově tmavší barva. V r. 1992 byl upraven standart plemene ve prospěch úpravy typu japonského. Příznivci amerického typu doufali, že se podaří tento typ zachránit a event. bude existovat jako samostatné plemeno. Právě tento americký typ přestal byt preferován na výstavách v Evropě, které patří pod kynologickou organizaci FCI. Americká kynologická organizace AKC má trochu jiná pravidla a také jiné standarty pro plemena. Vytoužené přání se stalo skutečností a v r. 1999 v Mexiku u příležitosti Světové výstavy došlo k dohodě mezi Japonským chov. klubem a americký typ byl nazván Velkým Japonským psem a existuje jako samostatné plemeno.

Akita Inu je krásný pes, s velmi silným charakterem, inteligentní, odvážný, sebevědomý, vůči lidem rezervovaný, ale ostatní psy většinou moc rád nemá. Neštěká, pokud k tomu nemá vážný důvod, ale ve svém teritoriu má přehled absolutně o všem. Štěňata jsou nádherní medvídci, ale již v tak ranném věku se u nich projevuje jejich rezervovanost, chytrost, učenlivost a odvaha. Musí být ve velmi ranném věku dobře socializována, aby si brzy zvykla na člověka a na jiná zvířata. U Akity Inu má člověk dojem, že tento pes každého přehlíží, nějaké vnucování se mu úplně ignoruje a dívá se svýma velkýma očima někam do dáli, ale přitom všechno bedlivě pozoruje, co se děje kolem.

Není to vhodný pes pro každého a zvláště ne pro toho, kdo psovi poroučí za každé situace a chce jeho absolutní a otrockou poslušnost. Akita Inu je přírodní plemeno s vrozenou inteligencí, instinkty, které mu pomáhají přežít i v kritické situaci. Je to pes pro toho, kdo má rád přírodu, má dostatek citu, času, zkušeností a bude mít rád tuto zvláštní nezávislou povahu tohoto krásného psa. Akita Inu má nesmazané lovecké vlohy, nelekne se ani medvěda. Japonci svoje lovecká plemena přísně selektovali již v dávnověku od maličkých štěňat. Každý pes musel prokázat nebojácnost, vyrovnanost a odvahu, aby mohl přežít.

Všechna japonská plemena jsou nejen krásná a ušlechtilá, ale mají v sobě i tajemnou asijskou duši, která je pro nás stále záhadná.

- Pav -

Fotbalisté Sokola Křemže v letní přípravě

Fotbalisté prvního týmu Sokola v přípravě na nový mistrovský ročník 2003/04 absolvovali turnaje ve Chvalšinách a na domácí půdě.

Turnaj Chvalšiny

Na nejkvalitněji obsazeném letním turnaji v okrese pořadatelé zařadili Křemži do přetěžké skupiny A, kde dále figurovala družstva třetiligové rezervy SK Č. Budějovice a divizního nováčka z Č. Krumlova. Přesto se křemežští favoritů nezalekli a se soupeři hrajícími o několik tříd výše uhráli solidní výsledky. V zápase o bronz pak svedli vyrovnaný souboj i s domácím nováčkem oblasti I. A třídy.

Křemže - SK ČB B 0:5 (0:3)
O pět soutěží výš hrající třetiligový tým hladce potvrdil úlohu favorita. Sympaticky bojující hráči Křemže však měli dokonce dvakrát velmi blízko k čestnému úspěchu, když lobem Jana Stropka a tvrdou střelou Michala Chromého z přímého kopu orazítkovali ve druhé půli břevno.

Křemže - Č. Krumlov 0:3 (0:1)
Soupeř se ujal vedení až těsně před poločasem spornou brankou z ofsajdu a velmi těsný výsledek Křemežští hájili až do poslední pětiminutovky, kdy ještě dvakrát inkasovali.

Chvalšiny - Křemže 3:1 (2:1)
Domácí po pěti minutách vedli o dva góly, ale hosté do půle gólem Václava Anderleho snížili. Vyrovnaný souboj domácí pak rozhodli třetí brankou až v poslední minutě.

Turnaj Křemže

Na domácím turnaji fotbalisté Sokola i letos zajistili velmi kvalitní obsazení, když v sobotu 2. srpna do Křemže přijeli hráči SK Šumava Frymburk, Smrčiny H. Plané (oba I. A třída) a premiérově i zástupce krajského přeboru z Vodňan. Na domácí zbyla letos až "bramborová" medaile, když vysoko prohráli s celkem Vodňan a v zápase o bronz se až v penaltovém rozstřelu sklonili před obhájcem loňského prvenství z Frymburku.

Křemže - Vodňany 1:7 (1:2)
Domácí dlouho drželi krok a dokonce se ve 20. minutě ujali vedení, když po pěkném průniku a po přesném lobu skóroval Michal Bartoš. Po faulu ve vápně ale hosté z penalty rychle srovnali a do půle ještě strhli vedení na svou stranu. Po obrátce favorit přidal ještě pět branek.

Křemže - Frymburk 2:2 (1:1) - penalty 5:6
Hosté měli více ze hry a šli do vedení. Další průnik dravého Michala Bartoše však znamenal vyrovnání. Ve vyrovnané druhé půli se nejprve trefil další mladík v domácím dresu Petr Pěší, který zužitkoval přesný centr Anderleho. Hosté ovšem hned po rozehrání upravili na konečných 2:2. Rozhodoval penaltový rozstřel . V něm nejprve Radek Ševčík kryl pokus Salzera. První pětice dvojic ale skončila smírně, když z domácích nepřekonal frymburského brankáře Pavel Čižmar. Rozhodnutí padlo až v sedmé sérii, v níž domácí Václav Anderle namířil z desítky daleko vedle a hostující hráč nezaváhal.

Další výsledky:
H. Planá - Frymburk 2:0, finále Vodňany - H. Planá 3:1. Vodňanský Vadim Rys se stal nejlepším střelcem turnaje, když ve dvou zápasech zatížil konta soupeřů čtyřmi brankami.


Fotbalisté Sokola Křemže vstoupí do nového soutěžního ročníku 2003/04 okresního přeboru v sobotu 23. srpna, kdy zajíždějí k těžkému duelu na hřiště FK D. Dvořiště, který letos sestoupil z I. B třídy.

První domácí zápas sehrají Křemežští v sobotu 30. srpna, kdy od 17,00 h změří síly s Velešínem.

- KV -

Poděkování

Podle oznámení Českého červeného kříže České Budějovice dosáhl náš spoluobčan, Jan JAKEŠ ze Křemže, 70 bezpříspěvkových odběrů krve.

Jeho ochota darovat krev pro zdraví a často i pro záchranu života, je projevem humánního vztahu ke spoluobčanům, za což mu právem patří naše společné poděkování.

Věříme, že tento následováníhodný hluboce lidský postoj bude příkladem zejména pro mladší generaci k dárcovství té nejcennější tekutiny - lidské krve.

- Ing. Josef Troup, starosta -

Můžeme ovlivnit kvalitu vody v přírodních koupalištích?

Možná na to zapomínáme, ale i když není právě povodeň, tečou řeky naším bytem - skrytě a nenápadně - vodovodními kohoutky a odpadním potrubím. Mezitím jim ale mnohé přidáme a když pak v létě vyrazíme k přírodnímu koupališti, nestačíme se divit. Možná vás voda v oblíbeném rybníce či nádrži ke koupání moc neláká: - je neprůhledná, zelená, někde dokonce páchne. Není to jen nehezké, je to také zdraví nebezpečné. Zelenému povlaku v povrchových vodách, který nám tak často kazí požitek z koupání, se říká vodní květ. Jsou to přemnožené vodní organismy - většinou řasy a sinice. K tomu, aby se jim dobře rostlo, přispívá kromě teplého a slunného počasí dostatek živin - v našich podmínkách především dostatek fosforu. Odkud se fosfor do povrchových vod dostává? Kromě splachů ze zemědělských půd a srážek je hlavním zdrojem fosforu naše odpadní voda. Do ní se fosfor téměř z poloviny dostává z pracích a čistících prostředků. Právě v nich se fosfor vyskytuje ve formě, která řasám dobře chutná.

Můžeme s tím něco dělat? Ano! Na našem trhu je dostatek značek, které jsou bezfosfátové. Bohužel žádný předpis nenařizuje výrobcům uvádět na obalech přesný obsah fosforu. Spotřebitel pátrá po údajích o složení mezi drobnými písmenky na spodku krabic. I pokud vůbec něco najde, nejásá. Někdy je složení uvedeno jen cizojazyčně, jindy výrobci lišácky skrývají fosfor (phosphorus, phosphate) pod označení "účinné látky (builders)". To je stejné, jako kdyby diabetik četl na balíčku sušenek "obsahuje sladidlo" - moc by mu to nepomohlo. Na pomoc spotřebitelům však přichází ekologická poradna Rosa, která v letošním roce již po desáté vydala letáček pro spotřebitele "Jak si vybrat prací prášek?" s uvedením množstvím fosforu, které se dostane do vody při jednom praní. Fosfor pochopitelně nepředstavuje jediné riziko používání pracích prostředků, ale v našich podmínkách je to problém nejzávažnější a zároveň snadno odstranitelný. Fosfor totiž není pro prací proces nezbytný.

Proč se fosfor do pracích prášků dává? Tenzidy - hlavní účinná složka pracích prostředků, jsou účinnější v měkké vodě. Proto se do pracích prostředků přidávají látky, které vodu změkčují. Nejčastěji jsou to sloučeniny fosforu. Vzhledem k jejich negativnímu vlivu na prostředí však byly hledány a nalezeny i jiné látky. Nejhojněji užívanou alternativou jsou zeolity. V řadě zemí je již obsah fosforu v pracích prostředcích zakázán nebo omezen. Pro prací prášky rovněž existují směrnice pro udělení značky Ekologicky šetrný výrobek, ve kterých je požadován obsah veškerého fosforu do 0,5 %. Bohužel z velkých výrobců se o značku zatím žádný neucházel, na českém trhu ji získal pouze PERMON, výrobek firmy Missiva, který je ovšem k dostání pouze v tzv. síťovém prodeji - tedy přes dealera.

Informacemi v našem letáčku se snažíme dát spotřebitelům návod, jak malou snahou při výběru pracího prášku mohou hodně posloužit povrchovým vodám. Až budete v létě hledat čistou vodu ke koupání a najdete jen zelenou kaši, vzpomeňte si, v čem jste prali v zimě. Budeme-li na vodu ke koupání i k mytí myslet i při nákupu v drogerii, a bude-li nás stále víc, třeba se za čas dočkáme i čisté vody v nádržích.

Pro ty z vás, ke kterým náš letáček nedoputoval, přetiskujeme přehled v letošním roce analyzovaných pracích prášků. Další informace najdete na www.ecn.cz/ rosa, nebo u nás v poradně v Nádražní ulici č. 55 v Českých Budějovicích (387 432 030).


názevg fosfor
na 1 praní
výrobce-dovozcetyppřibližná cena
za jedno praní v Kč
DENKMIT0,0D-markna jemné4
FLORA0,0Chemikouniversální3
KUKO0,0Tatrachemana dětské10
MILIS0,0Valtech Torsuniversální3
PALMEX COLOR SÍLA0,0Henkelna barevné17
PALMEX MODRA SÍLA0,0Henkeluniversální17
PERSAM0,0Chemikouniversální3
PERSAN0,0JAKOuniversální4
PERSIL COLOR POWER0,0Henkelna barevné21,0
PERSIL GREEN POWER0,0Henkeluniversální21,0
PERWOLL COLOR MAGIC0,0Henkelna jemné16
PIERRE0,0Zinestuniversální3
REX BLUE POWER0,0Henkeluniversální12
REX COLOR0,0Henkelna barevné12
SEN0,0Valtech Torsuniversální4
TORSAN0,0Valtech Torsuniversální5
EPEX COLOR0,0EPK Tradena barevné7,0
EPEX TOTAL0,0EPKTradeuniversální7,0
FORSIL EFEKT0,0Efektuniversální4,0
FORSIL ULTRA0,0Efektuniversální2,9
MAX 20000,0Valtech Torsuniversální4,5
ROBETA0,0Valtech Torsuniversální2,9
LOVELA WOOLITE2,5Benckiserna dětské7
BATOLE3,5Qaltna dětské5
BOOSTER - KOLOR (BENDI)3,5Benediktna barevné3
BOOSTER - SNIEŽEK (BENDI)3,5Benediktuniversální3
SUPERAL3,5Supraluniversální10
MIMINO4,0Dúbravana dětské10
NORIT4,0Marcana jemné8
SENSA PRO DĚTI4,0Dedrana dětské10
TOTO4,0Setuzauniversální8
DOSIA COLON4,5Benckiseruniversální10
LANZA DVOJITÁ SÍLA4,5Benckiseruniversální13
SENSA UNIVERSAL4,5Dedrauniversální12
DENNIS5,0Valtech Torsna jemné8
DOSIA COLON COLOR5,0Benckiserna barevné10
TITAN AKTIV5,5Setuzauniversální10
TITAN BABY5,5Setuzana dětské10
KRONSTAR6,0Kronstaruniversální13
MERKUR BÍLÁ SÍLA6,0Setuzauniversální8
ACTIVE6,5Delvitauniversální9
ARIEL AUTOMAT6,5Procter & Gambleuniversální21
BIOMAT BONUX6,5Procter & Gambleuniversální13
ARIEL COLOR7,0Procter & Gamblena barevné21
MERKUR BIO COLOR7,0Setuzana barevné8
TITAN COLOR AKTIV7,0Setuzana barevné11
TIX TIDE ALPINE FRESH7,0Procter & Gambleuniversální17
BOLD8,5Procter & Gambleuniversální18
COLON PROFESSIONAL8,5Benckiseruniversální9


- připravila Rosa s podporou MPO ČR -

Tradiční křemežský tenisový turnaj "Tenisový turnaj osobností"

Oblastní kancelář Jihočeské hospodářské komory ve spolupráci s Rotary klubem a Obecním úřadem ve Křemži si Vás dovolují touto cestou srdečně pozvat na tradiční křemežský tenisový turnaj osobností ve čtyřhře, který se uskuteční dne 23. 8. 2003 od 9:00 hodin v tenisovém areálu Na Doubku v Křemži.

Svou účast, prosím, potvrďte do 20. 8. 2003 na adresu: zdol@jhk.cz nebo na telefonní a faxové číslo: 380 711 340, mobil: 602 443 454 (Zd. Doležalová).

Startovné na osobu bude činit 500,- Kč, tři nejúspěšnější dvojice obdrží vítězné poháry.

Ostatní startovné bude věnováno na podporu rozvoje mládežnického tenisu ve Křemži.

Pro účastníky bude zajištěn tradiční guláš.

Vyzkoušejte a ochutnejte

Holubovský zpravodaj - mlsání, ilustrace Babiččiny recepty

Karpatská roštěná

Suroviny: roštěnka, sůl, pepř, slanina, sterilované lečo, kapary, feferonky, kyselá smetana

Postup: Nakrájené roštěnky mírně naklepeme, osolíme, opepříme a na horkém oleji po obou stranách opečeme. Roštěnky vyjmeme, do výpeku přidáme nakrájenou slaninu, orestujeme, vložíme sterilované lečo, kapary, drobně sekanou feferonku a necháme podusit. Na talíři přelijeme roštěnky šťávou s lečem a na vrchu přelijeme hustou kyselou smetanou.

Chalupářská jehla

Suroviny: kabanos, cibule, slanina, tvrdý uzený sýr, vejce, hladká mouka, strouhanka, olej

Postup: Na jehlu napichujeme střídavě kolečko kabanosu, cibule, plátky slaniny a sýra, vše hustě k sobě. Obalíme v mouce, rozšlehaných vejcích, strouhance a usmažíme na horkém oleji.

Putimské masové nudličky

Suroviny: vepřová kýta, sůl, pepř, olej, cibule, žampiony, máslo, hladká mouka, vývar, rajčatový protlak, hořčice, sterilovaný okurek, sterilované kapie, worcester

Postup: Maso nakrájíme na nudličky, osolíme, opepříme, prudce opečeme na horkém oleji, přidáme nakrájenou cibuli a žampiony, vše orestujeme, vložíme kousek másla, zpražíme moukou, zasmahneme, zalijeme vývarem, přidáme rajčatový protlak, hořčici, promícháme a provaříme.

Kuřecí medailonky s bazalkovou omáčkou

Suroviny: kuřecí maso, mléko, mouka hladká, máslo, bazalka, pepř, sůl

Postup: Kuřecí maso podélně nakrojíme, osolíme a vetřeme nasekanou bazalku. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme mlékem a dobře provaříme. Bešamel ochutíme solí a přidáme nasekanou bazalku. Kuřecí maso pomalu opékáme na grilu, nebo na pánvi, aby se dobře propekla. Upečenou panenku přeléváme připravenou bazalkovou omáčkou. Jako přílohu doporučujeme špenátové nudle.

I N F O R M A C E

ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ
se vybírá:
13. 8. 2003 od 12:30 do 17:00 h
14. 8. 2003 od 12:30 do 16:00 h
15. 8. 2003 od 12:30 do 14:30 h
v přízemí Radnice v Křemži, č. dveří 11.


SCHŮZKA ZÁSTUPCŮ SPORTOVNÍCH ODDÍLŮ

Schůzka zástupců sportovních oddílů k rozdělení cvičebních hodin v tělocvičně se bude konat v pondělí, 1. září od 18:30 hodin ve sborovně školy.


111 let provozu trati

Č. Budějovice - Nová Pec (Želnava)

dne 16. srpna 2003

České dráhy zvou na oslavy 11 let provozu trati České Budějovice - Nová Pec (Želnava).
Zvláštní parní vlak s lokomotivou 354.1217 odjíždí ze Křemže v 10:04 hodin, příjezd zpět v 17:11 hodin.
V Nové Peci doprovodný program: historické drezíny, dobové fotografie a předměty, hudba, občerstvení.


Další informace :
Obecní knihovna Křemže
Křemežský veletrh


 

INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE
na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím
můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže

 

Křemežsko
Vydává Obecní úřad Křemže, náklad 500 výtisků.
330200291
Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT,
Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a.s.



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 28. srpna 2003 : TOPlist 0