ARCHIV 2000 1 2 3 4 5 6  7  8  9 10 11 12
Křemežský zpravodaj - Křemežsko

Informační měsíčník Obecního úřadu v Křemži

Červen 2000 - Číslo 6 - Ročník 10

prohlížení tohoto čísla ve formátu pdf (905 kB)

 

Z jednání obecní rady a obecního zastupitelstva

27. schůze obecní rady se konala dne 2. 5. 2000 za účasti všech radních. Byl projednán postup oprav ČOV a místních komunikací. V souvislosti s opravou komunikací v Pasíčkách obecní rada doporučila obecnímu zastupitelstvu uvolnit z rozpočtu obce 350 tis. Kč na rekonstrukci a rozšíření veřejného osvětlení a místního rozhlasu, aby nemuselo následně docházet k zásahu do nových povrchů vozovky z důvodu závad na těchto obecních zařízeních. Obecní rada se dále seznámila se žádostmi o prodej pozemků a pronájmy nebytových prostor zejména v Domě služeb po uvolnění Artypou Holubov, se zabezpečením příprav Křemežského veletrhu, se zajištěním povinné výuky anglického jazyka v ZŠ Křemže od příštího školního roku a s dalšími problémy obce.

28. schůze obecní rady, spojená s pracovní poradou obecního zastupitelstva se konala dne 15. 5. 2000. Na této poradě byly projednány žádosti o prodej obecních pozemků, přidělení bytu v DPS a návrhy na změnu rozpočtu obce na r. 2000, zejména se zaměřením na rozšíření počtu místních komunikací, které by měly být opraveny ještě v tomto roce (v 2. pololetí) s ohledem na potvrzenou skutečnost, že SÚS provede rekonstrukci celé vozovky z Chlumu až do Plané včetně objížďkových tras. Zastupitelé rovněž projednali zajištění nádob na tříděný odpad a schválili nákup dalších dvou kontejnerů na plasty pro Křemži. Byl projednán i "nevábný"stav mříčské návsi a oprava hráze rybníka.

Zastupitelé byli seznámeni s postupem příprav na Křemežský veletrh a na parcelaci lokality Křemže východ pro individuální bytovou výstavbu. Je již zpracovaná studie na výstavbu 26 rodinných domků a s parcelací se počítá v druhém pololetí letošního roku.

-Lin-


POBALTÍ - "Velká severní cesta"

- pokračování -

Rusko - Petrodvorce Červencové slunce nám i nadále ukazuje svoji přízeň a tak vítáme program příštího dopoledne. Tím je návštěva letního sídla Petra Velikého na břehu Finského zálivu - Petrodvorců. Prostě den jako stvořený pro "guljanije po parku". Asi každého návštěvníka musí překvapit jeho rozlehlost a rozmanitost. Hned za vstupní bránou vás přivítají první fontány, kilometry živého plotu a stejně dokonale ostříhaných jehličnatých stromů. Vše je navrženo v typicky carsky velkorysém duchu. Od návštěvy paláce upouštíme hned při pohledu na nekonečnou frontu. Petrodvorec původně vznikl jako místo, odkud Petr Veliký dohlížel na stavbu námořní pevnosti na ostrově Kronštadt vzdáleném jen několik km od pobřeží.

Nakonec se mu ale místo tak zalíbilo, že na něm nechal postupně postavit celou řadu paláců a okolní lesy nechal upravit do podoby parků. Hlavní atrakcí komplexu je Velká kaskáda soustava fontán a kanálů postavená přímo za palácem. Více než 140 fontán je uspořádáno do různých geometrických obrazců a vodní proudy tak ve vzduchu vytvářejí roztodivné mlžné clony z rozprášené vody. Bílá barva vodní mlhy kontrastuje se zlatou barvou soch a vodních chrličů, které jsou součástí fontán. Další zajímavá fontána je opět vybudována ve stráni a tak má voda možnost téct po kaskádě dolů. Nahoře je velký zelený drak, z jehož chřtánu tryská voda. Naši pozornost upoutala i možnost převléknout se do kostýmu z 18. století a nechat se vyfotit třeba před fontánou. Ani se nedivíme, že se téměř nikdo v tom vedru do těžké róby nehrne. Procházku parkem zpříjemňuje místní kutálka světově osvědčenými hity. Po příjemně stráveném dopoledni se vracíme zpět do města. Tentokrát už nás nečekají rozpálené petrohradské ulice, ale snad nám milosrdný stín poskytne budova Ermitáže. Ta se skládá z několika částí. Nejznámější z nich je Zimní palác. Obrovská zeleno-bílo zlatá budova byla do roku 1917 sídlem ruských carů. Palácové náměstí před Zimním palácem velikostí odpovídá monumentalitě samotného Zimního paláce - i když jsou na něm stovky lidí, vypadá úplně prázdné. O tom jsme se během prohlídky Ermitáže přesvědčili i my. Na náměstí totiž právě probíhaly oslavy výročí založení samostatné pohraniční stráže. Kolony aut, na jejichž korbách jsme s rozpaky četli nápis "Ijudi", proudily na náměstí, ale pořád se nedařilo ho zaplnit.

Rusko - Sankt Peterburg, náměstí před Zimním palácem Samotná prohlídka Ermitáže je díky její rozsáhlosti psychicky i fyzicky velmi náročná. Po zjištění, že se vystavuje téměř ve 400 místnostech jsme nabyli dojmu, že k podrobnému prozkoumávání by člověk potřeboval nejméně týden. Takže nebudeme nic lámat přes koleno...

Volným tempem si prohlížíme antické sbírky, kde dominuje mramor všech barev, stovky soch, bust a dalších předmětů. Pak přichází na řadu sbírky ze starého Egypta. Tady obdivujeme několik sarkofágů, které jsou popsané hieroglyfy a zvlášt se nám "líbí" i jedna zachovalá mumie. Ve sbírce západoevropského umění se u mne poprvé dostavuje pocit naprostého přesycení vjemy a informacemi.

Je zde vystaveno nezvykle velké množství obrazů známých malířů. Rubens, Rembrant, Tizian, da Vinci - každý je zastoupen desítkami děl! Připadám si jako kulturní barbar nejvyššího stupně, protože mé povrchní seznámení si mistři těchto jmen určitě nezaslouží. Čekají nás však ještě představitelé západoevropského umění 19., 20. století. Na ty jsme se přece těšili nejvíc. A tak si na závěr vychutnáváme impresionisty - Picassa, Moneta, Van Gogha, Cezanna, Gaugina, Renoira, Mattise. Po čtyřech hodinách opouštíme Ermitáž s pocitem, že jsme viděli všechno a nic. Přesto v nás bude ještě dlouho doznívat mimořádně silný zážitek. A tak celkem v pohodě přežíváme i náš odjezd z "Benátek severu". Přestože je sezóna v plném proudu, probíhají zde stavební úpravy hned několika mostů najednou (a to v celé jejich šířce). Že není žádná objížďka značená nás vůbec nepřekvapuje. Prostě "wypadki" jak mají být. Naposledy se smějeme nápisům v azbuce typu - "chot dog", "čízburgr" u ruského "Mekdonalda" a občasným výjevům ze zářné dělnické budoucnosti. Zanedlouho budeme opouštět bývalou "velkou zemi", kde, jak jsme se přesvědčili, je opravdu "vsjo bolšoje".

Ted' už jen zbývá zkompletovat sbírku "talónčiků", které po nás budou určitě brzy vyžadovat. Opravdu netrvalo dlouho a my narazili na první závoru s uniformovanými příslušníky pohraniční stráže. Vůbec se nepozastavujeme nad tím, že skutečná hranice s Finskem je podle mapy vzdálená nejméně 50 km. Od neformální konverzace: "Jak to, že neslavíte v Petrohradě, chlapi?" (pokus o velkolepou oslavu pohraniční stráže se konal dnes odpoledne před našimi zraky) nás odrazuje komisní nepřístupný výraz obou pohraničníků. Jedná se o mladé muže, kteří si zde plní nejspíš svoji vlasteneckou povinnost. Opět je zajímá náš počet a cíl cesty. Nemůžu zapomenout na zděšený výraz ve tváři jednoho z nich, který se objevil bezprostředně po, pro nás nevinné, prosbě. Jeden z řidičů totiž nestihl poslat pohled přímo z Petrohradu a tak si dovolil požádat mladého strážce hranice o jeho odeslání. Mladík se však neskutečně vyděsil. Důvodem jeho strachu prý je "inostranoje" písmo, které by mu určitě udělalo velké problémy, kdyby ho u něj našli. Rozčarováni opouštíme první závoru a pomalu se přesouváme přes dalších pět směrem k finské hranici. Všude se opakuje na vlas stejný rituál. Jen s tím rozdílem, že u jedné závory se našel "geroj", který pohled přijal a dokonce odeslal. Nevím, jestli tím riskoval sesazení z funkce nebo deportaci na Sibiř, ale v tu chvíli byl pro nás hrdinou dne. A hlavně - pohled byl doručen s ruským razítkem. Po absolvování poslední závory (muže v zeleném jsme si pracovně rozdělili na "předtalónčikovce" a "talónčikovce") jsme konečně dorazili na "opravdové" hranice. Vůbec už neprotestujeme, že musíme opustit autobus i se zavazadly (následuje nezbytný rentgen) a zcela odevzdaně se pouštíme do vyplňování celních prohlášení. V nich se musíme zapřisáhnout, že nevyvážíme žádné umělecké předměty (třeba něco z Ermitáže), zbraně (hoši u pumpy nám také žádný kalašnikov nevěnovali) a zejména léky nebo drogy. Vidina toho, že je to naposledy, nás drží nad vodou. Nikdo z nás nepochybuje o neprodyšnosti ruskofinské hranice. A tak po obdržení výstupního razítka z Ruska vypuká na palubě autobusu menší oslava. Rádi za sebou necháváme všechny "předtalónčikovce", nezbytné závory, petrohradské "wypadki" a další a další "vymoženosti". Dva dny nám stačily na to, abychom si začali vážit toho, co máme u nás doma.

- pokračování příště -
- V.S. -


ZŠ KŘEMŽE v závěru školního roku 1999/2000

Školu navštěvovalo celkem 346 žáků a 1 žák v průběhu roku přišel ze ZŠ Brloh. Do prvních tříd jsme v lednu zapsali 46 žáků.
V letošním školním roce odchází z naší školy 47 žáků. Všichni byli přijati k dalšímu studiu v těchto oborech:

Jedna žákyně vycházející ze 6. třídy byla přijata na učiliště.

Mnozí žáci reprezentovali naši školu i obec v nejrůznějších vědomostních i sportovních soutěžích. I když si vedli se střídavými úspěchy, některé výsledky nás velmi těší: Nejlepší závodníky čeká ještě krajská olympiáda v Táboře 22. 6. 2000.

V rámci pracovního vyučování sbíraly žákyně 7. tříd hliník. Cílem jejich akce bylo, aby nejen děti, ale i dospělí pochopili, že je třeba chránit naše životní prostředí a tudíž odpad třídit. Celkem sebraly 38 kg těžkého hliníku (hrnce, konvice) a lehkého hliníku (víčka a obaly).

Ještě bychom chtěli vyjmenovat několik nejzdařilejších akcí, které proběhly v tomto školním roce: Na 9. 6: 2000 připravujeme Den dětí, a na závěr školního roku jako obvykle rozloučení 9. tříd.
Pokračovali jsme ve vylepšování prostředí v naší škole: opravili jsme osvětlení v tělocvičně, vybudovali první část dětského hřiště na školní zahradě pro žáky I. stupně. Při této příležitosti ještě jednou děkujeme za pomoc p. ing. Fránovi a P. Bendovi. V počítačové třídě jsme doplnili stav počítačů na jedenáct a připojili se k Internetu.

- Z. Podpěra -


STŘÍBRNÁ NIT

Žáci páté třídy základní školy se přihlásili do celostátní soutěže "Stříbrná nit" - jako "Páťáci". Jedná se o soutěž ze znalostí přírody, okolí svého bydliště i celé naší republiky, jsou zde i úkoly praktické (např. vyrobit sněžnice, míček, který opravdu skáče, kolíky na prádlo, které používali naši předkové apod.) Ve výše uvedených úkolech se propracovali na úspěšné 5. místo z 18 kolektivů.

Závěr soutěže však mají před sebou, a proto věříme, že jim nadšení vydrží a dotáhnou soutěž do zdárného konce.

Víte že
22. duben je Dnem Země?
My, "Páťáci" ze ZŠ Křemže to víme, a proto jsme na tento den vyhlásili sběr starého papíru.
Zúčastnila se většina žáků ze školy a celkem jsme vybrali 620 kg. Za vydělané peníze odměníme nejlepší sběrače malým dárkem.
- Pátáci -


Dětský den ve Chmelné

Konal se v neděli 28. května 2000 od 13:00 h na hřišti u kulturního domu. Pořádali jej hasiči ze Chmelné. Zasoutěžit si přišlo 40! dětí ze Chmelné, Stupné i Křemže a okolí. Soutěžilo se ve 12 disciplínách. O všechny soutěže byl velký zájem, takže každý z dětí se zúčastnil všech disciplín. Na ceny pro všechny děti věnovali hasiči ze Chmelné 1.000,- Kč. Po skončení soutěží připravil hostinský pan Pavel Kmoch v sále kulturního domu pro děti opravdovou diskotéku. Při diskotéce byla ještě tombola pro malé tanečníky. Na tuto tombolu věnovala firma Julefa drobné ceny, většinou sladkostí. Pro pořadatele byly největší odměnou rozzářené oči dětí, hlavně těch nejmenších, které se nenechaly pobízet při předvádění tanečních kreací při diskotéce.

Po delším přemlouvání dospělých pánů, aby si také trochu zasportovali, nakonec přece si dali říct a sehráli nohejbalové utkání Chmelná - Stupná. Utkání vyhráli Stupeňáci, ale Chmelenští prý vyhrají příště.


Všesokolské slety

Poslední májové víkendy byly naplněny sokolským ruchem - závěrečným secvičením župních sletů na 13. všesokolský slet v Praze. Do desátého sletu se vystoupení Sokolů opakovala ve čtyř až sedmiletých intervalech. Po roce 1938, v období druhé světové války, se všesokolský slet nepořádal. Až po 10 letech, v r. 1948, a to byl poslední slet, při kterém nám komunisté předvedli, jak si lidovou demokracii představují. Dvanáctý slet se mohl uskutečnit až po dlouhých 56 letech, kdy i žáčkům ze sletu v r. 1948 bylo již 64 let a jen málo se jich mohlo hromadných vystoupení Sokolů zúčastnit.

V letošním roce 2000 se 2. července slétnou Sokolíci nejen z České republiky, ale i ze zemí, kde pochopili, jak nezbytné je naplňovat sokolské heslo "Ve zdravém těle zdravý duch!"

Zopakujme si přehled jednotlivých sokolských sletů od r. 1882, kdy se vystoupení Sokolů konalo 18. června v rámci oslav 20tiletého trvání Sokola pražského. Na 700 cvičenců se zúčastnilo vystoupení v prostných, na nářadí a v atletice. Jejich cvičení ještě řídil zakladatel Sokola Dr. Miroslav Tyrš. Průvodu Prahou na Střelecký ostrov, kde se vystoupení konalo, se zúčastnilo na 1.500 krojovaných Sokolů, posílených krajany z Vídně, Záhřebu, Lublaně i z Ameriky. Druhý všesokolský slet se měl konat k 25tiletému trvání Sokola, ten však rakouská vláda zakázala a tak se pořádali jen tělocvičné závody v Českém Brodě, dne 26. 6. 1887. Sokolský slet se uskutečnil až v r. 1891 na hřišti v Královské oboře v Praze. Poprvé se cvičilo za doprovodu hudby a hřiště naplnilo 2.310 cvičenců za 206ti jednot. Průvod tvořilo 5.600 domácích Sokolů, 1.400 hostů ze zahraničí, kteří cvičili i na společném vystoupení.

Třetí všesokolský slet probíhal 28. června 1895 na Letenské pláni za řízení náčelníka Dr. Jindřicha Vaníčka. K pořádání tohoto sletu se připojila i Moravskoslezská obec sokolská. Cvičení se rozšířilo o účast dorostu a vystoupení sokolské jízdy. V sokolském pavilonu se konala výstava, jako ukázka vzorně vybavené sokolovny s nářadím a kompletním vybavením.

Čtvrtý všesokolský slet se konal opět na Letné od 29. června do 1. července 1901. V průvodu pochodovalo 11.000 mužů, z toho i početná účast ze slovanských států.

Pátý všesokolský slet byl uspořádán v r. 1907 a byl rozdělen na předsletové dny a hlavní vystoupení. Sletové vystoupení bylo rozšířeno o mezinárodní závod Evropské tělocvičné unie. V tomto závodě získala ČOS první místo v závodě družstev a první a třetí místo v závodě jednotlivců.

Nácvik mužů na prostná v roce 1913, historické foto Šestý slet byl uspořádán v r. 1912 a probíhal současně jako slet Svazu slovanského Sokolstva a byl poslední před první světovou válkou. Sletová vystoupení byla rozšířena o Maratonský běh a antický pětiboj. Na letenské pláni vystoupilo 11.000 mužů, 5.600 žen a 8.000 dorostenců. Tribuny během sletu zaplnilo 170.000 diváků. Průvod tvořilo 18.000 krojovaných Sokolů. Sokolská výstava se stala podnětem k založení Sokolského muzea - nyní je instalováno v Tyršově domě.

Sedmý všesokolský slet se konal naposled na Letné v r. 1920. Z hostů se zúčastnili vedle Slovanů i Američané, Angličané a Francouzi a byli pozváni i Svédové a Belgičané. Vystoupení probíhalo i jako slet dorostu a v průvodu poprvé pochodovaly i ženy. Tohoto sletu se již zúčastnili i Sokolové ze Křemže v počtu 18ti cvičenců.

Osmý všesokolský slet v r. 1926 se konal na Strahovském stadionu, který byl vybudován sokolským členstvem. Sletové dny probíhaly od 4. do 6. července. Průvodu se zúčastnilo 81.000 krojovaných Sokolů a nový stadion navštívilo 145.000 diváků. Účast ze Křemže tvořilo opět 18ti členné družstvo Sokolů.

Odjezd dorostenců Sokola Křemže na X. všesokolský slet v Praze 1938, historické foto Devátý všesokolský slet se konal v r. 1932. Cvičení předvádělo 190.000 Sokolů pod vedením bratra A. Hellera a Marie Provazníkově. Zkvalitnění reprodukce hudebního doprovodu umožnily podzemní reproduktory. Křemži reprezentovalo 24 sokolských cvičenců.

Desátý všesokolský slet probíhal v napjaté předválečné atmosféře r. 1938 a byl manifestací československého národa proti expanzívnímu nacismu. Prostná mužů byla zakončena zpěvem chorálu a přísahou Sokolů republice.

Jedenáctý všesokolský slet byl první po druhé světové válce a poslední před 41 letou vládou komunistické diktatury. Průvod 6. července 1948 probíhal za pohotovosti oddílů SNB a lidových milicí. Mnozí Sokolové byli zatčeni ještě v Praze nebo v prvých posletových dnech. Krátce nato následovalo zrušení ČOS.

Nástup žen na Strahově XI. všesokolský slet v Praze 1948, historické foto Účast presidenta Dr. Edvarda Beneše v hledišti stadionu a projevy sympatií Pražanů i Sokolů k jeho osobě, stejně jako k jugoslávským Sokolům s velikým obrazem Tita v čele průvodu, který jako první odepřel absolutní poslušnost Stalinovi a byl jím pak označován jako "krvavý pes", to byly poslední projevy naší demokracie, po kterých následovaly již jen ukázky persekuce totalitního režimu, které jsme znali již z dob protektorátu.

Dvanáctý všesokolský slet se konal až po 64 letech v červnu 1994 v podstatně skromnějším rozsahu než v jakém se konaly slety za první republiky.

Doufáme, že i třináctého všesokolského sletu se křemežští Sokolové zúčastní a že nám v srpnovém čísle Křemežska vylíčí atmosféru tohoto sletu.

Návrh Alfonse Muchy na pohlednici k VIII. všesokolskému sletu 1926. Slety nebyly jen vystoupením Sokolů, ale i výtvarníků, hudebníků - autorů hudby pro prostná mužů, žen i dorostu. To byla vlastně manifestace celého národa za svobodu, řád a demokracii. Návrh Alfonse Muchy na pohlednici k VIII. všesokolskému sletu 1926, historické foto

- Podklady článku čerpal z novinových výstřižků a z památníku Tělocvičné jednoty Sokola v Křemži Z. Hořejší -


Sportovní okénko

V uplynulém měsíci se křemežští Sokolové úspěšně zúčastnili několika sportovních akcí:


23. ročník orientačního běhu o ŠTÍT PODKLETÍ

Uspořádal jej oddíl orientačního běhu Tělovýchovné jednoty Sokol Křemže v sobotu 27. května v Habří, okr. Č. Budějovice na mapě "KLUK". Sraz a schromaždiště bylo v letním táboře Č. televize v Habří. Za pěkného počasí startovalo 98 závodníků z 15 oddílů většinou z Jihočeského regionu. Závod proběhl bez problémů a připomínek. Vyhlášení výsledků bylo ve 14:30 h. Drobné věcné a potravinové ceny věnovaly Jihočeské mlékárny Č. Krumlov a Tělovýchovná jednota Křemže.
Výsledky jednotlivých kategorií:
Štít Podkletí - Šanderová Ivanka vbíhá do cíle
Žáci nábor HF
1. Zimermann Tomáš-So Křemže,
2. Pšenička Vít-KOB Temelín,
3. Šebesta Jan-So Křemže,

Žáci H 10:
1. Šandera Filip,
2. Kouba Petr - oba So Křemže

Žáci H 14:
1. Hejzlar Štěpán-TJ OB Č. Budějovice,
2. Kouba Zdeněk-So Křemže,
3. Flašar Jan-KOB Č. Krumlov

Dorostenci H 16
1. Kovaříček Petr-So Křemže,
2. Hejzlar Jan-TJ OB Č. Budějovice,
3. Dulec Jakub-TJ OB Č.Budějovice

Dorostenci H 18
1. Vojtěch Jaroslav,
2. Dušek Petr - oba So Pražák

Junioři H 20
1. Blabla Zdeněk-SKP Č. Budějovice,
2. Cypro Václav-So Křemže

Muži H 21
1. Zimermann Pavel-So Křemže,
2. Blabla Zdeněk-SKP Č. Budějovice,
3. Pelc Václav-ČZ Strakonice

Muži H 40
1. Doležal Antonín-Kotnov, Tábor 2,
2. Stach Karel-TJ OB Č. Budějovice,
3. Mražík Karel-So Křemže

Muži H 50
1. Weis František-So Křemže,
2. Bouček Václav-Orientační klub Č. Budějovice

Muži H 60
1. Reidinger Antonín-So Pražák,
2. Šilhánek Jaromír-SKP Č. Budějovice,
3. Blažek Stanislav-Junák Písek

Žačky nábor DF
1. Soudková Eliška-KOB Temelín,
2. Jandová Bára,
3. Šebestová Katka-obě So Křemže
Štít Podkletí - Vyhlášení vítězů kategorie D 12 - 1. M.Dulovcová
Žačky D 12
1. Michaela Dulovcová-So Křemže,
2. Flašarová Kristýna-KOB Č. Krumlov

Žačky D 14
1. Cyprová Eliška,
2. Kovaříčková Adéla - obě So Křemže,
3. Stachová Pavlína-OB Č. Budějovice

Dorostenky D 16
1. Soudková Martina,
2. Soudková Šárka obě KOBT Temelín

Dorostenky D 18
1. Maunová RomanaTJ Libín Prachatice,
2. Moravcová Jitka-So Křemže

Ženy D 21
1. Dulovcová Marie-So Křemže,
2. Vejvodová Mirka TJ Libín Prachatice,
3. Soudková Alena-KOB Temelín

Ženy D 40
1. Zelenková Eugenie-Kotnov Tábor,
2. Růžičková Jana-So Blatná,
3. Paulerová Eva-JU Písek

Ženy D 50
1. Boučková Ludmila Orientecring club Č. Budějovice

V soutěži o putovní cenu zvítězil oddíl orientačního běhu TJ Sokol Křemže. Cenu získal už po dvanácté!!

1. Sokol Křemže - 85 bodů
2. TJ OB Č. Budějovice - 34 bodů
3. SKP Č. Budějovice - 22 bodů
4. KOB Temelín - 21 bodů
5. Sokol Pražák - 17 bodů


-VI.Š.-


Společenská kronika

ŽIVOTNÍ JUBILEA

NARODILI SE NOVÍ OBČÁNCI


Informace

POČET ČLENŮ ZASTUPITELSTVA BUDĚJOVICKÉHO KRAJE
V souladu s ustanovením § 69 odst. 3, zákona č. 130/2000 Sb. oznamuje Český statistický úřad, že počet obyvatel Budějovického kraje byl k 1. 1. 2000 - 626.112 obyvatel. Podle § 69, odst. 1, pístu. b) bude mít zastupitelstvo Budějovického kraje 55 členů.



KŘEMEŽSKÝ VELETRH 20. - 23. 7. 2000
Počet vystavovatelů a prodejců, přihlášených na letošní 9. ročník oproti loňsku opět stoupl. Ke konci května máme již zaevidováno 237 vystavovatelů a občerstvovačů (vloni jich bylo touto dobou 215). Pro vystavovatele zbývá pouze už jen několik míst na školní zahradě a v patře ZŠ. Hotov je již i návrh plakátu od p. R. Postla.



ZÁLOHA NA VODNÉ A STOČNÉ NA MĚSÍC ČERVEN 2000 se vybírá:
14. 6. 2000 od 12:30 do 17:00 h
15. 6. 2000 od 12:30 do 16:00 h
16. 6. 2000 od 12:30 do 14:30 h
v jídelně Domu služeb ve Křemži.


Okénko pionýrů

TŘETÍ VÍKEND V KVĚTNU JSME SE ZÚČASTNILI OKRESNÍHO FINÁLE PIONÝRSKÉ STEZKY, které se uskutečnilo na Pírkově mlýně u Pohorské Vsi. V této soutěži musí děti prokázat své znalosti v mnoha oblastech např.: poskytování první pomoci, orientace v terénu, otázky z historie naší země, stavební slohy, přírodověda. Praktické úkoly jako např. stavění stanu, vázání uzlů, přechod přes lanovou lávku, hod na cíl apod.

Ze 120 přítomných dětí z celého okresu Český Krumlov bylo z naší pionýrské skupiny 26. Z osmi kategorií jsme v šesti vyhráli:

chlapci:
kategorie B

1. místo J. Kudláček, V. Ostrý
kategorie C
1. místo P. Marek, A. Schneiderová
kategorie E
1. místo M. Krnínský, M. Milisová
2. místo M. Bartoš, J. Troup
4. místo J. Soukup, M. Valdmanová
5. místo D. Stráský, I. Závišová

dívky:
kategorie B

1. místo P. Šestáková, I. Dulovcová
kategorie C
1. místo B. Anderlová, P. Vovsová
2. místo L. Kováčová, M. Dulovcová
3. místo E. Cyprová, H. Kačerová
kategorie D
1. místo P. Vokálová, Z. Vovsová
2. místo P. Ardolfová, H. Talířová

V průběhu OF jsme sehráli celotáborový turnaj ve vybíjené, kde jsme obsadili první tři místa.
I přes nepřízeň počasí se nám na okresním finále velmi líbilo a jšme spokojeni se svými výsledky.

- Pionýři oddílu Mayhiz -


Nové jízdní řády

Jízdní řád ČD
Český Krumlov - Křemže - České Budějovice
stáhnout pro tisk (zip )
Jízdní řád ČSAD
Brloh - Křemže - České Budějovice
330056
stáhnout pro tisk (zip )
Jízdní řád ČSAD
Brloh - Křemže - Český Krumlov
330058
stáhnout pro tisk (zip )
Jízdní řád ČSAD
Brloh - Křemže - České Budějovice
330256
stáhnout pro tisk (zip )


INFORMACE, KTERÉ OBEC KŘEMŽE ZVEŘEJŇUJE
na základě §5 odst.1 zákona č. 106/ 1999 Sb., o veřejném přístupu k informacím
můžete nalézt na Veřejné desce obce Křemže

 

Křemežsko
Vydává Obecní úřad Křemže, náklad 500 výtisků.
330200291
Zodpovědný redaktor: Zdeněk Hořejší
Internetová verze: Mgr. Jan Kříž - JaKrSOFT,
Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, Ipex a. s..



© Sdružení Oficiálního informačního systému Český Krumlov, 2000
Počet přístupů na tuto stránku od 14. června 2000 : TOPlist 0